|
|
Hodnocení vedlejších energetických produktů pomocí vybraných testů ekotoxicity
Král, Petr ; Modlitbová, Pavlína (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je studium ekotoxicity vedlejších energetických produktů vznikajících v energetickém průmyslu. Teoretická část je zaměřena na současnou problematiku testování ekotoxicity odpadů, a to zejména na potřebu využití testů ekotoxicity nejenom v akvatickém, ale i v kontaktním uspořádání. V praktické části práce byly vybrané vedlejší energetické produkty podrobeny ekotoxikologickému hodnocení prostřednictvím akutního testu toxicity a testu únikového chování na půdním organismu žížale hnojní (Eisenia fetida), testu inhibice růstu kořene rostlin salátu setého a cibule kuchyňské (Lactuca sativa a Allium cepa). Rovněž byl použit bioluminiscenční test na bakterii Vibrio fischeri. Zjištěné výsledky sloužily k hodnocení případné ekotoxicity testovaných produktů. Bylo zjištěno, že využití testů v kontaktním uspořádání je velmi žádoucí pro komplexní hodnocení negativních vlivů materiálů vnášených do ekosystému. Také význam testu na bakterii Vibrio fischeri je nezanedbatelný, neboť poskytne další informaci o působení látek na zástupce destruentů, kteří opět představují významný funkční článek ekosystému.
|
|
|
Posouzení účinnosti úpravny pitné vody prostřednictvím ekotoxikologických testů a screeningové analýzy
Nývltová, Barbora ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
S neustálým nárůstem znečištění životního prostředí se zhoršuje kvalita povrchové vody, která je technologickými procesy upravována na vodu pitnou, a je proto nutné klást zvýšené nároky na účinnost těchto technologických procesů a jejich případnou inovaci. Vzhledem k tomu, že surová voda je kontaminována různými druhy polutantů, je pro zajištění kvality nezbytné průběžně kontrolovat pitnou vodu dodávanou do veřejné distribuční sítě. Úpravny pitné vody stále nejsou schopny surovou vodu upravit dokonale, ale pouze eliminovat její znečištění na normami akceptovatelnou míru. Zejména z tohoto důvodu je nezbytné, aby byla kvalita pitné vody pravidelně kontrolována a zároveň posuzována účinnost jednotlivých technologických procesů úpravy pitné vody. K tomu mohou sloužit screeningová analýza nebo popř. ekotoxikologické testy. Diplomová práce se zaměřuje na problematiku účinnosti technologických procesů úpravy pitné vody. V rámci experimentální části byly v úpravně vody v České republice odebrány vzorky surové vody a vzorky vod po všech separačních stupních, které byly podrobeny ekotoxikologickým testům a screeningové analýze. Na základě provedených ekotoxikologických testů na organismech Thamnocephalus platyurus, Lemna minor a Vibrio fischeri můžeme předpokládat tvorbu škodlivých chlorovaných vedlejších produktů, což se projevilo téměř 100% mortalitou organismů T. platyurus. Z výsledků screeningové analýzy realizované po extrakci vzorků metodou SPE pomocí přístroje HPLC/MS vyplývá, že nejúčinnější metodou pro odstranění hormonálních látek je ozonizace.
|
|
|
Stanovení vybraných léčiv (beta-blokátorů) v povrchových vodách
Kříž, Jiří ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou léčiv v životním prostředí. Stanovovaná skupina léčiv, -blokátory patří mezi celosvětově nejvíc rozšířená farmaka, jejichž koncentrace ve složkách životního prostředí neustále roste. Tato skupina léčiv je často používaná k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, jakými jsou hypertenze, arytmie a angina pectoris. Sledování koncentrace -blokátorů ve vodních systémech je důležitá vzhledem k prokázané akutní a chronické toxicitě vůči vodním organizmům. Tato práce je především zaměřená na optimalizaci analytické metody pro stanovení cílových analytů této skupiny léčiv. Sledovanou matricí byla odpadní voda z velkokapacitní čistírny odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice. Izolace analytů ze vzorků odpadní vody, byla provedena metodou extrakce na tuhou fázi (SPE). Pro finální analýzu bylo využito vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) s UV-VIS detekcí pomocí diodového pole (DAD) a hmotnostního spektrometru (MS). Cílovými analyty byli atenolol, metoprolol a bisoprolol.
|
|
|
Kinetika příjmu hydrofobních organických látek v žížale Eisenia andrei v půdách s rozdílným obsahem organického uhlíku
Šmídová, Klára ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá osudem hydrofobních organických polutantů (hydrophobic organic compounds, HOCs) v půdách. V teoretické části shrnuje současné poznatky o biodostupnosti, faktorech ovlivňujících biodostupnost a metodách pro její měření. Pozornost je věnována zejména obsahu organického uhlíku, který je považován za jeden z klíčových činitelů, a vlivu mikroorganismů, které mohou sledované látky degradovat nebo s nimi interagovat a měnit tak jejich biodostupný podíl. V praktické části pak tato práce využívá bioakumulačního testu s žížalou Eisenia andrei pro hodnocení kinetiky příjmu HOCs ve třech půdách s rozdílným obsahem organického uhlíku. Půdy byly laboratorně kontaminovány směsí vybraných HOCs (fenanthren, pyren, lindan, p,p´-DDT a PCB 153) a koncentrace látek v těchto půdách byly sledovány po dobu 217 dnů. Následně byl založen bioakumulační test, žížaly byly exponovány jeden až jednadvacet dnů. Ze získaných dat byly namodelovány křivky kinetiky příjmu pro jednotlivé látky. Pro pyren byly nalezeny zalomené bioakumulační křivky, u lindanu došlo k ustálení koncentrace během expozice, zatímco pro p,p´-DDT a PCB 153 byly pozorovány rostoucí koncentrace i po jednadvaceti dnech expozice. Důvodem pro rozdílné chování látek byla pravděpodobně jejich odlišná sorpce na organický materiál, která spolu s různou rychlostí jejich eliminace ovlivnila výslednou koncentraci v žížalách. Fenanthren nebyl v některých vzorcích detekován a modelování proto nebylo možné.
|
|
| |
|
|
Ekotoxicita vybraných pesticidů
Konečná, Veronika ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá hodnocením ekotoxikologických vlastností insekticidních přípravků Perfekthion a Bulldock 25 EC a jejich účinných látek dimethoátu resp. beta-cyfluthrinu. Dimethoát se řadí do skupiny organofosfátových insekticidů, zatímco beta-cyfluthrin je zástupcem pyrethroidů. Oba přípravky jsou používány proti savým a žravým škůdcům na obilninách, bramborách, zelenině, řepce olejce a okrasných rostlinách. Aplikují se na velké plochy a přepravují se ve velkých množstvích, z čehož plyne poměrně vysoké riziko úniku do životního prostředí. Látky byly testovány na vodních organismech, a to na rostlinách Lemna minor, řasách Desmodesmus quadricauda, a na korýších Daphnia magna a Thamnocephalus platyurus. Z výsledků jednotlivých testů byly stanoveny hodnoty LC50, EC50, popřípadě IC50 pro testované látky a byla zhodnocena a porovnána jejich ekotoxicita.
|
|
|
Využití testů OECD pro stanovení ekotoxicity odpadů
Zálešáková, Ludmila ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Bednařík, Karel (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci se zabývám testy ekotoxicity odpadů, které jsou doporučovány mezinárodní organizací OECD. Cílem práce je tyto testy charakterizovat a vzájemně je porovnat z hlediska jejich použití. Práce představuje mezinárodní organizaci OECD, její vznik a vztah k České republice. Dále je zde diskutována problematika odpadů. Jsou zde definovány základní pojmy této oblasti, druhy odpadů a zdroje jejich vzniku. Největší pozornost je věnována ekotoxikologickým testům, které jsou charakterizovány podle možného použití, provedení a testovacího organismu.
|
|
|
Hodnocení účinnosti kořenových čistíren prostřednictvím testů ekotoxicity
Konečná, Kateřina ; Procházková, Petra (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zaměřuje na hodnocení účinnosti kořenových čistíren pomocí vhodně zvolených testů ekotoxicity. Pro tyto účely byly využity ekotoxikologické testy v akvatickém uspořádání, konkrétně s planktonním organismem Thamnocephalus platyurus a rostlinou Lemna minor. Hodnocení se provádělo na obecní kořenové čistírně, která čistí vodu pro 955 ekvivalentních obyvatel. Výsledky testů s T. platyurus potvrdily, že kořenová čistírna vodu dostatečně zbavuje akutní toxicity. Pro dva vzorky byly stanoveny hodnoty LC50, pro přítok 213,71 ml/l a pro usazovací nádrž 388,20 ml/l. Na odtoku již nešlo tyto hodnoty určit pro nízký ekotoxikologický efekt takto ošetřené vody. U testů s organismem L. minor byly vypočteny hodnoty IC50 taktéž u prvních dvou vzorků. U vzorku č. 1 byla hodnota IC50 vypočtena na 311,25 ml/l, u vzorku č. 2 na 963,35 ml/l. Nicméně na základě testů přímé toxicit vod s L. minor lze i v případě tohoto organismu potvrdit, dobrý čistící efekt této kořenové čistírny.
|
|
|
Ekotoxicita vybraných platinových kovů.
Kořínková, Klára ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Za posledních 20 let byla zaznamenána vyšší koncentrace platinových kovů v životním prostředí. Tyto rizikové kovy se dostávají pomocí antropogenní činnosti do akvatického a terestrického ekosystému. Je tedy nezbytné zabývat se jejich možným negativním dopadem na organismy. Tato diplomová práce je zaměřena na ekotoxikologické zhodnocení vybraných komplexních sloučenin platinových kovů, a to platiny a palladia. K hodnocení ekotoxicity byly využity testy na vodních organismech, kterými byly Daphnia manga, Thamnocephalus platyurus a Lemna minor. Na základě získaných výsledků byly vypočteny hodnoty LC50 a EC50.
|
|
|
Umělá sladidla a jejich případný vliv na ekosystém
Vavrčíková, Veronika ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením a ekotoxikologickým posouzením umělých sladidel. Práce byla zaměřena na nejčastěji používaná sladidla, mezi která patří acesulfam-K, cyklamát, sacharin a sukralosa. Tato sladidla byla analyzována metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií, přičemž k jejich zakoncentrování byla použita metoda extrakce tuhou fází. Vzorky pro jejich stanovení byly odebírány z čistírny odpadních vod v Modřicích. Umělá sladidla jsou synteticky vyrobené látky, což je hlavní důvod jejich výskytu v odpadních vodách. Některá z nich nejsou s dostatečnou efektivností na čistírnách odstraněna, a pronikají tak do životního prostředí. Analýzou vzorků bylo zjištěno, že takovým sladidlem je sukralosa. Ekotoxikologický efekt výše zmíněných sladidel byl posuzován prostřednictvím organismů akvatického prostředí, konkrétně na sladkovodních korýších Thamnocephalus platyurus a Daphnia magna, dále na rostlině Lemna minor a baterie testů byla doplněna o zástupce destruentů, bakterii Vibrio fischeri. Pro všechna sladidla byly stanoveny hodnoty LC20, EC20 a IC20. Pro některá sladidla byly stanoveny také hodnoty LC50, EC50 a IC50. Testování prokázalo, že nejvyšší toxicitu představuje sacharin.
|
host ::
RSS.