|
|
Historie českých škol v přírodě a jejich vývoj v posledních 50 letech z pohledu občanů ČR
Zimová, Tereza ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Historie českých škol v přírodě a jejich vývoj v posledních 50 letech z pohledu občanů ČR Cíl práce: Cílem bakalářské práce bylo zjistit vlastní zkušenost občanů ČR se školou v přírodě. Respondenti byli především dotázáni na cíl školy v přírodě, její formu, obsah a význam. Metody: Tato bakalářská práce je teoreticko-empirickou prací s kvantitativním šetřením, kdy výzkumnou technikou byla online anketa. Anketa měla 24 otázek, na které odpovídalo 151 respondentů, kteří absolvovali základní školu v České republice. Výsledky: Výsledky ukázaly, že většina škol v přírodě dnes trvá kolem jednoho týdne, což je výrazně kratší než v minulosti, kdy mohly trvat i několik týdnů. Nejčastěji se jezdí ve 4. třídě, ale jsou školy, které jezdí pravidelně v každém ročníku. 89,6 % respondentů odpovědělo, že na ŠVP se učili pouze v dopoledních hodinách a vyučování nejčastěji probíhalo uvnitř. Pokud jde o mimoškolní aktivity, respondenti nejčastěji uvedli turistiku a hry v přírodě jako běžné činnosti na školách v přírodě. Socializační cíl ŠVP byl respondenty zdůrazňová jako klíčový, tedy zlepšení vztahů mezi žáky i mezi žáky a učiteli. Další často zmiňovanou hodnotou byla možnost strávit čas v přírodě, což je obzvláště důležité pro děti z městských oblastí. Závěr: Školy v přírodě mají významný přínos pro rozvoj...
|
|
|
Učení prožitkem v přírodě v mateřských školách
Mikulášková, Adéla ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Název práce: Učení prožitkem v přírodě v mateřských školách Cíle práce: Cílem práce bylo zjistit, které aktivity v přírodě využívající učení pomocí přímého prožitku zařazují učitelé MŠ do předškolního vzdělávání a v jaké formě. Metoda práce: Kvalitativní polostrukturovaný rozhovor se 3 učitelkami mateřských škol ve dvou městech (1,3 mil. a 11 000 obyvatel) a jedné vesnici (910 obyvatel) v ČR. Rozhovor byl tvořen 18 otázkami, které byly v průběhu rozhovoru doplňovány dalšími dotazy vyplývajícími ze situace. Výzkumný materiál získaný z rozhovorů byl roztříděn do předem vytvořených kategorií a následně interpretován. Výsledky: Výsledky rozhovoru ukázaly, že při pobytu venku učitelky spíše preferují neřízenou spontánní činnost dětí, kdy se děti samy realizují a učí pomocí přímého prožitku. Děti během spontánní hry zkoumají okolí, hrají si na pískovišti či na průlezkách. Když mají při pobytu venku řízenou činnost, tak jsou to nejčastěji pohybové hry či hry s míčem (např. honička). Závěr: Nejčastější aktivitou v přírodě využívající metodu zkušenostního učení je neřízená spontánní činnost dětí na zahradě nebo na zelených plochách v okolí školky. Klíčová slova: výchova v přírodě, aktivity v přírodě, RVP PV
|
|
|
Výuka venku v hodinách tělesné výchovy na základních školách v ČR
Kobr, Vojtěch ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Psohlavec, Lukáš (oponent)
Název: Výuka venku v hodinách tělesné výchovy na základních školách v ČR Cíle: Cílem této práce bylo zmapovat současný stav výuky venku v hodinách tělesné výchovy ve vybraných základních školách v ČR. Dále pak analyzovat a porovnat výuku v městských a venkovských školách. Metody: V naší práci jsme použili metodu dotazování. Anketní šetření bylo určeno učitelům tělesné výchovy. Bylo využito kvantitativního přístupu k výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 27 učitelů tělesné výchovy ze 4 městských a 5 venkovských základních škol České republiky. Výsledky: Zjistili jsme, že venkovní výuku tělesné výchovy využívají všichni učitelé, pokud jim to časové rozhraní hodiny a počasí dovolí. Využívají tuto možnost z důvodu většího prostoru, více možností aktivit, a také protože se uplatňují benefity venkovní výuky. Během venkovní výuky tělesné výchovy dochází nejčastěji k aktivitám jako je atletika, míčové sporty a sportovní hry. Aktivity v přírodním prostředí se vyskytují v tělesné výchově v menší míře. Rozdíl ve venkovní výuce tělesné výchovy mezi městskými a vesnickými základními školami je minimální. Závěr: Venkovní výuka se dle zjištěných výsledků vyskytuje na vybraných ZŠ v dostatečné míře. Někteří učitelé TV si jsou vědomi benefitů, které výuka v přírodě nabízí, avšak během venkovní výuky TV převažují...
|
|
|
Benefity a rizika Parkrunu
Pokorný, Matyáš ; Baláš, Jiří (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Benefity a rizika Parkrunu Práce se zabývala projektem Parkrun, který lze zařadit mezi aktivity v přírodě. Cílem práce bylo posoudit zdravotní a sociální benefity a rizika Parkrunu. Jedná se o rešeršní práci, jejímž hlavním zdrojem informací byly elektronická databáze EBSCO a oficiální webové stránky organizace Parkrun spolu s elektronickými články a reportážemi o Parkrunu. V rámci posouzení zdravotních benefitů a rizik Parkrunu práce dospěla k následujícím závěrům: Parkrun přináší benefity v oblasti fyzického zdraví v podobě obecného zlepšování a udržování fyzické kondice. Konkrétně napomáhá ke snižování hladiny cholesterolu v krvi, snižování rizika obezity či cukrovky, a představuje tak prevenci výskytu civilizačních chorob. Navíc může tlumit projevy astmatu a napomáhat snížení zánětlivosti dýchacích cest. Riziky pro fyzické zdraví mohou být extrémní projevy počasí - zejména horko či chlad a dále možné zatížení kloubů v případě nesprávné techniky a převažujícího tvrdého povrchu. Parkrun dále přináší benefity v oblasti psychického zdraví ve smyslu obecného pocitu spokojenosti, štěstí, radosti, sebevědomí a dále sounáležitosti a prospěšnosti. V oblasti psychického zdraví nebyla identifikována žádná rizika. V socioekonomické a environmentální oblasti patří mezi nejvýznamnější benefity...
|
|
|
Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji
Zápotocká, Hana ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji Cíl: Zjistit obsahovou náplň škol v přírodě na 1. stupni základních škol v Karlovarském kraji. Metody: Bakalářská práce využívá kvantitativního přístupu k výzkumu. Potřebné informace byly získány metodou anketního šetření. Výzkumný soubor tvořilo 20 učitelů ze základních škol v Karlovarském kraji. Výsledky: Základní školy v Karlovarském kraji organizují školy v přírodě, jejichž hlavní cíle jsou utužení třídního kolektivu a větší poznání žáků ve vztahu učitel a žák. Hlavní náplní škol v přírodě jsou výlety, pěší turistika a hry v přírodě. Denní program se skládá z dopolední výuky, odpoledního pobytu v přírodě a různých her, večerní program zahrnuje společenské hry a promítání. Závěr: Školy v přírodě jsou dle zjištěných výsledků oblíbenou součástí vzdělávání žáků v Karlovarském kraji mimo tradiční školní prostředí. U žáků je důležitá emocionální stránka, tedy prožitek a nové zkušenosti. Učitelé se zaměřují na sociální interakci mezi žáky a jejich učiteli. Škola v přírodě tedy představuje efektivní formu vzdělávání, která nabízí žákům možnost rozvoje jejich potenciálu a propojení s přírodou. Klíčová slova: výchova v přírodě, aktivity v přírodě, základní škola, 1. stupeň
|
|
|
Využití výchovy prožitkem a zkušeností pro neformální výuku dějepisu na 2. stupni ZŠ a nižším stupni víceletých gymnázií
Dudek, Petr ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Psohlavec, Lukáš (oponent)
Název práce: Využití výchovy prožitkem a zkušeností pro neformální výuku dějepisu na 2. stupni ZŠ a nižším stupni víceletých gymnázií Cíl: Cílem této práce bylo vytvořit a zrealizovat neformální vzdělávací program pro žáky devátých tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií, který by sloužil k doplnění výuky dějepisu za použití prvků zkušenostního učení. Dílčím cílem bylo zhodnotit program samotnými účastníky ankety. Metody: Výzkumný soubor tvořilo 54 žáků devátých tříd základní školy a čtvrtého ročníku osmiletého gymnázia. Sběr dat byl proveden pomocí ankety, která obsahovala šest uzavřených otázek a jednu otázku otevřenou. Data byla vyhodnocena pomocí grafů a popisné statistiky. Výsledky: Výsledky ankety ukazují, že 53,7 % probandů podobný edukativní program nikdy předtím nezažilo. Celková organizace i náročnost programu byla vnímána 65 % probandy pozitivně. 55,5 % probandů uvedlo jako hlavní přínos osvojení nových schopností a faktických informací týkajících se tématu edukativního programu, pro který byl vytvořen. Pouze 13 % probandů kriticky zhodnotilo přínos programu pro aplikaci nově nabytých schopností a vědomostí ve škole či mimo ní. Z odpovědí vyplývá, že přes 30 % probandů ocenilo pobyt venku. Závěr: Diplomová práce se zabývala vytvořením a realizací neformálního...
|
|
|
Organizace letních dětských táborů
Machač, Ivan ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Brtník, Tomáš (oponent)
Tato se práce zabývá plánováním a realizací letního dětského tábora. Zaměřuje se na všechny aspekty pořádání tábora, od výběru vhodné lokality, přes vytváření programu až po ekologický dopad tábora na planetu. Práce poskytuje praktické rady a tipy pro efektivní vedení tábora. Výsledkem je komplexní průvodce pro pořádání letního dětského tábora, který může sloužit jako užitečný zdroj pro budoucí vedoucí a organizátory táborů. Cíle Vytvořit průvodce pro pořádání letních dětských táborů. Deskriptivně analytický přístup, obsahová analýza dokumentů a vlastní zkušenost. Výsledk Celkově lze konstatovat, že práce nabízí komplexní pohled na organizaci letních táborů a otevírá cestu pro další výzkum a zdokonalování praxe v oblasti dětských aktivit a vzdělávání. Závěr Práce přispívá k lepšímu pochopení organizace letních táborů a nabízí prostor pro další výzkum a zdokonalení praxe v oblasti dětských aktivit a vzdělávání. Klíčová slova tábor, hra, aktivity v přírodě, vedení, administrativa, nezisková organizace
|
|
|
Kurzy aktivit a sportů v přírodě na středních školách v okrese Nymburk
Plecitá, Gabriela ; Psohlavec, Lukáš (vedoucí práce) ; Vojtíková, Lenka (oponent)
Název: Kurzy aktivit a sportů v přírodě na středních školách v okrese Nymburk Cíle: Cílem této práce bylo zmapovat nabídku kurzů aktivit a sportů v přírodě na středních školách na Nymbursku. Metody: Výzkumu se zúčastnilo 7 středních škol (5 státních, 2 soukromé) v okrese Nymburk. Byla využita metoda dotazníku, který byl vytvořen v programu Google Forms a rozeslán prostřednictvím elektronické pošty. Dotazník byl tvořen 17 otázkami s uzavřenými odpověďmi a získaná data byla vyhodnocena pomocí základních statistických metod v programu Microsoft Excel. Výsledky byly interpretovány pomocí grafů. Výsledky: Bylo zjištěno, že všechny školy, které se zapojily do dotazníkového šetření, nabízejí pro své studenty alespoň dva kurzy během jejich studia. Nejvíce kurzů aktivit a sportů v přírodě nabízejí školy soukromých zřizovatelů - 6 a 4 kurzy. Nejčastěji nabízeným je kurz lyžařský, který organizují všechny dotazované školy. Druhým nejčastěji nabízeným je kurz adaptační (85,7 %) a 57,1 % dotazovaných škol nabízí i kurz vodácký. Nejžádanějším kurzem mezi studenty je kurz lyžařský (85,7 %). Personálně jsou kurzy zajišťovány prostřednictvím učitelů tělesné výchovy nebo pedagogů dané...
|
|
|
Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji
Zápotocká, Hana ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Bačáková, Radka (oponent)
Název: Školy v přírodě v základním vzdělávání v Karlovarském kraji Cíl: Zjistit, obsahovou náplň škol v přírodě na 1.stupni základních škol v Karlovarském kraji. Metody: Bakalářská práce využívá kvantitativního přístupu k výzkumu. Potřebné informace byly získány metodou dotazníkového šetření. Výzkumný soubor tvořilo 10 učitelů ze základních škol v Karlovarském kraji. Výsledky: Z výsledků vyplývá, že základní školy organizují školy v přírodě. Program škol v přírodě zahrnuje z aktivit v přírodě hlavně pěší turistiku. Základní školy nevyužívají pomoci agentur zabývajících se školami v přírodě, ale připravují program pro žáky samostatně. Klíčová slova: výchova v přírodě, aktivity v přírodě, základní škola, 1.stupeň
|
|
|
Gamifikace a její využití v přírodě
Kotrčová, Kateřina ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Psohlavec, Lukáš (oponent)
Název: Gamifikace a její využití v přírodě Cíle: Cílem bakalářské práce je vytvořit ucelený přehled o gamifikaci a popsat jednotlivé gamifikační prvky v přírodě. Vlastní rešerše: Jedná se o rešeršní práci. Použila jsem metodu analýzy dokumentů. Zdrojem pro analýzu byly odborné texty dostupné na platformách Web of Science, ResearchGate, Scopus a ScienceDirect, zabývající se danou tématikou. Zjištěné informace jsem utřídila a systematicky zpracovala do přehledného shrnutí. Diskuse a závěr: Gamifikace je zajímavý podpůrný prvek v mnoha oblastech služeb a profesí. Zábavný koncept her se aplikuje i do zdánlivě obyčejných aktivit. Práce popsala gamifikační prvky, které lze využít v programech aktivit v přírodě a zamýšlí se nad jejich pozitivními i negativními dopady pro jedince. Na základě rešerše literatury a vlastní zkušenosti se domníváme, že využívání gamifikace v přírodě má spíše pozitivní dopad na lidské chování. Klíčová slova: hra, aktivity v přírodě, herní prvky, geocaching, turistika
|
host ::
RSS.