|
| |
|
|
The language of war in "Sir Gawain and the Green knight" and "Beowulf"
Hajniková, Kristína ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Predkladaná práca sa venuje problematike básnickej dikcie v skladbách Beowulf a Sir Gawain and the Green Knight. Vychádzajúc z predpokladu, že obe básnické skladby pochádzajú z príbuznej literárnej tradície aliteračnej poézie, práca sa snaží postrehnúť podrobnosti a rozdiely v použití lexikálnych výrazov označujúcich "bojovníka". Lexikálne jednotky boli podrobené analýze z troch rôznych perspektív: prvá analýza sa venuje morfologickosémantickej charakteristike oboch lexikálnych polí za účelom formulovania podobností a rozdielov medzi lexikálnymi poľami oboch básnických skladieb. V tejto analýze sa využíva teória lexikálnych polí a metóda komponenčnej analýzy. Zároveň sa ale na jednotky nahliada z hľadiska registru a rozdielu v poetickom a prozaickom používaní. Druhá analýza je frekvenčná, ktorá má za úlohu zistiť počet a distribúciu lexikálnych jednotiek v rámci textu oboch skladieb. Na frekvenčnú analýzu nadväzuje analýza kontextuálna, ktorá skúma použitie a konotácie jednotiek, ktoré v texte odkazujú na vybrané postavy. Teoretický úvod nastoľujúci potrebnú problematiku je rozdelený na dva celky. Prvá časť sa venuje lingvistickým konceptom, ktoré sa v priebehu analýzy využívajú. Na začiatku sa definuje terminológia špecifikujúca používanie výrazov slovo, slovný tvar a lexikálna jednotka. Ďalej sa rozoberá...
|
|
| |
|
|
Shakespeare's Drama and Homosexuality
Mašková, Barbora ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Queer teorie se začala pomalu etablovat v 80. letech a stala se velmi důležitým prvkem genderových studií konce 20. století, který ovlivnil nejen genderové kategorie jako takové, ale i vnímání těchto kategorií v textech. Tato práce se soustřeďuje na queering dramat Williama Shakespeara a popis vztahů, které jsou obecně vnímány jako homosexuální - romantickou, či sexuální přitažlivost mezi jedinci stejného pohlaví, což zahrnuje rovněž homosociální, či homoerotické aspekty těchto vztahů. Po prozkoumání textových podkladů pro taková čtení se práce zabývá inscenacemi těchto interpretací na jevišti, ve filmu a televizi, a to jak z anglofonního, tak z Českého prostředí. Za účelem reprezentativního vykreslení problému je zachováno tradiční dělení Shakespearových dramat na komedie, tragedie a historické hry. Z každé z těchto skupin je pak dále diskutována jedna hra. Za komedie je to Kupec benátský, za tragedie Othello a za historické hry Richard II. V Kupci benátském je rozebírán vztah Antonia a Bassania ve snaze najít možné důvody pro Antoniovu nevídanou štědrost k jeho mladému příteli. Nejznámější homosexuální interpretace tohoto vztahu je vyobrazena ve filmu Michaela Radforda z roku 2004, ale interpretace samotná je daleko starší a sahá až do 60. let. V Othellovi queeringu podléhá vztah Jaga k postavě Othella,...
|
|
|
Memento Amori: Transformations of the Imagery and Associations of the God Eros in English Renaissance Poetry
Chytrý, Jiří ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Beran, Zdeněk (oponent)
Práce se zabývá motiv Eróta ve vztahu ke konceptu smrti v anglické renesanční poezii. Klade si za cíl mapovat systematické proměny metaforiky a konceptuálních asociací spojených s Erótem a Thanatem. Zaměřuje se především na literaturu, zejména na tradici sonetů, s přihlédnutím rovněž k dobovému výtvarnému umění. Mapuje proměny napříč řecko-římskou antikou, zejména zkoumá díla Hesioda, Sapphó a Ovidia, potom skrz renesanci, kde se zaměřuje na básně Cavalcantiho a Petrarchy a závěrem se obrací na Alžbětinskou dobu, kde analyzuje sonety Thomase Wyatta, Sira Philipa Sidneyho, Edmunda Spensera, Micheala Drytona a Samuela Daniela.
|
|
|
Writing Victorian London: The Representation of Nineteenth-Century Anxieties in The String of Pearls and Strange Case of Dr Jekyll and Mr Hyde
Vítek, Jaroslav ; Beran, Zdeněk (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vyobrazení viktoriánských úzkostí ve Šňůře perel (1846-1847) a Podivném případu dr. Jekylla a pana Hyda (1886). Cílem není hledat stejné úzkosti v obou dílech, ale poukázat na to, jak tyto dva populární viktoriánské texty zpodobňují různé úzkosti podobným způsobem, přestože vznikaly se čtyřicetiletým odstupem. V obou textech vystupuje do popředí Londýn jako gotické místo, které v sobě zahrnuje různé úzkosti. Příčinou těchto úzkostí jsou monstra Sweeney Todd a pan Hyde, hlavní postavy těchto textů. Tato práce dále poukazuje na to, jak jsou tyto úzkosti zpodobeny v architektuře londýnských budov a ulic. Jak Sweeney Todd, tak doktor Jekyll jsou postavy dvojího vzezření. Tato dvojakost se odráží v londýnských budovách, které obě postavy vlastní nebo obývají. Například vznešeně vypadající dům doktora Jekylla a jeho skrytá laboratoř nebo Hydovo odpudivé sídlo v sobě nesou stopy úzkostí spojených se sexuálními skandály gentlemanů, které byly popsány Williamem Thomasem Steadsem v The Maiden Tribute of Modern Babylon (1885). Stejnou dvojakost nese i holičství Sweeneyho Todda, který je na jednu stranu vnímán jako občan s dobrou pověstí, ale na druhou stranu se pod jeho živností nachází rozsáhlý podzemní systém, ve kterém Todd uchovává své mrtvé zákazníky. Dr Jekyll i Sweeney...
|
|
|
Female anchoritic spirituality in Ancrene Wisse and Revelations of Divine Love of Julian of Norwich
Kecsöová, Dominika ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Táto diplomová práca skúma jedno z mála náboženských povolaní, ktoré bolo dostupné ženám v stredoveku, a to pozíciu pustovníčky. Anachoréty, či pustovníčky, vymenili svoj svetský život za celu pri kostole, v ktorej strávili zvyšok svojho života dodržiavaním každodenného programu modlitieb a meditácií. Pomocou v tomto živote im malo byť viacero "sprievodcov" alebo "pravidiel" - jedným z nich je aj Ancrene Wisse. Tento sprievodca pre pustovníčky obsahuje praktické rady týkajúce sa toho, ako správne viesť pustovňu, rovnako ako pasáže týkajúce sa spirituality. Keďže sa jedná o normatívny text spísaný mužským autorom, diplomová práca ho porovnáva s iným textom zaoberajúcim sa spiritualitou, ktorého autorkou je žena - Juliána z Norwicha. Juliána sa pravdepodobne stala pustovníčkou po sérii vízií, ktoré mala, keď bola vážne chorá; neskôr tieto vízie zaznamenala pre dobro ostatných kresťanov. Analýza oboch textov prebiehala na základe pustovníckej spirituality a odhalila viacero podobností - napríklad, oba texty používajú základné metafory uzavretého priestoru ako tela, Krista ako matky, či Krista ako kráľa alebo rytiera. Obraz spirituality, ktorý tieto dva texty odhaľujú, je často pretkaný paradoxami, keďže oba texty sa snažia komunikovať nekomunikovateľného Boha; práve preto anonymný autor Ancrene Wisse...
|
|
|
Developing the Image of the Virgin Queen: The Writings and Portraits of Queen Elizabeth I
Válková, Michaela ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na sebeprezentaci Alžběty I. Alžběta I. vládla Anglii během bouřlivé doby - její otec Jindřich VIII. odtrhl Anglii od katolického náboženství a Alžběta musela čelit pokusům o invazi a spiknutím. I přesto je alžbětinská doba pomatována jako zlatý věk Anglii kvůli tomu, jak prosperovalo umění. Alžbětě se povedlo upevnit si svoji moc mimo jiné díky své sebeprezentaci. Alžběta přeměnila sama sebe v panenskou královnu a vytvořila ze sebe jedinečný symbol, a to díky chytré manipulaci tudorské estetiky a genderových očekávání. Tato bakalářská práce sleduje vývoj Alžbětiny sebeprezentace. První kapitola se věnuje historickým okolnostem, které měly vliv na utváření postoje Alžběty I. Rozebírá Alžbětino složité rodinné pozadí, obvinění z velezrady během vlády její sestry Marie, přetrvávající tlak, aby se vdala a také její rozhodnutí vzdát se jejího těla ve prospěch její politické osobnosti a přeměnit se tak v panenskou královnu. Především se tato kapitola snaží ukázat, jak důležité události utvářely Alžbětiny rétorické strategie a techniky sebeprezentace. Druhá kapitola postupně přibližuje Alžbětinu sebeprezentaci skrze její portréty. Začíná s portrétem mladé princezny Alžběty a ukazuje, že přeměna na panenskou královnu nebylo něco, co by měla Alžběta vždy v plánu, ale byl...
|
|
|
Political Rhetoric in Shakespeare's Drama
Malá, Anna ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Political Rhetoric in Shakespeare's Drama Bc. Anna Malá MAGISTERSKÁ PRÁCE Abstrakt Tato magisterská práce se soustředí na politickou rétoriku ve hrách Williama Shakespeara. Porovnává historické hry, římské hry a tragédie za účelem analýzy rétoriky a identifikace jejích rozdílů a jejich případného spojení s vyobrazeným státním systémem - republika nebo monarchie, a jejich rozboru. Hlavním kritériem pro tento rozbor je obrazotvornost a rétorické strategie použité ve specifických situacích vladařem nebo jeho poddanými ve vztahu k vladaři.
|
|
|
'The Origin of J.R.R. Tolkien's Character; Gandalf'
Mudrová, Kateřina ; Clark, Colin Steele (vedoucí práce) ; Znojemská, Helena (oponent)
Tématem této bakalářské práce je průzkum původu, vývoje a možných interpretací literární postavy J.R.R. Tolkiena, čaroděje Gandalfa. Práce je zaměřena především na vliv tří možných zdrojů inspirace, o kterých vypovídají jak názory samotného autora, tak intertextuální prvky rozpoznatelné v jeho tvorbě, konkrétně Bible, Severská a Finská mytologie (v této práci zastoupena Mladší i Starší Eddou, Ságou o Volsunzích a Kalevalou) a literární tradice soustředěná okolo legendární postavy čaroděje Merlina i textů, které tato legenda inspirovala. Cílem této práce je pokusit se zmapovat, do jaké míry je Tolkienův Gandalf pouze pokračováním nebo adaptací historické literární tradice, zastoupené výše jmenovanými díly nebo naopak, originální a nezávislou postavou. Tento rozbor se pokusí čtenáři přiblížit, jak způsob, kterým Tolkien zobrazuje postavy čarodějů pomohl nejen popularizovat (dnes již) tradiční charakteristiku těchto postav, tak jak je známe z fantasy literatury, ale navíc pomohl vytvořit nový druh literární postavy čaroděje. Tolkienův Tolkienův vliv na žánr fantasy nebyl nutně inventivní ale spíše transformativní. Základní složky Tolkienova díla nejsou jeho vlastním vynálezem, ale již před ním byly součástí rozvíjejícího se žánru. Před Tolkienem se autoři fantasy literatury silně spoléhali na...
|
host ::
RSS.