|
|
Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury
Solničková, Sabina ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce Jižní Bronx jako kolébka hip hopu: lokalita jako klíčový faktor vzniku hiphopové subkultury se věnuje okolnostem, které umožnily vytvoření hiphopové subkultury v 70. letech 20. století v jižním Bronxu. S ohledem na proměnu, kterou jižní Bronx před začátkem této dekády prošel z hlediska jeho rekonstrukce a přesunu obyvatel, se práce snaží vyzkoumat, jaký tato transformace měla vliv na vytvoření kombinace faktorů, jež na začátku 70. let dala vzniknout hiphopové subkultuře. Cílem práce je tak vysvětlit vznik hiphopové subkultury prostřednictvím kritéria lokality jejího vzniku a odpovědět tak na otázku, jakými způsoby byla tato subkultura ovlivněna sociálním prostředím Bronxu.
|
|
|
Malcolm X a jeho význam v hnutí za práva Afroameričanů
Marinovová, Klára ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Bakalářská práce "Malcolm X a jeho význam v Hnutí za práva Afroameričanů" pojednává o životě, ideologii a filosofii Malcolma X, představitele radikální větve Hnutí za občanská práva Afroameričanů. Práce vychází v první části z nacionalistických myšlenek černošské hrdosti a výjimečnosti Marcuse Garveyho, které Malcolma v dětství silně ovlivnily. V druhé části potom z neustálého teroru ze strany rasistických skupin a tlaku společnosti, jež měly za následek rozpad jeho rodiny a Malcolmovu následnou dlouholetou kriminální činnost v ulicích newyorské čtvrti Harlemu. Text se dále věnuje i Malcolmově pobytu ve vězení, setkání se s vírou Národa islámského a následné konverzi na islámskou víru a počátkům jeho kazatelské kariéry. Významná pasáž je věnovaná komparaci myšlenek a postojů Malcolma X s mnohdy uznávanějším představitelem umírněné větve Hnutí Martinem L. Kingem. Pozdější odchod Malcolma z Národa islámského a pouť do Mekky znamenala důležitý mezník v jeho životě a měla za následek změnu postojů, které se do předčasného ukončení Malcolmova života neustále přetvářely a vyvíjely. Na základě analýzy životních zkušeností a z nich pramenících postojů a přesvědčení v celé řadě delikátních otázek, jako je užívání násilí, separace od bílé společnosti, či černošská hrdost a uvědomění, vyhodnocuje nejen jeho...
|
|
|
The Reconstruction Amendments and their Relevance to Economic and Social Issues Faced by the United States from the 19th Century Onwards
Dudíková, Oldřiška ; Robbins, David Lee (vedoucí práce) ; Veselá, Pavla (oponent)
SHRNUTÍ Tato práce se zabývá úsekem v dějinách Spojených Států Amerických mezi lety 1865 až 1877 známým pod pojmem "rekonstrukce". Práce se odvíjí od významných legislativních počinů americké vlády v tomto období, které poprvé v historii země zakotvily do americké ústavy občanská práva vztahující se na černou populaci (ve zkoumané době již bývalých) otroků. Rekonstrukční dodatky, jak se třináctý, čtrnáctý a patnáctý dodatek ústavy zkráceně nazývají, měly vyřešit několik otázek: měly definovat postavení osvobozených černochů v poválečném období a také sloužit jako právní pilíř, na jehož základě by došlo k obnovení politické a ekonomické stability jihu země zničeném občanskou válkou. První část práce zkoumá rekonstrukci pod vedením presidenta Johnsona, která trvala do roku 1866 a jsou pro ni charakteristická umírněná opatření ze strany vlády Spojených Států týkající se jihu země. Uspokojivějšímu rozvoji poválečného jihu stály v cestě především nedostatečná intervence národní vlády na úrovni jednotlivých států, nedostatek finančních prostředků a Johnsonovo stranění vrstvě bílých plantážníků. Ačkoliv prezidentská rekonstrukce byla v některých oblastech úspěšná - například docházelo k zakládání škol, zdravotních zařízení a kostelů určených černošské populaci - nepodařilo se během ní prosadit udělení občanství a...
|
|
|
Vliv legislativy New Dealu na společenské postavení černochů ve vybraných sektorech americké ekonomiky
Schwammenhöfer, Tomáš ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
V této bakalářské práci se věnuji vlivu legislativy New Dealu na černošské obyvatelstvo ve 30. letech 20. století. Konkrétně se analyticky zaměřuji na vliv jednotlivých politik tohoto programu na jejich postavení v rámci americké ekonomiky. Pro porozumění celé problematice je zapotřebí pochopit situaci černochů v předchozí dekádě a v době Velké hospodářské krize, čemuž se věnuji v prvních dvou kapitolách. Následně nastiňuji situaci vedoucí k volbě F. D. Roosevelta prezidentem Spojených států amerických. V poslední a zároveň nejdůležitější kapitole celé práce se věnuji analýze jednotlivých programů a jejich vlivu na černochy. V práci docházím k závěru, že New Deal měl jak pozitivní tak negativní vliv na tuto menšinu a to v závislosti na příslušném ekonomickém sektoru a dané politice. Celkově tento program pro černochy znamenal velký posun v ekonomických a politických záležitostech.
|
host ::
RSS.