|
|
Molekulární mechanismy tepelné stresové paměti u rostlin
Zelená, Julie ; Hála, Michal (vedoucí práce) ; Konrádová, Hana (oponent)
Globální oteplování je jeden z hlavních faktorů úbytku zemědělské úrody a také celkové rostlinné biodiverzity. Čím dál tím vyšší teploty povrchu Země způsobují zvýšené nároky na rostliny vyrovnat se s tepelným stresem. Tepelný stres způsobuje rostlinným buňkám mnoho škod, především denaturaci buněčných proteinů, rozvolnění biomembrán a akumulaci reaktivních forem kyslíku (ROS). Rostlinná buňka se tepelnému stresu brání lipidickými přestavbami membrány, zvýšenou produkcí ROS zhášečů a především zvýšenou produkcí proteinů teplotního šoku (HSP), což jsou molekulární chaperony, které udržují proteiny správně sbalené i v teplotách, ve kterých by jinak denaturovaly. Rostliny si vyvinuly mechanismus, jak se bránit opakujícímu se tepelnému stresu, jako jsou třeba vlny veder. Říká se mu získaná termotolerance a je umožněna díky rostlinné schopnosti stresové paměti. Klíčový ve stresové paměti je přitom tzv. priming, což je příprava rostliny na velmi silný tepelný stres tak, že je předem vystavena mírnějšímu tepelnému stresu. Po primingu přichází období paměti neboli období zotavení, během kterého si buňka uchovává pozměněnou molekulární expresi a fyziologii. Mechanismy tepelné stresové paměti se dělí na transkripční a post-transkripční, jsou v nich zapojené HSP a jejich transkripční faktory HSF, především...
|
|
|
Schopnost rostlin se adaptovat na antropogenní znečištění
Vachek, Tadeáš ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostál, Petr (oponent)
V důsledku globální změny klimatu a lidských zásahů do krajiny se životní prostředí velmi rychle mění. To s sebou přináší mnoho stresových faktorů, kterým se musí organismy přizpůsobit. Jedním z adaptivních mechanismů, který je v současné době hojně diskutovaný, je rychlá evoluce, tedy dědičná změna založená na přirozeném výběru, probíhající ekologicky relevantním tempem. Tato práce se zabývá syntézou poznatků o rychlé evoluci, metodikou jejího výzkumu a její rolí v adaptivních procesech rostlin k antropogennímu znečištění. Studovanými faktory antropogenního znečištění jsou těžké kovy v půdě a noční umělé osvětlení. Ze shromážděných studií vyplývá, že zvýšené koncentrace těžkých kovů jsou silným selekčním tlakem, který může u mnoha rostlinných druhů vést k oddělení tolerantní populace od původní během několika generací. Naproti tomu význam nočního umělého osvětlení jako selekčního faktoru pro evoluci rostlin zatím zkoumán nebyl. Jednotlivé studie se sice zabývají adaptivní evolucí u fototaktického hmyzu v reakci na noční umělé osvětlení, ani zde však neproběhl rozsáhlejší výzkum. Z obecného zkoumání vlivů nočního umělého osvětlení na organismy (zejména živočichy) jsou patrné přímé i nepřímé dopady na jejich fungování, mnohé z nich však zatím nebyly podrobněji popsány. Přímé i nepřímé dopady nočního...
|
|
|
Laboratorní diagnostika hepatitidy E - zkušenosti z rutinní laboratoře
Tužáková, Andrea ; Janďourek, Ondřej (vedoucí práce) ; Diepoltová, Adéla (oponent)
Univerzita Karlova Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Studijní obor: Laboratorní diagnostika ve zdravotnictví Autor: Andrea Tužáková Vedoucí práce: PharmDr. Ondřej Janďourek, Ph.D. Název práce: Laboratorní diagnostika hepatitidy E - osobní zkušenosti z rutinní laboratoře Tato práce se zabývá virovou hepatitidou E (VHE) komplexně, včetně teoretických a praktických aspektů. V teoretické části je podrobně představena VHE, včetně epidemiologie, genotypových variant, klinických příznaků, diagnostických metod, prevence a léčby. Jsou analyzovány epidemiologické trendy a prevalence VHE, genotypové varianty a jejich souvislost s klinickými projevy. V souvislosti s VHE jsou diskutovány různé diagnostické metody a terapeutické možnosti. Hepatitida E je infekce jater způsobená virem hepatitidy E. Jedná se o jeden z pěti hlavních typů virových hepatitid: A, B, C, D, a E. Virus hepatitidy E se přenáší především fekálně-orální cestou, často prostřednictvím kontaminované vody nebo potravin. Může způsobit akutní onemocnění charakterizované žloutenkou (zežloutnutí kůže a očí), tmavou močí, únavou, bolestmi břicha a nechutenstvím. Většina případů hepatitidy E odezní sama během několika týdnů až měsíců, aniž by způsobila dlouhodobé poškození jater, ale v některých případech,...
|
|
|
Význam Alp jako refugia v kvartetním klimatickém cyklu se zaměřením na měkkýše.
Gelnarová, Barbora ; Juřičková, Lucie (vedoucí práce) ; Coufal, Radovan (oponent)
Alpy jsou všeobecně známé glaciálním refugiem, důležitým hotspotem biodiverzity a centrem endemismu mnoha druhů. Za toto vděčí své topologické členitosti a vysoké heterogenitě habitatů, které tak poskytují domov pro různé druhy organismů. Zejména pak východní Alpy představovaly důležité glaciální refugium a zasloužily se tak o přežití nesčetného počtu různých druhů během kvartérního klimatického cyklu. Tato bakalářská práce je literární rešerší zaměřenou na studium glaciálních refugií suchozemských plžů v Alpách. Velká část práce se také věnuje důvodům značné biodiverzity, a především endemismu tohoto regionu. Další část se věnuje postglaciálnímu šíření druhů suchozemských plžů ze svých refugií. Klíčová slova: Alpy, refugium, endemismus, biodiverzita, kvartér, postglaciální šíření, měkkýši, paleobiologie
|
|
|
Úloha galektinů v hojení kožních ran
Přitasilová, Adriena ; Sedlář, Antonín (vedoucí práce) ; Zimolová, Miluše (oponent)
Galektiny jsou proteiny, které pomocí své domény rozpoznávající sacharidy (Carbo- hydrate Recognition Domain, CRD) vážou β-galaktosidy. U savců bylo doposud objeveno 16 typů, z nichž jen 4 se nenacházejí u člověka. Galektiny se vyskytují ve velké škále buněčných typů a tkání a jsou spoluzodpovědné za řadu fyziologických funkcí, jako je apoptóza a buněčná proliferace, ale i za řadu patofyziologických projevů, jako jsou zá- nětlivá onemocnění kůže. Například protilátky proti galektinu-3 způsobují kožní záněty při onemocnění lupus erythematosus. Při hojení kožních ran v experimentu na modelu prasete byla zjištěna upregulace galektinu-1 v dermis a jeho neoexprese v epidermis, kde byla rovněž zjištěna zvýšená hladina galektinu-7. Galektin-1 hraje i významnou roli hlav- ně při tvorbě hypertrofických jizev (HTS), které vznikají důsledkem nadměrného ukládání kolagenu během hojení kožních ran. HTS jsou erytémové a tlusté a vytvářejí tak kosme- tické nedostatky, které by bylo možné odstranit na základě modulace aktivity galektinů při hojení. Proto bude cílem bakalářské práce vypracovat systematickou literární rešerši na téma úlohy galektinů v hojení ran, ať již ve smyslu jejich pozitivního či negativního účinku, se zvláštním přihlédnutím k úloze galektinů a jejich ligandů v tvorbě i regresi hypertrofických a...
|
|
|
Vliv menstruačního cyklu a hladin kortizolu a testosteronu na silové schopnosti u sportovkyň
Novotná, Kateřina ; Heller, Jan (vedoucí práce) ; Pěkný, Martin (oponent)
Tato diplomová práce přináší komplexní pohled na fyziologické a hormonální změny v těle sportovkyň během menstruačního cyklu a jejich vliv na výkonnostní trénink a regeneraci. Zabývá se přehledem fyziologie menstruačního cyklu, vlivu endogenních steroidních hormonů na reprodukční systém žen, zkoumáním sekrece kortizolu a role testosteronu ve fyziologii žen. Dále analyzuje vliv jednotlivých fází menstruačního cyklu na silové schopnosti sportovkyň a studuje vztah sekrece kortizolu a testosteronu k těmto schopnostem. Diskutuje vliv folikulární fáze na výkon ve Wingate testu, negativní korelaci mezi koncentrací kortizolu a silovým výkonem sportovkyň a rozdíly v maximálním výkonu mezi sportovkyněmi s pravidelným a nepravidelným cyklem. Zdůrazňuje obecné limitace výzkumu na ženách, které je nutné brát v úvahu. Celkově tato práce přispívá k diskusi o vztahu mezi hormonálními změnami a silovou výkonností u sportovkyň s potenciální budoucí aplikací v oblasti tréninku a výkonnostního sportu. KLÍČOVÁ SLOVA menstruační cyklus, hormony, silové schopnosti, kortizol, testosteron, fyzická zátěž
|
|
|
Vnímání strategií práce s obecně-geografickou mapou žáky různého věku
Poldová, Viktorie ; Trokšiar, David (vedoucí práce) ; Machová, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá strategiemi používanými při práci s mapou a jejich vnímáním žáky různého věku. Pro výzkum byla vybrána obecně-geografická mapa, se kterou se žáci často setkávají v hodinách geografie. Celkem 92 žáků 6. a 9. tříd a posledního ročníku SŠ se účastnilo experimentu zahrnujícího test a dotazník. Oční kamera využívaná během testu umožnila získat reálné strategie, zatímco strategie vnímané žáky byly získány za pomoci dotazníku. Vnímané strategie byly kvalitativně i kvantitativně zpracovávány a zkoumány z hlediska čtyř dimenzí, tj. repertoáru, distribuce, adaptability a efektivity. Výsledky odhalily široký repertoár vnímaných strategií a nejčastěji uváděné typy strategií. Největší repertoár se ukázal u žáků v posledním ročníku SŠ, zatímco nejmenší u žáků 6. ročníku. Na základě distribuce typů strategií v úlohách a používání potřebných prvků v uvedené strategii prokázali nejvyšší schopnost přizpůsobovat své vnímané strategie studenti posledního ročníku SŠ, naopak nejnižší žáci 6. ročníku. Pro hodnocení efektivity byly stanoveny ideální nejrychlejší a nejpřesnější strategie. Přes problematičnost zkoumání efektivity u vnímaných strategií bylo zjištěno, že žáci ve většině úloh upřednostnili rychlejší strategie, ale uváděli i neefektivní strategie. Nejefektivnější strategie volili...
|
|
|
Sezónní dynamika fyziologických parametrů jehlic smrku ztepilého horské smrčiny ve vztahu k vodnímu režimu stanoviště
Bednář, Pavel ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Gebauer, Roman (oponent)
Smrku ztepilý (Picea abies (L.) Karst.) je významnou hospodářskou dřevinou České republiky, která je v současnosti významně oslabena a odumírá pod dopady změny klimatu. V mladé horské smrčině, založené po velkoplošném rozpadu porostů v polovině 90. let 20. století, na výzkumné ploše "U Dvou louček" reprezentované malým lesním povodím o rozloze 32,6 ha, situované ve vrcholové partii Orlických hor v nadmořské výšce 880 - 920 m n. m., a to na stanovištích převážně kyselých bukových smrčin (Abieti-fageta piceae - Afp), byla v průběhu vegetačních období 2019 a 2020 realizována měření vodní bilance. Současně bylo během uvedených dvou let provedeno 6 odběrů biologického materiálu podle standardizované metodiky odběru a na odebraných vzorcích byly realizovány laboratorní analýzy. Laboratorní analýzy se soustředily na tři věkové kategorie jehlic, a to 1, 2, a 4 a více roků starých. Byly při nich stanoveny biofyzikální parametry jehlic na základě měření strukturních parametrů a koncentrací fotosyntetických pigmentů - chlorofylu a, chlorofylu b a celkových karotenoidů ze vzorků extrahovaných v DMF pomocí laboratorního spektrofotometru. Dále byly zjištěny optické vlastnosti jehlic měřením hyperspektrálních dat odrazivosti ve vlnových délkách 350 - 2500 nm pomocí kontaktní sondy spektroradiometru. Od třetího...
|
|
|
Efekt akutní spánkové deprivace v rozdílných světelných podmínkách na kvalitu zotavovacího spánku
Zeithamlová, Barbora ; Kopřivová, Jana (vedoucí práce) ; Vlček, Kamil (oponent)
Spánek je regulován homeostatickým a cirkadiánním procesem. Cirkadiánní proces je řízen vnitřními biologickými hodinami, které se pravidelně synchronizují s vnějším světem pomocí tzv. zeitgeberů. Nejdůležitějším zeitgeberem je pro člověka světlo, proto nesprávné časování světelných signálů může vést k desynchronizaci vnitřních hodin a narušení spánku; to však závisí na intenzitě a spektrálních vlastnostech světla. Tlumené červené světlo by v nočních hodinách do spánkové regulace výrazně zasáhnout nemělo, bílé světlo s vyšší intenzitou by však mohlo. Tento typ světla se přitom běžně využívá, když lidé přes noc zůstávají vzhůru a prodělávají tím akutní úplnou spánkovou deprivaci. To může potenciálně vést k narušení kompenzačních mechanismů následného zotavovacího spánku. Rozhodli jsme se proto ověřit, zda a případně jak mohou rozdílné světelné podmínky během spánkové deprivace ovlivnit podobu zotavovacího spánku. S časovým odstupem jsme podrobili 12 zdravých unifikovaných dobrovolníků dvěma akutním úplným spánkovým deprivacím; jedna proběhla za běžného bílého osvětlení, druhá za tlumeného červeného světla. Pomocí polysomnografie jsme poté zjistili hodnoty spánkových parametrů obou zotavovacích spánků a porovnali je. Ukázalo se, že spánek po spánkové deprivaci v konstantních temnostních podmínkách byl...
|
|
|
Plodnost během pandemie covid-19 se zaměřením na Česko
Račáková, Ivana ; Šťastná, Anna (vedoucí práce) ; Kocourková, Jiřina (oponent)
Plodnost během pandemie covid-19 se zaměřením na Česko Abstrakt Cílem této práce je charakterizovat změnu plodnosti, která nastala v Česku během zdravotní a ekonomické krize v souvislosti s pandemií covid-19 mezi lety 2020-2022. Analytická část vychází z diskuse teoretických předpokladů a dosavadních zahraničních studií se zaměřením na plodnost během pandemie covid-19. Práce vychází z těchto hlavních datových zdrojů: demografických dat o počtech narozených a úrovni plodnosti v ročním i měsíčním detailu (unikátní databáze Short-Term Fertility Fluctuations v rámci databáze Human Fertility Database) a výběrového šetření GGP-Současná česká rodina, které v Česku probíhalo během pandemie covid-19 a zkoumalo mj. reprodukční plány. Práce dále ukazuje, jak se měsíční výkyvy plodnosti během pandemie covid-19 promítly do celkové plodnosti a které skupiny žen byly náchylnější ke změně plodnosti (dle věku, legitimity a parity). Výsledky naznačují pozitivní vliv první vlny pandemie covid-19 na plodnost v Česku. Od počátku roku 2022 však plodnost dlouhodobě klesá pod předpandemickou úroveň. Reprodukční chování bylo analyzováno pomocí statistických metod kontingenčních tabulek a logistické regrese. Výsledky však zatím neukazují na výrazné změny reprodukčních plánů českých mužů a žen v souvislosti s pandemií covid-19, a to...
|
host ::
RSS.