|
|
Genetické možnosti šlechtění včely medonosné
Orlova, Sofiia
Počátek 21. století zaznamenal výrazný pokles včel po celém světě. Bakalářská práce je zaměřena na studium genetických faktorů ovlivňujících biodiverzitu populace A. mellifera. Mnoho genetických markerů spojených s klíčovými znaky včel, jako je hygienické chování a odolnost vůči nemocem, lze využít k selekci nových linií s lepšími vlastnostmi a potenciálem k udržení a zdokonalení včelí populace. Využití molekulárně genetických metod, jako detekce SNP, pomohlo identifikovat genetické varianty v jedincích a sledovat jejich šíření. V kombinaci s tradičními metodami výběru, jako je výběr na základě výkonu a analýzy fenotypu, molekulární metody umožňují výběr jedinců s nejlepšími genetickými vlastnostmi a zlepšení celkové genetické kvality populace včel. Genetická diverzita je klíčovým faktorem pro zdraví a přežití včelích kolonií, a proto je důležité, aby včelaři využívali moderních molekulárně genetických technik k zachování nejlepších včelích vlastností.
|
|
|
Analýza délky struků u českého strakatého skotu
Sečkař, Jan
Tato diplomová práce se zabývá analýzou délky struků u prvotelek českého strakatého skotu. Naměřená délka struků je zde vyhodnocena a vztažena k ostatním vybraným ukazatelům exteriéru a mléčné užitkovosti ve vybrané skupině prvotelek. V práci jsou taktéž porovnány hodnoty naměřených délek struků s odhadovanými hodnotami bonitéra z oficiálního hodnocení exteriéru prvotelek. V souvislosti s délkou struků je zde provedena analýza využívaných býků a linií v plemenitbě. Měřeno bylo 121 prvotelek. Průměrná délka zadních struků byla 3,4 cm a předních struků 4,52 cm. Naměřené hodnoty byly statisticky průkazně odlišné oproti oficiálnímu odhadu délky struků, bonitérem uváděné délky struků byly v průměru o 0,24 cm vyšší. Taktéž lze konstatovat, že přední struky byly v průměru o 1,2 cm delší než zadní struky. Korelace mezi délkou předních a délkou zadních struků byla 0,73. Nebyl pozorován statisticky průkazný vliv výše mléčné užitkovosti na délku předních i zadních struků. Na druhou stranu byl pozorován statisticky průkazný vliv efektu otce (p <0,01) na délku předních struků. Také obvod hrudníku měl statisticky průkazný (p <0,05) vliv na délku předních i zadních struků. Dojnice s větším obvodem hrudníku měly delší struky. Závěrem lze konstatovat, že mléčná užitkovost nesouvisí s délkou struků, jako zásadní se ukazuje vliv otce, tedy farmář může řešit problematiku krátkých struků ve svém stádě zejména využitím vhodných býků s ohledem na plemennou hodnotu pro délku struků.
|
|
|
Zmapování aktuálního sortimentu PIWI odrůd v evropských zemích
Beneš, Radek
Bakalářská práce byla vypracována na Ústavu vinohradnictví a vinařství na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně v letech 2014/2015. Tato práce je zaměřena na zmapování aktuální situace pěstovaných odrůd révy vinné se zaměřením na PIWI odrůdy ve vybraných evropských zemích. V práci jsou také zformovány informace z historie šlechtění těchto odrůd u nás a ve světě. V bakalářské práci je popsána aktuální rozloha vinic v jednotlivých státech a také nejpěstovanější odrůdy v těchto zemích. Dále se práce zaměřuje na popis vlastností vybraných odrůd a sestavení závěrečné tabulky, která umožní výběr jednotlivých odrůd k výsadbě.
|
|
|
Šlechtění a pěstování sladovnického ječmene v ČR
PANSKÁ, Terezie
Šlechtění a pěstování sladovnického ječmene má v České republice svou nezastupitelnou úlohu. Sladovnický ječmen je šlechtěn a pěstován převážně pro vyprodukování kvalitního zrna, které je stěžejní komoditou pro výrobu tuzemského piva. Na kvalitu a výnos sladovnického zrna jsou kladeny čím dál větší nároky, vlivem stoupající úrovně "Českého piva". Cílem této bakalářské práce je zhodnotit kvalitu sladovnického ječmene v České republice v letech 2010-202. Dále shromáždit a zhodnotit poznatky o šlechtění a pěstování sladovnického ječmene v České republice. Práce je vytvořena formou literární rešerše a podpořená výsledky ÚKZÚZ a Českého statistického úřadu za uvedené období. První část literární rešerše je zaměřená na šlechtění ječmene a vývoj nových odrůd, tedy na zabezpečení genetického vlivu na výslednou kvalitu a výnos předního zrna sladovnického ječmene. Navazující pěstování zahrnuje popis vývoje technologií, které se rovněž podílejí na kvalitě a výnosu finální produkce. Závěrečná část bakalářské práce je věnována shrnutí výsledků šlechtění a pěstování za uvedené období, které prokázaly nenahraditelné uplatnění a produktivní vývoj této obiloviny.
|
|
|
Návrh standardu plemene králíka Miniature Lop a porovnání metod šlechtění
ČERMÁKOVÁ, Monika
Hlavním tématem této diplomové práce je králičí plemeno Miniature Lop, které je na území České republiky doposud neuznané. Miniature Lop byl vyšlechtěn ve Velké Británii, kde bylo plemeno roku 1994 uznáno. Standard plemene přijaly i další evropské státy. Cílem této práce bylo navrhnout plemenný standard tak, aby odpovídal standardům zahraničním. Dalším cílem bylo zmapovat situaci chovu tohoto plemene na území České republiky a popsat jednotlivé metody šlechtění. Data byla zpracována pomocí online dotazníku Survio a skrze vyhotovení tabulek v MS Excel, jež byly rozeslány celkem deseti českým chovatelům. Grafy a tabulky byly vyhotoveny v programu Apple Numbers. K prvnímu importu plemene Miniature Lop z Velké Británie došlo roku 2017. Chovatelů věnujících se tomuto plemenu přibývá. Zároveň roste i počet importovaných jedinců do České republiky. K 31. 3. 2022 bylo dovezeno celkem 86 jedinců ze zahraničí. Celkem 26 zvířat bylo označeno kroužkem B.R.C. Většina jedinců, celkem 62 %, pocházela z Velké Británie. Následovalo Slovensko, Německo, Maďarsko, Polsko a Rakousko. Jedinci, u nichž bylo uvedeno jméno původního chovatele, pocházeli z celkem 30 různých zahraničních chovů. Králíci byli dovezeni v celkem 51 barevných rázech. Nejpočetněji importovaným zbarvením byl siamský žlutý. Nejvíce dovezených jedinců vážilo v rozmezí 1 400-1 500 g. Hmotnost samic se byla průměrně vyšší, pohybovala v rozpětí 1 300-1 900 g. Samci vážili obvykle mezi 1 200-1 600 g. Další údaje byly vypočteny z celkem 65 vrhů o 268 narozených mláďatech k 1. 3. 2022. Průměrný počet mláďat ve vrhu byl 4,12. Průměrný podíl zastoupení trpaslíků ve vrhu byl 10,07 %. Z celkového počtu narozených mláďat včetně trpaslíků bylo odchováno 63,80 %. K úhynům mláďat během narození či odchovu došlo z 26,11 %. Téměř čtvrtina veškerých narozených mláďat působí dále v chovech na území České republiky. Celkem 2,23 % mláďat bylo exportováno do zahraničích chovů. Byl navržen standard plemene a byly popsány jednotlivé metody šlechtění.
|
|
| |
|
|
Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých (Rosaceae)
Šnorová, Markéta ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Odcházelová, Tereza (oponent)
NÁZEV Jabloně jako zástupci užitkových rostlin z čeledi růžovitých AUTOR Markéta Šnorová KATEDRA Katedra biologie a environmentálních studií VEDOUCÍ PRÁCE RNDr. Jana Skýbová ABSTRAKT Předložená bakalářská práce je věnována jabloním, jako zástupcům z čeledi růžovitých. Nejdříve jsem představila některé ostatní rostliny z čeledi růžovitých. Mým cílem bylo zpracovat téma jabloní z širšího úhlu pohledu. Od opylení až po sběr a využití jejich plodů - jablek. Zabývala jsem se také ekologickými nároky jabloní, jejich šlechtěním, odrůdami i historií jejich pěstování. Dále jsem vyzdvihla význam jablek pro člověka z hlediska výživy. Za účelem výuky jsem sestavila praktické aktivity využitelné v hodinách botaniky na ZŠ. A pro víceletá gymnázia jsem navrhla i laboratorní úlohy z chemie a biologie. KLÍČOVÁ SLOVA Jabloň, jablko, šlechtění, odrůda, výživa.
|
|
|
Chov a šlechtění lipických koní v České republice a Evropě
Mlčochová, Věra
Tato bakalářská práce se zabývá historií, šlechtěním a chovem lipického koně. V první části se práce zabývá původem tohoto plemene a vývojem chovu lipického koně jak v Evropě, tak v České republice a na Slovensku. V následující části práce charakterizuje standard, chovné cíle, řád plemenné knihy, pojmenování koní a plemenné znaky lipického koně. V této kapitole jsou také uvedeny nejvýznamnější linie a rodiny lipických koní. Ve třetí části se zabývá významnými Evropskými centry chovu lipického koně, konkrétně šesti vybranými hřebčíny z různých zemí. Čtvrtá, poslední část práce je věnovaná současné situaci chovu lipického koně a současným počtům lipických koní, jak v České Republice, na Slovensku i Evropě, tak předpokládanému vývoji chovu tohoto plemene. Dále se v této části bakalářská práce věnuje využití lipického koně, jak ve sportu, tak ve Španělské jezdecké škole ve Vídni.
|
|
|
Zásady chovu plemene masný simentál
Chytka, Vladimír
Tato bakalářská práce se zabývá chovem plemene masný simentál v České republice, ale i v zemích, kde je toto plemeno velmi početné. Popisuje jednotlivé chovatelské země v otázce typu zvířat, bezrohosti, zbarvení a dalších specifik. V české populaci je zde rozebrán vývoj šlechtění od počátku chovu masného simentála až po současnost. Podrobně jsou popsány vlastnosti a specifika inseminačních býků, kteří byli zásadní pro vývoj našeho chovu v České republice. Jsou zde popsány technologie chovu, a to v letním období na pastvě, tak i v zimním období na zimovišti. Dále je zde porovnán růst masného simentála v rámci plemen v České republice a také je srovnán jeho růst oproti masným simentálům v Německu a Dánsku. Neopomenutelnou částí je této práce je i problematika bezrohosti, která je velmi aktuální a diskutovanou.
|
|
|
Rezistence jabloní vůči Venturia inaequalis, původci strupovitosti jabloně
Strouhal, Petr
Jablka patří mezi nejvýznamnější ovocný druh pěstovaný v mírném pásmu. Stejně jako většina pěstovaných botanických druhů je jabloň domácí (Malus domestica Borkh.) napadána celou řadou patogenů. Strupovitost jabloně, způsobená houbovým patogenem Venturia inaequalis (Cooce) G. Winter, patří z celosvětového hlediska k nejzávažnějším chorobám jabloní. Chemická ochrana, která je v intenzivních sadech založena na aplikaci až 20 ošetření za vegetaci, představuje finančně nákladné vstupy při produkci jablek. Pěstování odrůd jabloní rezistentních vůči strupovitosti je součástí integrované ochrany a představuje tak jednu z možností, jak eliminovat negativní dopady používání fungicidů na kvalitu jablek i na životní prostředí a přitom produkovat kvalitní a dobře prodejné ovoce. Proto je cílem bakalářské práce vypracování studie zaměřené na problematiku genetických mechanismů rezistence jabloní vůči strupovitosti. Šlechtění rezistentních odrůd jabloní vychází ze dvou genetických principů. Prvním principem je polygenně determinovaná rezistence, které je obvykle rasově nespecifická a trvalá. Donory této rezistence jsou však obtížně definovatelné a šlechtitelský proces je výrazně pomalejší. Druhou z možností je rasově specifické rezistence řízená některým z Rvi majorgenů. Doposud bylo popsáno 18 různých Rvi genů a jejich donorů. Nicméně v rezistentním šlechtění jsou využívány zejména geny Rvi2, Rvi4, Rvi5, Rvi6 a Rvi10, přičemž naprostá většina rezistentních odrůd nese pouze gen Rvi6. První odrůdy s rezistencí na bázi genu Rvi6 byly vyšlechtěny v 70. letech 20. století v USA. Počátky českého rezistentního šlechtění spadají do 90. let 20. století. V České republice bylo od roku 1980 vytvořeno několik desítek rezistentních odrůd, a to zejména díky šlechtitelským programům Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. ve Střížovicích a Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. Většina moravských a slezských sadařů uvádí pěstování alespoň jedné rezistentní odrůdy. Nicméně z údajů Českého statistického úřadu je patrné, že v letech 2012–2016 došlo k výraznému poklesu pěstitelských ploch dvou nejběžnějších rezistentních odrůd Topaz a Rubinola. Příčinou může být prolomení rezistence řízené genem Rvi6, výsadba dalších rezistentních odrůd na výrazně menších plochách nebo nižší kvalita plodů rezistentních odrůd. Vznik nových ras houby ovlivnil šlechtitelské strategie tak, že šlechtitelskými cíli jsou rezistentní odrůdy s pyramidizací několika majorgenů a s polygenně determinovanou odolností.
|
host ::
RSS.