|
| |
|
|
Role cholesterolu v patogenezi Alzheimerovy choroby
Tax, Martin ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Randáková, Alena (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění a nejčastější forma demence postihující značnou část stárnoucí populace. Předpokládá se, že hlavní příčinnou této nemoci je akumulace amyloidu β (Aβ). Cholesterol je důležitou složkou plasmatických membrán, kde je základem pro správnou funkci synapsí. Změny jeho koncentrace jsou považovány za rizikový faktor vzniku a rozvoje Alzheimerovy choroby. Data dokazují, že tento lipid má vliv na syntézu Aβ a zároveň má také roli v jeho cytotoxicitě, kdy může negativní vlastnosti Aβ podporovat, nebo naopak vůči nim může být protektivní.
|
|
|
Role mikroglií a astrocytů v Alzheimerově chorobě
Pospíšilová, Eva ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Alzheimerova choroba je neurodegenerativní onemocnění, které postihuje centrální nervový systém a jež je charakteristické především problémy s paměťovými schopnostmi. S neustále stárnoucí populací postupně narůstá i počet pacientů s touto nemocí, proto se výzkum Alzheimerovy choroby stává jednou z hlavních priorit současného zdravotnictví. Přestože má výzkum tohoto onemocnění již více než stoletou tradici, přesné příčiny rozvoje Alzheimerovy choroby jsou stále nejasné. Dlouhou dobu se přisuzovala hlavní role patologii amyloidu β a tau proteinu, tj. základním patofyziologickým rysům tohoto onemocnění, v posledních letech se však ukazuje, že významnou roli hrají rovněž mikroglie a astrocyty. Tyto gliové buňky ovlivňují množství amyloidu β i hyperfosforylovaného tau proteinu, jsou však zásadní i pro udržování homeostáze centrální nervové soustavy. Aktivace mikroglií a astrocytů v rámci Alzheimerovy choroby může vést k narušení fyziologických funkcí těchto neuroglií, a tedy i k problémům s odstraňováním amyloidu a tau proteinu, ale také k navození chronického neurozánětu, který je rovněž typickým projevem tohoto neurodegenerativního onemocnění. Tato práce si klade za cíl shrnout a utřídit základní poznatky o roli mikroglií a astrocytů v Alzheimerově chorobě, a to především se zaměřením na jejich úlohu...
|
|
|
Poruchy energetického metabolismu v mozku v Alzheimerově a Parkinsonově chorobě
Řezáčová, Adéla ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Alzheimerova a Parkinsonova choroba patří mezi neurodegenerativní poruchy, které ovlivňují nejen pacienta, ale i jeho okolí. Pacienti těchto onemocnění postupně ztrácejí neurony. V obou chorobách jsou přítomné proteiny, které svou patofyziologickou akumulací narušují funkce neuronů. Pro tyto poruchy je typická mitochondriální senescence a poškození, které se projevuje například dysfunkcí různých komplexů. Dále se u těchto chorob projevuje inzulinová rezistence, která vede ke špatné inzulinové signalizaci, obě choroby navíc doprovází narušené metabolismy aminokyselin. U Alzheimerovy choroby je pak výrazně snížený metabolismus glukózy, zatímco u Parkinsonovy choroby se dostatečně nepřenáší akční potenciál v dopaminergních neuronech v substantia nigra. Tato poškození v Alzheimerově chorobě ústí ke kognitivním dysfunkcím, u pacienta s Parkinsonovým onemocněním pak především vyústí s problémy s motorikou. Studiem energetických změn v těchto chorobách by pak mohlo přispět k tvorbě účinnějších medikamentů.
|
|
|
Příprava vzorku pro analýzy oligomerních forem amyloidu beta hmotnostní spektrometrií
Mrkvičková, Simona ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Alzheimerova choroba je nejrozšířenější chronické a progresivní neurodegenerativní onemocnění. Hlavní problém této choroby je poškození a snížení počtu nervových buněk. Tím dochází k úbytku mozkové hmoty a rozvíjí se poškození paměti. Onemocnění postihuje především lidi ve starším věku, u nichž bývá nejčastější příčinou demence. Celosvětově tímto onemocněním trpí zhruba 50 milionů lidí, přičemž jejich počet roste. Alzheimerova choroba tak představuje závažný problém veřejného zdraví. Patogeneze této choroby souvisí s produkcí a ukládáním peptidu amyloidu beta. Tento peptid má tendenci agregovat. Jeho nižší oligomerní formy jsou ve vodě rozpustné a působí toxicky na nervové buňky. Oligomery amyloidu beta tak představují možný cíl pro diagnostiku Alzheimerovy choroby. Oligomerní formy amyloidu beta mají nekovalentní charakter, což může negativně ovlivňovat jejich stabilitu při analýzách v modelových a biologických vzorcích. V této bakalářské práci byly hledány vhodné podmínky pro přípravu modelových vzorků amyloidu beta. Bylo pozorováno, jak se mění distribuce oligomerních forem působením rozpouštědel, solí a dalších aditiv. Byl také zkoumán vliv pH na inkubaci amyloidu beta v octanu amonném a ve vodě. Na závěr byla vyvinuta metoda pro analýzu amyloidu beta ve vzorcích mozkomíšního moku bez...
|
|
|
Alkaloidy Papaver rhoeas L. (Papaveraceae) a jejich biologická aktivita vztažená k Alzheimerově chorobě V.
Dušánková, Zita ; Chlebek, Jakub (vedoucí práce) ; Hošťálková, Anna (oponent)
Dušánková, Z.: Alkaloidy Papaver rhoeas L. (Papaveraceae) a jejich biologická aktivita vztažená k Alzheimerově chorobě V.; Diplomová práce, Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Katedra farmakognozie a farmaceutické botaniky, Hradec Králové 2023, počet stran 72. Tato diplomová práce se věnuje izolaci alkaloidů ze spojené frakce 7-8 diethyletherového (Et2O) výtřepku Papaver rhoeas L. (Papaveraceae). Pro izolaci alkaloidů byla využita kombinace sloupcové chromatografie (flash chromatografie), chromatografie v plošném uspořádání (preparativní TLC) a krystalizace. Struktura izolovaných sloučenin byla určena pomocí metod NMR, GC-MS a optické otáčivosti, díky kterým byly sloučeniny identifikovány jako ZD-1, (+)-3,4-dehydrotheaspiron, (±)-juziphin, (+)-lirinidin a protopin. Alkaloidy byly podrobeny testování na biologickou aktivitu vůči enzymům (acetylcholinesterase, butyrylcholinesterase, popř. prolyloligopeptidase). (+)-3,4-Dehydrotheaspiron, (±)-juziphin ani protopin nevykazovaly k žádnému z enzymů významnou inhibiční aktivitu (IC50 AChE >100 µM, IC50 BuChE >100 µM), protopin byl vůči prolyloligopeptidase také neaktivní (IC50 POP >1000 µM). (+)-Lirinidin vykazoval střední inhibiční aktivitu vůči BuChE (23,45 ± 0,55 µM), vůči AChE je neaktivní (IC50 AChE >100 µM). Klíčová slova:...
|
|
|
Využití separačních a hmotnostně-spektrometrických technik v diagnostice Alzheimerovy choroby
Lebertová, Lucie ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Kozlík, Petr (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na přípravu kovalentně zesítěných oligomerních forem amyloidu beta a jejich analýzu pomocí SDS-PAGE a MALDI-TOF. Kovalentně zesítěné oligomerní formy Aβ(1-42) byly tvořeny pomocí chemické a enzymatické reakce. Prokřížení řetězců amyloidu beta vzniká přes aminokyselinový zbytek tyrosinu za vzniku kovalentní vazby, přičemž takovéto kovalentní zesítění vede ke stabilizaci oligomerní struktury, což umožňuje zlepšení analýzy oligomerů amyloidu beta. Vývoj metod pro detekci a kvantifikaci oligomerů amyloidu beta může být značným přínosem pro diagnostiku Alzheimerovy choroby, protože právě oligomerní formy amyloidu beta jsou nejvíce spojovány s patologií Alzheimerovy choroby. V teoretické části je popsána Alzheimerova choroba s uvedenými problémy v časné diagnostice a terapii. Dále jsou uvedeny základní informace o amyloidu beta a popsány analytické metody separace a detekce amyloidu beta používané ve výzkumu. Experimentální část se zabývá optimalizací analytických metod MALDI-TOF a SDS-PAGE. V metodě MALDI-TOF byly pro stanovení Aβ(1-42), jako vhodné matrice, vybrány matrice kyselina 2,5-dihydroxybenzoová a kyselina sinapová. Nejvhodnější metoda nanášení vzorku na MALDI desku pro analýzu Aβ(1-42) byla metoda vyschlé kapky. Optimalizací metody SDS-PAGE bylo zjištěno, že...
|
|
|
Parvalbuminové a somatostatinové interneurony v Alzheimerově nemoci
Beranová, Kristýna ; Svoboda, Jan (vedoucí práce) ; Málková, Petra (oponent)
Čím dál zřetelněji se ukazuje, že narušení různých druhů korových interneuronů je zásadním článkem různých typů patologií, třebaže interneurony tvoří jen relativně malou část (15-20 %) všech korových neuronů. Cílem práce je za pomoci literární rešerše popsat úlohu parvalbuminových a somatostatinových neuronů v rozvoji Alzheimerovy choroby, a to jak u lidských pacientů, tak v experimentálních zvířecích modelech. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, zvířecí modely, interneurony
|
|
|
Role of tau phosphorylation in formation of tau envelopes
Karhanová, Adéla ; Lánský, Zdeněk (vedoucí práce) ; Štěpánek, Luděk (oponent)
Tau je nestrukturovaný protein asociovaný s mikrotubuly důležitý pro vývoj axonů a kritický regulátor funkcí mikrotubulů v axonech. Aktivita Tau je řízena fosforylací a její deregulace vedoucí k hyperfosforylaci a agregaci tau je spojena s četnými neurodegenerativními poruchami, souhrnně nazývanými tauopatie. Na mikrotubulech se molekuly tau segregují do dvou kineticky odlišných fází, které se skládají buď z nezávisle difundujících molekul, nebo interagujících molekul, které tvoří soudržné "obálky" kolem mikrotubulů. Tau obálky regulují působení jiných proteinů asociaovaných s mikrotubuly, jako je pohyb molekulárních motorů, a chrání mikrotubuly před degradací enzymy rozdělujícími mikrotubuly. Jak je však formace, dynamika a funkce tau obálek regulována, není známo. Zde ukazujeme, že fosforylace tau brání tvorbě a fungování ochranných tau obálek. Pomocí kombinace rekonstitučních experimentů a zobrazování živých buněk ukazujeme, že fosforylovaný tau se zabudovává do tau obálek a že zpomaluje růst těchto obálek. Důležité je, že demonstrujeme, že fosforylace tau také destabilizuje již existující obálky, což vede k jejich rozpadu. Naše výsledky ukazují, že fosforylace tau interferuje s tvorbou a udržováním ochranných tau obálek in vitro a in vivo, což vede k nestabilitě mikrotubulů. Protože...
|
|
|
Fyziologická podstata současných terapeutických přístupů v léčbě Alzheimerovy choroby
Denisova, Elizaveta ; Rudajev, Vladimír (vedoucí práce) ; Veverová, Kateřina (oponent)
Alzheimerova choroba je progresivní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje miliony lidí po celém světě. Patologie Alzheimerovy choroby zahrnuje amyloidovou a tau hypotézu, mitochondriální dysfunkci a neurodegeneraci. Klasická léčba Alzheimerovy choroby zahrnuje léky zaměřené na cholinergní a glutamátergní systémy, jako jsou donepezil, galantamin, rivastigmin a memantin. Diagnostické nástroje a techniky se neustále vyvíjejí, aby lépe identifikovaly a sledovaly průběh onemocnění. Nové přístupy k léčbě Alzheimerovy choroby zahrnují léčebné postupy zaměřené na beta-amyloid, které se snaží o snížení produkce nebo usnadnění clearance těchto patologických peptidů. Intervence v oblasti výživy a životního stylu, jako jsou potenciální účinky antioxidantů na snižování oxidačního stresu, neuroprotektivní účinky statinů a možný přínos ketogenní diety pro pacienty s Alzheimerovou chorobou, se staly klíčovou součástí multidisciplinárního přístupu k léčbě a zkoumají se jako součást komplexní strategie pro zlepšení kvality života pacientů. Klíčová slova: Alzheimerova choroba, amyloidová hypotéza, tau hypotéza, mitochondriální dysfunkce, neurodegenerace, cholinergní systém, glutamátergní systém, nové terapeutické přístupy, výživa, životní styl.
|
host ::
RSS.