|
|
Duchovní hudba Domenica Sarriho v Čechách
Čermáková, Eva ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent)
Tato diplomová práce je příspěvkem ke zkoumání hudebních pramenů italské a české provenience zaznamenávajících duchovní hudbu nepolských autorů první třetiny 18. století. První kapitoly práce jsou zaměřeny na utřídění informací o hudebních rukopisech se skladbami neapolského skladatele Domenica Sarriho (1678-1744), jehož tvorba se v mnohých případech dochovala zcela unikátně v českých hudebních sbírkách. Ačkoli se prokazatelně jednalo o významného zástupce tehdejší neapolské hudební scény, jeho osobnost a dílo nebyly dosud uspokojivě reflektováni. Součástí práce je proto také spartace Sarriho žalmové skladby Dixit Dominus F dur. Toto dílo je v poslední části práce komparativně analyzováno s výběrem několika dalších skladeb Sarriho a jeho současníků s cílem stanovit alespoň některé obecné a individuální znaky Sarriho hudebního myšlení.
|
|
|
Víra inspirovaná živým stvořením podle Žalmu 104
Čmelík, Pavel ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent)
Práce se zabývá strukturou Žalmu 104 a rozdílnými variantami jeho dělení v podáních různých autorů. Kromě toho je zaměřena i na komparaci překladů vybraných míst, jež se týkají živého stvoření. Zaměřuje se i na překladové varianty vybraných hebrejských, řeckých a latinských názvů zvířat do češtiny (kozorožec, daman). Kromě toho porovnává Žalm 104 s egyptským Achnatonovým Chvalozpěvem na Slunce i s podobnými texty Starého zákona, jež se zaměřují na stvoření. Ve Starém zákoně jde především o porovnání se zprávou o stvoření v Gn 1, dále s některými dalšími tzv. stvořitelskými žalmy (Ž 8, Ž 19 a Ž 146) a s kapitolami Jb 38-41. Kromě mnoha tematických podobností v uspořádání těchto textů jsou v práci zmíněny také významné rozdíly v jejich žánrech. Zatímco Žalm 104 je chválou v osobním vztahu člověk - Bůh, zpráva o stvoření v Gn 1 je neosobním vyprávěním o Bohu a v případě Jb 38-41 jde o napomínající řeč Boha k člověku. Při hlubším zamyšlení nad Žalmem 104 a srovnávanými texty včetně dalších, které zde nebyly podrobně rozebírány, se jeví jako nápadná souvislost Žalmu 104 se zprávou o potopě v Gn 7-9 a se stvořitelskými mýty z Mezopotámie. Práce se dále věnuje otázce mýtického, metaforického a reálně zoologického pojetí živých tvorů v žalmech. V této souvislosti se podrobněji zabývá livjátanem, lvem a...
|
|
|
Spiritualita žalmů v kontextu Biblických písní Antonína Dvořáka
Řehák, Miroslav ; Matějek, Jaromír (vedoucí práce) ; Sládek, Karel (oponent)
Záměrem práce je seznámení se všeobecnými údaji o žalmech, jejich základním teologickým rámcem, duchovním světem a polohami, které podle nejrůznějších situací zahrnují v podstatě celý život člověka. Stěžejním úkolem je pak představení hudebního díla Biblické písně českého skladatele Antonína Dvořáka (1841─1904), které je tvořeno deseti písněmi. Texty písní vybral a uspořádal skladatel osobně z Knihy žalmů, která je součástí Starého zákona. Protože žalmy nejsou pouze modlitbou člověka, nýbrž ze širšího pohledu dialogem, který se člověka bytostně dotýká a zcela spontánně ho vztahuje k Bohu, bude předmětem práce nalézání prostředků vzájemné komunikace mezi Bohem a člověkem a přijetí Božího slova v souvislosti s emocionálním a myšlenkovým rozpoložením. To je v případě tohoto hudebního díla zpracováno skladatelovou živou vírou, kterou přijímá a kterou Bohu vrací v umělecké podobě. Klíčová slova Žalm, modlitba, duchovní formace, Biblické písně, Antonín Dvořák, muzikologie
|
|
|
Literární a teologické aspekty žalmu 22
Baštová, Lenka Magdalena ; Brož, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hřebík, Josef (oponent)
Teologické a literární aspekty žalmu 22. Práce je věnovaná rozboru žalmu 22. Po úvodu a představení náplně práce, následuje kapitola, která je úvodem do knihy Žalmů. Zabývá se členěním Knihy žalmů a charakteristikou žalmu jako literárního útvaru. V další části se zaměřuje na formu a strukturu žalmu. Zde se práce zabývá rozborem žalmového nadpisu, složení žalmu ze žalozpěvu a chvalozpěvu, obecně popisuje strukturu hebrejské poezie, kterou lze v žalmu vysledovat, a nabízí dvě řešení struktury žalmu. V části literární analýzy žalmu se práce věnuje výkladové exegetické práci se žalmem. V této kapitole žalm rozděluje na tématická seskupení veršů a jednotlivý výklad řadí vždy za jednotlivou skupinu těchto veršů. Do výkladu jsou zahrnuté pohledy a rozbory exegezí od některých našich i zahraničních teologů. Mezi nejčastěji citovanými je Jan Heller, Karol Nandrásky a Claus Westermann. V další kapitole práce jsou uvedené poznatky ve vztahu k dějinnému kontextu žalmu.Významná část těchto poznámek pochází z díla Gianfranca Ravasiho. Následuje část nazvaná "Christologické čtení v rámci pašijového příběhu.". Zde jsou citované verše žalmu, které se promítají také v pašijovém příběhu evangelií. K některým veršům žalmu 22 jsou zařazeny konkrétní citace navazujících veršů z evangeliía na ně navazuje komentář. Práce...
|
|
|
Spiritualita adolescentů a její umělecký projev ve vztahu k biblické tradici
MÁLOVÁ, Klára
Tato práce se zabývá spiritualitou adolescentů a jejím uměleckým projevem ve vztahu k biblické tradici. Téma diplomové práce částečně navazuje na mou bakalářskou práci. Práce je členěna do dvou částí teoretické a výzkumné. V teoretické části práce popisuje základní pojmy, vývojově-psychologickou charakteristiku adolescentů, spiritualitu a umění (hudební, výtvarné umění, poezii, žalmy a symboly). Výzkumná část je věnovaná práci s vybranou skupinou a vyhodnocení výsledků pomocí obsahové analýzy.
|
|
|
Víra inspirovaná živým stvořením podle Žalmu 104
Čmelík, Pavel ; Prudký, Martin (vedoucí práce) ; Sláma, Petr (oponent)
Práce se zabývá strukturou Žalmu 104 a rozdílnými variantami jeho dělení v podáních různých autorů. Kromě toho je zaměřena i na komparaci překladů vybraných míst, jež se týkají živého stvoření. Zaměřuje se i na překladové varianty vybraných hebrejských, řeckých a latinských názvů zvířat do češtiny (kozorožec, daman). Kromě toho porovnává Žalm 104 s egyptským Achnatonovým Chvalozpěvem na Slunce i s podobnými texty Starého zákona, jež se zaměřují na stvoření. Ve Starém zákoně jde především o porovnání se zprávou o stvoření v Gn 1, dále s některými dalšími tzv. stvořitelskými žalmy (Ž 8, Ž 19 a Ž 146) a s kapitolami Jb 38-41. Kromě mnoha tematických podobností v uspořádání těchto textů jsou v práci zmíněny také významné rozdíly v jejich žánrech. Zatímco Žalm 104 je chválou v osobním vztahu člověk - Bůh, zpráva o stvoření v Gn 1 je neosobním vyprávěním o Bohu a v případě Jb 38-41 jde o napomínající řeč Boha k člověku. Při hlubším zamyšlení nad Žalmem 104 a srovnávanými texty včetně dalších, které zde nebyly podrobně rozebírány, se jeví jako nápadná souvislost Žalmu 104 se zprávou o potopě v Gn 7-9 a se stvořitelskými mýty z Mezopotámie. Práce se dále věnuje otázce mýtického, metaforického a reálně zoologického pojetí živých tvorů v žalmech. V této souvislosti se podrobněji zabývá livjátanem, lvem a...
|
|
|
Duchovní hudba Domenica Sarriho v Čechách
Čermáková, Eva ; Niubo, Marc (vedoucí práce) ; Kapsa, Václav (oponent)
Tato diplomová práce je příspěvkem ke zkoumání hudebních pramenů italské a české provenience zaznamenávajících duchovní hudbu nepolských autorů první třetiny 18. století. První kapitoly práce jsou zaměřeny na utřídění informací o hudebních rukopisech se skladbami neapolského skladatele Domenica Sarriho (1678-1744), jehož tvorba se v mnohých případech dochovala zcela unikátně v českých hudebních sbírkách. Ačkoli se prokazatelně jednalo o významného zástupce tehdejší neapolské hudební scény, jeho osobnost a dílo nebyly dosud uspokojivě reflektováni. Součástí práce je proto také spartace Sarriho žalmové skladby Dixit Dominus F dur. Toto dílo je v poslední části práce komparativně analyzováno s výběrem několika dalších skladeb Sarriho a jeho současníků s cílem stanovit alespoň některé obecné a individuální znaky Sarriho hudebního myšlení.
|
host ::
RSS.