|
|
Dílo Mistra Jana Husa a jeho hodnocení v různých historických obdobích z pohledu učebnic a významných osobností
Pecková, Michaela ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
V úvodních kapitolách jsou popsány důvody hospodářské, sociální a politické krize, jejímž důsledkem byly nepokoje v Evropě počátkem 15. století a je zde ukázána činnost Husových předchůdců Konráda Walhausera, Jana Milíče z Kroměříže, Matěje z Janova, Vojtěcha Raňkůva z Ježova a Tomáše Štítného ze Štítného. Práce se také věnuje dílu Jana Viklefa, který ovlivnil myšlení učenců v celé Evropě včetně Čech, kde z jeho myšlenek a názorů čerpal Mistr Jan Hus. Jádrem práce je analýza života a díla Mistra Jana Husa, jeho významu pro vývoj českých dějin. Hus ovlivněn svými předchůdci se stal nejvýznamnějším kritikem církve a jeho vliv přesahuje rámec 15. století. Práce ukazuje vliv Husových myšlenek a činů na vzdělávání a elementární vzdělanost v 15. a 16. století. Hus ovlivnil vývoj českého jazyka a pravopisu. Ideje Jana Husa měly vliv na Jednotu bratrskou, která myšlenkově navazovala na husitství a duchovní odkaz Jana Husa zásluhou Jana Blahoslava a Jana Ámose Komenského. Práce se zabývá reflexi Mistra Jana Husa a jeho díla u význačných osobností jako byli František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Karel Havlíček Borovský, František Palacký, Alois Jirásek, Tomáš Garrique Masaryk, Josef Pekař. Práce analyzuje vybrané učebnice dějepisu druhé poloviny 19. století až první poloviny 20. století
|
|
|
Mistr Budňanského oltáře a kontext dílenského provozu konce 15. století v Čechách
Šindlář, Ondřej ; Ottová, Michaela (vedoucí práce) ; Nespěšná Hamsíková, Magdaléna (oponent)
Mistr Budňanského oltáře (za jiných okolností pojmenován také Mistr Vejprnického oltáře), se jeví jako malířská dílna působící v 90. letech 15. st. nejspíše v Praze či hypoteticky v Chebu. Jde o konstrukt vytvořený historiky umění na základě skupiny dochovaných děl, která vykazují výrazné stylové podobnosti. Ta zahrnuje tři torzálně dochované malované oltářní retábly. Jde o Budňanský oltář, Průhonický oltář a oltář křižovnického kláštera. Převážně se jedná o díla nižší kvality, která dle dosavadní interpretace ilustrují průměrnou produkci pražských dílen na konci 15. st. Stylově jsou výrazně odvozeny od produkce norimberského malířského centra, ovšem údajně také od problematicky definovaného soudobého "dvorského" malířství v Praze. Do souboru byla také po určitou dobu řazena pro stylovou příbuznost tzv. Vejprnická deska, původně střed jiného malovaného oltáře, což proměnilo pojmenování anonymního mistra dílny. Autorem této koncepce byl Jaroslav Pešina, který se tématu věnoval zdaleka nejvíce, naposledy v roce 1978, a tato práce tak částečně polemizuje především s jeho závěry. Obsahem práce je komplexní monografické zhodnocení skupiny děl a jejich vzájemných vztahů včetně kritické revize předchozích badatelských příspěvků, což má pomoct rehabilitovat zájem o tuto pozoruhodnou, avšak opomíjenou skupinu děl....
|
|
| |
|
|
Pozdně gotická desková malba v Praze
Dolejšová, Dominika ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Katolická teologická fakulta Ústav dějin křesťanského umění Dějiny evropské kultury Téma: Pozdně gotická desková malba v Praze Autor: Dominika Dolejšová Vedoucí práce: Prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. Anotace Cílem bakalářské práce byla snaha o shrnutí literatury k pozdně gotické deskové malbě v Praze a vytvoření katalogu deskových obrazů. Úvod práce věnuji charakteristice deskové malby vůbec. Soustředím se hlavně na deskovou malbu pozdní gotiky v Praze. V hlavní části práce se věnuji popisu jednotlivých děl a jejich částí. Ke každému dílu uvádím dataci, původní místo určení a dnešní umístění. Součástí práce jsou i restaurátorské zprávy. Práce obsahuje katalog se všemi deskovými obrazy pozdní gotiky z Prahy. Klíčová slova gotika, deskový obraz, malířství, 15. století, Praha
|
|
|
Dílo Mistra Jana Husa a jeho hodnocení v různých historických obdobích z pohledu učebnic a významných osobností
Pecková, Michaela ; Váňová, Miroslava (vedoucí práce) ; Leontovyčová, Jana (oponent)
V úvodních kapitolách jsou popsány důvody hospodářské, sociální a politické krize, jejímž důsledkem byly nepokoje v Evropě počátkem 15. století a je zde ukázána činnost Husových předchůdců Konráda Walhausera, Jana Milíče z Kroměříže, Matěje z Janova, Vojtěcha Raňkůva z Ježova a Tomáše Štítného ze Štítného. Práce se také věnuje dílu Jana Viklefa, který ovlivnil myšlení učenců v celé Evropě včetně Čech, kde z jeho myšlenek a názorů čerpal Mistr Jan Hus. Jádrem práce je analýza života a díla Mistra Jana Husa, jeho významu pro vývoj českých dějin. Hus ovlivněn svými předchůdci se stal nejvýznamnějším kritikem církve a jeho vliv přesahuje rámec 15. století. Práce ukazuje vliv Husových myšlenek a činů na vzdělávání a elementární vzdělanost v 15. a 16. století. Hus ovlivnil vývoj českého jazyka a pravopisu. Ideje Jana Husa měly vliv na Jednotu bratrskou, která myšlenkově navazovala na husitství a duchovní odkaz Jana Husa zásluhou Jana Blahoslava a Jana Ámose Komenského. Práce se zabývá reflexi Mistra Jana Husa a jeho díla u význačných osobností jako byli František Martin Pelcl, Josef Dobrovský, Karel Havlíček Borovský, František Palacký, Alois Jirásek, Tomáš Garrique Masaryk, Josef Pekař. Práce analyzuje vybrané učebnice dějepisu druhé poloviny 19. století až první poloviny 20. století
|
host ::
RSS.