|
|
On the Method's Disappearance: Analysis between philosophies of social contract and classical sociologies. A Study in Epistemology
Maršálek, Jan ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent) ; Karsenti, Bruno (oponent)
DE LA DISPARITION D'UNE MÉTHODE : l'Analyse entre philosophies du contrat social et sociologies classiques Étude d'épistémologie Jan Maršálek Résumé (version courte) : Dans la continuité déloyale de la tradition épistémologique française, notre travail a pour objet le phénomène de la disparition d'une méthode, que nous appelons « analytique ». A travers les oeuvres de T. Hobbes, J.-J. Rousseau, H. Spencer et E. Durkheim, nous montrons la variation du statut épistémologique de l'analyse, et fondons le concept d'« événement épistémologique ». Notre point de vue est strictement épistémologique : au détriment des thèmes qui relient les auteurs les uns aux autres, nous nous penchons sur la méthode qui, au lieu de se dissiper suite au refus qu'elle essuie, change de lieu, s'égare. C'est l'identification de l'analyse dans la pensée qui ne s'en réclame pas comme d'un principe actif qui nous autorise à parler de sa disparition. Son statut s'en trouve « dégradé » : méthode dans les philosophies du contrat social, l'analyse persiste chez Spencer et Durkheim, de façon inavouée, en tant que matrice, que promesse, que stratégie démonstrative. Résumé (version longue) : Dans la continuité doublement déloyale de la tradition épistémologique française, largement occupée par la formation (construction, généalogie, invention,...
|
|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
|
Psychologická mimesis, posvátné a moc: Studie k sociologii moci v kontextu myšlení René Girarda, Gabriela Tarda a Émila Durkheima
Kišš, Marián ; Halík, Tomáš (vedoucí práce) ; Váně, Jan (oponent) ; Lužný, Dušan (oponent)
Hlavním předmětem našeho zájmu v předkládané práci je tematika moci v kontextu sociologické teorie, a to v návaznosti na mechanismus psychologické mimesis a na fenomén posvátného. Jako výchozí bod našeho uvažování nám slouží mimetická teorie kultury René Girarda, která systematizuje vztah mezi mechanismem psychologické mimesis a posvátným, a to ve světle fenoménu násilí. V naší práci nejprve prezentujeme Girardovu mimetickou teorii, osvětlujeme její hlavní koncepty a vše zasazujeme do širšího myšlenkového kontextu. Následně kriticky zkoumáme Girardovo teoretické schéma a dospíváme k závěru, že jeho myšlenkový a konceptuální rámec si žádá revizi, má-li být využitelný pro další uvažování v sociologickém či sociálněteoretickém kontextu. Proto se následně snažíme Girardovo myšlení "sociologizovat". Nejprve je zasazujeme do širšího sociologického kontextu a poté jeho teorii zkoumáme ve světle myšlení dvou sociologických klasiků, Gabriela Tarda a Émila Durkheima. Toto zkoumání následně promítáme do myšlenkové a konceptuální syntézy, na jejímž základě navrhujeme naše vlastní konceptuální schéma, které vychází z předpokladu psychologické mimesis jako antropologické konstanty a překonává hlavní nedostatky Girardova teoretického rámce. Na podkladě nového konceptuálního schématu se dále věnujeme zkoumání...
|
|
|
On the Method's Disappearance: Analysis between philosophies of social contract and classical sociologies. A Study in Epistemology
Maršálek, Jan ; Balon, Jan (vedoucí práce) ; Kvasz, Ladislav (oponent) ; Karsenti, Bruno (oponent)
DE LA DISPARITION D'UNE MÉTHODE : l'Analyse entre philosophies du contrat social et sociologies classiques Étude d'épistémologie Jan Maršálek Résumé (version courte) : Dans la continuité déloyale de la tradition épistémologique française, notre travail a pour objet le phénomène de la disparition d'une méthode, que nous appelons « analytique ». A travers les oeuvres de T. Hobbes, J.-J. Rousseau, H. Spencer et E. Durkheim, nous montrons la variation du statut épistémologique de l'analyse, et fondons le concept d'« événement épistémologique ». Notre point de vue est strictement épistémologique : au détriment des thèmes qui relient les auteurs les uns aux autres, nous nous penchons sur la méthode qui, au lieu de se dissiper suite au refus qu'elle essuie, change de lieu, s'égare. C'est l'identification de l'analyse dans la pensée qui ne s'en réclame pas comme d'un principe actif qui nous autorise à parler de sa disparition. Son statut s'en trouve « dégradé » : méthode dans les philosophies du contrat social, l'analyse persiste chez Spencer et Durkheim, de façon inavouée, en tant que matrice, que promesse, que stratégie démonstrative. Résumé (version longue) : Dans la continuité doublement déloyale de la tradition épistémologique française, largement occupée par la formation (construction, généalogie, invention,...
|
host ::
RSS.