|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Kudrhaltová, Irena ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice. V úvodní kapitole je rozhodčí řízení obecně popsáno, spolu s popisem jeho charakteristik v kontrastu s metodami ADR a soudním řízení před obecnými soudy. Jsou představeny čtyři základní teoretické koncepce rozhodčího řízení. Dále je rozhodčí řízení rozděleno na obecné a zvláštní a dále na institucionální a ad hoc. Ve druhé kapitole je popsána problematika arbitrability - konkrétně podmínky jejího vzniku. Třetí kapitola se zaměřuje na rozhodčí smlouvu, a to od uzavření, přes obsah až po případy, kdy bude rozhodčí smlouva neplatná. Rozhodce, včetně požadavků na jeho osobu, jakožto mlčenlivost, nezávislost a nestrannost, je upraven ve čtvrté kapitole. Ta také obsahuje jmenování rozhodce a jeho odměnu. Pátá kapitola se zabývá konkrétním průběhem rozhodčího řízení. Jsou nastíněny základní principy, které ovládají rozhodčí řízení, včetně zahájení řízení žalobou, včetně dalších úkonů a provádění důkazů. Šestá kapitola se zaměřuje na rozhodnutí v rozhodčím řízení a jeho specifické formy: rozhodčí nález a usnesení. Rovněž je zmíněna možnost schválení smíru rozhodcem či stálým rozhodčím soudem. Dále se kapitola věnuje právní moci a vykonatelnosti výše zmíněných rozhodnutí. Tato kapitola se také zabývá doručováním. Sedmá kapitola popisuje...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Šolín, Karel ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice, které je jedním z alternativních způsobů řešení sporů. Jejím cílem je poskytnutí uceleného přehledu právní úpravy rozhodčího řízení. Práce je rozdělena celkem do osmi kapitol. První až třetí kapitola pojednávají o obecných otázkách rozhodčího řízení. První kapitola, která se dále člení do šesti podkapitol, se zabývá zejména základním vymezením rozhodčího řízení, jeho teoretickými koncepcemi, výhodami a nevýhodami a také jeho jednotlivými druhy. Druhá kapitola práce poskytuje přehled zejména vnitrostátní právní úpravy rozhodčího řízení. Třetí kapitola se zabývá objektivními podmínkami, za kterých lze určitý okruh sporů projednat a rozhodnout v rozhodčím řízení, včetně některých specifických případů. Ve čtvrté kapitole se autor věnuje rozhodčí smlouvě, která je stěžejním institutem a základním předpokladem rozhodčího řízení. Tato kapitola se dále dělí na tři podkapitoly věnující se například jednotlivým typům rozhodčích smluv, jejich náležitostem a na závěr také jejich neplatnosti a zániku. V samostatné podkapitole se autor zabývá rozhodčí smlouvou pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv. Pátá kapitola pojednává o rozhodcích jako soukromých osobách rozhodujících spor v rámci rozhodčího řízení. Ve čtyřech podkapitolách autor popisuje...
|
|
|
Neplatnost rozhodčích doložek - judikatorní vývoj a praktické dopady
Číhal, Jan ; Pohl, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá převážně soudní judikaturou týkající se neplatnosti rozhodčích doložek. Práce tak analyzuje judikatorní postoj ke klíčovým otázkám, jež v posledních letech ohledně rozhodčího řízení vyvstaly. Práce vymezuje časté příčiny neplatnosti rozhodčích doložek a poukazuje na to, jak se k dílčím právním otázkám stavěly a staví soudy. Diplomová práce rovněž poukazuje na to, že neplatnost rozhodčí doložky má zásadní vliv na uplatnění pohledávky v exekučním či insolvenčním řízení, a upozorňuje na problematické aspekty aktuální rozhodovací praxe.
|
|
|
Neplatnost rozhodčích doložek - judikatorní vývoj a praktické dopady
Číhal, Jan ; Pohl, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá převážně soudní judikaturou týkající se neplatnosti rozhodčích doložek. Práce tak analyzuje judikatorní postoj ke klíčovým otázkám, jež v posledních letech ohledně rozhodčího řízení vyvstaly. Práce vymezuje časté příčiny neplatnosti rozhodčích doložek a poukazuje na to, jak se k dílčím právním otázkám stavěly a staví soudy. Diplomová práce rovněž poukazuje na to, že neplatnost rozhodčí doložky má zásadní vliv na uplatnění pohledávky v exekučním či insolvenčním řízení, a upozorňuje na problematické aspekty aktuální rozhodovací praxe.
|
|
|
Problematické aspekty vybraných exekučních titulů
Bosáková, Nikol ; Frintová, Dita (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Rigorózní práce se zabývá problematickými aspekty u vybraných exekučních titulů, se kterými jsem se setkala při výkonu své funkce asistenta soudce u Okresního soudu v Ostravě. Výběr exekučních titulů byl čistě subjektivní. Cílem bylo tedy poskytnout ucelený a všestranný pohled na problematiku exekučních titulů, jak z hlediska teoretického, tak z hlediska praktického. V rámci určeného rozsahu rigorózní práce jsem koncepci této práce pojala tak, že jsem se nejprve pokusila vymezit samotný pojem exekucí, exekučních titulů a jejich materiální a formální vykonatelnost. Po úvodní první kapitole následuje ústřední část práce, kde jsem se snažila analyzovat jednotlivé typy exekučních titulů, a to notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, exekutorský zápis se svolením k vykonatelnosti a rozhodčí nález. Domnívám se, že v současné době je stále poměrně často využíván institut rozhodčího řízení ve společnosti. Této kapitole je proto věnována největší část práce, neboť se vývojem právní úpravy objevily zcela závažné procesněprávní nedostatky v aplikační praxi. Práce se rovněž snaží analyzovat nedostatky právní úpravy u vybraných exekučních titulů a konfrontovat je s rozhodovací činností soudů. Závěrečná část práce se věnuje zejména vlastními úvahami a závěry, ke kterým jsem v průběhu psaní textu dospěla,...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Suchý, Jan ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice, které je v současné chvíli nejvýznamnější alternativou ke klasickému občanskému soudnímu řízení. Za cíl této diplomové práce si autor vytyčil zpracování přehledu všech zásadních institutů rozhodčího řízení, doplněný o jejich podrobnou charakteristiku, a to včetně komplexního popisu právní úpravy. Tato diplomová práce je rozdělena do deseti kapitol, v nichž autor detailně popisuje jednotlivé instituty rozhodčího řízení. V první kapitole se autor zabývá zejména objasněním samotného pojmu rozhodčího řízení a uvádí jeho nesporné výhody i nevýhody. V této kapitole autor popisuje i základní koncepce rozhodčího řízení. V další kapitole se autor zabývá problematikou arbitrability v rozhodčím řízení. V třetí a čtvrté kapitole této práce jsou popsány typy rozhodčích smluv, jejich náležitosti a také případy jejich neplatnosti. V rámci těchto kapitol jsou zohledněny i veškeré požadavky na osobu rozhodce a také podmínky jejich ustavení. Následující dvě kapitoly zahrnují úplný popis současného právního rámce upravujícího rozhodčí řízení, a to včetně charakteristických procesních institutů. Dále jsou zde popsány veškeré možné způsoby skončení rozhodčího řízení s důrazem na rozhodčí nález. V sedmé kapitole autor popisuje kontrolní funkci obecných...
|
|
|
Vztah rozhodčího řízení a obecných předpisů občanského práva procesního
Vlnová, Jitka ; Sedláček, Miroslav (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
76 Resumé Tématem této diplomové práce je vztah rozhodčího řízení a obecných předpisů občanského práva procesního. Práce se zaměřuje na rozhodčí řízení upravené zákonem č. 216/1996 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů a hledá podobnosti s řízením před obecnými soudy, které je primárně upraveno v zákoně č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád. Rozhodčí řízení využívá ustanovení Občanského soudního řádu v případech, kdy v zákoně o rozhodčím řízení zákonná úprava chybí úplně nebo není dostatečná. Práce je rozdělena do sedmi hlavních kapitol, které se dále člení na podkapitoly. První kapitola popisuje způsoby, jakými je upraven procesní postup v rozhodčím řízení. Upozorňuje na zákonnou možnost stran dohodnout si vlastní pravidla procesního postupu v řízení a naznačuje, že dohoda stran může i přímo odkázat na zákonná ustanovení předpisu o soudním řízení. Následující dvě kapitoly se věnují teoretickému úvodu k používání Občanského soudního řádu v rozhodčím řízení. Analyzují možnost užití Občanského soudního řádu z pohledu dvou nejvýznamnějších teoretických koncepcí rozhodčího řízení a definují jazykový a teleologický význam ustanovení zákona o rozhodčím řízení po přiměřeném použití Občanského soudního řádu v rozhodčím řízení. Značný rozsah práce je věnován praktickému projevu ustanovení Občanského...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Šolín, Karel ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice, které je jedním z alternativních způsobů řešení sporů. Jejím cílem je poskytnutí uceleného přehledu právní úpravy rozhodčího řízení. Práce je rozdělena celkem do osmi kapitol. První až třetí kapitola pojednávají o obecných otázkách rozhodčího řízení. První kapitola, která se dále člení do šesti podkapitol, se zabývá zejména základním vymezením rozhodčího řízení, jeho teoretickými koncepcemi, výhodami a nevýhodami a také jeho jednotlivými druhy. Druhá kapitola práce poskytuje přehled zejména vnitrostátní právní úpravy rozhodčího řízení. Třetí kapitola se zabývá objektivními podmínkami, za kterých lze určitý okruh sporů projednat a rozhodnout v rozhodčím řízení, včetně některých specifických případů. Ve čtvrté kapitole se autor věnuje rozhodčí smlouvě, která je stěžejním institutem a základním předpokladem rozhodčího řízení. Tato kapitola se dále dělí na tři podkapitoly věnující se například jednotlivým typům rozhodčích smluv, jejich náležitostem a na závěr také jejich neplatnosti a zániku. V samostatné podkapitole se autor zabývá rozhodčí smlouvou pro řešení sporů ze spotřebitelských smluv. Pátá kapitola pojednává o rozhodcích jako soukromých osobách rozhodujících spor v rámci rozhodčího řízení. Ve čtyřech podkapitolách autor popisuje...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Kudrhaltová, Irena ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice. V úvodní kapitole je rozhodčí řízení obecně popsáno, spolu s popisem jeho charakteristik v kontrastu s metodami ADR a soudním řízení před obecnými soudy. Jsou představeny čtyři základní teoretické koncepce rozhodčího řízení. Dále je rozhodčí řízení rozděleno na obecné a zvláštní a dále na institucionální a ad hoc. Ve druhé kapitole je popsána problematika arbitrability - konkrétně podmínky jejího vzniku. Třetí kapitola se zaměřuje na rozhodčí smlouvu, a to od uzavření, přes obsah až po případy, kdy bude rozhodčí smlouva neplatná. Rozhodce, včetně požadavků na jeho osobu, jakožto mlčenlivost, nezávislost a nestrannost, je upraven ve čtvrté kapitole. Ta také obsahuje jmenování rozhodce a jeho odměnu. Pátá kapitola se zabývá konkrétním průběhem rozhodčího řízení. Jsou nastíněny základní principy, které ovládají rozhodčí řízení, včetně zahájení řízení žalobou, včetně dalších úkonů a provádění důkazů. Šestá kapitola se zaměřuje na rozhodnutí v rozhodčím řízení a jeho specifické formy: rozhodčí nález a usnesení. Rovněž je zmíněna možnost schválení smíru rozhodcem či stálým rozhodčím soudem. Dále se kapitola věnuje právní moci a vykonatelnosti výše zmíněných rozhodnutí. Tato kapitola se také zabývá doručováním. Sedmá kapitola popisuje...
|
|
|
Politické aspekty Československo-polského sporu o Těšínsko v letech 1918-1920
Czudek, Jan ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato práce popisuje politické aspekty Československo - polského sporu o Těšínsko. Snaží se osvětlit aspekty tohoto sporu. Dále je též jejím cílem důsledná snaha po objektivitě, která má pomoci najít jedinou správnou interpretaci tohoto konfliktu. Práce pohlíží chronologicky na jednotlivé důležitější události v době sporu a obeznamuje nás jak s polskou, tak s českou historiografickou interpretací daných událostí. Poukazuje na nejednotu tohoto regionu, popisuje doktríny, kterými Československo, či Polsko bránily svůj zájem o toto teritorium. Práce dále popisuje jednotlivé dohody uzavřené mezi oběma státy v souvislosti s Těšínským Slezskem mezi lety 1918 - 1920. Snaží se rovněž vylíčit samotný válečný konflikt v lednu 1919. Poukazuje na složitost a vášnivou atmosféru v daném regionu v období od válečného konfliktu do momentu arbitrážního vyřešení v roce 1920. Líčí československou spokojenost a polskou nespokojenost s arbitrážním vyřešením otázky. Práce dochází k závěru, že se nepodařilo dospět k naplnění původního cíle této práce. Jako příčinu tohoto nenaplnění autor uvádí jeho uvědomění, že k pravdivému výkladu nemůže z titulu jeho ideologie dospět. Autor navrhuje hledání ne pravdivých, nýbrž nejpravděpodobnějších výkladů jakýchkoliv fenoménů. Samotná práce "Politické aspekty Československo -...
|
host ::
RSS.