|
| |
|
|
Analýza léčiv v žížalách hnojních s použitím metody QuEChERS
Navrkalová, Jitka ; Kučerík, Jiří (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je stanovení léčiv v žížalách hnojních prostřednictvím metody QuEChERS s následnou LC-MS/MS analýzou. Teoretická část je zaměřená na konkrétní skupiny použitých léčiv, jejich vlastnosti a využití. Dále se zaměřuje na výskyt léčiv v životním prostředí od jejich vstupu až po s tím spojené negativní následky, včetně dopadu na žížaly hnojní. Teoretická část také pojednává o metodě QuEChERS a kapalinové chromatografii s hmotnostní spektrometrií. V rámci experimentální části byla nejdříve optimalizovaná metoda QuEChERS (konkrétně její parametry jako organické rozpouštědlo, složení vodné fáze, množství EDTA a způsob přečištění) pro extrakci 31 léčiv z žížal s analytickou koncovkou LC MS/MS. Tato optimalizovaná a validovaná metoda je následně použita na extrakci léčiv z žížal hnojních, které byly podrobeny experimentům. Experimenty se zaměřují na vliv koncentrace léčiv v půdě a přítomnost biouhlu na příjem různých léčiv žížalami.
|
|
|
Vliv žížal na rostlinná společenstva
Čápová, Kateřina ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Práce přináší literární přehled, který se především zabývá rozlišením krátkodobého a dlouhodobého efektu žížal na půdu. V práci je popsán celý proces sukcese, zvláště je popsána sukcese na výsypkách, jelikož se výzkumná část provádí na půdě z výsypek. Následně jsou rozebrány vlivy rostlin na půdu a také jaký vliv má půda na rostliny. Stejně tak jaké vlivy má biota na půdu a půda na biotu. Zvláště je popsán vliv žížal na plochu a rozlišení krátkodobého a dlouhodobého efektu žížal. Výzkumná část se zabývá rozlišením krátkodobých a dlouhodobých efektů žížal na půdu a růst rostlin. Především analýzou růstu ranně a pozdně sukcesních druhů rostlin v půdě dlouhodobě a krátkodobě ovlivněné žížalami v květníkovém pokusu a analýzou půdy, na které probíhal květníkový experiment. Zkoumala se nadzemní a podzemní biomasa ranně a pozdně sukcesních druhů rostlin, dále se zkoumalo pH půdy, její vodivost, mikrobiální respirace, PLFA, ergosterol, stanovení NO3-, P, uhlíku, dusíku, síry a stanovení poměru C:N. Díky těmto analýzám jsme mohli lépe rozlišit námi zkoumanou problematiku. Výsledky mé práce ukázaly významný vliv jak okamžité přítomnosti žížal, tak dlouhodobé přítomnosti na růst rostlin a mikrobiální aktivitu. Ukázalo se, že tyto jejich interakce mají komplikovaný vzorec během kolonizace půd žížalami, který...
|
|
|
Beech and spruce forest stands conditions in the area of the Moravian-Silesian Beskids and soil zoocenosis
Bayer, Jakub
Půdní epigeická fauna bukových a smrkových porostů byla sledována po dobu 8 let (2007-2014) na 37 vybraných výzkumných plochách v Moravskoslezských Beskydech. Odběr materiálu probíhal 2x ročně v jarním a podzimním aspektu. Stanovištní podmínky výzkumných ploch byly charakteristické poměrně vysokou variabilitou, přičemž byly rozlišeny 4 vegetační stupně, 8 edafických kategorií a 12 souborů lesních typů. Půdní fauna byla extrahována prostřednictvím tullgrenů. V rámci monitoringu bylo sledováno celkově 11 cílových skupin půdní fauny: roztoči, chvostoskoci, larvy střevlíkovitých, stonoženky, vidličnatky, hmyzenky, stonožky a mnohonožky, larvální stádia drabčíků, imaga drabčíků, žížaly a larvální stádia kovaříků (drátovci). Cenóza žížal a drátovců byla determinována do druhů, respektive rodů. Ostatní cílové skupiny půdní fauny byly pozorovány v rámci vyšších systematických jednotek. Byla stanovena abundance, případně dominance jednotlivých skupin půdní epigeické fauny. Výstupy byly porovnávány a následně byly odvozovány možné vazby jednotlivých živočišných skupin na půdní prostředí, lesní vegetační stupně a soubory lesních typů. Celkově bylo odchyceno 274 015 jedinců v rámci všech sledovaných skupin půdních živočichů. Pro určité skupiny půdní fauny byly zjištěny specifické vazby na stanovištní podmínky. Bylo monitorováno 12 druhů žížal, přičemž druh Dendrobaena octaedra se jevil jako výrazně dominantní a tvořil 68,33 % druhového spektra žížal. Larvální stádia drátovců byly determínovány do 5 rodů. Zástupci rodu Athous tvořili téměř 86 % populace drátovců.
|
|
|
Porovnání a hodnocení zařízení pro vermikompostování a kompostování v pásových zakládkách
Hustý, Miroslav
Předložená diplomová práce je zaměřena na porovnání a zhodnocení technického zařízení pro vermikompostování a kompostování v pásových hromadách. Je porovnávána technologie zpracování odpadů a potřebné technické a strojní vybavení kompostáren. Práce vychází z údajů získaných při terénním šetření, z odborné literatury a internetových zdrojů. Tato práce popisuje dvě konkrétní kompostárny s rozdílnými způsoby kompostování v pásových hromadách. Zaměřuji se na stavební, technické a strojní požadavky na provoz obou kompostáren. Dále jsou vyhodnoceny produkty z těchto kompostáren. Z výsledků srovnání obou způsobů kompostování lze usoudit, že pokud se jedná o kompostárny stejné velikosti, tak požadavky na technické a strojní vybavení jsou shodné a jejich výsledný produkt je shodný dle požadavků legislativních norem na nebezpečné látky.
|
|
|
Využití půdní mikrostruktury pro sledování sukcesních změn v bioturbační činnosti půdní fauny na výsypkách po těžbě uhlí
Suchá, Linda ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Tajovský, Karel (oponent)
Práce navazuje na předchozí analýzy změn půdní mikrostruktury při vývoji půd na výsypkách v okolí Sokolova v České republice, využívající metodiku půdních výbrusů. Byla studována struktura půdy ve vrchní vrstvě profilu u dvou chronosekvencí, první byla porostlá spontánní vegetací, druhá rekultivovaná výsadbou olše. Bylo využito porovnání s historickými daty získanými na těchto plochách před 10 lety, proto byla použita stejná metodika (Frouz a kol. 2007b). Nejvýraznějším trendem v časovém vývoji půd pozorovaným jak na základě porovnání výbrusů z různých ploch chronosekvence, tak na základě změn jednotlivých ploch v čase, byl postupný úbytek čistě minerálních struktur a jejich nahrazování strukturami organického původu opadem a jeho fragmenty, exkrementy členovců, exkrementy žížal a kořeny. To názorně demonstruje vysoký podíl biogenních struktur a tím i zásadní podíl organismů na formování vrchní vrstvy půdy, na který upozorňují i další autoři. Klíčová slova:Půdní makrofauna; Půdní mikrostruktura; Půdní výbrusy; Rekultivace; Výsypky; Vývoj půdy; Žížaly
|
|
|
Vliv substrátu na produkci žížal Dendrobena veneta
SCHMIDTMAJEROVÁ, Eva
Důležitost biologických procesů při zpracovávání organických zbytků je široce uznávána. Tato práce se zabývá jednou z nejúčinnějších metod přeměny pevných organických zbytků na produkty, které jsou vhodné pro životní prostředí a zároveň cenné. Kompostování pomocí žížal obsahuje složité potravní sítě a současně modifikuje různé chemické formy několika základních živin na anorganické sloučeniny, které jsou vhodné pro výživu rostlin. V práci je stručně popsána biologie, výskyt a základní ekologické kategorie žížal a je zde ukázáno, jak mohou být důležitými rozkladači organických zbytků. V této práci je podán přehled hlavních druhů vhodných pro vermikompostování se zaměřením na druh Dendrobaena veneta. Je zde srovnáno 5 substrátů z hlediska vhodnosti pro produkci tohotu druhu žížal a vhodnosti změněného substrátu žížalami pro využití jako hnojivo. V práci bylo zjištěno, že vhodnými substráty pro produkci žížal Dendrobaena veneta jsou odpad z čističky odpadních vod a substrát čistá celulóza.
|
host ::
RSS.