|
|
Rose, oh pure contradiction... Form and funcion of philological "possibility"
Jakubcová, Alena ; Starý, Jiří (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Diplomová práce tematizuje proměnu světonázoru a pohledu na literaturu na přelomu 19. a 20. století a slučuje obě v pojmu možnosti jako žité a vnímané skutečnosti. Tato teze je založena na výsledcích interpretace dvou literárních děl, Bebuquin (Carl Einstein) a Mein Name sei Gantenbein (Max Frisch). Analýza postupuje po jednotlivých vrstvách literárních děl a dochází k charakteristice možnosti pomocí tří pojmů - ›mnohoznačné různorodosti‹, ›otevřené neurčitosti‹ a ›prázdné neurčitelnosti‹.
|
|
|
The comparison of Grillparzer's and Horn's King Ottokar and the response of Czech cultural public to both plays
Mišoňová, Anežka ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce začíná krátkým přehledem německé a české poezie, dramat a románů o českém králi Přemyslu Otakarovi II. Ve druhé kapitole se zabývá dobou, ve které byla napsána tragédie Štěstí a pád krále Otakara Franze Grillparzera a okolnostmi jejího vzniku, zahrnuje informace o censuře, kritické reakci Čechů ve Vídni a popisuje Grillparzerův vztah k Čechům a jeho pobyty na Moravě a v Praze. Třetí kapitola se týká života Uffo Daniela Horna, jeho politického angažmá v revoluci 1848 a stejně tak vývoje jeho vztahu k českému národu před a po revoluci. Čtvrtá kapitola nabízí jak stručné srovnání Hornových obou verzí Krále Otakara, tak podrobnější porovnání Grillparzerova a Hornova dramatu z hlediska stavby, děje, postav a jejich charakteristik. V poslední kapitole jsou chronologicky seřazeny reakce české umělecké veřejnosti.
|
|
|
Transformations and permanent aspects of the conflict between fathers and sons in twentieth- and twenty-first century German literature
Jansová, Kristina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Těžiště mé diplomové práce spočívá v literární analýze motivu vztahu otce a syna v německy psané literatuře 20. a 21. století. Cílem bylo prozkoumat na vybraných textech důvody a formy periodické aktualizace starého literárního motivu v různých fázích duchovního a společenského vývoje posledního století. Výchozí texty byly vybírány na základě reprezentativnosti pro dané téma a z hlediska časového pro jednu generaci. Jedná se o díla Das Urteil, Die Verwandlung Franze Kafky, Der Sohn Waltera Hasenclevera, Nicht der Mörder, der Ermordete ist schuldig Franze Werfela, Vatermord Arnolta Bronnena, Hamlet oder die lange Nacht nimmt ein Ende Alfreda Döblina, Der Schwarze Schwan od Martina Walsera, Das Buch des Vaters Urse Widmera a Am Seil Thomase Langa. Z důvodů velké různorodosti zpracování problematiky, vyplývající jak z individuálního charakteru tohoto vztahu, tak jeho proměn v průběhu minulého století, byly formulovány konstanty vztahu otce a syna. Tyto konstanty pak tvořily kostru práce a byly hlavním kritériem pro analýzu zkoumaných literárních děl. V první řadě byl zohledněn charakter otce a jeho vliv na výchovu a vztah k synovi, dále pak reakce syna a zvláště jeho schopnost iniciace, respektive emancipace od primární rodiny a jedna kapitola byla věnována vlivu matky na vývoj tohoto vztahu. Protože je hlavní...
|
|
|
Gender and memory in the intergenerational debates on the Nazism era. Culturological interpretations of selected recent German novels
Pučalíková, Lenka ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato diplomová práce pojednává z kulturněvědného a sociálně-psychologického hlediska o třech německých románech současnosti, v nichž se postavy v rámci instituce rodiny mezigeneračně vyrovnávají s nacionálněsocialistickou minulostí. Citáty z textů mají dokumentovat, jak spolu souvisí tematické celky vzpomínání, paměť, generace a gender, a zároveň osvětlit jemné nuance v používaných pojmech, jako jsou kolektivní, kulturní a komunikativní paměť, popř. oficiální a soukromá paměť. Jakožto prostředek komunikace slouží rodinné rozhovory; na nich lze demonstrovat, na co se jednotliví členové rodiny v souvislosti s obdobím nacionálního socialismu, druhou světovou válkou a holokaustem pamatují, co naopak zapomněli, jak se liší vzpomínky podle příslušnosti k dané generaci či genderu a jakým změnám postupem času podléhají. KLÍČOVÁ SLOVA vzpomínka, paměť, vzpomínání, zapomínání, generace, gender, kolektivní paměť, kulturní paměť, komunikativní paměť, generační paměť, rodinná paměť, rodinný rozhovor, rodinná historie resp. rodinné příběhy, nacionální socialismus
|
|
|
Literary portrayal of the mother character in selected novels by Elfriede Jelinek
Povejšilová, Klára ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Resumé Na začátek mé diplomové práce jsem zařadila přehled role matky a ženy od středověku po současnost. V první kapitole představuji čtyři matky ze dvou románu Elfriede Jelinekové. Poukazuji na jejich společenské postavení v politickém systému a konkrétní době. V kapitole věnované gender problematice vysvětluji termíny "sex" a "gender". Elfriede Jelineková pracuje s mužským a ženským principem, které podléhají stereotypní představě. Nerovnováha mezi oběma principy vede k narušení jedince i společnosti. Autorka s velkou mírou ironie redukuje ženu na její tělo, které je považováno za produkt podléhající kapitalistickým pravidlům trhu; ve fašistické společnosti se tělo stává objektem k vybíjení agrese a likvidaci. Motiv špíny je znázorněn v několika rovinách: jako metafora maloměšťáckého myšlení, metafora viny a spoluviny za nacistické zločiny a v neposlední řadě je spojována s ženskými fyziologickými procesy. V další kapitole se zabývám vztahem dětí k matce, případně k otci. Děti své rodiče zavrhují, ale zároveň opakují jejich chování. Motiv hranice je příznačný pro obě díla. Děti usilují o překročení hranice své sociální vrstvy, stejně jako hranice geografické (studium Anny v USA, celosvětová známost pianistky Eriky). Poslední kapitola pojednává o jazykových prostředcích autorky. Je poukázáno na souvislost...
|
|
|
Dramatist and performer Werner Schwab. A contribution to Austrian postmodernism
Narwová, Michaela ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Tato diplomová práce podává ucelený obraz o Werneru Schwabovi, rakouském dramatikovi a akcionistovi. Ten patřil v době svého úmrtí v roce 1994 k nejvíce hraným německy mluvícím autorům. Hlavním cílem práce, jejíž základ spočívá ve Schwabově dramatické tvorbě, je podat ucelenou monografickou studii. Jsou v ní zpracována nejen samotná dramata, ale i jeho vztah k divadelní tvorbě Thomase Bernharda a Elfriede Jelinek. Na kapitolu o osobním životě autora navazují kapitoly "Postdramatické divadlo", "Divadlo ukrutnosti" a "Lidová hra", v nichž lze nalézt odpověď na otázku zařazení Schwabovy dramatické tvorby do celkové literární koncepce konce 20. století. Zvláštní pozornost je zde věnována jeho originálnímu jazyku, nazvanému po autorovi "Schwabisch".
|
|
|
Asthetics and attitudes of the "new objectivity" in the "Zeitroman" of the late Weimar Republic
Jobová, Karolina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Resumé - česky Těžiště této diplomové práce tvoří estetické principy a kategorie "nové věcnosti" a jejich vývoj v dobovém literárně vědeckém diskurzu, stejně jako jejich etablování v literární produkci jako reakce na období předcházejícího expresionismu. Cílem je na základě čtyř analyzovaných románů demonstrovat umělecké postupy, tematiku a typické postavy "nové věcnosti" jako dominantního literárního směru 20. a počátku 30. let. Zvláštní pozornost je z tematického hlediska věnována společenskému kontextu, dopadům velké hospodářské krize na profesní život a nezaměstnanost, dále ženské emancipaci a obrazu "nové ženy", polarizaci politického spektra a politickým a ideologickým pozicím typických postav, stejně jako roli médií filmu a tisku a dalším aspektům soudobé reality, které našly svůj odraz ve vybraných literárních dílech. Jako výchozí texty pro stylistickou a obsahovou analýzu byla zvolena reprezentativní díla "nové věcnosti" z pozdní fáze výmarské republiky. Všechny romány byly vydány po roce 1929 a mohou být vzhledem ke své orientaci na aktuální dění klasifikovány jako dobové romány. Analyzována byla následující díla: Lion Feuchtwanger Erfolg. Drei Jahre Geschichte einer Provinz (1930), Marieluise Fleißer Eine Zierde für den Verein. Roman vom Rauchen, Sporteln, Lieben und Verkaufen (1931), Erich...
|
|
|
The transformation of the "Sanftes Gesetz" by Stifter from "Studien" to "Der Nachsommer"
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Ve své diplomové práci se zabývám vývojem pojetí přírody v díle Adalberta Stiftera (od rané sbírky povídek Studie (Studien) přes pozdější sbírku Pestré kameny (Bunte Steine) po román Pozdní léto (Der Nachsommer)). Přitom se snažím vysledovat, do jaké míry měl na změny v autorově vnímání přírody vliv "zákon mírnosti" (das sanfte Gesetz), který je zformulován v Předmluvě k Pestrým kamenům. Na úvod stručně shrnuji charakteristické znaky biedermeieru v díle Adalberta Stiftera, jenž je zpravidla označován za typického zástupce této epochy. Navíc ale sleduji i rysy jiných proudů (ať už předešlých nebo nově vznikajících), které Stiftera v jeho tvorbě ovlivnily. Abych mohla pozorovat vztah zásad "mírného zákona" ke Stifterovu pojetí přírody, zabývám se také výše zmíněnou Předmluvou, ve které je "mírný zákon" zformulován. Na příkladech pojmů "velký" (groß), "malý" (klein) a "mírný" (sanft) dokládám, že je "mírný zákon" předjímán již ve Studiích a že jsou jeho principy zachyceny i v pozdějším románu Pozdní léto. Jádro mé práce tvoří kapitola, v níž se zabývám vývojem Stifterova pojetí přírody. Aby byl směr vývoje názorný, rozlišuji mezi pěti koncepcemi přírody, které se očividně stále více snaží přiblížit a přizpůsobit "mírnému zákonu". (První koncepce s "mírným zákonem" téměř nesouvisí, druhá koncepce lze být...
|
|
|
The Austrian avant-garde literature in the 1960' on the examples of Peter Handke and Wolfgang Bauer
Stejskal, Zdeněk ; Zbytovský, Štěpán (oponent) ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce)
Rakouská avantgardní literatura je dnes považována za nedílnou součást německých literárních dějin. V této práci jsem se zabýval v první řadě ranou fází avantgardy v Rakousku 60.let 20.století. Mým cílem bylo najít odpověď na otázky, za jakých podmínek progresivní literatura v tehdejším Rakousku vůbec vznikala a jakým způsobem se poté v dílech mladých autorů konkrétně projevovala. Nejdříve bylo tedy nutno objasnit, kde se tak radikální pojetí formy a obsahu u všech literárních žánrů vzalo. Kultura a umění v Rakousku po roce 1945 se na rozdíl od literatury v Německu (od roku 1947 navíc rozdělené na diametrálně odlišné pojetí literatury v NSR a NDR) nenacházely na zcela ztraceném rozcestí. Debata v Rakousku nebyla tedy zpočátku tak bezradná; snahou státní politiky byla jednoznačně obnova moderních a stabilních hodnot, jak se projevovaly u významných vypravěčů meziválečné rakouské literatury Roberta Musila či Hermanna Brocha. Tato snaha se však ukázala brzy kontraproduktivní. Konzervativní, těžkopádná a zastaralá politika velké koalice mezi sociálnědemokratickou stranou SPÖ a nově založenou lidovou stranou ÖVP nebyla vhodnou úrodnou půdou pro mladé autory, kteří literárně dospívali v 60. letech. Především oni cítili, že kulturní i politické klima je silně nehybné, že literatura nepřinášela to, co by naplňovalo...
|
|
|
Mythology and history. Studies on the literature of German romanticism and postwar period (1945-1953)
Zbytovský, Štěpán ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Todorow, Almut (oponent) ; Krappmann, Jorg (oponent)
Disertační práce Mythologie und Geschichte. Studien zur deutschen Prosa der Romantik und der frühen Nachkriegszeit (1945-1953) se zabývá integrací mytologických prvků do literárního obrazu dějin. Hlavním předmětem je poválečná německá literatura, vzhledem k významu německého romantismu pro koncepce literárního mytologismu i pro interpretovaná díla je zařazena studie k romantickým konceptům mytologie. Úvodní diskuse ukazuje vývoj moderního pojmu mýtu od antropologických konceptů, jež shrnuje do kategorie 'mytické epistémé'(L. Lévy-Bruhl, E. Cassirer, M. Eliade), přes strukturální analýzu (C. Lévi-Strauss) až k historizaci pojmu mýtu v paradigmatech literární historie a "dějin idejí", k nimž patří i preferovaný koncept G. von Graevenitze. Studie věnovaná romantismu ukazuje kontinuitu mezi ranými koncepty tzv. "nové mytologie" (F. Schlegel, Schelling) a diskurzem o mýtu v pozdějších fázích (A. von Arnim, J. Grimm). Interpretace próz Heinrich von Ofterdingen F. von Hardenberga (Novalise), Der goldne Topf E.T.A. Hoffmanna a Die Majorats-Herren A. von Arnima dokládají kritickou recepci a dekompozici "nové mytologie". Část zaměřená na literaturu kolem r. 1945 analyzuje pojem mýtu v nacistické ideologické 'vědě' a literatuře. Ukazuje důležité tendence v esejistice poválečných let: snahu o očištění mytologie jako...
|
host ::
RSS.