|
|
Analýza genů indukovaných abiotickým stresem u řepky
HOŠTIČKOVÁ, Irena
Šlechtění na odolnost vůči abiotickým stresorům je v současné době jedním z nosných témat šlechtění rostlin. Ve šlechtitelských programech řepky byla v případě selekce rostlin s vyšší odolností abiotickým stresům pozornost po dlouhé období věnována převážně jen popisným morfologickým a fyziologickým parametrům. V rámci této dizertační práce bylo provedeno několik experimentů zaměřených na identifikaci potenciálních genů spojených s reakcí na abiotický stres pomocí metody RT-qPCR (quantitative reverse transcription PCR). Zároveň byla použita metoda SPR (rezonance povrchového plazmonu), moderní optická metoda, která umožňuje studovat velmi nízké koncentrace nativních proteinů i v přítomnosti jiných látek, umožňuje kvantifikaci konkrétních proteinů vazbou na specifické protilátky a u řepky či jiných významných plodin nebyla doposud použita. Protein ERD10 byl pomocí metody rezonance povrchového plazmonu (SPR) identifikován jako protein účastnící se reakce na stres chladem, resp. aklimatizaci. Z výsledků vyplývá, že akumulace proteinu ERD10 ve standartních podmínkách ovlivňuje dynamiku změny jeho akumulace v průběhu stresu chladem. V případě, že hledáme genotypy, které by měly vynikat svou schopností aklimatizovat se i během krátkého teplého podzimu, nabízí se analýza akumulace dehydrinů metodou rezonance povrchového plazmonu jako vhodná metoda pro rychlý, nenáročný a relativně levný skrínink většího množství genotypů ve šlechtitelských kolekcích. Dalšími testovanými geny byly LTI78, RCI2A, NRP1 a dva geny pro hypotetické proteiny. Jejich relativní exprese se v průběhu stresu chladem také výrazně zvyšovala. O funkci těchto genů a proteinů se toho zatím ví velmi málo, proto budou jistě zajímavým předmětem dalších experimentů. Dále byla testována také relativní exprese genů vytipovaných podle výsledků analýzy proteinů metodou MALDI-TOF/TOF u regenerovaných mikrosporových embryí odvozených z rostlin řepky stresovaných simulovaným suchem. Byly testovány geny pro lactoylglutathione lyázu I, fosfolipázu D 1 a peroxiredoxin antioxidázu. U odolnější odrůdy ve standardních podmínkách a na začátku stresu byla naměřena významně nižší exprese genu pro peroxiredoxin antioxidázu. Tento gen bude předmětem našeho dalšího zkoumání jako potenciální marker pro výběr genotypů, které mohou být odolnější stresu suchem.
|
|
|
Vliv faktorů vnějšího prostředí na vývoj průduchů v epidermis Arabidopsis thaliana - přenos signálu.
HOŠTIČKOVÁ, Irena
Funkce průduchů a geneticky založená regulace jejich počtu je zajímavým a důležitým předmětem výzkumu. Hustota průduchů na listech rostlin je ovlivněna také vnějšími faktory prostředí, např. koncentrací CO2 v atmosféře a ozářeností fotosynteticky účinným zářením (PAR). Tyto dva faktory mají společný efekt ? mohou změnit vnitřní koncentraci CO2 v listu (Ci). Nabízí se proto otázka, zda vnitřní koncentrace CO2 nemůže být signálem pro expresi genů řídících vývoj průduchů na listu. Podle hypotézy, na jejímž základě vznikla tato diplomová práce, jsem očekávala, že v případě snížení Ci dojde ke zvýšení exprese pozitivního regulátoru hustoty průduchů na listu STOMAGENu. U rostlin, kterým byla vnitřní koncentrace CO2 snížena pomocí zvýšené ozářenosti byla exprese stomagenu zvýšená. U rostlin, kde však byla vnitřní koncentrace CO2 snížena přidáním kyseliny abscisové do živného roztoku nebyl zjištěn žádný efekt na expresi stomagenu. Z výsledku těchto pokusů tedy vyplývá, že exprese STOMAGENu není ovlivněná vnitřní koncentrací CO2.
|
|
|
Vliv faktorů prostředí na vývoj průduchů
HOŠTIČKOVÁ, Irena
Aby mohly rostliny růst a reprodukovat se, musí se přizpůsobovat měnícím se podmínkám prostředí, ve kterém žijí. Jedním z nejdůležitějších environmentálních faktorů je dostupnost vody. Hlavní úlohu při regulaci transpirace mají průduchy - drobné póry, díky nimž je umožněna řízená výměna plynů (zejména CO2, H2O, O2) mezi vnitřním a vnějším prostředím listu. Množství průduchů na listech rostlin ovlivňují vnější faktory prostředí, zejména koncentrace CO2 v atmosféře, ozářenost, vlhkost nebo teplota. Ve své práci jsem se zaměřila na výzkum vlivu koncentrace CO2 v atmosféře na vývoj průduchů u řeřichy seté (Lepidium sativum L.) a vliv ozářenosti na vývoj průduchů u ječmene setého (Hordeum vulgare L.).
|
host ::
RSS.