|
|
Vyjednávání o exekutivní koalici po parlamentních volbách v roce 2017 v České republice
Kornetová, Kateřina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá politickou situací v České republice od parlamentních voleb v říjnu 2017 až po úspěšné hlasování o důvěře vládě v červenci 2018. Konkrétně se zaměřuje na vztahy mezi stranami, důvody pro odmítnutí spolupráce s vítězem voleb, a naopak motivy pro vstup do exekutivní koalice. Důraz je kladen na parlamentní aktéry, kteří vznik vlády zásadně ovlivnili. Dále práce objasňuje společenské prostředí a důležité události během vytyčeného období, které s koaličním vyjednáváním souvisely. Text se rovněž zaměřuje na roli prezidenta republiky při vzniku vlády. Jelikož se jedná o prvního přímo zvoleného prezidenta, snaží se práce odpovědět na otázku, zda jsou viditelné rozdíly mezi dvěma předchozími prezidenty ČR nepřímo volenými a současným prezidentem Milošem Zemanem. Práce také zkoumá šíři prezidentových pravomocí vzhledem k vládě, a hledá možné překročení pravomocí. Hlavním cílem práce je ověřit, zda prezident rozšiřuje svou moc i nad rámec ústavy. K tomu využívá komparaci reálií s Ústavou ČR, s ústavními zvyky a činy předchozích prezidentů.
|
|
|
Role prezidenta a otázka důvěry v procesu formování vlády v České republice
Rysová, Kristýna ; Švec, Kamil (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Tato diplomová práce se v obecné rovině soustředí na roli prezidenta v rámci formování první vlády Andreje Babiše po volbách v roce 2017. Jelikož ale tato vláda několik měsíců vládla bez důvěry Poslanecké sněmovny, klíčovou součástí práce je především téma institutu vyslovení důvěry. V kontextu povolebního uspořádání práce zkoumá konkrétní kroky, kterými prezident do ustavujícího procesu vstupoval s cílem zjistit, zda jsou projevy vlivu prezidenta v souladu se základními předpoklady fungování výkonné moci. Otázka vyslovení důvěry vládě je v práci posuzována s ohledem na to, zda je pro vládu nutné se o důvěru Poslanecké sněmovny opírat, a to jednak v linii vtahů mezi výkonnou a zákonodárnou mocí, ale také s přihlédnutím k samotnému vládnímu výkonu. Důraz je proto kladen na komplexní problematizaci institutu vyslovení důvěry a tato problematika je posléze analyzována především v rovině odpovědnosti vlády Poslanecké sněmovně. Dále práce konfrontuje první kabinet Andreje Babiše se základními předpoklady efektivní a akceschopné vlády a snaží se doložit, jestli jejím jmenováním došlo ke vzniku kabinetu s potenciálem efektivně vládnout a zda je tento atribut podmiňován důvěrou Poslanecké sněmovny.
|
|
|
Vyjednávání o exekutivní koalici po parlamentních volbách v roce 2017 v České republice
Kornetová, Kateřina ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Tato práce se zabývá politickou situací v České republice od parlamentních voleb v říjnu 2017 až po úspěšné hlasování o důvěře vládě v červenci 2018. Konkrétně se zaměřuje na vztahy mezi stranami, důvody pro odmítnutí spolupráce s vítězem voleb, a naopak motivy pro vstup do exekutivní koalice. Důraz je kladen na parlamentní aktéry, kteří vznik vlády zásadně ovlivnili. Dále práce objasňuje společenské prostředí a důležité události během vytyčeného období, které s koaličním vyjednáváním souvisely. Text se rovněž zaměřuje na roli prezidenta republiky při vzniku vlády. Jelikož se jedná o prvního přímo zvoleného prezidenta, snaží se práce odpovědět na otázku, zda jsou viditelné rozdíly mezi dvěma předchozími prezidenty ČR nepřímo volenými a současným prezidentem Milošem Zemanem. Práce také zkoumá šíři prezidentových pravomocí vzhledem k vládě, a hledá možné překročení pravomocí. Hlavním cílem práce je ověřit, zda prezident rozšiřuje svou moc i nad rámec ústavy. K tomu využívá komparaci reálií s Ústavou ČR, s ústavními zvyky a činy předchozích prezidentů.
|
|
|
Srovnání pravomocí prezidenta v období první Československé republiky a dnes vzhledem k moci výkonné
TISOŇOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se zabývá srovnáním ústavních pravomocí dvou důležitých prezidentů naší republiky ve dvou různých historických obdobích české státnosti, a to prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a Václava Havla. Řeší pravomoci jim svěřené a týkající se zejména výkonné moci, vlády republiky. Srovnání se zabývá jejich rozsahem a použitím v reálném politickém životě. V úvodu mé práce stručně seznámím, za jakých okolností se oba významní muži dostali do tak význačné pozice v českém státě a v souvislosti s tím krátce popíši i události vedoucí ke vzniku obou ústav, Ústavy z roku 1920 a Ústavy schválené Českou národní radou v prosinci roku 1992, které jsou klíčovými podklady pro vznik a zpracování mé bakalářské práce. Nejdůležitější část této práce obsahuje vlastní komparaci udělených pravomocí a následné využití v praxi.
|
host ::
RSS.