|
|
Holešovice v proměnách v 19. a 20. století
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Holešovice v proměnách v 19. a 20. století se zabývá vývojem pražské městské části Holešovice. Sledované období bylo na základě dostupnosti pramenů zúženo na dobu od dvacátých let 19. století do konce sedmdesátých let 20. století. Práce je rozdělena do deseti kapitol, které se věnují urbanistickému a sídelnímu rozvoji této městské části. V první kapitole jsou shrnuty veškeré použité prameny a literatura, které byly k práci využity a druhá kapitola se týká metodiky práce. Třetí kapitola popisuje základní informace ohledně Holešovic a jejich správní vývoj. Čtvrtá kapitola se věnuje vývojem Holešovic od svých počátků až do dvacátých let 19. století, které se staly přelomovým obdobím. Následující kapitoly se zabývají postupnou proměnou městské části od r. 1823, kdy byla postavena v Holešovicích první továrna a započal tak postupný proces proměny původně vesnické obce v průmyslovou čtvrť. Těchto šest kapitol označuje jednotlivé etapy vývoje vymezených podle významných událostí či vzniku důležitých staveb. Velká pozornost je zde věnována průmyslu, průmyslovým továrnám a objektům, protože přeměna Holešovic v průmyslovou čtvrť měla velký vliv na celkovou proměnu oblasti a na její dnešní podobu. Hlavním cílem této práce je postihnout zásadní proměny venkovské obce Holešovice v městskou...
|
|
|
Albína Honzáková- Portrét feministické ženy
Sládková, Jana ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Anotace: Práce se zaměřuje na dějiny žen na přelomu 19. a 20. století. Vychází z unikátního pramene, pamětí Albíny Honzákové a dochovaných archiválií, jako je rozsáhlá korespondence či publikační činnost. Práce dále přibližuje historii dívčího vzdělání a s ním spojené spolky, ale také spolky, které se podílely na postupné emancipaci veřejnosti. Klíčová slova: memoáry, každodennost, 19. a 20. století, ženy, feminismus, vzdělání, spolky
|
|
|
Společenské hybné síly LUCC v modelovém území Boží Dar, Krušné hory, v období 1842-2009
Kašková, Magdalena ; Fendrychová, Lenka (oponent) ; Jeleček, Leoš (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vývojem využití ploch v období 1845 - 2009 v modelovém území Boží Dar ležícím při státní hranici Česka v Krušných horách. Na základě sestavené datové základny byly interpretovány změny ve využití ploch a nalezeny jejich hlavní, zejména společenské hybné síly. Tomu předcházel rozbor historickogeografického vývoje území s důrazem na posledních dvacet let. Tendence vývoje využití ploch se shodovaly s trendy na úrovni Česka, byly však výraznější. Největšími změnami prošlo využití ploch v období 1949 - 1990. Vedle vylidnění po odsunu českých Němců vývoj nejvíce ovlivnila izolace způsobená zavedením hraničního pásma. Významem srovnatelné změny v období 2000 - 2009 jsou důsledkem specifického ekonomického rozvoje Božího Daru. Ten je založen na podpoře cestovního ruchu, efektivním čerpání financí z fondů EU a aktivitě vedení obce. Hlavní změnou byl úbytek trvalých travních porostů. V současnosti se jejich rozloha opět zvětšuje v důsledku obnovy zemědělského využití mokřin. Specifikem území je orientace zemědělství na extenzivní pastevectví. Od konce 19. století přibývá lesních ploch. Dynamický nárůst zastavěných a ostatních ploch po roce 1990 bude zřejmě pokračovat i v příštích letech.
|
|
|
"Buďtež prokleti vy všichni, kdož jste toho původci". Léta 1870-1950 pohledem kroniky Václava Koppa.
MARTINOVSKÁ, Soňa
Diplomová práce si klade za cíl představit "Kroniku rodu Koppů", osobní pramen zachovaný v pozůstalosti plzeňského učitele Václava Koppa (1876-1951). Jejím záměrem je rovněž začlenit toto dílo do širších souvislostí v rámci výzkumu ego-dokumentů, úvodní pojednání se proto dotýká problematiky osobních pramenů jako předmětu badatelského zájmu. Vlastní text práce je dále rozčleněn do čtyř základních kapitol. První kapitola líčí životní osudy Václava Koppa a soustředí se také na historii jeho rodiny. Následující kapitola se zabývá rozborem pramene, při kterém je zvláštní důraz kladen na posouzení proměny jeho celkového charakteru. Třetí kapitola tvoří stěžejní část diplomové práce. Rozebírá témata obsažená v "Kronice" a snaží se nahlédnout do každodennosti autora a přiblížit jeho myšlenkový svět. V poslední kapitole je text díla Václava Koppa srovnáván se vzpomínkami plzeňské měšťanky Luisy Pernerové-Zykmundové a s dalšími osobními prameny dochovanými pro stejné časové období v Plzni. Závěr potom shrnuje získané poznatky, upozorňuje na význam zkoumaného pramene a nabízí možnosti jeho dalšího využití. Práci doprovází seznam pramenů a použité literatury a doplňují ji bohaté obrazové přílohy.
|
|
|
"Matka na svých rukou chová celý svět." Dámský spolek Ludmila v Českých Budějovicích a jeho dívčí vychovávací ústavy (1885-1950)
BÍLKOVÁ, Klára
Předložená diplomová práce je pokusem o první komplexnější zachycení dějin a činnosti dámského spolku Ludmila, který se do historie jihočeské metropole zapsal jak svými charitativními aktivitami podporujícími chudé školou povinné děti, tak především zakládáním a vydržováním dívčích škol a penzionátu. Práce je, kromě úvodu a závěru, rozdělena do šesti kapitol. První dvě tvoří obecný rámec, v němž je pojednáno o společensko-kulturním milieu Českých Budějovic, spolkové legislativě a vývoji dámských spolků v rámci českých zemí od druhé poloviny 19. století do poloviny 20. století. Třetí kapitola se zabývá okolnostmi vzniku spolku Ludmila a jeho stanovami. V následující části práce je analýze podrobena členská základna, k níž je připojen i biogram dlouholeté předsedkyně spolku Jany Zátkové. Pátá kapitola je věnována spolkové činnosti a závěrečná část práce přibližuje nedobrovolné ukončení nadmíru úspěšné a prospěšné existence spolku Ludmila v roce 1950.
|
host ::
RSS.