|
|
Rezistence jabloní vůči Venturia inaequalis, původci strupovitosti jabloně
Strouhal, Petr
Jablka patří mezi nejvýznamnější ovocný druh pěstovaný v mírném pásmu. Stejně jako většina pěstovaných botanických druhů je jabloň domácí (Malus domestica Borkh.) napadána celou řadou patogenů. Strupovitost jabloně, způsobená houbovým patogenem Venturia inaequalis (Cooce) G. Winter, patří z celosvětového hlediska k nejzávažnějším chorobám jabloní. Chemická ochrana, která je v intenzivních sadech založena na aplikaci až 20 ošetření za vegetaci, představuje finančně nákladné vstupy při produkci jablek. Pěstování odrůd jabloní rezistentních vůči strupovitosti je součástí integrované ochrany a představuje tak jednu z možností, jak eliminovat negativní dopady používání fungicidů na kvalitu jablek i na životní prostředí a přitom produkovat kvalitní a dobře prodejné ovoce. Proto je cílem bakalářské práce vypracování studie zaměřené na problematiku genetických mechanismů rezistence jabloní vůči strupovitosti. Šlechtění rezistentních odrůd jabloní vychází ze dvou genetických principů. Prvním principem je polygenně determinovaná rezistence, které je obvykle rasově nespecifická a trvalá. Donory této rezistence jsou však obtížně definovatelné a šlechtitelský proces je výrazně pomalejší. Druhou z možností je rasově specifické rezistence řízená některým z Rvi majorgenů. Doposud bylo popsáno 18 různých Rvi genů a jejich donorů. Nicméně v rezistentním šlechtění jsou využívány zejména geny Rvi2, Rvi4, Rvi5, Rvi6 a Rvi10, přičemž naprostá většina rezistentních odrůd nese pouze gen Rvi6. První odrůdy s rezistencí na bázi genu Rvi6 byly vyšlechtěny v 70. letech 20. století v USA. Počátky českého rezistentního šlechtění spadají do 90. let 20. století. V České republice bylo od roku 1980 vytvořeno několik desítek rezistentních odrůd, a to zejména díky šlechtitelským programům Stanice šlechtění jabloně na rezistenci k chorobám Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, v.v.i. ve Střížovicích a Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského Holovousy s.r.o. Většina moravských a slezských sadařů uvádí pěstování alespoň jedné rezistentní odrůdy. Nicméně z údajů Českého statistického úřadu je patrné, že v letech 2012–2016 došlo k výraznému poklesu pěstitelských ploch dvou nejběžnějších rezistentních odrůd Topaz a Rubinola. Příčinou může být prolomení rezistence řízené genem Rvi6, výsadba dalších rezistentních odrůd na výrazně menších plochách nebo nižší kvalita plodů rezistentních odrůd. Vznik nových ras houby ovlivnil šlechtitelské strategie tak, že šlechtitelskými cíli jsou rezistentní odrůdy s pyramidizací několika majorgenů a s polygenně determinovanou odolností.
|
|
|
Autobiografické fikce
Bažantová, Magdaléna ; Bendová, Helena (vedoucí práce) ; Strouhal, Petr (oponent)
V této práci se zabývám čtyřmi současnými, českými videi, které lze volně označit jako autobiografické fikce. Zasazuji je do kontextu současného přemýšlení o vytváření osobní identity a biografického vyprávění z pohledu sociologie, psychologie a naratologie. Mé úvahy jsou potvrzovány i vyvraceny vlastními promluvami autorů videí. Kategorie fiktivního a reálného, osobního a obecného se v průběhu práce ukazují spíše jako kontinuum než protiklady. Přestože forma příběhu se s použitým médiem mění, jeho důležitost pro chápání vlastního života i uměleckých děl zřejmě zůstává.
|
host ::
RSS.