Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Lomnička yesterday and today : Transformations of social structure in the village and their reflection in the lived world of Roma children
Schurdaková, Petra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Diplomová práca "Lomnička včera a dnes: Premeny sociálnej štruktúry v dedine a ich reflexia v žitom svete rómskych detí" rekonštruuje život v Lomničke spolu so zachytením zmeny v sociálnej štruktúre obyvateľstva a to vytvorením minulého a súčasného obrazu dediny. Výsledkom rekonštrukcie je prostredie, ktoré vykazuje znaky kultúry chudoby. Toto prostredie predstavuje základ životného priestoru detí v dedine. V stručnosti popisuje problematiku priestoru ako aj charakter rómskej rodiny (viera, zvyky, sociálna organizácia, vzťah k prírode) a samotné detstvo. Cieľom je zistiť, ako deti v Lomničke vo svojom žitom svete reflektujú súčasné prostredie, v ktorom žijú. Pomocou mentálnych máp popisuje žitý svet detí, v ktorom sa spája prostredie vytvárané rodinou s prostredím vytváraným cirkvou. Toto sa v žitom svete detí nakoniec odráža v kladnom zobrazovaní ich prostredia a najmä premene ich návykov.
Merleau-Pontyho dialog s vědou
Lockenbauer, Jan ; Novotný, Karel (vedoucí práce) ; Zika, Richard (oponent)
Cílem tohoto textu je nastínit způsob, jakým Merleau-Ponty pojímal na počátku své filosofické dráhy vědecké myšlení. V rámci své filosofické pozice odmítá takové pojetí vědy, které z ní činní nástroj k odhalení reálně existujících zákonitostí přírody. Naproti tomu Merleau-Pontymu byla velmi blízká tvarová psychologie. Domníval se, že její pojmy jsou založeny žitém světě, aniž by se jej snažily redukovat. Jeho vztah k oběma typům věd pojímáme jako dialog, díky kterému dospívá ke svému vlastnímu myšlení. Zkoumání se otevírá s objevením žitého světa, tedy původní úrovně, která předcházím každé filosofické reflexi a každému vědeckému odhalování v sobě spočívající reality. Husserlův objev je zásadní pro pochopení vědy i filosofie jako sekundárních operací. Objasníme kritiku, kterou Merleau-Ponty adresuje kauzálnímu uvažování a realistické vědě. Dále objasníme pojmy chování a forma a poukážeme na způsob, jakým Merleau-Ponty prodlužuje tvarovou psychologii na půdu filosofie. V rámci toho se pokusíme prokázat, že ji zároveň očišťuje od posledního realistického předsudku, který v sobě chová. Na závěr načrtneme jakým způsobem Merleau-Ponty na půdě Fenomenologie vnímání koriguje prostřednictvím radikální radikální filosofické reflexe své prvotní závěry týkající se vztahu vědomí a těla.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.