|
|
Proměna vizuálního stylu České televize od roku 1992 do současnosti
Šmejcká, Tereza ; Slanec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Géla, František (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje proměně vizuálního stylu vybraných zpravodajských a publicistických pořadů, vybrané zpravodajské pořady jsou Události, Branky, body, vteřiny a Předpověď počasí, vybrané publicistické pořady jsou 168 hodin, Reportéři ČT, Objektiv a Toulavá kamera. V teoretické části je práce zaměřena na historii Československé a České televize, popis vizuální komunikace a vizuálního stylu s detailnějším zaměřením na typografii a barevnost, charakteristiku loga a jeho důležitých vlastností, vizuální styl televizní stanice z hlediska selfpromotion, on air a off air aplikací a televizní grafiku, její současné trendy, efekty, typografii a aktuální přístupy. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na popis vybraných pořadů. V rámci empirické části byla provedena obsahová analýza doplněna o analýzu sémantickou, a to vybraných pořadů a loga České televize. Obsahová analýza obsahuje pět technických a dva symbolické kódy, jejichž hodnoty jsou zaznamenány v tabulkách. Změna jednotlivých pořadů ve sledovaném období je zaznamenána v rámci samostatných podkapitol. V závěru empirické části je také diskuze nad limity výzkumu v této práci provedeného.
|
|
|
The influence of news service on the public opinion: The case study broadcast 168 hours
Fáberová, Dominika ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Novotný, Lukáš (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice veřejného mínění a vlivu médií na ně. Sleduje zpravodajský žánr jako klíčový mediální celek, který má vliv na společenské a politické konání diváků v budoucnosti. Teoretickými základy tvorby zpravodajství a jeho složek se zabývá první část práce. V této části je možné najít klíčovou definici kritéria objektivity jako normativního požadavku na zpravodajství v demokratických režimech, které profiluje média do polohy strážce demokracie a vymezuje jim i další důležité funkce pro společnost a její fungování. Analytická část se soustředí na případ relace 168 hodin, která se zakládá na souhrnu důležitých událostí uplynulého týdne. Analýza poukazuje na práci ve prospěch emotivního ovlivňování diváka a nachází souvislost vlivu relace na formování společenského a politického vědomí diváků. Cílem práce je zamyšlení se nad vlivem zpravodajství a konkrétní specifické relace zpravodajského typu, relace 168 hodin, na veřejné mínění a s tím spojené konání diváků v rámci společnosti, politického života, a například i volebního chování.
|
host ::
RSS.