|
|
Působení aplikace hnojiv na bázi síranu amonného na výnos a olejnatost semen řepky ozimé
Vrtěl, Petr
Tato práce se zabývá vlivem hnojením řepky olejné (Brassica napus L.) hnojivy na bázi síranu amonného ve fázi regeneračního (BBCH 26, jaro) a produkčního hnojení (BBCH 31) na výnos a obsah oleje semene řepky olejné. Problematika byla řešena formou dvouletého maloparcelkového polního pokusu prováděného v hospodářském roce 2016/2017 a 2017/2018 na Polní pokusné stanici v Žabčicích. Do pokusu byla zahrnuty následující varianty: Kontrola (LAD), Síran amonný (SA), Síran amonný s bórem (SA + B), Síran amonný s inhibitorem nitrifikace (SA + IN). Každá varianta hnojení byla aplikována buď při regeneračním hnojení (BBCH 26) a nebo při prvním produkčním hnojení (BBCH 31). Výnos semen a také jejich obsah oleje byl statisticky významně ovlivněn hospodářským rokem. Vlivem povětrnostních podmínek byly výnosy v hospodářském roce 2017/2018 vyšší o 41 % než v hospodářském roce 2016/2017. Obsah oleje byl v hospodářském roce 2017/2018 vyšší o 4 %. Výnos semen a také jejich obsah oleje nebyl statisticky významně ovlivněn variantou hnojení ani termínem aplikace. Nejvyššího průměrného výnosu 4,23 t/ha dosáhla varianta Kontrola. Nejvyššího průměrného obsahu oleje 40,2 % dosáhla varianta Kontrola. Vysoké teploty v průběhu obou ročníků zapříčinily snížení efektivity využití inhibitoru nitrifikace. Vlivem sucha a pH byl ztížen příjem bóru rostlinami. Proto nemělo hnojení hnojivem s obsahem bóru efekt.
|
|
|
Vyhodnocení aktuálního zaplevelení vybraných polních plodin pěstovaných v řepařské výrobní oblasti
Viktorová, Libuše
Tato bakalářská práce se zabývá aktuálním zaplevelením vybraných polních plodin v řepařské výrobní oblasti. Měření zaplevelení bylo prováděno v zemědělském podni-ku Agra Velký Týnec. Zaplevelení bylo hodnoceno početní metodou – počet jedinců na ploše 1 m2. Sledování bylo prováděno v porostech pšenice ozimé, řepky olejky, ječme-ne jarního, máku setého, vojtěšky seté a kukuřice seté. Nejčastěji se vyskytující druhy plevelů byly heřmánkovec nevonný, kokoška pastuší tobolka, mák vlčí, merlík bílý, oves hluchý, pcháč oset, pryšec kolovratec, rozrazil perský.
|
|
|
Rezistence škůdců řepky k vybraným účinným látkám insekticidů
Hajda, Tomáš
Během roku 2017 byla sledována rezistence populací blýskáčka řepkového na vybraných lokalitách Moravy a Slezska. Brouci se odebírali na poli během jara a následně byla v laboratoři zkoumána citlivost k vybraným účinným látkám indoxacarb, chlorpyrifos, thiacloprid, tau-fluvalinate, cypermethrin a lambda-cyhalothrin. Testování probíhalo pomocí jednotlivých metod lahvičkových testů dle IRAC – č. 11, 21, 25 a 27. Hodnotila se úmrtnost po 24 hodinách při různých koncentracích. Stupně rezistence se měnily dle jednotlivých lokalit.
|
|
|
Využití metody RT-PCR při studiu reakce rostlin řepky na stres chladem
MANDÁK, Michal
Přestože podíl řepky olejky (Brassica napus) vůči ostatním olejnatým plodinám na světovém trhu neustále stoupá, její potenciál pro kultivaci je, tak jako u řady dalších plodin, stále omezený kvůli její citlivosti na abiotický stres chladem. Teoretická část této práce se proto zabývá problematikou rostlinného stresu a popisem metody RT-qPCR v kontextu vhodnosti jejího užití pro kvantifikaci změn ke kterým během chladového stresu dochází. V praktické části byla provedena analýza genové exprese u vybraného dehydrinového genu ERD10 včetně popisu odebírání vzorků z rostlin, způsob izolace RNA, reverzní transkripce do cDNA a vlastní RT-qPCR. Výzkumný soubor tvořili dvě odrůdy řepky Cadeli a Navajo podrobené stresu chladem při (2°)C. Původním předpokladem bylo, že mezi těmito odrůdami bude znatelný rozdíl v úrovni exprese ERD10 genu v závislosti na schopnosti těchto rostlin odolávat stresu chladem. Interpretace dat pak i přes jejich neúplnost tuto původní domněnku potvrdila. V průběhu prvních 6ti dní stresu chladem docházelo u odrůdy Navajo k znatelně vyšší expresi oproti odrůdě Cadeli. Na základě souvislosti mezi expresí ERD10 a odolností vůči chladu by mělo být možné použít ERD10 jako jeden z markerů k selekci chladu odolných genotypů.
|
|
|
Fyzikální a biologické ošetření osiva jako alternativa za chemické moření
STREJČKOVÁ, Monika
Disertační práce je zaměřena na zjištění, zda je kombinace fyzikálního a biologického ošetření osiva u vybraných polních plodin (řepka olejka, ječmen jarní) srovnatelné s chemickým ošetřením. Hodnotila se účinnost fyzikálního ošetření semen nízkoteplotním plazmatem (Gliding Arc, mikrovlnné), biologického ošetření kulturou mykoparazitické houby Trichoderma virens a kulturou entomopatogenní houby Metarhizium anisopliae. V rámci experimentů v laboratorních podmínkách, byl hodnocen vliv ošetření na vývoj obilek, (semen), procento klíčivosti obilek, (semen) a procento zdravých obilek, (semen). Individuální plazmatické ošetření v kombinaci s biologickým ošetřením mělo významný pozitivní účinek na rychlost klíčení obilek, (semen). Nebyl pozorován žádný negativní účinek fyzikálního a biologického ošetření na obilkách, (semenech). Proběhlo hodnocení vzcházivosti ošetřených semen v laboratorních a polních podmínkách. V polních podmínkách u vybraných plodin na různých lokalitách a v jednotlivých letech, byl hodnocen vliv ošetření na vývoj porostu, zdravotní stav a výnosové parametry. Plazmové a plazmové s T.virens ošetření pozitivně ovlivnilo u modelových rostlin lepší zapojení porostu, délku klasů, (šešulí) a výnos. Kombinovaná úprava měla u řepky olejky pozitivní vliv na rychlejší vývoj na jaře, délku a sílu kořene, dřívější kvetení a dozrávání. Naproti tomu kombinovaná úprava u ječmene jarního pozitivně ovlivňovala vzcházivost a odnožování. Podle získaných výsledků se zdá, že kombinované fyzikální a biologické ošetření semen je účinnou alternativou k chemické úpravě semen.
|
|
|
Analýza genů indukovaných abiotickým stresem u řepky
HOŠTIČKOVÁ, Irena
Šlechtění na odolnost vůči abiotickým stresorům je v současné době jedním z nosných témat šlechtění rostlin. Ve šlechtitelských programech řepky byla v případě selekce rostlin s vyšší odolností abiotickým stresům pozornost po dlouhé období věnována převážně jen popisným morfologickým a fyziologickým parametrům. V rámci této dizertační práce bylo provedeno několik experimentů zaměřených na identifikaci potenciálních genů spojených s reakcí na abiotický stres pomocí metody RT-qPCR (quantitative reverse transcription PCR). Zároveň byla použita metoda SPR (rezonance povrchového plazmonu), moderní optická metoda, která umožňuje studovat velmi nízké koncentrace nativních proteinů i v přítomnosti jiných látek, umožňuje kvantifikaci konkrétních proteinů vazbou na specifické protilátky a u řepky či jiných významných plodin nebyla doposud použita. Protein ERD10 byl pomocí metody rezonance povrchového plazmonu (SPR) identifikován jako protein účastnící se reakce na stres chladem, resp. aklimatizaci. Z výsledků vyplývá, že akumulace proteinu ERD10 ve standartních podmínkách ovlivňuje dynamiku změny jeho akumulace v průběhu stresu chladem. V případě, že hledáme genotypy, které by měly vynikat svou schopností aklimatizovat se i během krátkého teplého podzimu, nabízí se analýza akumulace dehydrinů metodou rezonance povrchového plazmonu jako vhodná metoda pro rychlý, nenáročný a relativně levný skrínink většího množství genotypů ve šlechtitelských kolekcích. Dalšími testovanými geny byly LTI78, RCI2A, NRP1 a dva geny pro hypotetické proteiny. Jejich relativní exprese se v průběhu stresu chladem také výrazně zvyšovala. O funkci těchto genů a proteinů se toho zatím ví velmi málo, proto budou jistě zajímavým předmětem dalších experimentů. Dále byla testována také relativní exprese genů vytipovaných podle výsledků analýzy proteinů metodou MALDI-TOF/TOF u regenerovaných mikrosporových embryí odvozených z rostlin řepky stresovaných simulovaným suchem. Byly testovány geny pro lactoylglutathione lyázu I, fosfolipázu D 1 a peroxiredoxin antioxidázu. U odolnější odrůdy ve standardních podmínkách a na začátku stresu byla naměřena významně nižší exprese genu pro peroxiredoxin antioxidázu. Tento gen bude předmětem našeho dalšího zkoumání jako potenciální marker pro výběr genotypů, které mohou být odolnější stresu suchem.
|
|
|
Vývoj molekulárních selekčních markerů pro detekci obnovitelů fertility pro systém CMS Shaan 2A
KARBANOVÁ, Aneta
Tato diplomová práce se zabývá vývojem molekulárních selekčních markerů pro detekci obnovitelů fertility pro systém CMS Shaan 2A u řepky pomocí molekulárních technik. V práci jsou popsány použité molekulární techniky, jako je technika izolace DNA, polymerázová řetězová reakce a technika návrhu primerů pro detekci obnovitelů fertility. Byly navrženy specifické primery pro PCR amplifikaci sekvencí genu Pentatricopeptide repeat (PPR) superfamily protein a genu Tetratricopeptide repeat (TPR)-like superfamily protein, které byly následně osekvenovány. Na základě zjištěných sekvenčních odlišností mezi rostlinami, jež byly podle fenotypu určeny jako obnovitelé fertility, sterilními matkami a udržovateli sterility byla navržena metodika pro detekci obnovitelů fertility.
|
|
|
Využití metody RT-PCR při studiu reakce rostlin řepky na stres chladem
HARENČÁK, Jan
Cílem této práce je zhodnotit míru exprese genu pro protein ze skupiny dehydrinů ERD10 a genu transkripčního faktoru ICE1 u řepky, které jsou potenciálně zapojené v reakci na stres chladem. Ačkoliv řepka poměrně dobře odolává chladovým podmínkám, v ČR patří právě chlad mezi důležité prvky snižující její výnosnost. Expresní analýza byla provedena metodou RT qPCR u rostlin odrůd Cadeli a Navajo, které byly vystaveny stresu chladem a vykazují odlišnou reakci na stres chladem.
|
|
|
Environmentální dopady pěstování energetických plodin
Pospíšilová, Jana
Předkládaná bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše a zabývá se problematikou pěstování energetických plodin a jejich vlivy na životní prostředí. Intenzivní pěstování polních plodin má spíše negativní dopady a to zvyšování náchylnosti půd k erozi, uvolňování reziduí pesticidů a minerálních hnojiv do půdy, eutrofizaci a také utužení půdy. V práci jsou popsány tyto externality a jejich možná nápravná opatření, technologie zpracování fytomasy, charakteristiky vybraných polních plodin, vztahující se legislativa, včetně Kontroly podmíněnosti, jejímž úkolem je motivovat zemědělce ke správnému hospodaření na půdě, protože jedině ochrana půdy a vody může zajistit udržitelnost zemědělství.
|
|
|
Hodnocení zátěže životního prostředí v ČR pomocí indikátoru Vodní stopa
Žlábková, Jana ; Hák, Tomáš (vedoucí práce) ; Vačkář, David (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl aplikaci indikátoru vodní stopa, což je praktický, mnohorozměrný indikátor spotřeby vodních zdrojů. Nejvýznamnější nároky na spotřebu vodních zdrojů má z lidských činností zemědělství. Pozornost byla tedy obrácena k široce diskutované problematice produkce biopaliv, jelikož vstupními surovinami pro výrobu této energie jsou právě zemědělské plodiny (v ČR - řepka olejka, cukrová řepa, kukuřice setá nebo pšenice ozimá). Výsledky výpočtů vodních stop vybraných technických plodin (m3 /t) a vodních stop jednotky výhřevnosti vybraných plodin (m3 /GJ) nám poskytují konkrétní představu o nárocích energie z vybraných technických plodin na vodní zdroje v podmínkách České republiky. Klíčová slova: indikátor vodní stopa, biopaliva, řepka olejka, spotřeba vody, biodiesel, bioethanol, evapotranspirace.
|
host ::
RSS.