|
|
Hudební vzdělávání dětí se zrakovým postižením v základních uměleckých školách z pohledu pedagogů
BUJNOVSKÁ, Pavlína
Téma bakalářské práce je orientováno na hudební vzdělávání dětí se zrakovým postižením z pohledu pedagogů. Cílem je zpracovat aktuální poznání související s výše uvedeným tématem práce a poté popsat pohledem hudebních pedagogů práci se žákem se zrakovým postižením. Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část je zpracována na základě aktuální literatury a je rozčleněna do tří základních kapitol. První část vymezuje pojem zrakové postižení, uvádí různé druhy klasifikací a možnosti využití vyšších kompenzačních smyslů u zrakově postižených žáků. Druhá kapitola se věnuje legislativnímu ukotvení základních uměleckých škol, přípravě na výuku, vzdělávání žáků se zrakovým postižením v základních uměleckých školách a významu hudby u žáků se zrakovým postižením. Poslední kapitola se zaměřuje na komunikaci mezi žákem a hudebním pedagogem a poznání osobnosti každého z nich. Praktická část práce obsahuje dotazníkové šetření doplněné kvalitativním výzkumem v podobě nestrukturovaného hloubkového rozhovoru. Celkem se dotazníkového šetření zúčastnilo 18 hudebních pedagogů. Poté byl veden rozhovor s paní učitelkou ze základní umělecké školy. Z výzkumu vyplývá, že názory a zkušenosti učitelů základních uměleckých škol mají značný význam při hudebním vzdělávání dítěte se zrakovým postižením. Osobnostní rysy učitele a žáka se zrakovým postižením se při hudebním vzdělávání vzájemně setkávají. Informovanost učitelů základních uměleckých škol týkající se specifik vzdělávání žáků se zrakovým postižením se odvíjí od profesní zkušenosti. Více než desetileté zkušenosti učitelů, kteří se výzkumného šetření zúčastnili, včetně letité zkušenosti paní učitelky v rozhovoru dokazují, že zásadní význam v hudebním vývoji žáků se zrakovým postižením má dlouhodobá efektivní spolupráce a komunikace mezi učitelem a rodinou.
|
|
|
Úprava přístupnosti prostředí pro žáka se zrakovým postižením v základní škole
KABEŠOVÁ, Eliška
Bakalářská práce úprava přístupnosti prostředí pro žáka se zrakovým postižením na základní škole se zabývá možnostmi přístupnosti prostředí základních škol hlavního vzdělávacího proudu. Cílem bakalářské práce je vytvoření adekvátní teoretické báze ke zvolenému tématu a na jejím podkladě zpracovat kvalitativní popis přístupnosti prostředí školy pro vzdělávání žáka se zrakovým postižením. Dílčím cílem kvalifikační práce je evaluace opatření přístupnosti konkrétního školního prostředí pro vzdělávání žáka se zrakovým postižením a zpracování obecných doporučení adaptace prostředí školy na potřeby žáků se zrakovým postižením. Teoretická část se zabývá vymezením pojmu zrakového postižení, vzděláváním žáků se zrakovým postižením, samostatným pohybem a prostorovou orientací, úpravou prostředí. Praktická část obsahuje kvalitativní popis přístupnosti prostředí žákyně se zrakovým postižením zařazené na základní škole hlavního vzdělávacího proudu. Jsou zde vyzdvihnuty především pomůcky žáků se zrakovým postižením, které slouží pro lepší a efektivnější samostatnou práci žáků. Tyto pomůcky mají zásadní význam při poskytování rovných příležitostí a podporování inkluzivního vzdělávání. Obecná doporučení v závěru bakalářské práce informují o dostupných nástrojích a strategiích, které mohou přispět k lepšímu porozumění a podpoře inkluzivního vzdělávání.
|
|
|
Možnosti rozvoje specifických kompetencí v oblasti prostorové orientace a samostatného pohybu žáků s postižením zraku v základním vzdělávání
BAČÁKOVÁ, Helena
Bakalářská práce Možnosti rozvoje specifických kompetencí v oblasti prostorové orientace a samostatného pohybu žáků s postižením zraku v základním vzdělávání se zabývá rozvojem kompetencí žáků se zrakovým postižením v rámci nácviku prostorové orientace ve školách zřízených podle §16 odst. 9 Školského zákona a hlavním vzdělávacím proudu. Cílem práce bylo potvrdit nebo zamítnout tvrzení, že ve speciálním školství jsou lepší podmínky pro rozvoj těchto kompetencí. A také ověřit, zda je ve speciálním školství vyšší hodinová dotace pro výuku POSP, než v hlavním vzdělávacím proudu. Cestou k dosažení tohoto cíle bylo studium odborné literatury, týkající se zrakového postižení, nácviku prostorové orientace a samostatného pohybu osob se zrakovým postižením, inkluzivního a speciálního vzdělávání a legislativních dokumentů zastřešujících tuto problematiku. Dalším krokem bylo provedení výzkumného šetření formou kombinace kvalitativního a kvantitativního výzkumu. Z toho vyplývají i použité nástroje sběru dat výzkumu, a to strukturovaný rozhovor a dotazníkové šetření. V závěrečné části provádím analýzu zjištěných dat. Vyplývá z nich, že časová dotace nácviku POSP je stejná ve speciálním školství i v základních školách hlavního vzdělávacího proudu. Speciální školství zřejmě poskytuje lepší podmínky pro rozvoj kompetencí v oblasti POSP, ale zároveň vytváří podmínky pro sociální segregaci dětí se zrakovým postižením. Prostorová orientace a samostatný pohyb jsou velmi náročné na zvládnutí. Potíže způsobuje i malá informovanost intaktní veřejnosti.
|
|
|
Speciálně pedagogická podpora žáků se zrakovým postižením ve výuce anglického jazyka v základních školách hlavního vzdělávacího proudu
Malotová, Martina ; Kramosilová, Zuzana (oponent) ; Květoňová, Lea (oponent)
Výzkumná práce je zaměřená na způsoby realizace speciálně pedagogické podpory žákům se zrakovým postižením při výuce anglického jazyka v běžných základních školách a popisuje nejčastější problémy, které se při výuce objevují. Práce mapuje využívání didaktických a technických kompenzačních pomůcek učiteli i žáky, úpravu prostředí a analyzuje nejčastěji volené pedagogické přístupy a metody práce. Žáci i učitelé hodnotí jednotlivé jazykové oblasti podle očekávaných výstupů RVP ZV (platných ve školním roce 2012/2013). Cílovou skupinou jsou žáci se zrakovým postižením (ZP) běžných základních škol a jejich učitelé. Současná doporučení, např. ze speciálně pedagogických center popisují a navrhují jak vzdělávat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Uvádí metody, postupy a formy práce s těmito žáky, doporučují speciální pomůcky za účelem zvládnutí výstupních kompetencí žáka. Pro dosažení cíle výzkumu byly použity následující metody: kritická analýza odborné literatury, dotazníková šetření pro učitele a žáky, porovnání výstupů z dotazníkového šetření skupin učitelé - žáci. Výzkumu se účastnilo 50 žáků se ZP integrovaných v ZŠ v ČR a 47 učitelů. Výzkum z části potvrdil hypotézu, že žáci se ZP hůře zvládají anglický jazyk, než žáci intaktní. Bylo zjištěno, že žáci se ZP mají problémy i v jiných...
|
|
|
Tvorba instrukčních materiálů pro vybrané sportovní aktivity dětí a žáků s postižením zraku
DVOŘÁKOVÁ, Jana
Bakalářská práce se věnuje metodice výuky vybraných sportovních aktivit ve školách pro žáky se zrakovým postižením. Pro účely této práce byly vybrány sportovní aktivity: bruslení, cyklistika a plavání. Cílem je vytvořit videa, která budou sloužit jako instrukční materiály pro učitele tělesné výchovy na školách pro žáky se zrakovým postižením, ale i pro rodiče žáků se zrakovým postižením. V teoretické části práce je vymezena terminologie a legislativa spojená s problematikou výuky sportu žáků se zrakovým postižením. V dalších kapitolách je popsán současný edukační systém dětí a žáků s postižením zraku. Na závěr je popsaná metodika výuky bruslení, jízdy na kole a plavání, která je modifikovaná pro potřeby žáků se zrakovým postižením. Praktická část práce vychází z rozhovorů s pedagogy, kteří vyučují tělesnou výchovu na základních školách pro žáky se zrakovým postižením. Na základě těchto rozhovorů byla vytvořena instrukční videa, která popisují metodiku výuku bruslení, plavání a jízdy na tandemovém kole u žáků se zrakovým postižením.
|
|
| |
|
|
Speciálně pedagogická podpora žáků se zrakovým postižením ve výuce anglického jazyka v základních školách hlavního vzdělávacího proudu
Malotová, Martina ; Kramosilová, Zuzana (oponent) ; Květoňová, Lea (oponent)
Výzkumná práce je zaměřená na způsoby realizace speciálně pedagogické podpory žákům se zrakovým postižením při výuce anglického jazyka v běžných základních školách a popisuje nejčastější problémy, které se při výuce objevují. Práce mapuje využívání didaktických a technických kompenzačních pomůcek učiteli i žáky, úpravu prostředí a analyzuje nejčastěji volené pedagogické přístupy a metody práce. Žáci i učitelé hodnotí jednotlivé jazykové oblasti podle očekávaných výstupů RVP ZV (platných ve školním roce 2012/2013). Cílovou skupinou jsou žáci se zrakovým postižením (ZP) běžných základních škol a jejich učitelé. Současná doporučení, např. ze speciálně pedagogických center popisují a navrhují jak vzdělávat žáky se speciálními vzdělávacími potřebami. Uvádí metody, postupy a formy práce s těmito žáky, doporučují speciální pomůcky za účelem zvládnutí výstupních kompetencí žáka. Pro dosažení cíle výzkumu byly použity následující metody: kritická analýza odborné literatury, dotazníková šetření pro učitele a žáky, porovnání výstupů z dotazníkového šetření skupin učitelé - žáci. Výzkumu se účastnilo 50 žáků se ZP integrovaných v ZŠ v ČR a 47 učitelů. Výzkum z části potvrdil hypotézu, že žáci se ZP hůře zvládají anglický jazyk, než žáci intaktní. Bylo zjištěno, že žáci se ZP mají problémy i v jiných...
|
|
|
První seznámení s elektronickými kompenzačními pomůckami u dětí se zrakovým postižením v rámci zaškolovacího kurzu.
PŘIBYLOVÁ, Hana
Bakalářská práce se věnuje kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek, kterého se účastní dvě klientky s těžkým zrakovým postižením. Pro tyto klientky byl vytvářen metodický materiál. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se člení do šesti kapitol. V první kapitole se práce zaměřuje na zrakové postižení. Druhá kapitola představuje vývoj jedince se zrakovým postižením. Další kapitola se snaží vymezit edukaci osob se zrakovým postižením. Čtvrtá kapitola se zabývá speciálně pedagogickým poradenstvím pro osoby se zrakovým postižením. Pátá kapitola je věnována sociální rehabilitaci a také představuje poradenská zařízení sociální rehabilitace. Poslední kapitola charakterizuje kompenzační pomůcky pro osoby se zrakovým postižením. Cílem bakalářské práce je optimalizovat část již existujícího kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek do metodických listů pro klientky s těžkým zrakovým postižením. Dílčím cílem je prostřednictvím rozhovoru s lektorkou kurzu se dozvědět informace o kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a na základě jejího doporučení zjistit téma, které budu následně rozpracovávat do metodických listů. Cílem práce je také vytvořit metodický materiál, který bude přínosem pro kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a následně ho ověřit v praxi. V souladu se stanoveným cíli jsou zvoleny výzkumné otázky. K dosažení cílů byl stanoven kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byly použity následující metody. První metodou byl strukturovaný rozhovor. Tento rozhovor byl veden s lektorkou kurzu Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek. Na základě rozhovoru bylo navrhnuto téma, které bylo následně rozpracováno do čtyř metodických listů. Druhou metodou použitou při výzkumném šetření bylo zúčastněné pozorování. Vytvořily se kategorie pozorování vzhledem k dílčím cílům bakalářské práce a ty byly zaneseny do záznamového archu pro pozorování. Poslední metodou byla metoda sekundární analýzy osobní dokumentace klientek. Samotné výzkumné šetření se uskutečnilo od února do poloviny dubna v prostorách Tyflokabinetu České Budějovice, o.p.s., který realizuje kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek. Výzkumný soubor tvořila nevidomá žákyně a žákyně se zbytky zraku. Výsledkem mé bakalářské práce je originální metodický materiál. Díky evaluaci probírané látky umístěné na konci každé lekce bylo zjištěno, že metodické listy byly přínosem pro kurz Obsluhy elektronických kompenzačních pomůcek a přispěly k porozumění probírané látky. Na základě pozorování jsem zjistila, že výuka kurzu je ovlivněná časovou dotací jedné hodiny kurzu a také pozorností klientek. Na základě pozorování je možné říci, že lze vymyslet různé hry a činnosti, které byly zaměřeny na procvičování dané látky, ale je nutno vzít v úvahu časovou dotaci výuky kurzu, která činí 60 minut. Je ověřené, že častokrát 60 minut nestačilo, aby se stihlo probrat vše, co bylo připraveno, ale je to zase hodně minut pro udržení pozornosti klientek.
|
|
|
Hudební vzdělávání žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace se zaměřením na základní umělecké školy
MINAŘÍKOVÁ, Mirka
Bakalářská práce se zabývá hudebním vzděláváním žáků se zrakovým postižením v průběhu primární edukace, zaměřuje se na vzdělání v základních uměleckých školách. Cílem je pomocí teoretických východisek popsat a dále zmapovat hudební výuku žáků se zrakovým postižením, kteří navštěvují základní umělecké školy. Teoretická část obsahuje tři hlavní kapitoly. První z nich vysvětluje pojem zrakového postižení, uvádí jeho různá dělení a možnosti využití sluchového, hmatového, čichového a chuťového vnímání jako kompenzačních smyslů zrakově postižených. Ve druhé kapitole jsou stručně popsány možnosti a způsoby vzdělání žáků se zrakovým postižením. Poslední třetí kapitola se soustřeďuje na oblast hudebního vzdělávání. Největší část se věnuje hudební výuce žáků se zrakovým postižením v rámci základní umělecké školy. K dosažení výzkumných cílů práce bylo pro praktickou část použito kvalitativního postupu. Pro sběr dat byla zvolena metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s osmi respondenty z řad ředitelů, zástupců ředitelů nebo pedagogů oslovených základních uměleckých škol Jihočeského kraje, kteří mají nebo měli zkušenost s výukou žáků se zrakovým postižením. Ze závěrečného zpracování výsledků praktické části práce vyplývá několik skutečností. Pedagogům, vyučující žáky s postižením zraku bez odborného vzdělání zaměřeného právě pro výuku těchto žáků, se nabízí jediná možnost metodického vedení žáků, a to udržováním pravidelného kontaktu a spoluprácí s pedagogy působící na Konzervatoři Jana Deyla v Praze. Osvojení si Braillského notopisu a teoretických základů hudební nauky, a tím tedy i samotné uskutečňování výuky, je velmi důležité pro samotnou hru na hudební nástroj u žáků se zrakovým postižením a také pro možnost dalšího vzdělávání uměleckého směru. Ve hře na hudební nástroj záleží na správném začátku výuky, na spolupráci pedagoga s dítětem a s rodiči a na důslednosti vyučujícího ve výuce. Způsobů začlenění se do kolektivních aktivit je několik. Hudební uplatnění žáků se zrakovým postižením jako možnost pracovního zapojení je již věcí všední, avšak mnohdy složitou. Práce může vést k většímu povědomí pedagogů dětí se zrakovým postižením o možnostech hudebního vzdělání tohoto směru a k dalšímu prohlubování tématu rozšiřováním teoretických i praktických poznatků.
|
host ::
RSS.