Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 65 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Ödön von Horváth - The Development of the Individual in Modern Popular Plays
Jonáš, Jiří ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá různými typy individuí v moderních lidových hrách Ödöna von Horvátha. V první části je nastíněn vývoj lidové hry od jejích počátků až do současnosti a je zde také ve stručnosti popsána situace divadelní scény ve Vídni na přelomu 19. a 20. století. Následuje analýza jednotlivých postav v Horváthových lidových hrách, jimiž jsou "Horská dráha", "Povídky z Vídeňského lesa", "Benátská noc" a "Kazimír a Karolína".
Female characters and roles in the German-Turkisch literature
Prášilová, Dana ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Předmětem této bakalářské práce je literárněvědná analýza ženských postav a rolí ve vybraných textech německo-turecké literatury. Srovnání budou romány od Emine Sevgi Özdamarové a Selima Özdoğana. První kapitola se bude věnovat historicko-politickému vývoji migrace tzv. Gastarbeiterů ve Spolkové republice Německo. Dále se text bude věnovat pojmu migrantská literatura. V následující části práce budou blíže představeni autoři a jejích specifický styl psaní. Další kapitola se zabývá zobrazením postavení žen a jejich role v islámském světě. Při tom bude zohledněn historický, politický a náboženský vývoj islámské společnosti. Další část práce se věnuje zobrazení ženských postav ve vybraných románech. Závěr tvoří srovnání románů a shrnutí práce.
Image of women in the 19th and 20th centuries of the example of selected prose
Novotná, Markéta ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou společenského postavení žen a jejich rolí v průběhu od konce 19. století do sedmdesátých let 20. století. V první části je nastíněn vývoj obrazu žen včetně ženského hnutí v historicko-společenském kontextu. Následuje analýza ženských postav a rolí na základě vybraných prozaických děl, jimiž jsou Effi Briest od Theodora Fontane, Zavraždění kapitána Haniky od Hermanna Ungara a nakonec Skupinový portrét s dámou od Heinricha Bölla. Klíčová slova ženy, 19. století, 20. století, ženská emancipace, ženské hnutí, ženská práva, sociální role, sociální dějiny, nerovnost pohlaví
Dichotomy of fair and dark as representation of the discourses of power in the works of Libuše Moníková "for black chickens!"
Koutková, Lucie ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Pfeiferová, Dana (oponent) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Dichotomie světla a temnoty jako princip reprezentace diskurzů moci v díle Libuše Moníkové. "Za černá kuřata!" Těžištěm této práce je figura světlého a tmavého (Hell-Dunkel- Figur) v německy psaných románech Libuše Moníkové. Tato figura (E. Auerbach) je příkladem pro dichotomii jako princip repre- zentace v próze a je prostředkem kritického literárního vy- rovnání se s modernou. Figura světlého a tmavého, jak se ob- jevuje v románech Pavane für eine verstorbene Infantin, Trei- beis, Der Taumel a Die Fassade nabývá význam v souvislosti s hledáním identity gender. Zviditelňuje správu individuálního těla a těla společnosti pomocí biopolitiky a vymknutí se ste- reotypním mechanismům společnosti (M. Foucault). Studie popisuje povahu a funkce dichotomie světlého a temného pomocí "figurativní metody" a interpretuje figuru ve vztahu k ženským postavám jako performanci určení jejich identity s tím důsledkem, že hrdinka zavrhne roli určenou jí společnos- tí ve prospěch identity umělkyně/spisovatelky (Pavane für eine verstorbene Infantin, Treibeis), a jako personifikaci umění v podobě Múz, které obsadí místo matky a manželky (Taumel), ale zároveň napomáhají překonání toposu neslučitelnosti umění se životem. Interpretační část doplňuje analýza románu Die Fassade z hlediska dichotomie sgrafitové fasády jako...
Utopia in the Works of Adalbert Stifter
Smetana, Jiří ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Jméno autora: Jiří Smetana Název diplomové práce: Utopie u Adalberta Stiftera Univerzita: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: Filozofická fakulta Katedra: Ústav germánských studií Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Milan Tvrdík, CSc. Místo a termín vydání práce: Praha, březen 2011 Tématem této práce je utopie u Adalberta Stiftera. Cílem je nastínit její hlavní rysy a částečně popsat pohnutky, které k ní Stiftera dovedly. Práce popisuje umělecké, politické a sociální pozadí epochy biedermeieru a přibližuje Adalberta Stiftera jako jejího hlavního představitele v rakouské literatuře. Adalbert Stifter byl všeobecně nadaný, měl zálibu v přírodě a umění. Umění bylo jedním z jeho nejvěrnějších přátel. Stifterova biedermeierovská literární díla jsou originální a mají v jistém smyslu velkou hloubku. Téměř každý úsudek je v nich totiž rozumově podložen. Samolibost bychom v tomto smyslu v Stifterově pozdním díle hledali jen stěží. Toto je i názor rakouského spisovatele Petra Roseggera, který si proto více cení Adalberta Stiftera než Johanna Wolfganga von Goethe. Jak Rosegger pravdivě tvrdí, je velmi originální i Stifterův styl. Tato práce si všímá utopických rysů v některých ze Stifterových povídek a v jeho výchovném románu Pozdní léto. Stifterovu utopii jistě není možné zcela realizovat, jakkoli si to autor...
Female characters in the work of Franz Kafka
Svobodová, Karolína ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Zbytovský, Štěpán (oponent)
Práce se zabývá ženskými postavami ve vybraných dílech Franze Kafky (1883-1924), známého představitele pražské německé literatury. Jedná se o povídku Proměna (1915) a posmrtně vydané románové fragmenty Nezvěstný (1927), Proces (1925) a Zámek (1926). V práci je tematizováno, jak jsou jednotlivé ženské postavy v těchto textech zobrazeny, jakou hrají roli v životě protagonisty a jak jej ovlivňují. V popředí přitom stojí interakce mezi mužskými hlavními postavami a ženskými vedlejšími postavami. Práce postupuje převážně metodou analýzy textu, aniž by vytvářela souvislosti mezi fiktivními ženami v dílech autora a skutečnými ženami v jeho životě. V každém z vybraných textů jsou nejprve zvlášť analyzovány ženské postavy a poté jsou mezi sebou porovnávány. Závěr slouží ke srovnání všech ženských postav v těchto dílech a k formulaci obecné teze o těchto postavách.
The Snake as Means of Reflection in the Texts about Artists from the German Romantic Period
Balcarová, Markéta ; Zbytovský, Štěpán (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent) ; Bartl, Andrea (oponent)
Předložená disertační práce zkoumá funkci a inscenaci motivu hada ve čtyřech vybraných textech o umělcích německého romantismu, přičemž chápe hada jako znak reflektující o problematice umělecké existence a cestě k umělecké tvorbě popř. o umělecké tvorbě vůbec. Při interpretaci jednotlivých motivů hada je zvolen pro literární texty třífázový postup, podobně jak jej aplikuje Erwin Panofsky při popisu motivů na obrazech. Interpretace vychází ze strukturálního postavení motivu hada v textu a jeho inscenace v textu. Stěžejní roli hraje následně odhalení kontextů, které daný motiv hada aktualizuje - jedná se především o biblické hady, mytické hady a hadí linii jakožto linii krásy, která byla předmětem dobového estetického diskursu. Význam motivu hada v textech je dán především vzájemnou interakcí tematizovaných kontextů, která je v jednotlivých textech realizována odlišnými způsoby. Motiv hada, jak je utvářen v jednotlivých interpretovaných textech, je ve všech případech vysoce komplexním motivem. Díky možnosti konotace s hady z oblasti Bible a mytologie se stává literární motiv hada polyvalentním znakem, který charakterizuje i uměleckou existenci jako polyvalentní popř. ambivalentní. To znamená, že je umělecká existence na jedné straně upřednostňována, popř. že je prezentována jako fascinující. Na druhé straně...
The Search for a Feminine I. New German feminine literature from the seventies to the nineties
Vydrželová, Pavlína ; Tvrdík, Milan (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Resumé Předložená práce se zabývá dílem Vereny Stefan 'oHáutungen"o které vyvolalo bouřlivou reakci, jak u kritiky, tak u jeho čtenářek. "Člověkem méhoživota jsem já"I59 by měl znítvýsledek hledání ženskéhojá. Ústředním motivem celého díla je postupně získávaný respekt protagonistky vůčisobě samotné a zastavení procesu odcizování se svému vlastnímu tělu. Zda se jedná o trvalévítězství,zůstávána konci knihy otevřené; Prvotinou Vereny Stefan jsem se zabýva|a hned z několika hledisek. Těžištěanalýzy spočívalov hledání možných způsobůpro nalezení nové ženskéidentity. Nejprve jsem zkoumala obsahové a formální aspekty díla, na jejichž zák\adě bych pak mohla rozpoznat a definovat atributy ženskéliteratury. ,,Háutungen" bylo inspirací pro mnoho dalšíchděl, které dnes řadíme do nové ženskéněmecké literatury. Teprve dílem Vereny Stefan ,,Háutungen" zaéa|být vliv ženského emancipačního hnutí na literaturu opravdu znatelný. ,,Háutungen" je velmi ěasto prezentováno jako zásadní milník novéženskéněmecké literatury, je důležitéovšem podotknout, žeovlivniio pouze jeden proud tohoto žár.rlt a ne všechna díla,jak se někdy mylně dočítámei v podkladech literární vědy. Dalšíúlohou, kterou tato kniha v feministicko-literárním diskurzu sehrála, bylo zahájeni diskuze o ženskéestetice a ženskémpsaní. Skutečnost,že,,Háutungen"...
Mephisto: Novel of a Career. The Moralic Responsibility of an Artist. A Comparison between Klaus Mann and Gustaf Gründgens.
Wunderlin, Katja ; Weinberg, Manfred (vedoucí práce) ; Tvrdík, Milan (oponent)
Práce se zabývá ambivalentním vztahem Klause Manna a Gustafa Gründgense. Dřívější političtí a umělečtí kolegové a přátelé zvolili v době národního socialismu protichůdné cesty. Bývalá důvěrnost jejich vztahu umožnila Klausovi Mannovi osobnost Gustava Gründgense zpracovat literárně v dobově kritickém románu Mefisto. Klaus Mann popisuje na jedné straně cestu kultivovaného stoupence režimu, talentovaného oportunisty a bezcharakterního kariéristy, zároveň je ale tento román subjektivním zúčtováním Klause Manna s jeho dřívějším přítelem. Cílem mé práce je srovnání morálních postojů a vývoje obou umělců v době nacismu na základě rozboru románu Mefisto. Klíčová slova: Klaus Mann, Gustaf Gründgens, Kariéra, Srovnání, Morální Zodpovědnost Umělce, Národní Socialismus, Ambivalence Vztahu Klause Manna a Gustafa Gründgense
Dealing with the violence of National Socialism three Generations onwards , illustrated by the examples of the Neuengamme concentration camp and Cap Arcona
Fehrensová, Madeleine ; Schneider, Thomas (vedoucí práce) ; Weinberg, Manfred (oponent)
Práce se zabývá tím, jak se s násilím nacionálního socialismu vypořádává třetí a druhá generace potomků přeživších na příkladech koncentračního tábora Neuengamme a potopení lodi Cap Arcona. Po teoretickém úvodu na základě předložené literatury, která se zabývá rámcem veřejného vzpomínání, stojí v centru vzpomínání napříč rodinami na příkladech autorkou uskutečněných rozhovorů s vybranými členy rodin obětí druhé a třetí generace a rozhovoru jak s památníkem Neuengamme, jak vypadá jejich konkrétní vzpomínková práce v tomto směru. Pro vyhodnocení výsledků se bude vycházet z konceptu transgeneračního přenosu. Závěr práce bude zaměřen na diskusi možností a hranic předložených pracovních postupů s pozadím předložených teoretických konceptů.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 65 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.