|
|
Duchovní doprovázení v salesiánské řeholní komunitě
Rybecká, Ludmila ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Diplomová práce "Duchovní doprovázení v salesiánské řeholní komunitě" se nejprve pokouší zmapovat některá možná pojetí duchovního doprovázení, tak jak ho vnímají současní autoři, a potom na základě církevních dokumentů ukázat, jaké je místo duchovního doprovázení v řeholní komunitě (1. kapitola). Po té se věnuje způsobu doprovázení v tradici salesiánského charismatu, konkrétně tomu, jak ho uskutečňovali zakladatelé Jan Bosko (2. kapitola) a Marie Dominika Mazzarellová (3. kapitola). Na základě předchozího, s ohledem na současné dokumenty Institutu Dcer Panny Marie Pomocnice a učení hlavních představených, a vzhledem k situaci dnešního světa podtrhuje některé podněty, které se zdají být aktuální pro salesiánský styl doprovázení v dnešní době (4. kapitola).
|
|
|
Kontemplativní dítě
Špán, Adam ; Spalová, Barbora (vedoucí práce) ; Kotyk, Lukáš (oponent)
1 Anotace Tato bakalářská práce se zabývá povoláním trapistického mnicha, na které jsem prvně narazil během etnografického pobytu v klášteře a poté jej zkoumal polostrukturovanými hloubkovými rozhovory s bratrem T. i s jeho rodinou. Pojící linkou celé práce je chronologické vyprávění o průběhu mého výzkumu, které provede čtenáře terénním deníkem i jednotlivými rozhovory v jejich náležitém pořadí. Samotný výzkum sleduje povolání u pouze jednoho mnicha, ale nahlíží na něj a jeho formaci pohledem celkem šesti rodinných příslušníků. Z analýzy rozhovorů vzešlo, že povolání trapistického mnicha u bratra T. vznikalo lineárně za kontinuálního vedení ke křesťanství. Toto vedení mělo počátky již v jeho věřící a praktikující rodině a pokračovalo katolickou základní i střední školou. Bratr T. byl ve své volbě odejít do kláštera svojí rodinou většinově podporován. Sklony k askezi nebo samotě byly rozhovory vyvráceny, ale ukázalo se, že lze vypozorovat silný pozitivní vztah k přírodě, který život v izolovaném klášteře uprostřed lesů vystihuje lépe. Případová studie povolání k monastickému životu se snaží přispět ke studiu tohoto náboženského fenoménu kombinací etnografie a hloubkových rozhovorů, přičemž jejím cílem není redukující výklad, ale chápající popis aktérských perspektiv.
|
|
|
Duchovní doprovázení v salesiánské řeholní komunitě
Rybecká, Ludmila ; Sládek, Karel (vedoucí práce) ; Ovečka, Libor (oponent)
Diplomová práce "Duchovní doprovázení v salesiánské řeholní komunitě" se nejprve pokouší zmapovat některá možná pojetí duchovního doprovázení, tak jak ho vnímají současní autoři, a potom na základě církevních dokumentů ukázat, jaké je místo duchovního doprovázení v řeholní komunitě (1. kapitola). Po té se věnuje způsobu doprovázení v tradici salesiánského charismatu, konkrétně tomu, jak ho uskutečňovali zakladatelé Jan Bosko (2. kapitola) a Marie Dominika Mazzarellová (3. kapitola). Na základě předchozího, s ohledem na současné dokumenty Institutu Dcer Panny Marie Pomocnice a učení hlavních představených, a vzhledem k situaci dnešního světa podtrhuje některé podněty, které se zdají být aktuální pro salesiánský styl doprovázení v dnešní době (4. kapitola).
|
|
|
Prostor modlitby - etnografie řeholní komunity
Horská, Kateřina ; Zandlová, Markéta (vedoucí práce) ; Spalová, Barbora (oponent)
SOUHRN Předkládaná práce se zabývá některými aspekty katolického řeholního života, byla vypracována na základě terénního výzkumu v ženské řeholní komunitě činného řádu v České republice. Zaměřuji se v ní především na téma modlitby a kladu si otázky, jaký je vztah řeholních sester k modlitbě, jaké činnosti je možné za modlitbu v řeholní komunitě považovat a jaký vliv mají tyto činnosti na členy řeholní komunity. Teoreticky je práce založena především na konceptu totálních institucí E. Goffmana a na pojetí habitu P. Bourdieuho. Text se skládá ze čtyř hlavních částí. V první, úvodní části popisuji metodologické a etické problémy týkající se mého výzkumu. Ve druhé části se stručně věnuji řeholnímu životu obecně, jeho vzniku a vývoji a také etapám řeholního života jednotlivce. Následuje empirická část založená na etnografických datech z mých terénních poznámek, která má formu popisu "běžného dne" v dané řeholní komunitě. Poslední část je teoreticko-analytická, zde se zabývám hlavním tématem práce. Nejprve představuji Goffmanův koncept totálních institucí a vysvětluji, jaký vliv má podle Goffmana prostředí řeholní komunity na osobnost členů těchto komunit. Dále upozorňuji na některé odlišnosti oproti mým terénním datům. Od nich se pak odvíjí analýza, kde ukazuji, že tím, co formuje postoje a jednání jednotlivců v...
|
host ::
RSS.