|
|
Rozhodčí pravidla UNCITRAL a jejich využití v praxi
Vlasova, Olga ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Rozhodčí pravidla UNCITRAL a jejich využití v praxi Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá Rozhodčími pravidly UNCITRAL a jejich využitím v praxi. Cílem je analyzovat postavení a oblast využiti Rozhodčích pravidel UNCITRAL a dalších norem UNCITRAL v současných podmínkách vývoje mezinárodního obchodu, růstu mezinárodních ekonomických vztahů a v důsledku toho i prohloubení integračních procesů. Pro dosažení cíle jsou použité právně- analytická, právní komparativní a právně-deskriptivní metody. Diplomová práce je rozdělena do dvou části. V první části se čtenář seznamuje s obecným pojetím mezinárodního rozhodčího řízení, s rozhodčí smlouvou jako základem rozhodčího řízení, arbitrabilitou a v neposlední řadě s rozdílem mezi ad hoc a institucionální arbitráži. V druhé části se autorka zabývá Komise UNCITRAL a její role v mezinárodním právu soukromém, provádí se analýza právních aspektu Rozhodčích pravidel UNCITRAL a jejich aktuální novelizace v roce 2010, a také jejich praktická realizace v moderních podmínkách rozvoje mezinárodního obchodu při současném vlivu hospodářských sankcí. V závěru jsou formulovány konkrétní výroky o tom, že další vývoj Rozhodčích pravidel UNCITRAL je nevyhnutelný, použiti Rozhodčích pravidel UNCITRAL a dalších norem UNCITRAL je v současnosti plně realizovatelná nehledě na současnou...
|
|
|
Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Větrovská, Karolína ; Bříza, Petr (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů Abstrakt Tato diplomová práce cílí na problematiku uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů. Cílem práce je zejména analýza pramenů práva vztahujících se na uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů a související problematiku odepření uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů, zejména pak NY úmluvy a zákona o mezinárodním právu soukromém. Autorka práce využívá za účelem splnění svého cíle zejména komparativní metodu a popisnou metodu. Práce je rozdělena do pěti kapitol. V úvodu autorka práce seznamuje čtenáře s problematikou, metodologií a systematikou této práce. V rámci další kapitoly autorka práce uvádí čtenáře do pojmosloví rozhodčího řízení, seznamuje jej s koncepty rozhodčího řízení a základními atributy rozhodčího řízení. Následně autorka práce popisuje instituty uznání a výkon cizích rozhodčích nálezů, vysvětluje rozdílné přístupy jednotlivých pramenů práva, ale i přístupy některých států. Závěr práce poskytuje čtenáři odpovědi na výzkumné otázky. Výzkumné otázky, tj. "je tuzemský přístup k uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů v souladu se závazky?" a "je tuzemský přístup k uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů srovnatelně atraktivní mezi ostatními státy?" mohou být zodpovězeny tak, že dle názoru autorky práce není tuzemský přístup k uznání a výkonu cizích...
|
|
|
Vyživovací povinnost v mezinárodním právu soukromém
Hejduková, Kristýna ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Cílem této diplomové práce na téma Vyživovací povinnost v mezinárodním právu soukromém bylo posouzení a zhodnocení stávajících právních předpisů, které mezinárodněprávní úprava, úprava na úrovni Evropské unie a tuzemská právní úprava poskytuje za účelem uplatnění a vymožení vyživovací povinnosti s přítomností cizího prvku. Tato práce se celkem skládá z šesti kapitol, které jsou pro lepší pochopení jejího obsahu rozděleny na další podkapitoly. První kapitola se zabývá vůbec samotným pojmem alimentační povinnosti a postupnou změnou vnímání jejího obsahu napříč lidskými dějinami a rovněž jednotlivými lidskými společenstvími. Dále se v této kapitole věnuji určení jednotlivých vyživovacích povinností v občanském zákoníku a vymezení pojmu vyživovací povinnosti z pohledu mezinárodního práva soukromého. V druhé kapitole se zaobírám jednotlivými prameny mezinárodního práva soukromého, především Haagským protokolem přijatým na půdě HCCH, Nařízením o výživném, ZMPS, vztahy mezi nimi a dále Úřadem pro mezinárodněprávní ochranu dětí, jeho historií, vývojem, ale i současným významem. Třetí kapitola se zaměřuje na vysvětlení pojmu mezinárodní pravomoc/ příslušnost a její úpravu v rámci norem mezinárodního, unijního a vnitrostátního původu, kdy za nejvýznamnější považuji úpravu stanovenou Nařízením o výživném. Ve...
|
|
|
Svěřenské fondy v mezinárodním právu soukromém
Kočí, David ; Zavadilová, Marta (vedoucí práce) ; Pauknerová, Monika (oponent)
113 SVĚŘENSKÉ FONDY V MEZINÁRODNÍM PRÁVU SOUKROMÉM ABSTRAKT Tato práce si klade za cíl popsat a zanalyzovat úpravu svěřenského fondu v právním odvětví mezinárodního práva soukromého a pro naplnění dílčích cílů rovněž rozebrat jeho vnitrostátní úpravu. První kapitola je věnována genezi historických obdob svěřenského fondu s jejich stručným popisem. Kapitola druhá spočívá v zevrubném rozboru hmotněprávní úpravy obsažené v občanském zákoníku a v souvisejících veřejnoprávních předpisech, kterými jsou zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a zákon o evidenci skutečných majitelů. Ve vnitrostátní úpravě byly zjištěny mírné nedostatky, například nesoulad zákona o evidenci skutečných majitelů, zákona o mezinárodním právu soukromém a zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob ve věci zahraničních svěřenských fondů, dále pak nevhodná úprava správy fondů právnickými osobami. Kapitola třetí, zabývající se oborem mezinárodního práva soukromého, se neomezuje pouze na popis zákonných ustanovení obsažených v zákoně o mezinárodním právu soukromém, avšak zahrnuje i výklad zaměřený na úpravu evropského mezinárodního práva soukromého, jakož i na úpravu obsaženou v Haagské úmluvě o právu použitelném na trusty z roku 1985. V této kapitole bylo zjištěno, že svěřenské fondy lze uznat v...
|
|
|
Mezinárodní obchodní mediace v kontextu Singapurské úmluvy o mediaci
Vrábel Porteš, Veronika ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Mezinárodní obchodní mediace v kontextu Singapurské úmluvy o mediaci Abstrakt Diplomová práce pojednává o tématu mediace v mezinárodním právu soukromém, se zaměřením na vykonatelnost mediačních dohod vyplývajících z mezinárodních obchodních sporů. Práce je zpracována se zaměřením na Singapurskou úmluvu, která byla podepsána v srpnu roku 2019, a okrajově také na související Vzorový zákon UNCITRAL o mediaci. Přestože bude úspěšnost Singapurské úmluvy záležet převážně na politických krocích a motivaci jednotlivých států, proto, aby mohla být používána soukromými subjekty je nezbytná analýza konstrukce zmiňované mezinárodní normy. Cílem předkládané práce je odpovědět na otázku, zda má úprava mediace v mezinárodním obchodním právu svůj opodstatněný význam. Pro zodpovězení uvedené otázky je v práci provedena analýza současného legislativního rámce a podmínek pro výkon mediačních dohod v mezinárodních úmluvách a dalších mezinárodních pramenech, v právu EU a ČR. Zároveň je upozorněno na nejasné otázky předmětných právních předpisů, a to i s ohledem na transpozici unijních předpisů do české právní úpravy, a případných způsobů jejich překlenutí. Je provedena komparace pramenů právní úpravy jednotlivých unijních předpisů a předpisů České republiky, dále je analyzován rozsah působnosti Singapurské úmluvy a její...
|
|
|
Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí a mezinárodní právo soukromé
Jirmanová, Miroslava ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Od konce 20. století dochází v důsledku rozvoje nových technologií, snadnějšího cestování a otevírání státních hranic ke zvýšené migraci lidí. Lidé odjíždějí do zahraničí za prací, studiem či poznáním nových zemí. V rámci těchto cest někteří z nich naleznou v zahraničí životního partnera, usadí se zde, uzavírají manželství a zakládají rodinu. Nezřídka se stává, že manželství těchto lidí končí rozvodem. Pocházejí-li z takového svazku děti, vyvstávají otázky, kdo se o děti bude nadále starat, kdo bude platit výživné apod. V některých případech se rodič rozhodne konfliktní situaci řešit tak, že se i s dítětem odstěhuje bez souhlasu druhého rodiče do jiného místa v rámci téže země, nebo se rozhodne odstěhovat do jiné země, a to zpravidla té, ze které pochází. Zde se chce i s dítětem usadit a legalizovat svůj pobyt. Takové přemístění, při němž dochází k překročení státních hranic, je považováno za mezinárodní únos dítěte. Základním dokumentem, který se problematikou mezinárodních únosů dětí zabývá, je Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, která byla přijata 25. 10. 1980, a v současné době se k ní připojilo již 87 států. Haagská úmluva stanoví pravidla, podle nichž se postupuje v případě, že k mezinárodnímu únosu dítěte došlo. Ačkoliv Úmluva ve svém názvu používá pojem únos,...
|
|
|
Kritérium obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém
Pfeiffer, Magdalena ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Tato disertační práce se zabývá jedním z nejvýznamnějších pojmů současného mezinárodního práva soukromého - pojmem obvyklého pobytu. Jedná se o pojem, který byl do mezinárodního práva soukromého uveden v rámci unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého jako určitý kompromis mezi tradičními hraničními určovateli domicilem, dominujícím v oblasti common law, a státní příslušností, která je naopak historicky úzce spjata s kontinentálními právními řády. Díky dlouholeté systematické unifikační činnosti Haagské konference mezinárodního práva soukromého získal hraniční určovatel obvyklého pobytu v mezinárodním právu soukromém své trvalé místo. Pojem obvyklého pobytu se velmi razantně prosadil i v rychle se rozvíjejícím evropském mezinárodním právu soukromém. Evropská unie navázala na Haagskou konferenci mezinárodního práva soukromého a obvyklý pobyt je dnes zcela centrálním, nejčastěji využívaným hraničním určovatelem v unifikovaných kolizních normách, které určují rozhodné právo, i v unifikovaných jurisdikčních pravidlech, která určují mezinárodní příslušnost soudů, v rámci evropského mezinárodního práva soukromého. V souvislosti s tímto recentním razantním rozvojem této oblasti je v disertační práci kladen důraz primárně právě na analýzu relevantních právních instrumentů...
|
|
|
Dopady brexitu na mezinárodní právo soukromé
Brokeš, Dominik ; Pfeiffer, Magdalena (vedoucí práce) ; Zavadilová, Marta (oponent)
Dopady brexitu na mezinárodní právo soukromé Abstrakt Tato práce zkoumá vystoupení Velké Británie z Evropské unie (brexit) a analyzuje jeho důsledky pro mezinárodní právo soukromé. Před brexitem byly normy mezinárodního práva soukromého v česko-britských vztazích obsaženy dominantně v unijních nařízeních. Velká Británie dle podmínek ujednaných v dohodě o vystoupení již nadále od 1. ledna 2021 až na výjimky neaplikuje unijní nařízení, jako jsou Brusel I bis, Řím I a Řím II. Tato práce má za cíl určit a analyzovat právní úpravu, která v dané problematice nahradila úpravu unijní. K zajištění kontinuity justiční spolupráce v občanských a obchodních věcech přichází v úvahu aplikace vnitrostátních právních řádů nebo mezinárodních smluv, ať se již jedná o smlouvy existující či nově uzavřené. Tato práce nejprve zkoumá v širším právním kontextu členství Velké Británie v EU, proces vystoupení, pozici Velké Británie jako třetího států a dopady brexitu na britský právní řád a na vázanost Velké Británie tzv. vnějšími smlouvami EU. Následující části práce jsou věnovány třem klasickým okruhům mezinárodního práva soukromého - rozhodnému právu, mezinárodní příslušnosti a uznání a výkonu cizích soudních rozhodnutí. Otázka pravidel pro určování rozhodného práva pro smluvní a mimosmluvní závazkové vztahy byla vyřešena recepcí...
|
|
|
Manželství v mezinárodním právu soukromém
Vaníčková, Martina ; Zavadilová, Marta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
současném globalizovaném světě s vysokou mírou mobility obyvatel není mezinárodní manželství něčím neobvyklým. V důsledku migrace obyvatel tak často dochází například k uzavírání manželství dvou osob odlišné státní příslušn mová práce vymezuje manželské právo zařazené do kontextu mezinárodního práva soukromého. ráce nabízí pohled na kolizní problematiku manželství mezinárodním , přičemž vymezuje jaké podobě se může mezinárodní prvek rámci mezinárodního manželského práva vyskytnout. Při zpracování kolizní problematiky je zohledněna jak vnitrostátní, unijní, tak i mezinárodní právní úprava. Diplomová práce je vedle úvodu a závěru rozčleněna do šesti kapitol. První tři kapitoly hují teoretický úvod, který je pro pochopení tématu diplomové práce klíčový. Zbylé tři kapitoly se věnují konkrétním institutům v rámci manželského práva. první kapitole jsou vymezeny pojmy manželství, mezinárodní právo soukromé a manželství zařazené do kontextu mezinárodního práva soukromého, přičemž nechybí ani stručný pohled na historický vývoj tohoto právního odvětví. Druhá kapitola je zaměřena na přehled pramenů právní úpravy na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni včetně jejich vzájemného vzt rámci vnitrostátních pramenů jsou uvedeny jak kolizní normy, tak i věcné normy, jež se použijí v případě aplikace českého pávního řádu....
|
|
|
Individuální pracovní smlouvy v evropském mezinárodním právu soukromém
Kotyza, Adam ; Zavadilová, Marta (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Individuální pracovní smlouvy v evropském mezinárodním právu soukromém Abstrakt Rigorózní práce je zaměřena na dva ze tří tradičních tematických okruhů evropského mezinárodního práva soukromého - tj. na problematiku určování soudní příslušnosti a rozhodného práva u sporů z individuálních pracovních smluv. Právní prameny, jejichž analýza představuje velkou většinu této práce, jsou proto Brusel I bis a Řím I. Při jejich analýze vycházím především z judikatury SDEU jakožto kompetentního orgánu k závazné interpretaci unijního práva, ze zahraniční i tuzemské judikatury a zahraniční (anglické a německé) i tuzemské odborné literatury. Úvodní (obecná) část práce vymezuje základní terminologii, která je v následujících částech práce (s ohledem na komplementárnost úpravy Brusel I bis a Řím I) jednotně používána. Jedná se o pojmy individuální pracovní smlouva, mezinárodní prvek, subjekty individuální pracovní smlouvy (zaměstnanec a zaměstnavatel) a nároky z individuálních pracovních smluv. Předmětem zkoumání druhé části jsou jednotlivé jurisdikční a prorogační normy Brusel I bis regulující soudní příslušnost u sporů z individuálních pracovních smluv. Je provedena deskripce historického vývoje ochrany zaměstnance při určování soudní příslušnosti, analýza jejího současného stavu, komparace s určováním soudní...
|
host ::
RSS.