|
|
Příčiny vítězství římské republiky ve druhé punské válce
DRAGOUN, Martin
Cílem práce jsou faktory, které se výrazně podílely na vítězství římské republiky nad Kartágem během druhé punské války (218-201 př. n. l.). Práce sleduje vnitřní vývoj římské politiky v tomto období a také vztah Říma ke spojencům na území Itálie; kromě toho si všímá otázek ekonomických, sociálních a vojenských. Jádrem práce je položená otázka, jak vůbec Řím mohl uhájit svou holou existenci v době, kdy Hannibal opakovaně porážel římské armády a hrozil dobytím samotného Říma. Klíčový je zde poměr Říma ke svým spojencům a také míra stability římského politického systému. Práce na tyto otázky odpovídá za využití moderní odborné literatury a rozborem dobových zdrojů.
|
|
|
Rané chrámy v antickém Římě a jejich architektura
Götzová, Lucie ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na počátky chrámové architektury v antickém Římě. Jejím smyslem je na archeologickém základě dále chronologicky, topograficky, architektonicky i historicky sledovat vývoj chrámové architektury od jejích počátků do roku 264 př. Kr. Tento historický mezník je stanoven více méně uměle v souvislosti s první punskou válkou, která antický Řím a jeho politiku definitivně nasměřovala do celého Středomoří. Na základě provedené rešerše můžeme v Římě samotném předpokládat existenci více než 30 chrámů. Sestavila jsem jejich podrobný seznam včetně bibliografie k nim a plánů. Dále jsem využila též příslušné antické písemné prameny i odbornou sekundární literaturu. Shromážděný soubor jsem pak zasadila do příslušného historického rámce, zhodnotila jsem vývoj architektonických koncepcí a vytvořila přehlednou mapu diskutovaných staveb. Klíčová slova: antický Řím, chrámy, architektura, královský Řím, římská republika
|
|
|
Římské republikánské magistratury
Lacman, Jiří ; Skřejpek, Michal (vedoucí práce) ; Falada, David (oponent)
Římské republikánské magistratury Abstrakt Tato diplomová práce byla vytvořena za účelem podání uceleného náhledu na problematiku římských úřadů z období republiky. Vedle samotného výčtu jednotlivých republikánských úřadů a jejich pravomocí, které tvoří ústřední část této práce, se tato práce dále zabývá mnoha otázkami, které s pojmem římských republikánských magistratur úzce souvisí včetně otázek sociopolitických a právních. Důraz je kladen také na historické a společenské okolnosti vzniku jednotlivých úřadů, pravidel jejich zastávání, nabývání a skládání stejně tak jako na vztah mezi jednotlivými magistraturami navzájem v rámci systému úředního postupu. Úvodní kapitola se věnuje samotnému pojmu římské magistratury. Dále také jednotlivým zásadám, kterými se úřady řídily a dělení úřadů do jednotlivých skupin na základě určitých kritérií. Důležitou částí je rovněž systém římského úředního postupu - cursus honorum a dále úřední odznaky a výsady, kterých římští magistráti na rozdíl od obyčejných občanů užívali a požívali. Následující dvě části jsou věnované nejprve problematice kandidatury do úřadu, vedení volební kampaně a také kritériím, které musel každý kandidát pro úspěšné zvolení splňovat; a poté samotnému nabývání úřadu a jeho skládání. Čtvrtá a pátá kapitola se věnuje již jednotlivým republikánským...
|
|
| |
|
|
Síla a diplomacie v politice G. I. Caesara
Zima, Filip ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Práce studuje pojetí a řízení diplomacie Římské republiky. Charakterizuje vývoj mezinárodního postavení římské říše, soustředí se na její expanzi silou a expanzi pomocí diplomacie. Na příkladech z života G. I. Caesara analyzuje použití soft a hard power ve vnitropolitické činnosti, zahraniční politice a mezinárodních vztazích antického světa. Jejím hlavním cílem je objasnit roli diplomacie a síly a způsob jejich využití v politice G. I. Caesara během procesu nabytí absolutní moci v Římské republice.
|
|
|
Rané chrámy v antickém Římě a jejich architektura
Götzová, Lucie ; Titz, Pavel (vedoucí práce) ; Bouzek, Jan (oponent)
Ve své bakalářské práci jsem se zaměřila na počátky chrámové architektury v antickém Římě. Jejím smyslem je na archeologickém základě dále chronologicky, topograficky, architektonicky i historicky sledovat vývoj chrámové architektury od jejích počátků do roku 264 př. Kr. Tento historický mezník je stanoven více méně uměle v souvislosti s první punskou válkou, která antický Řím a jeho politiku definitivně nasměřovala do celého Středomoří. Na základě provedené rešerše můžeme v Římě samotném předpokládat existenci více než 30 chrámů. Sestavila jsem jejich podrobný seznam včetně bibliografie k nim a plánů. Dále jsem využila též příslušné antické písemné prameny i odbornou sekundární literaturu. Shromážděný soubor jsem pak zasadila do příslušného historického rámce, zhodnotila jsem vývoj architektonických koncepcí a vytvořila přehlednou mapu diskutovaných staveb. Klíčová slova: antický Řím, chrámy, architektura, královský Řím, římská republika
|
|
|
Reflexe římské republiky v římském a novověkém politickém myšlení
Halamka, Tomáš ; Šimsa, Martin (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent)
Hlavním cílem práce je zmapovat, jak římské a novověké politické myšlení reflektovalo období římské republiky. Z různých dějinných období jsou vybráni jednotliví zástupní političtí myslitelé, kteří téma římské republiky zpracovávali, komentovali, nebo se jím nechali inspirovat. Jejich poznatky o římské republice jsou systematicky zkoumány a uváděny v kontextu celého díla konkrétního myslitele. Výzkum autorů postupuje chronicky a začíná u myslitelů římské republiky Polybia a Cicera. Římské císařské autory representuje Eutropius. Jako zástupci novověkého politického myšlení byli vybrání Machiavelli, Montesquieu a dva autorské kolektivy - američtí federalisté a Engels s Marxem. Po nastínění toho, jak všichni tito autoři ve svých dílech reflektovali římskou republiku jednotlivě, přechází práce k jejich vzájemnému srovnání. Komparace se v práci provádí na deseti tematických celcích, které byly autory zmiňovány nejčastěji, s největším důrazem a na nichž můžeme mezi jednotlivými autory nejlépe ilustrovat důležité styčné plochy, či naopak rozpory v náhledu. Tato komparace poskytuje data nutná pro odpověď na sekundární výzkumnou otázku, a sice, které aspekty římské republiky měly na politické myšlení největší vliv.
|
host ::
RSS.