|
| |
|
|
Vývoj veřejných institucí péče o staré lidi v českých zemích s důrazem na období od roku 1918
Křenek, Jan ; Hejzlarová, Eva (vedoucí práce) ; Angelovská, Olga (oponent)
Bakalářská práce se zabývá historií vývoje veřejných institucí péče o staré lidi v českých zemích. Konkrétně se jedná o instituce, které zde na našem území existovaly dříve v minulosti a které se snažily zastávat roli dnešních domovů pro seniory. Tato bakalářská práce má za cíl věnovat se historickému vývoji domovů pro seniory na českém území. Abych mohl toto téma zkoumat, zaměřím se nejen na různost péče, ubytování, stravy, forem zábavy a jiných faktorů, které byly vypozorovány u institucích pro staré lidi v době minulé, ale také na veřejně politická hlediska jako jsou zákony, vyhlášky či jiná legislativa vztahující se k těmto institucím. Pomocí studia literatury, legislativy a analýzy relevantních zdrojů vztahujících se k jednotlivým institucím, byla sesbírána data ohledně vývoje veřejných institucí pečujících o staré lidi. Práce dále ukazuje vývoj sociálního státu na českém území a zobrazuje trendy, které se objevovaly ve vývoji těchto institucí, a zachycuje jednotlivé instituce v tom, jaké opravdu byly. Klíčová slova Domovy pro seniory, domovy důchodců, špitály, chudobince, ústavy sociální péče, historický vývoj.
|
|
| |
|
|
Historie ošetřovatelství v regionu Mladá Boleslav
Ulčová, Dita ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce) ; Neuwirth, Jiří (oponent)
v českém jazyce Bakalářská práce se zabývá historií ošetřovatelství v regionu Mladá Boleslav. Cílem bakalářské práce je nastínit historii, vývoj a současný stav ošetřovatelství v Mladoboleslavském regionu. Práce je koncipována jako historická. Bakalářská práce je rozčleněna do pěti kapitol. První kapitola popisuje ošetřovatelskou péči v pravěku a dokládá přítomnost pravěkého osídlení Mladé Boleslavi. Druhá kapitola se zaměřuje na ošetřovatelskou péči ve středověku, zejména na vznik špitálů na Mladoboleslavsku. Třetí kapitola popisuje zdravotnickou péči od doby osvícenské po konec první republiky. Největší zřetel je v této kapitole kladen na epidemie cholery, vznik vojenské a okresní nemocnice a psychiatrické léčebny v Kosmonosech. Čtvrtá kapitola popisuje ošetřovatelskou péči od konce druhé světové války až do současnosti. Blíže rozebírá vývoj okresní nemocnice a psychiatrické léčebny po druhé světové válce. Čtvrtá kapitola se věnuje též vzniku a vývoji zdravotnické školy v Mladé Boleslavi. Pátá kapitola předkládá vzpomínky zdravotních a dětských sester, které pracovali či pracují v Klaudiánově nemocnici v Mladé Boleslavi. Vývoj ošetřovatelství v Mladé Boleslavi je dán stručně do kontextu s vývojem ošetřovatelství v Čechách. Historická práce je pro oživení doplnění obrazovou přílohou. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče poskytována řádovými sestrami od 19. století po současnost
VOLOSHYN, Tetyana
Diplomová práce s názvem Ošetřovatelská péče poskytovaná řádovými sestrami od 19. století po současnost je zpracována na čistě teoretickém podkladě. Snaží se zachytit přehled dané historické oblasti se zaměřením na význam řádových sester pro ošetřovatelskou péči. Cílem diplomové práce bylo zmapovat na základě dostupné literatury historii řádového ošetřovatelství a nalézt paralelu se současností. Nechybí charakteristika dané doby. Sociální, ekonomické, politické, společenské a náboženské vlivy, jež působí na řády, s sebou přináší mnoho úspěchů i neúspěchů. K získání povědomí o historických souvislostech, které zachycují následující stránky, bylo zapotřebí prostudovat nemalé množství bibliografických publikací a pramenů. Pro zpracování diplomové práce byla využita metoda syntézy návrhu a demonstrace, která by měla pomoci lépe se orientovat v dané problematice, podat podstatná fakta a vyznačit důležitost práce řádových sester v ošetřovatelství. Získané vědomosti jsou podrobně rozpracované do dílčích oddílů dle přehlednosti a souvislosti. Významným zdrojem pro mě byly nepublikované materiály řádů a rozhovor s řádovými sestrami. Velká část informací pak pochází z historických časopisů a pramenů dostupnými Národním archivu a v Archivu hlavního města Prahy. Diplomová práce by mohla sloužit všem, kteří chtějí poznat svou práci z odlišné strany a zamyslet se nad tím, jak dokázala víra člověka vést k podpoře a odhodlání nezištně a obětavě pracovat pro druhé v nemoci a nouzi. Právě taková práce řádových sester může být pro nás příkladem, jak se chovat k pacientům s respektem a uznáním.
|
|
|
Poslední epidemie moru v Českých zemích, zejména v Praze (1713-1714)
Koubová, Markéta ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Charvátová, Kateřina (oponent)
Tato práce je členěna do pěti kapitol. Nejprve je stručně vysvětlena epidemie moru z lékařského hlediska i historického pohledu a její výskyt v našich zemích. V hlavní části je zmíněna poslední morová vlna epidemie, která se přehnala našimi zeměmi v letech 1713-1714. Zde se zabývám českými zeměmi a hlavním městem Prahou. Moravou a Slezskem se zabývám pouze okrajově, abych více zdůraznila drobné rozdíly mezi zeměmi a jejich morovými řády. Věnuji se také lékařským zařízením, špitálům a lazaretům, kde leželi nemocní a umírající morem, a také personálu, který se o tyto chudáky měl starat. Velmi důležité byly také bohoslužby, neboť v té době byla společnost silně věřící a původ moru většinou pokládala za trest Boží. Také hygiena ve městech byla ještě v této době značně zaostalá a velkou měrou přispívala k rychlejšímu šíření nákazy. Nezapomněla jsem ani na morové hřbitovy, místa posledního odpočinku smrtelně nemocných obyvatel.
|
host ::
RSS.