|
|
Právní režim Antarktidy a ochrana jejího životního prostředí
Ledl, Jakub ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Cílem diplomové práce je poskytnout shrnutí právního režimu Antarktidy, jeho vývoj a fungování, s důrazem na úpravu ochrany životního prostředí v antarktické oblasti. V první části diplomové práce dochází k seznámení se samotným kontinentem, včetně přírodních podmínek, historie objevování, soutěžení o dobytí jižního pólu a územních nároků jednotlivých států, které byly vznášeny v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována základnímu dokumentu, který upravuje právní režim Antarktidy. Jedná se o Smlouvu o Antarktidě, která byla přijata ve Washingtonu v roce 1959. Ta mimo jiné zakotvila mezinárodně právní postavení Antarktidy, mezinárodní spolupráci, demilitarizaci, zákaz budování vojenských základen, jaderných pokusů a vojenských manévrů na jejím území, což vzhledem k probíhající studené válce a napětí mezi dalšími státy představuje mimořádný počin. Územní nároky jednotlivých států byly touto smlouvou zmrazeny a z Antarktidy se stal mezinárodní prostor. Třetí část obsahuje přehled a rozbor Antarktického smluvního systému, tedy komplexního systému, který upravuje právní režim Antarktidy. Je tvořen Smlouvou o Antarktidě, Úmluvou o zachování antarktických tuleňů, Úmluvou o zachování antarktických mořských živých zdrojů, Protokolem o ochraně životního prostředí ke Smlouvě o Antarktidě...
|
|
|
Ecology and diversity of microbial phototrophs in biological soil crusts of Polar Regions
PUSHKAREVA, Ekaterina Sergeevna
Biological soil crusts (BSCs) are important components of semi-arid and arid environments and occupy a large area in Polar Regions. However, their ecological functions and the diversity of major organisms are still ambiguous. Given that rapid climate change is of particular significance and the current warming is already attributed to small variations on the Earth, it is important to obtain a more comprehensive picture about the environment to predict its changes. Moreover, climate change is faster and more severe in Polar Regions than in other parts of the world. In this context, the thesis is focused on the community structure of microbial phototrophs and their ecological functions in BSCs of the Arctic (Central Svalbard) and Antarctica (Dronning Maud Land). Combining molecular and morphological techniques we described cyanobacterial community composition in BSCs and its changes along the gradient of soil crust development. Moreover, we showed how the different stages of soil crust development (from poorly-developed to well-developed) influence photosynthetic and nitrogenase activities associated with the phototrophic community.
|
|
|
Historie výskytu žábronožky Branchinecta gaini na souostroví Jamese Rosse a její fylogeografie
Pokorný, Matěj ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Janko, Karel (oponent)
Žábronožka Branchinecta gaini Daday, 1910 je největším sladkovodním bezobratlým živočichem Antarktidy a zároveň vrcholovým konzumentem zdejších potravních sítí. Ekologické nároky B. gaini doprovázené "ruderální" životní strategií spolu s rozšířením zasahujícím do Patagonie naznačují, že poslední glaciál přežila v Jižní Americe a že se do Antarktidy rozšířila krátce po jeho skončení. Na ostrově Jamese Rosse, který je klimaticky nejdrsnějším územím, které dnes tato žábronožka obývá byla považována až do roku 2008 za vyhynulou, a to na základě paleolimnologické analýzy několika zdejších jezer, podle které se měla na ostrově vyskytovat asi v letech 4200 až cca 1500 let před dneškem, kdy zde díky změnám v povodí jezer způsobených neoglaciálními podmínkami vymřela. Paleolimnolgický rozbor Monolith Lake předkládané práce ukázal, že byla tato hypotéza chybná a že B. gaini obývala ostrov Jamese Rosse po celou dobu neoglaciálu až do současnosti. Fylogeografická analýza 16S rDNA jedinců B. gaini z Patagonie, Jižních Orknejí, Jižních Shetland a ostrova Jamese Rosse odhalil, že vysoká morfologická variabilita této žábronožky není na úrovni tohoto genu podpořena a že všechny zkoumané populace B. gaini tvoří jeden druh navíc s velmi malým počtem geograficky sdílených haplotypů. Jedinou výjimkou poukazující na delší...
|
|
|
Korýši antarktických jezer - minulost a současnost
Pokorný, Matěj ; Sacherová, Veronika (vedoucí práce) ; Nedbalová, Linda (oponent)
Antarktický kontinent je jednou z nejnevlídnějších oblastí planety a je charakterizován celoročně nízkými teplotami, malými srážkovými úhrny, extenzivní ledovou pokrývkou a nízkým energetickým přísunem ze Slunce. Přesto jeho jezera hostí nejen mikrobiální společenstva a protista, ale v mnoha případech, a to i na těch neextrémnějších lokalitách, se zde vyskytují mnohobuněční živočichové, zejména vířníci a korýši. Minimálně posledních 15 milionů let zažívá Antarktida masivní zalednění, které je rozhodujícím činitelem pro rozšíření organismů na tomto kontinentu. Ačkoliv se původně přepokládalo, že zdejší sladkovodní živočichové nepřežívali kvartérní glaciály in situ, ale migrovali do mírnějších oblastí na severu, dnes se ukazuje, že tomu tak alespoň v některých případech není. Přímé důkazy o přežití vířníků (Notholca sp.) a korýšů (Daphniopsis studeri) na antarktickém kontinentu poskytly paleolimnologické studie provedené v Larsemann Hills a nepřímých důkazů o trvalém osídlení Antarktidy korýši (např. druhem Gladioferens antarcticus) také postupně přibývá. V současnosti žije na Antarktidě asi 14 druhů sladkovodních korýšů, přičemž současné klimatické změny a rychlé oteplování Antarktického poloostrova pravděpodobně povede ke změnám distribuce některých druhů (např. Boeckella poppei, Branchinecta gaini), které...
|
|
|
Právní režim Anktarktidy, zejména ochrana jejího životního prostředí a postavení České republiky
Přech, Ondřej ; Ondřej, Jan (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Cílem mé práce je analyzovat právní režim Antarktidy, zejména ve vztahu k ochraně jejího životního prostředí. Úvodní kapitoly jsou věnovány stručnému popisu přírodních podmínek v Antarktidě a historii jejího objevování. V souvislosti s objevitelskými cestami jsou také zmíněny první územní nároky států a právní základy, z kterých státy takové nároky vyvozovaly. Dále se pak zabývám elementárním právním dokumentem ve vztahu k tomuto kontinentu, a to Smlouvou o Antarktidě (Antarctic Treaty), především jejími hlavními principy jako je nemilitarizace, zákaz přivlastnění a zmražení dosavadních nároků. V rámci Smlouvy o Antarktidě se věnuji rovněž rozdělení smluvních stran do několika kategorií, které je u mezinárodních smluv neobvyklé a s tím souvisejícím Poradním shromážděním ke Smlouvě o Antarktidě (Antarctic Treaty Consultative Meeting), které dále rozvíjí úpravu zakotvenou Smlouvou o Antarktidě a vydává různé právní akty. Těžiště mé práce spočívá v analýze ochrany životního prostředí Antarktidy. Problematiku ochrany jsem pro lepší přehlednost rozdělil podle jednotlivých složek životního prostředí a v jednotlivých kapitolách sleduji postupný vývoj a zpřísňování ochrany od dob objevitelských cest až po současnost. Zvláštní kapitolu jsem věnoval Protokolu ke Smlouvě o Antarktidě, která je doposud nejkomplexnějším...
|
|
| |
|
| |
|
|
Možnosti studia degradace polymerních materiálů v klimatických podmínkách Antarktidy
Mičkal, Petr ; Sluková, Michaela (oponent) ; Krmíček, Lukáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se v obecné rovině zabývá polymerními materiály a zhodnocením možností testování jejich odolnosti v extrémně klimatických podmínkách Antarktidy. Jsou zde popsány polymerní materiály, jejich charakteristiky, struktury, rozdělení, vlastnosti a podrobnější popis vybraných polymerů. V další části jsou popsány základní typy degradací, kterým jsou polymery vystaveny v extrémních podmínkách antarktického klimatu. V praktické části je provedeno vyhodnocení zkoušek degradovaných polymerních materiálů, které byly v Antarktidě odebrány v průběhu jižní antarktické sezóny 2013-2014 správcem České vědecké stanice J.G. Mendela Ing. Bc. Pavlem Kaplerem, Ph.D.
|
|
| |
|
|
Příspěvek ČR ke zjištění stavu ozonové vrstvy Země a slunečního UV záření v Antarktidě‚ paleoklimatická a paleogeografická rekonstrukce vybraného území Antarktidy a související geologické studium a mapování
Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Česká geologická služba, Praha ; Mixa, Petr
Projekt je rozdělena čtyři dílčí témata. A: Geologické a geomorfologické výzkumy spojené s rekonstrukcí vývoje krajiny zahrnuje dílčí úkoly A-1: geologické mapování ostrova James Ross jako základ geo-vědního poznání vývoje krajiny, A-2: paleoklimatologickou a paleogeografickou rekonstrukci holocenního vývoje zalednění oblastí a globálních změn na hranici křída/terciér, A-3 rekonstrukce nejstarších geologických procesů vzniku oblasti. Téma B: Klimatologické výzkumy - sledování ozonu a UV záření zahrnuje dílčí úkoly B-1: Využití měření spektrální intenzity UV záření pro operativní hodnocení pole UV-Indexu v oblasti Anarktidy, k validaci satelitních měření UV a UV modelů, B-2: Využití měření celkového ozonu a vertikálního Umkehr profilu ozonu pro operativní hodnocení stavu ozonové vrstvy a k validaci satelitních měření ozonu, B-3: Zavedení pravidelných měření celkového ozonu a spektrálního UV-záření na ostrově James Ross (česká výzkumná stanice v Antarktidě) a on-line přenos naměřených dat k zpracování SOO v Hradci Králové. Téma C: Příspěvek k ekologii antarktické avifauny - populační dynamika a hnízdní biologie avifauny ostrova James Ross, Indikace ochrany místních populací avifauny a tuleňů. Téma D: Environmentální výzkumy - polutanty v půdách, sněhu a ledu v oblasti ostrova James Ross a jejich chování. Moderně pojaté výzkumy podstatným způsobem příspívají k poznání vývoje klimatu, dokládají antropogenní znečištění antarktického kontinentu a jsou důležitým příspěvkem ke klimatickým glaciologickým pozorováním. V rámci všech témat jsou podrobně popsány dosažené výsledky a průběh projektu.
|
host ::
RSS.