|
|
Důvěra ve vlastní pedagogické kompetence učitelů na Písecku při integraci žáků se zdravotním postižením do TV
Pletková, Kateřina ; Pavlová, Ilona (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
Název diplomové práce: Důvěra ve vlastní pedagogické kompetence učitelů na Písecku při začleňování žáků se zdravotním postižením do TV Cíl práce: Hlavním cílem práce bylo zkoumání sebeúčinnosti učitelů na Písecku při začleňování žáků s vybranými druhy zdravotního postižení (mentální, tělesné a zrakové) do školní tělesné výchovy. Dílčími cíly bylo také porovnání míry sebeúčinnosti u vybraných skupin učitelů. Metodika: V rámci exploračního výzkumu byl využit dotazník SE-PETE-D s upravenou 4. demografickou částí. Výzkum proběhl v rozmezí leden - duben 2022 a zúčastnilo se ho 32 učitelů TV ze základních škol na Písecku. Respondenti byli v zastoupení 19 žen a 13 mužů ve věkovém rozpětí 24 - 72 let. Pro zpracování výsledků byla použita deskriptivní statistika. Výsledky: U zkoumaného vzorku učitelů ukázal výzkum na stupnici 1-5 průměrnou míru sebeúčinnosti 3,39. Nejvyšší sebeúčinnost učitelů byla prokázána u postižení mentálního, méně u postižení tělesného a vůbec nejméně věřili naši učitelé svým kompetencím při integraci žáka zrakově postiženého. Muži ve svou sebeúčinnost věřili vice než ženy, učitelé se zkušenostmi z praxe se cítili sebeúčinněji než učitelé bez praxe. Zkušenosti z odborného kurzu APA se v souvislosti se sebeúčinností učitelů při integraci žáka se zdravotním postižením do TV v našem...
|
|
|
Vliv projektu edukační hodiny Aplikovaných pohybových aktivit na postoje studentů střední školy
Hrivňáková, Sára ; Pavlová, Ilona (vedoucí práce) ; Strnad, Pavel (oponent)
Název: Vliv projektu edukační hodiny Aplikovaných pohybových aktivit na po toje tudent t ední koly Cíle: Cílem mé bakalá ké práce bylo zji tění po toj tudent t etího ročníku na pedagogickém lyceu, tedy potenciálních budoucích pedagog , k o obám těle ným po tižením, a po un jejich názoru po ab olvování online intervence. Metody: Ob ervační tudie zamě ená na porovnávání po toj tudent k žákovi těle ným po tižením p ed a po intervenci. Pro pot eby výzkumného et ení byla zvolena kvantitativní výzkumná metoda. Jednalo e o program edukační hodiny Aplikovaných pohybových aktivit po dobu 2 vyučovacích hodin o délce 45 minut. Vzhledem k pandemické ituaci byla nejvhodněj í forma online dotazníku vla tní kon trukce a Adjective Checkli t. Pro výzkum bylo zvoleno 28 tudent pedagogického lycea Futurum, kte í pod toupili online program edukační hodiny Aplikovaných pohybových aktivit. Výsledky: Z vý ledk dotazníku vla tní kon trukce a Adjective Checkli t e nám potvrdil p edpoklad pozitivní změny p í tupu intaktních tudent k žákovi těle ným po tižením. Největ í kladné změny po toje tudent j me docílili v obla ti znalo ti pohybových aktivit a paralympij kých port . Závěr: Výzkum poukázal na my luplno t intervence edukační hodiny Aplikovaných pohybových aktivit v rámci ociálně právní o věty i jako pro t edku podpory...
|
|
|
Bariéry ovlivňující pohybové aktivity zrakově postižené mládeže
Folprechtová, Martina ; Prokešová, Eva (vedoucí práce) ; Majorová, Simona (oponent)
Název: Bariéry ovlivňující pohybové aktivity zrakově postižené mládeže. Cíl: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké bariéry při pohybových aktivitách vnímá zrakově postižená mládež ve věku 7 - 18 let. Metody: Hlavní vědeckou metodou byl kvantitativní výzkum, ve kterém byl využit do češtiny přeložený dotazník PABS-VI. Výzkumu se zúčastnilo celkem 26 osob se zrakovým postižením ve věku 12,5 (± 3,2 roky). Shromažďování dat probíhalo v období od prosince 2020 do února 2021. Získaná data byla následně zpravována a vyhodnocena v programu Microsoft Office Excel. Výsledky: Došli jsme k závěrům, že zrakově postižená mládež ve věku 7- 18 let v České republice se v podstatě nijak zásadně neliší ve vnímání bariér od dětí z jiných zemí. Záměrem naší studie bylo identifikovat klíčové bariéry. Na základě provedeného výzkumu byly jako klíčové bariéry shledány: nedostatečná podpora v rodině, nezájem o cvičení nebo jinou pohybovou aktivitu. Velmi zásadní a častou bariérou je také nedostatek informací o možnostech sportovních aktivit v okolí bydliště nebo prostorách, kde je možné sportovat se zrakovým handicapem. Výsledkem naší práce je tedy zjištění, že zrakově postižené děti ve věku 7- 18 let různé národnosti mají často totožné nebo velice podobné vnímání bariér, které jim brání nebo znesnadňují...
|
host ::
RSS.