|
|
Vodácké centrum Pisárky
Filatova, Natalia ; Obrtlík, Jan (oponent) ; Májek, Jan (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je návrh adaptace areálu bývalé úpravny vody v městské čtvrti Pisárky v Brně pro vytvoření novostavby vodáckého sportovního centra s využitím stávajících konstrukcí usazovacích nádrží a přilehlých ploch pro vytvoření vodáckého centra. Návrh centra současně navazuje na studie úpravy koryta řeky Svratky a vytvoření vodáckého kanálu. Konceptem architektonického řešení bylo vytvořit objekty tak, aby propojujily exteriér s interiérem. Hmotové řešení vychází z několika bodů. Zaprvé pozemek je vymezený na jihu ulicí Pisáreckou a na východě Žabovřeskou, na místě jejích křížení se nachází estakáda mimoúrovňové křižovatky. Vzniká velmi hlučný prostor, proto bylo důležité vytvořit „bariéru“, aby vznikl soukromý a tichý prostor pro odpočinek s výhledem na řeku a na pisárecký kopec. Budova sportovního centra zopakuje tvar ulic, přičemž nejvyšší bod budovy se nachází v místě mimoúrovňové křižovatky a štřecha budovy klesa podél obou ulic. Na těchto dvou fasádách je málo prosklených ploch, zároveň fasády směřované k řece navázují na okolní přírodu svými prosklenými fasádami. Zadruhé bylo nutné respektovat zázemí pro vodáky, které by mělo být nejblíž k řece se snadným přístupem. Proto se vodácké centrum nachází o několik metrů níže než budova sportovního centra a je zapuštěno do terénu ze strany ulice Žabovřeské. Zároveň zde bude navrženo nábřeží podél řeky a kanálu, které bude napojeno klesajícími chodníky na ulice Pisárecka a Žabovřeská. Tvar budovy a tvar nábřeží zde respektují tvar řeky vodáckého kanálu. Toto centrum bude sloužit členům vodáckého oddílu a obyvatelům všech věkových skupin.
|
|
|
Tridentská reforma diecézního kléru a její vybrané vnější projevy. Kněžský oděv jako odraz požadavků kladených na diecézní kněžstvo po Tridentském koncilu.
Sklenář, Michal ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Diplomová práce představuje historicko-liturgickou sondou diecézní klérus reformovaný Tridentským koncilem: požadavky kladené na sekulární kněžstvo a vnější vyjádření těchto nároků kněžským oděvem - klerikou. Práce vědomě zachovává historickou i teologickou rovinu: přinese nejprve základní body k ustanovení svátosti kněžství (levitské kněžství Starého zákona, kněžství Nové smlouvy a jeho následné promýšlení), dále pak kontextuální ukotvení Tridentského koncilu (svolání, průběh, projednávaná témata, následná recepce koncilních ustanovení) a jeho výsledky zejména ve vztahu ke kněžstvu (teologické uchopení kléru). Následně práce nastíní postavení kléru jakožto stavu, na nějž klade určité jasně definované nároky společnost a stát. Vlastní stať pak představí jednotlivé nároky na kněžstvo vznášené ze strany církve reformované Tridentinem (formace v seminářích, sebepojímání kněžstva). Všechny tyto specifické požadavky se odrážejí ve striktně určené podobě kněžského oděvu určeného pro běžné každodenní nošení. V této souvislosti práce přinese jak inspirace pro vznik stavovského oděvu kněží, tak jeho vliv na podobu řeholních oděvů a konečně srovnání s jinými tradicemi. Autor souběžně studuje obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Klíčová slova Tridentský koncil, kněžství, dějiny...
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
Tridentská reforma diecézního kléru a její vybrané vnější projevy. Kněžský oděv jako odraz požadavků kladených na diecézní kněžstvo po Tridentském koncilu.
Sklenář, Michal ; Kotas, Jan (vedoucí práce) ; Kuźniar, Mariusz (oponent)
Diplomová práce představuje historicko-liturgickou sondou diecézní klérus reformovaný Tridentským koncilem: požadavky kladené na sekulární kněžstvo a vnější vyjádření těchto nároků kněžským oděvem - klerikou. Práce vědomě zachovává historickou i teologickou rovinu: přinese nejprve základní body k ustanovení svátosti kněžství (levitské kněžství Starého zákona, kněžství Nové smlouvy a jeho následné promýšlení), dále pak kontextuální ukotvení Tridentského koncilu (svolání, průběh, projednávaná témata, následná recepce koncilních ustanovení) a jeho výsledky zejména ve vztahu ke kněžstvu (teologické uchopení kléru). Následně práce nastíní postavení kléru jakožto stavu, na nějž klade určité jasně definované nároky společnost a stát. Vlastní stať pak představí jednotlivé nároky na kněžstvo vznášené ze strany církve reformované Tridentinem (formace v seminářích, sebepojímání kněžstva). Všechny tyto specifické požadavky se odrážejí ve striktně určené podobě kněžského oděvu určeného pro běžné každodenní nošení. V této souvislosti práce přinese jak inspirace pro vznik stavovského oděvu kněží, tak jeho vliv na podobu řeholních oděvů a konečně srovnání s jinými tradicemi. Autor souběžně studuje obor historie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Klíčová slova Tridentský koncil, kněžství, dějiny...
|
host ::
RSS.