|
|
NEDÁME SE! - Působení Mladého hlasatele v letech 1937-1938 a jeho role při obraně republiky
Nožička, Josef ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tématem diplomové práce je časopis Mladý hlasatel, vydávaný v nakladatelství Melantrich v letech 1935-1941, v období od září 1937 do září 1938. Práce rozebírá zásadní aspekty jeho dějin a zaměřuje se na jeho působení na čtenáře ve smyslu rozhodné obrany vlasti. Rozbor se zaměřuje na aktuální publicistiku, beletrii, instruktážní a naučné články. Je provedena sonda do vztahů s ostatními novinami a časopisy, vydávanými Melantrichem, byl sestaven profesní i osobní životopisný přehled odpovědného redaktora Břetislava Mencáka a upozorněno na řadu omylů a nepřesností, o kterých se doposud nevědělo. Podstatnou měrou práce přibližuje jinak těžko dostupný časopis i po visuální stránce. Chce být příspěvkem k dějinám Mladého hlasatele, k dějinám českých časopisů pro mládež a chce poukázat na opomíjené téma úlohy a možností dětí v době československé krise.
|
|
|
Sto let od založení Československa: Výroční rok 2018 v hlavní večerní zpravodajské relaci České Televize
Rybáčková, Nikola ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá tím, jak Česká televize pokryla ve své hlavní večerní zpravodajské relaci výročí sta let od vzniku Československa. To představovalo významné téma celého roku 2018, nejednalo se však o jediné jubileum, které jsme si v daném roce připomněli. V roce 2018 uplynulo osmdesát let od podepsání Mnichovské dohody roku 1938 a sedmdesát let od Vítězného února 1948. Bylo to také padesát let od Pražského jara a invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968. V neposlední řade jsme pak oslavili také dvacet pět let od vzniku České republiky roku 1993. Všechny tyto události představují významné milníky českých i světových dějin dvacátého století. Tato práce proto analyzuje, nakolik se Česká televize těmto událostem věnovala. Cílem práce je získat pohled na pokrytí tohoto tématu v průběhu roku 2018 a zjistit, kolik prostoru bylo v Událostech jednotlivým výročím poskytnuto a jaké povahy byly dané příspěvky.
|
|
| |
|
|
Obraz politického i každodenního života v politickém týdeníku Přítomnost: od Mnichova k válce
Foitová, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Cílem práce je reflektovat období konce 30. let minulého století, jeho atmosféru, společenské i politické události a změny s nimi spojené tak, jak byly zachyceny na stránkách politického týdeníku Přítomnost. V první části jsem se věnovala historii týdeníku Přítomnost, mediální krajině v době, do které vstupuje, a dvěma stěžejním osobnostem redakce - Ferdinandu Peroutkovi a Mileně Jesenské. Ve druhé části jsem se věnovala samotné analýze článků v období druhé republiky a protektorátu až do zastavení týdeníku. Pomocí citací konkrétních článků se snažím ilustrovat tematickou skladbu, postoje redakce i atmosféru doby. Citace dávám do kontextu s dobovými událostmi a možnostmi, jež poskytovala v daném období cenzura. V závěru shrnuji poznatky a vyhodnocuji cíle práce. V přílohách jsou některé dobové dokumenty související s fungováním listu.
|
|
|
Zánik německého tisku na Karlovarsku v letech 1938 a 1945
Tesařová, Michaela ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Předmětem mé diplomové práce je analýza německy psaných listů vydávaných na Karlovarsku, jejichž činnost byla ukončena v letech 1938 a 1945. Práce se věnuje analýze posledních čísel periodik Volkswille a Karlsbader Tageszeitung (dříve Deutsche Tageszeitung) vydaných v posledním týdnu jejich existence a listu Elbogener Zeitung v jeho posledním měsíci vycházení. Cílem je zjistit nejen obsahové či redakční proměny, ale také, zda se v posledních vydáních neobjevovaly přímé informace či pouze náznaky o jejich konci. Ve své práci se také věnuji osudům redakcí, jejich zaměstnanců a vydavatelství poté, co německá periodika přestala vycházet. Úvodní část práce je zaměřena na důležité historické události, především z 30. a 40. let minulého století, které ovlivnily jak život na Karlovarsku, tak i charakter a působení regionálních médií v této oblasti. Neméně důležitou kapitolou je soužití Čechů a Němců na našem území, které se vyvíjejí již od konce 12. století. Vzhledem k charakteru práce se podrobněji zaměřuji na česko-německé vztahy na území Karlových Varů a přilehlého okolí od 30. let 20. století až po konec druhé světové války.
|
|
|
NEDÁME SE! - Působení Mladého hlasatele v letech 1937-1938 a jeho role při obraně republiky
Nožička, Josef ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Tématem diplomové práce je časopis Mladý hlasatel, vydávaný v nakladatelství Melantrich v letech 1935-1941, v období od září 1937 do září 1938. Práce rozebírá zásadní aspekty jeho dějin a zaměřuje se na jeho působení na čtenáře ve smyslu rozhodné obrany vlasti. Rozbor se zaměřuje na aktuální publicistiku, beletrii, instruktážní a naučné články. Je provedena sonda do vztahů s ostatními novinami a časopisy, vydávanými Melantrichem, byl sestaven profesní i osobní životopisný přehled odpovědného redaktora Břetislava Mencáka a upozorněno na řadu omylů a nepřesností, o kterých se doposud nevědělo. Podstatnou měrou práce přibližuje jinak těžko dostupný časopis i po visuální stránce. Chce být příspěvkem k dějinám Mladého hlasatele, k dějinám českých časopisů pro mládež a chce poukázat na opomíjené téma úlohy a možností dětí v době československé krise.
|
|
|
Obraz sudetských Němců v českém tisku v krizovém roce 1938
Sálová, Anna ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Bibliografický záznam: SÁLOVÁ, Anna. Obraz sudetských Němců v českém tisku v krizovém roce 1938. Praha, 2012. 177 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra žurnalistiky. Vedoucí diplomové práce PhDr. Petr Bednařík Ph.D. Abstrakt: Diplomová práce "Obraz sudetských Němců v českém tisku v krizovém roce 1938" se zabývá mediálním obrazem německé menšiny v Československu v období mnichovské krize (od dubna 1938 do podpisu mnichovské dohody), a to formou komparace, která zahrnuje ústřední tiskové orgány hlavních politických proudů té doby: u ČSDSD - Právo lidu, u ČSNS - České slovo, u ČND (Národního sjednocení) - Národní listy, u KSČ - Rudé právo, u ČSL - Lidové listy a u agrárníků (Republikánské strany zemědělského a malorolnického lidu) - Venkov. Práce se rovněž dotýká postojů českých fašizujících proudů k sudetským Němcům. Výstupy stranických periodik nejsou zkoumány izolovaně, ale i vzhledem k politickým postojům jednotlivých stran a je zohledněn vývoj těchto postojů v čase s tím, jak se krize prohlubovala, rozdělením zkoumaných témat do tří hlavních období roku 1938. V neposlední řadě jsou tyto postoje konfrontovány i s postoji tisku sudetských Němců. Práce je obecně zarámována pojednáním o mezinárodních a historických souvislostech...
|
|
|
Příčiny mnichovské kapitulace v roce 1938
VOSÁHLO, Jan
Bakalářská práce Příčiny mnichovské kapitulace v roce 1938 vysvětluje historické příčiny, které vedly k Mnichovské dohodě, která byla zásadním dějinným zvratem před druhou světovou válkou. Cílem práce je popsat příčiny které vedly k přijetí Mnichovské dohody dne 29. září roku 1938. Dané příčiny budou rozebrány ze čtyřech hlavních pohledů a to z mezinárodního, vnitrostátního, vojenského a morálního. Tato práce bude mít využití v pedagogické oblasti jako dokument shrnující a vysvětlující tuto událost, která až do dnešních dnů není pro českou společnost uzavřená.
|
|
|
Ekonomické a politické souvislosti odstoupení československého pohraničí v roce 1938
Burianová, Tereza ; Váňa, Daniel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Bakalářská práce analyzuje ekonomické problémy a důsledky, které vyvstaly v souvislosti s politickou situací a vyklizením pohraničních oblastí Československa v roce 1938 a zjišťuje jejich dopady pro vnitrozemí republiky. V teoretické části charakterizuje politické události doprovázející studovanou problematiku a ekonomickou situaci před vznikem druhé republiky. V praktické části rozebírá problémy související s migrací obyvatel, zejména se zaměřením na nezaměstnanost, která se zvýšila jen v prvních měsících po odstoupení pohraničí. Zároveň se v praktické části věnuje otázkám ztráty území, která významně ovlivnila československé hospodářství, způsobila jeho závislost na Německu a v konečných důsledcích byla jednou z příčin zániku druhé republiky.
|
|
|
Obyčejní vojáci aneb 1. pěší pluk "Mistra Jana Husi" v roce 1938.
KOZEL, Petr
Magisterská práce pod názvem "Obyčejní vojáci aneb 1. pěší pluk "Mistra Jana Husi" v roce 1938" se bude zabývat především úlohou pěšího pluku 1 ?MJH? a jeho tří pěších praporů (I/1, II/1, III/1) při plánované obraně regionu Českobudějovicka v roce 1938. Situaci popíšeme hlavně se zřetelem k obsazování a připravované obraně části jihočeské 1. HOP (část úseku opevnění 197, 181, 182 a část 183). Hlavní přínos pak spočívá zejména v popisu každodennosti vojáků pluku a také v historicko antropologickém exkurzu, který se snaží pojmout konceptem symbolické komunikace a rituálů otázku vojenských slavností. Práce se také bude snažit osvětlit události, které se udály po přijetí Mnichova, kdy v jižních Čechách proběhlo několik velmi významných incidentů a to nejen s teroristickým sborem Sudetoneměckého Freikorpsu ale i s jednotkami Wehrmachtu. Z toho některé poznatky jsou publikovány vůbec poprvé. Poprvé budou také publikovány výsledky ankety "Armáda 1938", které na vyšší místa posílali zástupci pěšího pluku 1 "MJH" a českobudějovické 5. pěší divize.
|
host ::
RSS.