|
|
Mephisto: Novel of a Career. The Moralic Responsibility of an Artist. A Comparison between Klaus Mann and Gustaf Gründgens.
Wunderlin, Katja ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce se zabývá ambivalentním vztahem Klause Manna a Gustafa Gründgense. Dřívější političtí a umělečtí kolegové a přátelé zvolili v době národního socialismu protichůdné cesty. Bývalá důvěrnost jejich vztahu umožnila Klausovi Mannovi osobnost Gustava Gründgense zpracovat literárně v dobově kritickém románu Mefisto. Klaus Mann popisuje na jedné straně cestu kultivovaného stoupence režimu, talentovaného oportunisty a bezcharakterního kariéristy, zároveň je ale tento román subjektivním zúčtováním Klause Manna s jeho dřívějším přítelem. Cílem mé práce je srovnání morálních postojů a vývoje obou umělců v době nacismu na základě rozboru románu Mefisto. Klíčová slova: Klaus Mann, Gustaf Gründgens, Kariéra, Srovnání, Morální Zodpovědnost Umělce, Národní Socialismus, Ambivalence Vztahu Klause Manna a Gustafa Gründgense
|
|
|
The picture of the GDR in German prose after 1989
Běličová, Alžběta ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato práce se zabývá obrazy NDR v německé próze po roce 1989 v dílech autorů pocházejících z NDR a narozených po roce 1960. Literární obrazy NDR jsou sice pouhými odrazy individuálních vzpomínek či fiktivními obrazy tohoto státu, které nelze srovnávat s obrazem poskytnutým historiky, mohou ovšem i tak významně přispět k vytvoření kolektivní paměti na tento stát a tím ovlivnit obraz NDR, který je v současné německé společnosti dominantní. Na příkladu devíti textů jsou ukázány různé způsoby zobrazení různých aspektů někdejší reality tohoto státu, přičemž významnou roli hraje využití prvků humoru a nostalgie. V rámci skupiny autorů posledních dvou generací narozených v NDR jsou hledány paralely a odlišnosti v přístupu k tomuto státu a jeho vyobrazení.
|
|
|
The Exile Novels of Klaus Mann
Kopřivová, Renata ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Klaus Mann, nejstarší syn slavného spisovatele Thomase Manna, vytvořil svá stěžejní díla mezi lety 1934 a 1939 a je pokládán za jednoho z hlavních představitelů německé exilové literatury. Tato práce se pokouší reflektovat pohledy staršího i novějšího exilového bádání na osobu a dílo Klause Manna v exilu. První část práce poukazuje na důvody, které tohoto autora vedly k odchodu do exilu, a zároveň upozorňuje na významné literární vlivy, které se na jeho exilové tvorbě zásadně podepsaly. Dále jsou zdůrazněny i významné momenty autorovy činnosti v evropském i v následném americkém exilu. Třetí kapitola objasňuje Mannovo pojetí osoby spisovatele jakožto literární existence, které je nezbytné pro správné pochopení jeho děl. Poslední tři kapitoly práce se věnují analýze tří exilových románů Klause Manna a to Flucht in den Norden (1934), Mephisto. Roman einer Karriere (1936) a Der Vulkan. Roman unter Emigranten (1939). Analýza se soustředí zejména na postavy jednotlivých románů a na hlavní literární motivy v textech a poukazuje tak na autorovu literární reflexi problematiky exilu a nacistického Německa. Klíčová slova: Politisierung, Exil, literarisierte Existenz, Artist, Aktivist
|
|
|
Utopia in the Works of Adalbert Stifter
Smetana, Jiří ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Jméno autora: Jiří Smetana Název diplomové práce: Utopie u Adalberta Stiftera Univerzita: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: Filozofická fakulta Katedra: Ústav germánských studií Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. Místo a termín vydání práce: Praha, březen 2011 Tématem této práce je utopie u Adalberta Stiftera. Cílem je nastínit její hlavní rysy a částečně popsat pohnutky, které k ní Stiftera dovedly. Práce popisuje umělecké, politické a sociální pozadí epochy biedermeieru a přibližuje Adalberta Stiftera jako jejího hlavního představitele v rakouské literatuře. Adalbert Stifter byl všeobecně nadaný, měl zálibu v přírodě a umění. Umění bylo jedním z jeho nejvěrnějších přátel. Stifterova biedermeierovská literární díla jsou originální a mají v jistém smyslu velkou hloubku. Téměř každý úsudek je v nich totiž rozumově podložen. Samolibost bychom v tomto smyslu v Stifterově pozdním díle hledali jen stěží. Toto je i názor rakouského spisovatele Petra Roseggera, který si proto více cení Adalberta Stiftera než Johanna Wolfganga von Goethe. Jak Rosegger pravdivě tvrdí, je velmi originální i Stifterův styl. Tato práce si všímá utopických rysů v některých ze Stifterových povídek a v jeho výchovném románu Pozdní léto. Stifterovu utopii jistě není možné zcela realizovat, jakkoli si to autor...
|
|
|
The "New subjectivism" in the Swiss-German literature in the Seventies of the 20th century
Kimla, Tomáš ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Diplomová práce se zabývá německojazyčnou švýcarskou literaturou šedesátých a sedmdesátých let 20. století. Těžištěm práce je zobrazení společenskopolitické situace ve Švýcarsku po roce 1968 a nastínění literární reakce spisovatelské veřejnosti na značně zpolitizované veřejné dění, které začalo pronikat i do literárních témat, což mělo za následek citelné ohrožení umělecké autonomie švýcarských spisovatelů té doby. První část práce se věnuje právě analýze příčin a důsledků politizace společenských poměrů a zaměřuje se tak především na proměny ve struktuře švýcarské společnosti na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, dále pak na nekompromisní reakci švýcarské veřejnosti na hrozbu státního rozvratu v důsledků posilování levicově orientovaných politických uskupení na švýcarském území. Druhá část práce se zabývá reakcí literární veřejnosti na bouřlivý vývoj veřejného dění a mapuje hlavní tendence literárního směru, který vznikl v důsledku nadměrné politizace literárních témat, a sice literatury "Neue Innerlichkeit". Závěrečná část práce se pak věnuje literárněvědné analýze tří reprezentativních dobových děl, která reagují na pomezí literatury "Neue Innerlichkeit" a literatury společensko-politické angažovanosti různými způsoby na dobové dění ve švýcarské společnosti. První část analýzy se zabývá romány Otto...
|
|
|
Alchemistic features in the novels of Gustav Meyrink
Markvartová, Eva ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Glosíková, Viera (oponent)
Disertační práce Alchymistické rysy v románech Gustava Meyrinka/Alchemistische Züge in den Romanen von Gustav Meyrink se zabývá otázkou, jakým způsobem se alchymie odráží v dílech tohoto autora a do jaké míry utváří myšlenkový profil jeho románů. Jako podklad pro analýzu jsem zvolila knihy Golem/Der Golem (1915), Bílý dominikán/Der weiße Dominikaner (1921) a Anděl západního okna/Der Engel vom westlichen Fenster (1926), ve kterých sehrává Hermovo umění dle mého názoru velmi významnou roli. Snažím se ukázat, jak originálně Meyrink integruje Královské umění do koncepce svých děl. Alchymisté označují své snahy jako Velké Dílo/Opus Magnum. Právě Opus Magnum a jeho jednotlivé části (putrefakce, albedo, rubedo) vnímám ve vybraných dílech jako strukturu, která se projevuje jak komplexně (např. ve způsobu, jakým Meyrink zachází se syžetem, postavami či prostorem), tak i dílčími momenty (např. v jednotlivých motivech). Velké dílo můžeme považovat za červenou nit, která se táhne všemi zmíněnými romány. V knize Golem jsem navíc zohlednila i tarotovou symboliku, protože mezi alchymií a tarotovou mystikou lze nalézt řadu styčných bodů. Cílem samotné práce je vysvětlit nejdůležitější myšlenky umění spirituální alchymie a poukázat na jejich zajímavé paralely v Meyrinkově díle.
|
|
|
Gender and memory in the intergenerational debates on the Nazism era. Culturological interpretations of selected recent German novels
Pučalíková, Lenka ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato diplomová práce pojednává z kulturněvědného a sociálně-psychologického hlediska o třech německých románech současnosti, v nichž se postavy v rámci instituce rodiny mezigeneračně vyrovnávají s nacionálněsocialistickou minulostí. Citáty z textů mají dokumentovat, jak spolu souvisí tematické celky vzpomínání, paměť, generace a gender, a zároveň osvětlit jemné nuance v používaných pojmech, jako jsou kolektivní, kulturní a komunikativní paměť, popř. oficiální a soukromá paměť. Jakožto prostředek komunikace slouží rodinné rozhovory; na nich lze demonstrovat, na co se jednotliví členové rodiny v souvislosti s obdobím nacionálního socialismu, druhou světovou válkou a holokaustem pamatují, co naopak zapomněli, jak se liší vzpomínky podle příslušnosti k dané generaci či genderu a jakým změnám postupem času podléhají. KLÍČOVÁ SLOVA vzpomínka, paměť, vzpomínání, zapomínání, generace, gender, kolektivní paměť, kulturní paměť, komunikativní paměť, generační paměť, rodinná paměť, rodinný rozhovor, rodinná historie resp. rodinné příběhy, nacionální socialismus
|
|
|
Asthetics and attitudes of the "new objectivity" in the "Zeitroman" of the late Weimar Republic
Jobová, Karolina ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Resumé - česky Těžiště této diplomové práce tvoří estetické principy a kategorie "nové věcnosti" a jejich vývoj v dobovém literárně vědeckém diskurzu, stejně jako jejich etablování v literární produkci jako reakce na období předcházejícího expresionismu. Cílem je na základě čtyř analyzovaných románů demonstrovat umělecké postupy, tematiku a typické postavy "nové věcnosti" jako dominantního literárního směru 20. a počátku 30. let. Zvláštní pozornost je z tematického hlediska věnována společenskému kontextu, dopadům velké hospodářské krize na profesní život a nezaměstnanost, dále ženské emancipaci a obrazu "nové ženy", polarizaci politického spektra a politickým a ideologickým pozicím typických postav, stejně jako roli médií filmu a tisku a dalším aspektům soudobé reality, které našly svůj odraz ve vybraných literárních dílech. Jako výchozí texty pro stylistickou a obsahovou analýzu byla zvolena reprezentativní díla "nové věcnosti" z pozdní fáze výmarské republiky. Všechny romány byly vydány po roce 1929 a mohou být vzhledem ke své orientaci na aktuální dění klasifikovány jako dobové romány. Analyzována byla následující díla: Lion Feuchtwanger Erfolg. Drei Jahre Geschichte einer Provinz (1930), Marieluise Fleißer Eine Zierde für den Verein. Roman vom Rauchen, Sporteln, Lieben und Verkaufen (1931), Erich...
|
|
|
Autobiographical fragments in the modern German literature: selfperformance in the liminal autobiographies
Mrázková, Alena ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Svatoň, Vladimír (oponent)
Autobiograficke fragmenty z konce 19. a plVlli poloviny 20. stoleti, ktere vymezuje a analyzuje tato pnice, ukazuji mozne pi'istupy ke krizi subjektu a krizi jazyka v moderne a jejich promitnuti do zanru autobiografie. Experimentalni texty, jejichZ autory jsou A. Stifter, Klabund, Ch. Morgenstern, H. Mann, H. Hesse, A. Döblin, G. Kaiser, H. H. Jahnn, K. Tucholsky, 1. Wassermann, C. Zuckmayer, C. Sternheim a K. Valentin, se vyznacuji komunikativni otevrenosti, ironii a vtipem; strukturou hranice a liminaIniho byti, vcetne prekracovani faktick)'ch, textovy-ch i jazykovy-ch hranic; sebeinscenaci a tematizaci a problematizaci vztahu textu a zobrazovane "skutecnosti". Tyto texty tak radikainim zpusobem dokladaji promeny mysleni moderny.
|
|
|
Mythology and history. Studies on the literature of German romanticism and postwar period (1945-1953)
Zbytovský, Štěpán ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Todorow, Almut (oponent) ; Krappmann, Jorg (oponent)
Disertační práce Mythologie und Geschichte. Studien zur deutschen Prosa der Romantik und der frühen Nachkriegszeit (1945-1953) se zabývá integrací mytologických prvků do literárního obrazu dějin. Hlavním předmětem je poválečná německá literatura, vzhledem k významu německého romantismu pro koncepce literárního mytologismu i pro interpretovaná díla je zařazena studie k romantickým konceptům mytologie. Úvodní diskuse ukazuje vývoj moderního pojmu mýtu od antropologických konceptů, jež shrnuje do kategorie 'mytické epistémé'(L. Lévy-Bruhl, E. Cassirer, M. Eliade), přes strukturální analýzu (C. Lévi-Strauss) až k historizaci pojmu mýtu v paradigmatech literární historie a "dějin idejí", k nimž patří i preferovaný koncept G. von Graevenitze. Studie věnovaná romantismu ukazuje kontinuitu mezi ranými koncepty tzv. "nové mytologie" (F. Schlegel, Schelling) a diskurzem o mýtu v pozdějších fázích (A. von Arnim, J. Grimm). Interpretace próz Heinrich von Ofterdingen F. von Hardenberga (Novalise), Der goldne Topf E.T.A. Hoffmanna a Die Majorats-Herren A. von Arnima dokládají kritickou recepci a dekompozici "nové mytologie". Část zaměřená na literaturu kolem r. 1945 analyzuje pojem mýtu v nacistické ideologické 'vědě' a literatuře. Ukazuje důležité tendence v esejistice poválečných let: snahu o očištění mytologie jako...
|
host ::
RSS.