Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Evoluční aspekty Alzheimerovy choroby. V hlavní roli apolipoprotein E
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent)
Alzheimerova choroba patří především kvůli svým společenským a ekonomickým dopadům k nejdiskutovanějším onemocněním současnosti. Zatímco molekulární a genetické podstaty podmiňující časnou formu tohoto onemocnění jsou relativně dobře známy, na rozvoji mnohem běžnější formy s pozdní dobou nástupu se podílí genetická rizika i faktory prostředí, jejichž interakce nebyly doposud zcela objasněny. Hlavním genem ovlivňujícím riziko rozvoje pozdní Alzheimerovy choroby je gen APOE pro apolipoprotein E. Ten se u člověka vyskytuje ve třech běžných variantách, které se v kódující sekvenci navzájem odlišují v jednom nukleotidu. Podobná odlišnost existuje i mezi lidskou a savčí variantou genu APOE, z níž se jednotlivé lidské varianty postupně vyvinuly. Tato práce hovoří o možných scénářích evoluce genu APOE a shromážděné informace dává do souvislosti se současnými poznatky o podstatách vzniku Alzheimerovy choroby.
Vyšetření polymorfismu genu ApoE
NOVOTNÁ, Tereza
Alzheimerova choroba (ACH) patří mezi nejčastější příčinu demencí na světě. Je udáváno, že tvoří zhruba 65-75 % všech demencí (Preiss, Přikrylová Kučerová, 2006). Termín Alzheimerova demence taktéž jako presenilní forma ACH se užívá u pacientů ve věku do 65 let (Seidl, 2015). Po 65. roce života se užívá termín senilní demence Alzheimerova typu (SDAT) a do 45 let je onemocnění vzácné (Seidl, Obenberger, 2004). Kauzální léčba této choroby neexistuje, protože etiopatogeneze onemocnění není zcela objasněna (Seidl, 2015). Cílem bakalářské práce bylo napsat odbornou rešerši na dané téma. Tomuto cíli je věnována teoretická část, ve které jsou shrnuty informace o neurodegenerativním onemocnění, demenci a Alzheimerově chorobě. Především jsou zde popsány příznaky, příčiny, fáze, léčba, diagnostika a genetické dispozice ACH. Důležitou součástí je i popsání polymerázové řetězové reakce (PCR) a reverzní hybridizaci na stripech. V praktické části bylo hlavním cílem zvládnutí molekulárně biologických metod. Pro dosažení cílů a získání optimálních výsledků jsem zvolila dvě metody. Kromě optimalizace metody PCR ARMS byla využita i reverzní hybridizace na stripech. Načež zmiňovaná druhá metoda byla provedena pomocí komerčně dodávaného kitu ApoE StripAssay? od firmy ViennaLab. V této části práce jsou popsané veškeré postupy, pomocí kterých jsem výsledků dosáhla. Molekulárně biologické metody jsem vykonávala v laboratoři na Zdravotně sociální fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
Význam detekce polymorfismů v genech pro methylentetrahydrofolátreduktázu C667T (MTHFR C667T) a apolipoproteinu E (ApoE) v souvislosti s onemocněním osteoporózy
ŠILHOVÁ, Markéta
Osteoporóza je metabolické onemocnění skeletu, charakterizované změnami kostní tkáně, poruchou mechanické odolnosti kosti s rizikem vzniku zlomenin. Tomuto onemocnění podléhají pacienti ve věku nad 60 let, nevyhýbá se však ani mužům a ženám v pokročilých věkových skupinách. Postihuje především ženy po menopauze. Prevalence osteoporózy stále stoupá, touto nemocí trpí ve světě více než 200 milionů lidí, v České republice téměř milion osob. Osteoporóza se stala problémem nejen zdravotnickým, ale i ekonomickým. Tomuto onemocnění by se mělo více věnovat i z pohledu genetických rizikových faktorů. Cílem mé bakalářské práce bylo napsat odbornou rešerši na dané téma, shrnout poznatky o osteoporóze, věnovat pozornost diagnostice a genetickým dispozicím, věnovat se zejména genům ApoE a MTHFR677. Gen pro ApoE hraje silnou genetickou roli v kosterní homeostáze, přítomnost alely 4 genu pro apolipoprotein E představuje nejvyšší riziko pro vznik osteoporózy. Gen MTHFR677 je nejvíce spojován s kostní minerální denzitou na krčku stehenní kosti. V experimentální části bylo cílem praktické zvládnutí některých molekulárně biologických metod především izolace DNA z periferní krve, příprava a provedení PCR reakce, detekce PCR produktů pomocí gelové elektroforézy, vyšetření genu ApoE pomocí kitu MyTaq Red DNA Polymerase a 2x PCRBIO HS Taq Mix, vyšetření MTHFR pomocí kitu MyTaq Red DNA Polymerase. Princip detekce u ApoE je založen na ARMS PCR, u MTHFR677 je princip detekce založen na RFLP PCR. Veškeré metody jsem prováděla v genetické laboratoři GENLABS v Českých Budějovicích.
Determinace spontánních abortů- úloha genu pro APO E, význam vybraných trombofilních stavů a funkce štítné žlázy v graviditě
Kašparová, Dita ; Fait, Tomáš (vedoucí práce) ; Procházka, Martin (oponent) ; Límanová, Zdeňka (oponent)
Úvod: Spontánní potrat (SA) je nejčastější komplikací v těhotenství. Cílem práce bylo prověřit kauzalitu vybraných faktorů genetických - apolipoproteinu E (APO E), mutace faktoru V Leiden (FVL), mutace protrombinu (PT G20210A) a faktorů negenetických - tyreoidálního stimulačního hormonu (TSH), volného tyroxinu (fT4), protilátek proti tyreoidální peroxidáze (a-TPO) v etiopatogenezi časného SA. Materiály a metody: Ke genotypizaci polymorfismů APO E byla využita metoda PCR-RFLP. K detekci mutací v genech FV a FII byla použita metoda HRM. Laboratorní tyreoidální markery TSH, a- TPO a fT4 byly stanoveny na automatickém analyzátoru využívajícím chemiluminiscenční imunoanalýzu. U infertilních žen po SA proběhlo do 8 týdnů od krevního odběru sonografické vyšetření štítné žlázy. Výsledky: APOE genotypy ve sledovaném souboru 410 vzorků embryonální /fetální tkáně se významně neliší od kontrolní skupiny 2 606 adultních jedinců (P = 0.653). Ve sledovaném souboru 75 žen s izolovaným SA byla FVL mutace zjištěna v heterozygotní konstituci s prevalencí 12 %. Prevalence FVL v souboru žen s izolovaným časným SA byla signifikantně vyšší oproti kontrolní skupině 76 zdravých žen (12 % vs. 2.6 %, P = 0,031). Při vzájemném statistickém porovnání zjištěných prevalencí PT G20210A mezi soubory žen s izolovaným SA a kontrolní...
Evoluční aspekty Alzheimerovy choroby. V hlavní roli apolipoprotein E
Škubica, Patrik ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Jirák, Roman (oponent)
Alzheimerova choroba patří především kvůli svým společenským a ekonomickým dopadům k nejdiskutovanějším onemocněním současnosti. Zatímco molekulární a genetické podstaty podmiňující časnou formu tohoto onemocnění jsou relativně dobře známy, na rozvoji mnohem běžnější formy s pozdní dobou nástupu se podílí genetická rizika i faktory prostředí, jejichž interakce nebyly doposud zcela objasněny. Hlavním genem ovlivňujícím riziko rozvoje pozdní Alzheimerovy choroby je gen APOE pro apolipoprotein E. Ten se u člověka vyskytuje ve třech běžných variantách, které se v kódující sekvenci navzájem odlišují v jednom nukleotidu. Podobná odlišnost existuje i mezi lidskou a savčí variantou genu APOE, z níž se jednotlivé lidské varianty postupně vyvinuly. Tato práce hovoří o možných scénářích evoluce genu APOE a shromážděné informace dává do souvislosti se současnými poznatky o podstatách vzniku Alzheimerovy choroby.
Význam vyšetření predispozice pro pozdní Alzheimerovu chorobu pomocí metod molekulární biologie
KOPAČKOVÁ, Michaela
Alzheimerova choroba patří mezi nejčastější typy demence, přičemž zahrnuje až 70% případů z více než 38 milionů lidí na světě trpících nějakou formou demence. Alzheimerovou chorobou většinou onemocní pacienti nad 65 let, ale existují i výjimky. Předpokládá se, že nemocných s Alzheimerovou chorobou bude v budoucnosti neustále přibývat. Její etiopatogeneze není doposud zcela objasněna, a proto je důležité se tomuto onemocnění více věnovat, ať už z hlediska určitých environmentálních a genetických rizikových faktorů, tak i z hlediska ekonomické zátěže pro společnost. Předložená bakalářská práce shrnuje poznatky o Alzheimerově chorobě, o její neurobiologii, etiologii, diagnostice a genetických dispozicích, zejména pak o genech ApoE, APP, PSEN1 a PSEN2. Přítomnost alely epsilon 4 genu pro apolipoprotein E prokazatelně přispívá k vyššímu riziku vzniku pozdní formy Alzheimerovy choroby, mutace v genech APP, PSEN1 a PSEN2 jsou naopak spojovány s Alzheimerovou chorobou s časným nástupem ještě před 65 rokem věku. V experimentální časti, bylo cílem praktické zvládnutí izolace DNA z periferní krve a bukálního stěru, příprava a provedení PCR reakce, detekce PCR produktů pomocí gelové elektroforézy a samostatné vyšetření ApoE pomocí certifikovaného CVD StripAssay Kit od firmy ViennaLab (PentaGen). Součástí byla taktéž optimalizace další molekulární genetické metody pro detekci variantních alel ApoE. Tato metoda se prováděla pomocí certifikovaného kitu DiaPlexQTM ApoE od firmy SolGent Co., Ltd. Princip detekce je v tomto případě založen na real-time PCR.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.