|
|
Důkazní povinnost a povinnost tvrzení ve sporném řízení
David, Jiří ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Shrnutí Předkládaná práce pojednává o procesních povinnostech účastníků civilního sporného řízení při dokazování, a to o povinnosti důkazní a povinnosti tvrzení. Cílem práce je vyložit platnou úpravu těchto povinností, zasadit ji do historického kontextu, vyložit její vztah k dalším institutům, které se dotýkají dokazování a postupu soudu při něm (například břemena tvrzení a břemena důkazního), a v neposlední řadě se k této úpravě kriticky vyjádřit, zhodnotit ji a navrhnout případné změny de lege ferenda. Práce je rozdělena do šesti částí. První kapitola poskytuje stručné vylíčení historického vývoje civilního procesu ve vztahu k uvedeným povinnostem. Samotné povinnosti a jejich vztah k ostatním institutům jsou vymezeny v kapitole druhé. Třetí kapitola je věnována nezastupitelné úloze soudu při dokazování ve sporném řízení, která se zrcadlí především v rozhodování soudu o provádění důkazů. Čtvrtá kapitola poskytuje náhled do související rozhodovací činnosti Nejvyššího a Ústavního soudu ČR a k některým rozhodnutím těchto soudů se rovněž kriticky vyjadřuje. Pátá kapitola si klade za cíl poznat a stručně vyložit úpravu povinnosti tvrzení a důkazní povinnosti v právním řádu Slovenské republiky, přičemž tato úprava je zároveň jedním ze zdrojů pro návrhy de lege ferenda - zejména ve vztahu k systematice dnes...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Siška, Ondřej ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Shrnutí Tématem diplomové práce je institut rozhodčího řízení v České republice. Rozhodčí řízení je institut umožňující řešení majetkových sporů před nezávislým třetím. Výsledkem rozhodčího řízení pak je vydání závazného a vynutitelného rozhodčího nálezu. Rozhodčí řízení tak je řízením sui generis, které se odlišuje jak od obecného soudního řízení, tak i od ostatních způsobů ADR. V této práci jsem se především zaměřil na komplexní rozbor zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, a to ve spojitosti se studiem odborné literatury a judikatury. Diplomová práce je rozdělena na 9 kapitol, které jsou dále děleny do podkapitol. Diplomová práce je dále ohraničena úvodem a závěrem. První kapitola se zabývá definicí pojmu rozhodčího řízení a dále zde můžeme najít charakteristiku, výhody a nevýhody a vysvětlení teoretických koncepcí rozhodčího řízení. Druhá kapitola se zaměřuje na otázku arbitrability jednotlivých sporů. V třetí kapitole je podrobně rozebrána otázka rozhodčí smlouvy, a to včetně popsání náležitostí a rozdělení rozhodčích smluv podle jejich druhu. Čtvrtá kapitola se zabývá osobností rozhodce, požadavky na výkon funkce rozhodce, procesem jejich určení/jmenování a i případným vyloučením rozhodce z projednávání věci. Pátá kapitola se zaměřuje na samotné rozhodčí řízení a v této...
|
|
|
Soudní přezkum rozhodnutí orgánů veřejné správy ve věcech soukromoprávních
Křišťanová, Natálie ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Předkládaná rigorózní práce pojednává o současné právní úpravě soudního přezkumu rozhodnutí orgánů veřejné správy v soukromoprávních záležitostech, která je včleněna do páté části občanského soudního řádu. Úvodem bude předestřen historický kontext této právní úpravy, stejně jako stěžejní motivy, které vedly k utvoření stávající podoby analyzované právní úpravy. Pozornost je věnována rovněž specifickým otázkám souvisejícím se zvoleným tématem, a to jednak otázce dualistické koncepce soudní ochrany, k níž bylo přistoupeno v rámci reformy správního soudnictví účinné ode dne 1. 1. 2003, jakož i problematice kompetenčních sporů, která je jednou z konsekvencí vynětí přezkumu rozhodnutí orgánů veřejné správy o soukromých subjektivních právech z pravomoci soudů rozhodujících ve správním soudnictví a svěření této agendy civilním soudům, k čemuž došlo v rámci zmíněné reformy. Těžištěm práce je pak samotný popis platné a účinné páté části občanského soudního řádu, v rámci nějž bude zvláštní akcent kladen na problematické body této právní úpravy, přičemž hlavní snahou bude objasnit či vysvětlit sporná ustanovení, mimo jiné i za pomoci judikatury, a také publikací vyjadřujících mnohdy protichůdné názory vyřčené odbornou veřejností. Pro konkrétnější představu čtenářů budou také zmíněny vybrané oblasti, které podléhají či...
|
|
|
Perzistence procesněprávního vztahu v civilním řízení
Zapletalová, Veronika ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Frintová, Dita (oponent)
Perzistence procesněprávního vztahu v civilním řízení Předkládaná práce pojednává o procesněprávním vztahu ve sporném civilním řízení. Cílem práce je definovat stálost procesněprávního vztahu jako znak civilního procesu, jako jednu ze zásad civilního řízení sporného a analyzovat výjimky z této zásady. Práce je rozdělena do dvou základních částí, v první části se věnuji změnám v procesněprávním vztahu na straně účastníků, druhá část je zaměřena na změny na straně soudu. Práce si klade za cíl pojednat o procesněprávním vztahu komplexně, proto je zahrnuta i část týkající se změn na straně soudu. Hlavní důraz je ale kladen na změny v procesněprávním vztahu na straně účastníků, kterými jsou přistoupení, záměna a procesní nástupnictví. Protože obecně platí stálost procesněprávní vztahu, která je odvozena z práva účastníků řízení na rozhodnutí ve věci samé, je nutné v případě výjimek z této zásady šetřit procesní práva účastníků řízení. V předkládané práci je proto v souladu se zásadou proporcionality řešena především vhodnost a potřebnost dané úpravy. Za nevhodně upravené instituty je v předkládané práci označena především záměna účastníků a procesní nástupnictví při singulární sukcesi. Jako změny v procesněprávním vztahu na straně soudu označuji delegaci věci, zahájení řízení před nepříslušným soudem, postoupení...
|
|
|
Předběžné opatření v civilním procesu
Hrnčiřík, Vít ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Problematika předběžných opatření v civilním procesu v České republice není aktuálně monograficky zpracována. To přesto, že jde o téma živě diskutované a vysoce prakticky relevantní. Řada problémů spojených s předběžnými opatřeními je přitom kontroverzní a rovněž právní názory v české komentářové literatuře značně divergují. Práce nabízí systematický pohled na předběžná opatření podle OSŘ a ZŘS. Pozornost upíná jak k historii, tak ke srovnatelným právním řádům (zejm. Rakouska a Německa), ze kterých čerpá zejména tam, kde scházejí zdroje české. Cílem předkládané práce je klást a zodpovědět základní otázky "práva předběžných opatření". Práce se tak zabývá funkcí, typologií, vztahu k věci samé, předběžností, mezích, prostředcích, účincích, zvláštnostech (např. osvědčování a justifikace), předpokladech vydání i možnostech výkonu předběžného opatření, dále pak vztahu k příbuzným institutům (předběžná vykonatelnost atp.), jakož i o institutech, které české právo (již) nezná (odpor, jistota odpůrce atd.). Ve zvláštní části se práce zabývá výkladem jednotlivých ustanovení OSŘ a ZŘS.
|
|
|
Vnitrostátní rozhodčí řízení v České republice se zaměřením na institut zrušení rozhodčího nálezu soudem
Müllerová, Zuzana ; Winterová, Alena (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
Tématem diplomové práce je vnitrostátní rozhodčí řízení se zaměřením na institut zrušení rozhodčího nálezu soudem. Po krátkém úvodním seznámení s historií a současností rozhodčího řízení v Čechách v kapitole 1. se práce věnuje především institutu zrušení rozhodčího nálezu soudem tak, jak je upraven v § 30 zák. č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, v platném znění, při zachování systematiky daného ustanovení. Cílem práce je rozebrat jednotlivé důvody pro zrušení rozhodčího nálezu soudem na základě analýzy odborné literatury a judikatury. Vzhledem k tomu, že některé důvody pro zrušení rozhodčího nálezu soudem s sebou přinášejí dílčí otázky, na které je odbornou veřejností nazíráno rozdílně, jsou takové sporné otázky představeny. Naznačena jsou pak různá východiska a autorky individuální pohled na danou problematiku. Po stručném obecném úvodu vztahujícím se k institutu zrušení rozhodčího nálezu soudem v kapitole 2., je nejprve věnována pozornost nedostatku arbitrability jakožto důvodu pro zrušení rozhodčího nálezu soudem. V tomto ohledu je učiněno rozdělení mezi objektivní a subjektivní arbitrabilitou. Arbitrabilita objektivní určující okruh věcí, které lze řešit v rozhodčím řízení, je rozebrána v samostatné podkapitole. Následuje logicky podkapitola, která je věnována subjektivní...
|
|
|
Advokát a klient - vzájemná práva a povinnosti
Výprachtická, Šárka ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na vnitřní vztah mezi advokátem a klientem. Přestože toto téma bylo již mnohokrát zpracováno, domnívám se, že zejména v kontextu aktuální judikatury a novelizace některých předpisů, může tato práce přispět k lepšímu přehledu dané problematiky. Systematicky je práce rozdělena celkem do šesti kapitol. V první kapitole je nastíněna povaha tohoto vztahu a zdůrazněna důležitost vzájemné důvěry. Abych mohla dále podrobně rozebrat jednotlivá práva a povinnosti, je nezbytné nejdříve nastínit vznik vztahu mezi advokátem a klientem. Přitom je důležité si uvědomit, že určité povinnosti ukládají právní předpisy advokátovi ještě před samotným vznikem právního vztahu. Za podmínek popsaných v rámci první kapitoly má advokát povinnost odmítnout poskytnutí právní služby klientovi, což lze považovat za předsmluvní povinnost. Meritum celé práce tvoří kapitola druhá a třetí. V rámci druhé kapitoly jsem nejdříve zasadila vzájemná práva a povinnosti do kontextu jejich právní úpravy, a to jak zákonné a podzákonné, tak i stavovské a mezinárodní. Dále se v jednotlivých podkapitolách věnuji nejdříve povinnostem a následně právům advokáta. Povinnost mlčenlivosti advokáta je vyčleněna do třetí kapitoly především z hlediska jejího významu. Pozornost je věnována především výjimkám z této povinnosti a...
|
|
|
Role advokáta v civilním procesu
Sedláček, Miroslav ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Disertační práce se zabývá problematikou role advokáta v civilním procesu. Ta by měla být pojímána vždy tak, aby advokát jako právní odborník přispíval k naplnění spravedlnosti a zároveň byl uskutečněn základní cíl civilního procesu, tj. zajistit efektivní ochranu práv a zákonem chráněných zájmů jednotlivých osob. Práce je uvedena základními východisky, která zahrnují zejména vymezení pojmů civilního procesu a postavení advokáta, včetně historických souvislostí vývoje role advokáta na našem území. Stěžejní partie práce následně pojednává o jednotlivých způsobech zastoupení účastníka řízení v civilním procesu a roli advokáta v jeho jednotlivých druzích. Dále je provedeno rovněž srovnání se zastoupením v řízení před Soudním dvorem Evropské unie. V profesní činnosti advokáta hraje svoji roli také dodržování jistých etických principů, na něž je v práci poukázáno, stejně jako na základní východiska odpovědnosti advokáta. Závěr práce přináší zamyšlení nad možnostmi advokátského procesu de lege ferenda, s cílem upozornit zejména na pozitiva, ale i negativa daného řešení. KLÍČOVÁ SLOVA Advokát, civilní proces, advokátský proces
|
|
|
Oddlužení - jeden ze sanačních způsobů řešení úpadku
Kravcivová, Kristýna ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
(ČJ) ODDLUŽENÍ - JEDEN ZE SANAČNÍCH ZPŮSOBŮ ŘEŠENÍ ÚPADKU Tato diplomová práce si klade za cíl poskytnout podrobné informace o oddlužení v insolvenčním řízení. Institut oddlužení byl do českého právního systému nově zaveden zákonem č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, jenž vstoupil v účinnost 1.1.2008. Hlavní myšlenkou oddlužení je snaha o co možná nejvyšší, poměrné a rovné uspokojení všech věřitelů při zachování důstojných životních podmínek dlužníka. V případě úspěšného završení oddlužení se dlužníkovi odpustí část jeho dluhů, za předpokladu že jeho konání je vedeno dobrým úmyslem po celou dobu insolvenčního řízení. Dlužníkovi závazky nesmějí pocházet z jeho podnikatelské činnosti, výjimka je připuštěna v případě, že s tím daný věřitel výslovně souhlasí. Tato podmínka předurčuje oddlužení k použití především fyzickými osobami a nikoliv právnickými. Dále musí být dosaženo uspokojení minimálně 30 % dlužníkových závazků. Rozlišujeme dvě formy oddlužení. Při prvním způsobu oddlužení zpeněžením majetkové podstaty dlužníka je veškerý dlužníkův majetek rozprodán a výtěžek je použit pro uspokojení věřitelů. U druhého způsobu oddlužení splátkovým kalendářem se dlužníkovi po dobu příštích 5 let zabavuje veškerý jeho příjem nad minimální hranici, pokud ovšem nesplatí 100 % svých dluhů dříve....
|
|
|
Uplatňování pohledávek v insolvenčním řízení
Janoušek, Jan ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
UPLATŇOVÁNÍ POHLEDÁVEK V INSOLVENČNÍM ŘÍZENÍ - RESUMÉ V ČESKÉM JAZYCE Cílem této práce bylo sestavení co nejucelenějšího přehledu institutů insolvenčního práva souvisejících s uplatňováním pohledávek, stejně tak jako vymezení práv a povinností věřitelů s tímto tématem souvisejících, s užším zaměřením na rizikové či problematické skutečnosti objevující se v praxi. Veškerý text vychází z právní úpravy insolvenčního práva účinné v době její tvorby a kromě odborné literatury dále hojně využívá související judikaturu. Úvodní část práce představuje insolvenční právo v jeho historickém i současném kontextu. Uvádí soupis materiálních pramenů i jejich zběžnou charakteristiku potřebnou pro snadnější uchopení materie insolvenčního práva. Z tohoto důvodu první kapitoly dále vymezují základní principy a též pojmy insolvenčního práva, jimiž jsou insolvenční řízení, úpadek a blíže charakterizují jednotlivé způsoby řešení dlužníkova úpadku. Další část práce se zaměřuje na pohledávky samotné. Provádí právní rozbor pojmu pohledávky a následně rozbor jednotlivých typů pohledávek uplatňovaných v insolvenčním řízení, přičemž pro úplnost materie přináší i soupis pohledávek, které jsou z uspokojování v insolvenčním řízení vyloučeny a na druhou stranu se zaobírá i pohledávkami, jež není vůbec nutné uplatňovat, neboť jsou do...
|
host ::
RSS.