|
|
Možnost pedagogické podpory u dvou žáků mladšího školního věku v tělesné výchově na alternativní škole
Vyvialová, Kristýna ; Pavlová, Ilona (vedoucí práce) ; Kotlík, Kamil (oponent)
1 Abstrakt Název: Možnost pedagogické podpory u dvou žáků mladšího školního věku v tělesné výchově na alternativní škole. Cíle: Cílem práce je zkoumání možností pedagogické podpory v rámci tělesné výchovy u dvou žáků se speciálními vzdělávacími potřebami na ZŠ Waldorfské Jinonice. Metodika: Práce je založena na teoreticko-empirických metodách. Výzkumný soubor byl tvořen dvěma žáky se SVP. Jednalo se o dívku a chlapce ve věku 9 let. Intervence spočívala v diagnostice, vytvoření individuálního vzdělávacího plánu a následném sledování žáků po dobu jednoho měsíce. Proběhlo celkem 8 cvičebních jednotek na ZŠ Waldorfské Jinonice. Výsledky: Již po měsíci se ukázalo, že vytvoření a naplnění IVP má pozitivní vliv na motoriku dětí ve Waldorfské škole. Pomocí testové baterie MABC-2 jsem zjistila, že u dívky i chlapce došlo ke zlepšení v rovnováze, míření a chytání i u manuálních dovedností. Klíčová slova: IVP - individuální vzdělávací plán, testová baterie MABC-2, SVP - speciální vzdělávací potřeby, epilepsie, ADHD - porucha pozornosti s hyperaktivitou, zrakové postižení, Waldorfská škola.
|
|
|
Pedagogický přístup k dítěti s ADHD - reflexe vlastní zkušenosti
DAŇKOVÁ, Martina
V této diplomové práci se zabývám pedagogickým přístupem k žáku se syndromem ADHD. Zaměřuji se na konkrétního žáka, se kterým jsem pracovala. Tuto vlastní zkušenost z praxe považuji za cennou a nevšední. Proto bych ráda touto prací vyjádřila závažnost pedagogického přístupu k dítěti s ADHD. Výzkumný problém tedy vznikl z vlastní praxe při přímé konfrontaci s žákem. V teoretické části se budu zabývat problematikou syndromu ADHD. Zaměřím se na příčiny vzniku a na důsledky syndromu v životě dítěte. Budu se soustředit na stanovení diagnózy a léčbu ADHD. Dále věnuji kapitolu výchově a výchovným prostředkům podle dětského psychologa Zdeňka Matějčka. Vzhledem k současné situaci v českém školství v práci přiblížím inkluzivní vzdělávání v souvislosti s žáky s ADHD. Praktickou část pak věnuji výzkumu mé práce. Upřesním design a metody výzkumu. Uplatním metody pozorování, rozhovorů a popíši jejich výsledky. Dále se budu zabývat výsledky rozhovorů s asistenty pedagoga a pedagogy, kteří pracují či pracovali s žákem s ADHD. Výsledky těchto pozorování a další metody sběru dat, které uvádím v metodologii, jsou základem výzkumného problému této práce.
|
|
|
Sociální a emocionální vývoj jedince s ADHD
KOKEŠOVÁ, Lenka
Bakalářská práce "Sociální a emocionální vývoj jedince s ADHD" (Attention Deficit Hyperactivity Disorders - hyperaktivita s poruchou pozornosti) se zabývá tím, jak se vyvíjí jedinci od narození, až do začátku dospělosti, a s jakými problémy se tito jedinci, jejich rodiče, pedagogové a celé okolí potýká. Vzhledem k tomu, že syndromem ADHD trpí minimálně 3-5 % dětské populace, je jisté, že s dítětem trpícím syndromem se setkává snad každý učitel. Osobnost učitele má důležitý vliv na vývoj žáka se syndromem ADHD, a převážně on ovlivní, zda bude mít dítě se syndromem ve škole odpovídající hodnocení a bude podávat odpovídající výsledky vzhledem ke svému intelektu, zda bude do školy chodit rádo, zda se mu v ní bude líbit nebo zda na školu bude mít jen špatné vzpomínky. Syndrom poruchy pozornosti spojený s hyperaktivitou se v současné době označuje jako tzv. ADHD syndrom. Děti, kteří trpí touto poruchou bývají hyperaktivní, impulzivní a mají poruchu pozornosti. Z tohoto důvodu mají problémy s chováním a s učením převážně již od prvního stupně základní školy. I přes to, že inteligence dětí se syndromem ADHD není syndromem ovlivněna, ve většině případů jsou průměrně až nadprůměrně inteligentní, nedosahují tyto děti ve škole odpovídajících výsledků, často nosí špatné známky, za špatné chování poznámky či tresty, a jsou označeni před ostatními jako "lajdáci, hlupáci, grázlové, drzouni, atd.". Práce zahrnuje přehled současného poznání dané problematiky, především příčin vzniku ADHD, diagnostiky a typům ADHD, legislativě a možnostmi jak syndrom ADHD redukovat a ovlivňovat již od nejútlejšího věku, až po dokončení školní docházky. Ve výzkumu jsem se zaměřila na zhodnocení největších problémů jedinců, ovlivněných syndromem ADHD, které je provází od raného věku až do dospělosti, při studiu a trávení volného času, z pohledu učitelů, lékařů, rodičů a sociálních pracovníků. Výzkum bakalářské práce byl zpracován metodou kvalitativního výzkumu, kdy byla získány data pomocí 3 druhů anonymních dotazníků s uzavřenými, polootevřenými a otevřenými otázkami. Výběrovým souborem byli lékaři z dětského oddělení Nemocnice České Budějovice, z Dětské psychiatrické léčebny Opařany, učitelé ze základních škol v Týně nad Vltavou a pracovníci sociálního odboru MěÚ v Týně nad Vltavou. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda žáci, pokud jsou jim zohledněny jejich specifické výchovné a vzdělávací potřeby, vykazují problémy ve výuce, zda jsou jedinci se syndromem ADHD v dětském kolektivu akceptováni a vzhledem k tomu, že dle výzkumů přetrvává syndrom ADHD až do dospělosti, zda je tato problematika laickou i odbornou veřejností vnímána či opomíjena.
|
host ::
RSS.