|
|
Olympijské hry v roce 1980 a jejich odraz sovětské zahraniční politiky
Bayerová, Dominika ; Kolenovská, Daniela (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
1 Abstrakt Práce se zabývá olympijskými hrami v roce 1980 v Moskvě a jejich následným bojkotem. Tato velká sportovní událost byla negativně ovlivněna sovětským vojenským zásahem na konci roku 1979 v Afghánistánu. Odpovědí na to byl bojkot olympiády v Moskvě ze strany USA a řady dalších států - celkem 65 zemí se rozhodlo pro neúčast, čímž se jednalo o největší bojkot v historii olympijských her. Pro porozumění kontextu je analyzovaná mezinárodně-politická situace v 80. letech 20. století a následné důvody pro bojkot her. Dále jsou uvedena i důležitá fakta týkající se organizace her (jako např. zázemí, sportoviště, olympijská vesnička), přípravy Sovětského svazu na konání 22. olympijských her v Moskvě a následnou reakci sovětské diplomacie na bojkot her. Část práce je věnována i třem sportovcům, z nichž se pouze jeden mohl olympiády zúčastnit. Cílem této práce bylo nejen popsat sovětskou zahraniční politiku, ale i ukázat, jak sport může být zneužit v rámci propagandy. V kontextu olympijských her je reflektován vztah Sovětského svazu nejen s USA, ale i s ostatními zeměmi. Práce odhaluje, že zmírnění napětí bylo minulostí a došlo k opětovnému zhoršení vztahů mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými, a tudíž lze bojkot považovat jako účinný zahraničněpolitický nástroj.
|
|
|
Muhammad Réza Pahlaví: Spojené státy americké a šáhův exil (1979 - 1980)
Matoušková, Lenka ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Koura, Jan (oponent)
Práce se věnuje období let 1979 - 1980, kdy islámská revoluce nastolila složité vztahy mezi novou íránskou vládou, šáhem Mohammadem Rézou Pahlavím a vládou Spojených států amerických v čele s prezidentem Jimmym Carterem. Cílem je především prozkoumat souvislosti mezi šáhovým exilem a děním v americké administrativě. První část se zabývá nástupem dynastie Pahlaví a jejím působení v dějinách Íránu. Druhá část přibližuje exilová léta, kdy šáh musel často měnit místo svého pobytu, a složitý názorový vývoj mezi předními členy vlády Spojených států v otázce pobytu šáha ve Spojených státech. Třetí část je stručným nástinem dalších navazujících událostí ve Spojených státech a vývoje exilové vlády po šáhově smrti v roce 1980.
|
|
|
Muhammad Réza Pahlaví: perský šáh v exilu 1979 - 80
Matoušková, Lenka ; Tumis, Stanislav (vedoucí práce) ; Kovář, Martin (oponent)
Práce se věnuje období života íránského šáha Mohammada Rezy Pahlavího v letech 1979 - 1980, kdy pobýval v exilu. Cílem je především zmapovat etapu panovníkova života a poukázat na souvislosti s mezinárodním děním především v Spojených státech amerických, neboť americká administrativa měla značný vliv na události v šáhově životě v těchto letech. První část se zabývá nástupem dynastie Pahlaví a jejím působení v dějinách Íránu. Druhá část přibližuje exilová léta, kdy šáh musel často měnit místo svého pobytu, a to především díky složité mezinárodně-politické situaci po islámské revoluci v Íránu. Třetí část je stručným nástinem vývoje exilové vlády po šáhově smrti v roce 1980.
|
host ::
RSS.