| |
|
Plán havarijního opatření pro případ havárie s únikem amoniaku na zimním stadionu Kotlina Havlíčkův Brod
ZEZULOVÁ, Jana
Množství amoniaku používaného k chlazení stadionů je obvykle nižší, než limity uvedené v příloze zákona o prevenci závažných havárií způsobených nebezpečnými chemickými látkami, a stadiony z tohoto důvodu nepodléhají tak přísným bezpečnostním procedurám stanoveným tímto zákonem. Přitom se však jedná o místa, kde se v určitou chvíli může vyskytovat velké množství lidí a v případě havárie a úniku amoniaku tak může dojít k ohrožení zdraví mnoha osob, z nichž někteří ani zdaleka netuší jak se v dané situaci zachovat. V úvodu své práce jsem se zaměřila na problematiku mimořádných událostí, nebezpečných látek a přípravků, legislativy dotýkající se oblasti chemických látek a ochrany obyvatelstva a havárií s únikem nebezpečných látek. Práce obsahuje také charakteristiku a popis amoniaku a počítačových programů pro modelování následků havárií spojených s únikem nebezpečných chemických látek. V praktické části diplomové práce jsem pomocí programového nástroje TerEx nasimulovala havárii s únikem amoniaku ze Zimního stadionu Kotlina v Havlíčkově Brodě a z dosažených výsledků jsem navrhla ?plán havarijního opatření? se zaměřením na analýzu případné evakuace žáků a pedagogických pracovníků přilehlých základních škol. Pro tuto analýzu jsem použila rozhovory s řediteli základních škol. Dále jsem analyzovala, jaká je úroveň informovanosti a znalosti obyvatelstva (žijícího v oblasti nasimulované zóny ohrožení) a pedagogických pracovníků přilehlých základních škol v problematice správného chování v případě úniku amoniaku ze zimního stadionu. Součástí práce i zpracovaný varovný leták a informační plakát pro obyvatelstvo žijící v Havlíčkově Brodě o správném chování v případě úniku nebezpečné chemické látky.
|
|
Simulovaná havárie železniční cisterny v železniční stanici Jihlava spojená s únikem amoniaku.
VÁLEK, Luboš
Tato diplomová práce na téma simulovaná havárie železniční cisterny v železniční stanici Jihlava s následným únikem amoniaku je tvořena formou veřejných a dostupných informací, které dávají ucelený přehled o dané problematice. V úvodu jsou popsány možné druhy mimořádných událostí s uváděním jednotlivých příkladů. V další části této práce jsou uvedeny mimořádné události v dopravě a havárie spojené s únikem nebezpečných látek. Navazující kapitola je věnována problematice havarijního plánování, která je zaměřena především na únik amoniaku. Následující část se zabývá integrovaným záchranným systémem. V další kapitole je řešena toxikologie amoniaku, včetně uvádění příkladů. Následující část se zabývá nákladní dopravou po železnici, včetně přepravy amoniaku po železnici. V další kapitole je popsána chronologie mimořádné události s následným řešením. V této diplomové práci je zpracován výzkum z oblasti informovanosti obyvatelstva o amoniaku. V závěru je uvedena diskuse, kde jsou uvedeny problémy, které se při psaní této práce vyskytly. Nechybí porovnání s odbornou literaturou a vlastní myšlenky.
|
| |
| |
|
Retence živin v nivách
Vymazal, Jan
V nivních systémech dochází k velmi intenzivním transformacím dusíku a fosforu. Intenzita těchto procesů je ale velmi často vázána na klimatické a geomorfologické podmínky a podstatnou roli může hrát i složení vegetačního pokryvu. Nejvýznamnějším procesem, který odstraňuje dusík ze záplavové vody je denitrifikace, která probíhá v sedimentech a ve vrstvě stařiny a detritu na povrchu sedimentů. Významná může být i kumulace dusíku (a fosforu) v nadzemních částech rostlin. Tento proces však neodstraňuje živiny ze systému, pokud není biomasa sklízena. Fosfor je, kromě ukládání do biomasy, zadržován v nivách především vázáním na naplavené půdní částice a stávající sedimenty.
|
| |
| |
| |
| |