|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce srovnává oba útoky na základě vybraných tezí z Karapinovy studie ,,Antiminority Riots in Unified Germany : Cultural Conflicts und Mischanneled Political Participation'' za účelem zjištění možných příčin resp. předpokladů pro vznik útoků. Na základě srovnání dospívá k závěru, že pravděpodobnost vzniku útoku v demokratizující společnosti je tam, kde nejsou etnické menšiny sociálně integrované a spolupráce obou etnik nefunguje případně neřeší vzájemné problémy mírovou cestou, nebo kde důležití političtí zástupci veřejně podporují...
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Janura, Lukáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Reakcí byly masové protesty německého obyvatelstva a konečně i snaha politických stran ustoupit ze svých pevných stanovisek a domluvit se na změně azylového zákona. Dne 6. prosince 1992 se strany CDU/CSU a SPD shodly na azylovém kompromisu (Asylkompromiss), který měl příliv žadatelů zastavit zároveň však právo na azyl zachovat a od kterého si téměř všechny strany slibovaly konec nepřátelských činů vůči cizincům. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce dochází k závěru, že vliv médií případně politické diskuze na chování útočníků není prokazatelný, avšak pozadí útoků...
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce srovnává oba útoky na základě vybraných tezí z Karapinovy studie ,,Antiminority Riots in Unified Germany : Cultural Conflicts und Mischanneled Political Participation'' za účelem zjištění možných příčin resp. předpokladů pro vznik útoků. Na základě srovnání dospívá k závěru, že pravděpodobnost vzniku útoku v demokratizující společnosti je tam, kde nejsou etnické menšiny sociálně integrované a spolupráce obou etnik nefunguje případně neřeší vzájemné problémy mírovou cestou, nebo kde důležití političtí zástupci veřejně podporují...
|
|
The Influence of Asylum Discussion on Attacks against Immigrants in Federal Republic Germany in the Years 1992 - 1993: Cases Mölln und Solingen
Judová, Kateřina ; Dimitrov, Michal (vedoucí práce) ; Janura, Lukáš (oponent)
Vlna útoků mířených proti cizineckým menšinám v Německé spolkové republice v prvních letech po znovusjednocení se stala na pozadí azylové debaty diskutující nutnou změnu zákona a přílivu žadatelů o azyl palčivým problémem. Vyvrcholením proticizineckých nálad se stal útok v Möllnu v listopadu 1992, během kterého zemřely 3 osoby turecké národnosti. Reakcí byly masové protesty německého obyvatelstva a konečně i snaha politických stran ustoupit ze svých pevných stanovisek a domluvit se na změně azylového zákona. Dne 6. prosince 1992 se strany CDU/CSU a SPD shodly na azylovém kompromisu (Asylkompromiss), který měl příliv žadatelů zastavit zároveň však právo na azyl zachovat a od kterého si téměř všechny strany slibovaly konec nepřátelských činů vůči cizincům. Změna zákona byla 26. 5. 1993 schválena v německém Bundestagu a v platnost vstoupila 1. 7. 1993. Ovšem schválené omezení přijímání nových azylových žadatelů neodradilo pravicové extrémisty a před samotným vstupem zákona v platnost spáchali poslední velký žhářský útok v Solingenu dne 29. 5. 1993, který se zapsal do poválečných německých dějin svým počtem obětí i rozsahem jako nejstrašnější případ proticizineckých nálad vůbec. Práce dochází k závěru, že vliv médií případně politické diskuze na chování útočníků není prokazatelný, avšak pozadí útoků...
|