|
|
Trestné činy ublížení na zdraví podle § 145, § 146 trestního zákoníku
Zelenka, Michal ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Název práce: Trestné činy ublížení na zdraví podle § 145, § 146 trestního zákoníku Abstrakt: Tato rigorózní práce je zaměřena na trestné činy ublížení na zdraví podle § 145 a § 146 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Trestné činy ublížení na zdraví a těžkého ublížení na zdraví patří mezi nejzávažnější trestné činy proti lidskému zdraví. Cílem této rigorózní práce je komplexní rozbor trestných činů ublížení na zdraví a těžkého ublížení na zdraví, přičemž důraz je kladen zejména na demonstraci základních rozdílů mezi těmito trestnými činy. Rigorózní práce se rovněž zabývá trestným činem ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky, který je trestným činem privilegovaným vůči trestnému činu ublížení na zdraví a těžkého ublížení na zdraví. Další dílčím cílem této rigorózní práce je také krátká exkurze a vymezení odlišností mezi tuzemskou právní úpravou uvedených trestných činů a právní úpravou anglickou, respektive slovenskou. První část rigorózní práce pojednává o vývoji právní úpravy úmyslných ublížení na zdraví v tuzemsku již od doby Velké Moravy až do přijetí současného trestního zákoníku. Zvýšená pozornost je pak věnována nejzásadnějším právním předpisům, ať už pozdější, či novější datace. Druhá část rigorózní práce se zabývá obecnou charakteristikou jednotlivých znaků skutkových podstat...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Patrman, Aleš ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Dvořák, Marek (oponent)
Zavinění v trestním právu Tématem této diplomové práce je zavinění v trestním právu. Jednou ze základních zásad trestního práva je princip nullum crimen sine dolus vel culpa. Podle této zásady vzniká trestní odpovědnost za trestný čin jen v případě, byl-li spáchán zaviněně. Zavinění je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu a lze ho popsat jako vnitřní psychický vztah člověka ke skutečnostem, které zakládají trestný čin. Samotná práce je rozdělena do sedmi kapitol. V první kapitole se obecně věnuji podmínkám trestní odpovědnosti. Dále se v této kapitole zabývám také subjektivní stránkou trestného činu a jejími fakultativními znaky, do kterých řadíme pohnutku a cíl. Ve druhé kapitole popisuji rozdíl mezi zaviněním a vinou, která je pojmem obecnějším. Třetí kapitola je věnována vývoji trestního práva na území České republiky, a to s ohledem na úpravu zavinění. Kapitola je dělena na jednotlivá časová období, a to v návaznosti na přijetí jednotlivých trestních zákonů. Čtvrtá kapitola je věnována obecnému výkladu o zavinění. Nejprve se blíže zaobírám principem odpovědnosti za zavinění. Zbylá část kapitoly je věnována jednotlivým složkám zavinění, tedy volní a vědomostní složce. Dále se zabývám vadami těchto složek, resp. jejich absencí. V této kapitole také rozebírám konstrukci...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Brtnová, Klára ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Tématem diplomové práce je zavinění v trestním právu, které je charakterizováno jako vnitřní psychický vztah pachatele k porušení či ohrožení zájmů chráněných trestním zákonem. Zavinění je jediným obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu, a proto je stěžejním institutem trestního práva, neboť bez zavinění není trestného činu. Diplomová práce je členěna do osmi částí včetně úvodu a závěru. V první kapitole je definován pojem trestného činujeho obecné a typové znaky neboli znaky skutkové podstaty trestného činu. Skutkovou podstatou rozumíme soubor znaků, z nichž je patrné, o který trestný čin se jedná. Druhá kapitola je věnována historickému vývoji zavinění a je dále členěna na podkapitoly, jež každá z nich koresponduje s historickými obdobími, respektive s jednotlivými trestními zákony, které na našem území vešly v platnost a účinnost. Předmětem výkladu ve třetí kapitole je zásada odpovědnosti za zavinění, jeho obsah a míra. Závěrem je v této kapitole popsána konstrukce skutkových podstat z hlediska zavinění. Čtvrtá kapitola pojednává o jednotlivých formách zavinění vč. úmyslu přímého a nepřímého a nedbalosti vědomé a nevědomé. Zvláštní pozornost je věnována rozlišení těchto forem zavinění. V páté kapitole je představeno zavinění u nepřímého pachatelství, u...
|
|
|
Omyl v trestním právu
Tylšarová, Kateřina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o omylu v trestním právu a jeho problematice. Cílem je vyzdvihnout důležitost tohoto institutu a objasnění jeho role v trestním právu. Vyplývá z ní také velmi úzké spojení právního omylu a zásady subsidiarity trestní represe, na kterou se v některých případech omylu musí klást zvláštní zřetel. Omyl pachatele trestného činu je pro právní teorii podstatný. A má význam i pro pachatele, jelikož má vliv na jeho trestní odpovědnost. V první části nejprve definuji některé pojmy, které jsou podstatné pro pochopení omylu a bez nichž se dále neobejdeme. V první kapitole je to trestný čin. V druhé kapitole pak subjektivní stránka trestného činu a pojmy jako zavinění, úmysl, nedbalost, pokus, příprava a další. Tedy pojmy hojně užívané v souvislosti s omylem v trestním právu. Ve třetí kapitole krátce představuji také okolnosti vylučující protiprávnost. Stručně uvádím, jaké to jsou a co si pod nimi můžeme představit. Ve čtvrté kapitole rozkrývám jednotlivé druhy omylu jako nesouladu něčí představy a reality v souvislosti s trestním právem. Jak se dělí a co znamenají. V jakých situacích se s nimi můžeme setkat v praxi. Představuji skutkový omyl, při němž se některé okolnosti neshodovaly s pachatelovou představou. Také právní omyl, který se týká pachatelovy představy o právu....
|
|
|
Vina, očištění, odpuštění
Slezáková, Veronika ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá pojednáním o vině, očištění a odpuštění. Na základě studie textu Karla Jasperse, Boženy Komárkové, Martina Bubera a Helmuta Webera dojdeme k porozumění tématu viny, odpuštění a očištění z hlediska filosofického a teologického. Také se seznámíme s další problematikou, která souvisí s tématem práce, a to například s pojetím lítosti, pokání či obrácení. Díky získaným poznatkům chci dospět k porozumění viny v pojetí Bernharda Schlinka v románu Předčítač. Nejen k tomu, jak chápe vinu, ale také jaké východisko se smířením s proviněním nastiňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Gašparík, Milan ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Tématem diplomové práce je zavinění v trestním právu. Zavinění je tradičním institutem trestního práva hmotného a je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu. Vyjadřuje vnitřní psychický vztah pachatele ke skutečnostem zakládajícím trestný čin. Trestní odpovědnost je v právním řádu České republiky založena na principu odpovědnosti za zavinění. Nejsou-li skutečnosti relevantní z hlediska trestního práva pokryty zaviněním pachatele, nelze vyvodit ani jeho trestní odpovědnost. Diplomová práce je rozčleněna na úvod, 6 kapitol a závěr. První kapitola za účelem pochopení postavení zavinění ve struktuře trestného činu vymezuje pojem trestného činu jako celku a jeho jednotlivé znaky. Obecnou charakteristiku institutu zavinění nabízí kapitola druhá. Rozebírá princip odpovědnosti za zavinění i definiční znaky zavinění včetně jeho jednotlivých složek, tedy složky vědomí a složky volní, dále se věnuje obsahu zavinění, jeho míře, i procesněprávním aspektům včetně dokazování. Stěžejní kapitolou diplomové práce je kapitola třetí, jenž pojednává o úpravě zavinění v současném právním řádu České republiky. V jejím rámci dochází k detailnímu výkladu o jednotlivých formách zavinění, tedy o úmyslu přímém a nepřímém a nedbalosti vědomé a nevědomé. Tato kapitola se rovněž zaměřuje...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Zimmerová, Petra ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Heranová, Simona (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Tématem diplomové práce je zavinění v trestním právu, kterým se rozumí psychický vztah pachatele k okolnostem zakládajícím trestný čin. Zavinění je základním institutem trestního práva, neboť bez zavinění není trestný čin. Diplomová práce je rozdělena do osmi částí včetně úvodu a závěru. Zavinění je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu, která spolu s dalšími znaky tvoří skutkovou podstatu trestného činu. V první části diplomové práce jsou tak vymezeny další podmínky nezbytné pro vznik trestní odpovědnosti a dále jsou představeny další znaky subjektivní stránky trestného činu, kterými jsou pohnutka a cíl. Druhá část diplomové práce je věnována samotnému institutu zavinění včetně zásady nullum crimen sine culpa, a to složkám zavinění, jeho obsahu a míře a rovněž konstrukci zavinění z hlediska skutkových podstat, a zároveň jsou nastíněny i koncepty zavinění odlišné od konceptu bipartice, který se uplatňuje v České republice. Kapitoly o úmyslu jako o nezbytném předpokladu nepřímého pachatelství, spolupachatelství a účastenství a o dokazování zavinění tvoří závěr této části. Předmětem výkladu části třetí diplomové práce je zvláštní odpovědnost právnické osoby za zavinění, která byla vytvořena zákonem o trestní odpovědnosti právnických osob. Část čtvrtá...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Schmalzová, Kateřina ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Hořák, Jaromír (oponent)
Zavin ní v trestním právu Diplomová práce se v nuje tématu zavin ní v trestním právu, které je obligatorním znakem subjektivní stránky skutkové podstaty trestného inu. Charakterizuje psychiku pachatele ve vztahu k trestnému inu. V eském trestním právu platí zásada odpov dnosti za zavin ní (nullum crimen sine culpa), podle které není trestného inu bez zavin ní. Diplomová práce je rozd lena do p ti kapitol. První kapitola je v nována obecnému úvodu, ve kterém je pojednáno o trestném inu a jeho skutkové podstat . Nejširší prostor je ponechán výkladu o subjektivní stránce trestného inu a jejím obligatorním a fakultativním znak m. Kapitola je zakon ena pojednáním o pojmu viny v trestním právu. Druhá kapitola se v nuje historickému vývoji institutu zavin ní v trestních zákonech, které d íve platily na našem území, a to od období vymezené platností zákona o zlo inech, p e inech a p estupcích až po trestní zákon z roku 1961, který byl v roce 2010 nahrazen sou asným trestním zákoníkem. T etí kapitola pojednává o aktuální úprav zavin ní v trestním právu, v níž je nejv tší ást ponechána výkladu o obecných poznatcích o úprav zavin ní v platném trestním zákoníku, a už jde o zásady, na kterých úprava spo ívá, nebo rozbor ustanovení souvisejících s popisovanou problematikou. Kapitola se však neomezuje pouze na...
|
|
|
Zavinění v trestním právu
Dao, Bich Lien ; Pelc, Vladimír (vedoucí práce) ; Tejnská, Katarína (oponent)
Zavinění v trestním právu Abstrakt Zavinění je základní institut trestního práva, neboť je obligatorním znakem subjektivní stránky trestného činu. Zavinění je nezbytné pro naplnění kterékoli skutkové podstaty trestného činu, jelikož platí základní zásada odpovědnosti za zavinění, ze kterého vyplývá, že není trestného činu bez zavinění. Tato diplomová práce komplexně pojednává o zavinění v trestním právu a je rozdělena do šesti kapitol včetně úvodu a závěru. Po úvodu následuje kapitola o obecném úvodu, zejména zasazení zavinění do skutkových podstat trestného činu. V této části jsou vysvětleny rozdíly mezi vinou a zaviněním, dále podrobně pojednává o obsahu zavinění, tedy rozsah skutečností zahrnutých zaviněním, a též se zabývá intenzitou a stupni jednotlivých forem zavinění neboli mírou zavinění. Vedle výše uvedeného je součástí této kapitoly též část věnující se otázce dokazování zavinění v trestním právu. V další kapitole je shrnut historický vývoj zavinění. Počínaje úpravou v říšském zákoně o zločinech, přečinech a přestupcích z roku 1852, dále trestní zákoník z roku 1950, přes trestní zákon z roku 1961 až po trestní zákoník z roku 2009, který je v účinnosti v současné době. V kapitole s názvem "Zavinění v platném právu" je nejdříve vysvětlena zásada odpovědnosti za zavinění, což patří mezi základní...
|
|
|
Vina, očištění, odpuštění
Slezáková, Veronika ; Keřkovský, Pavel (vedoucí práce) ; Halama, Jindřich (oponent)
Tato práce se zabývá pojednáním o vině, očištění a odpuštění. Na základě studie textu Karla Jasperse, Boženy Komárkové, Martina Bubera a Helmuta Webera dojdeme k porozumění tématu viny, odpuštění a očištění z hlediska filosofického a teologického. Také se seznámíme s další problematikou, která souvisí s tématem práce, a to například s pojetím lítosti, pokání či obrácení. Díky získaným poznatkům chci dospět k porozumění viny v pojetí Bernharda Schlinka v románu Předčítač. Nejen k tomu, jak chápe vinu, ale také jaké východisko se smířením s proviněním nastiňuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.