|
|
Hodnocení a spotřeba živočišných tuků u pacientů s KVO a DM
Opravilová, Jana ; Vrablík, Michal (vedoucí práce) ; Horák, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením spotřeby živočišných tuků u pacientů s KVO a DM. Teoretická část práce pojednává o rozdělení lipidů, jejich metabolismu, kvalitě jednotlivých živočišných tuků, potravinách, které je obsahují a jejich tepelné úpravě. Praktickou část tvoří dotazníková studie, jež sleduje výskyt živočišných tuků a způsob jejich úpravy ve stravě pacientů s KVO a DM. Podklady pro tuto studii byly pořízeny na III. Interní klinice 1.LF UK. Klíčová slova Živočišné tuky, výživa, rizika obezity
|
|
| |
|
| |
|
|
Regulace aktivity lipoproteinové lipázy v cirkulaci
Zemánková, Kateřina ; Kovář, Jan (vedoucí práce) ; Vrablík, Michal (oponent)
Lipoproteinová lipáza (LPL) je klíčový enzym v metabolismu lipoproteinů. Enzym katalyzuje hydrolýzu triacyglycerolů (TG), které jsou součástí chylomikronů a lipoproteinů o velmi nízké hustotě (VLDL). V současné době však není plně objasněn mechanismus regulace tohoto proteinu. Cílem práce proto bylo studium vybraných aspektů regulace aktivity LPL. Nedávno objevený apolipoprotein A-V (apo A-V) významně ovlivňuje triglyceridémii a předpokládá se, že by mohl být aktivátorem LPL. Jeho koncentrace v cirkulaci je ovšem příliš nízká a proto bylo zjišťováno, zda většina apo A-V není vázána na heparansulfátproteoglykanu (HSPG) cévní stěny podobně jako LPL. Intravenózní aplikace heparinu byla u zdravých dobrovolníků spojena s očekávaným vzestupem aktivity LPL, koncentrace apo A-V se však po podání heparinu neměnila. Tyto nálezy tedy nesvědčí pro hypotézu, že podstatná část apo A-V je v cirkulaci vázána na HSPG kapilárního endotelu. Úlohu v regulaci LPL hraje i konzumace alkoholu. Zatímco dlouhodobá umírněná konzumace aktivitu enzymu zvyšuje, předpokládá se, že bezprostředně po konzumaci alkoholu dochází k inhibici aktivity LPL. Pro tuto inhibici však v literatuře chybí přímé důkazy. Dalším cílem studie tedy bylo zjistit, jak je aktivita LPL regulována akutním podáním alkoholu zdravým dobrovolníkům. Aktivita...
|
|
| |
|
| |
|
|
Pohybová terapie u pacientů s diabetes mellitus 2. typu
Pelíšková, Pavlína ; Kohlíková, Eva (vedoucí práce) ; Vokrouhlický, Lubor (oponent) ; Vrablík, Michal (oponent)
SOUHRN Problém: Aerobní vytrvalostní cvičení je tradičně považováno za nejlepší druh pohybové aktivity u pacientů s diabetes mellitus 2. typu (DM2T). Nejčastěji doporučovanou formou je kontinuální trénink na určité intenzitě zátěže. Intervalový trénink patří mezi méně využívané způsoby, přestože se řadí mezi prokazatelně účinné, díky možnosti trénovat na vyšších intenzitách zátěže. Hypotéza: Dlouhodobá individuálně stanovená pohybová terapie pacientů s DM2 léčených dietou a perorálními antidiabetiky (PAD) má prokazatelný objektivní vliv na zlepšení stavu pacientů s DM2 daného metabolickou kompenzací a na jejich antropometrické a zátěžové parametry. Představená pohybová terapie vede v krátkodobém horizontu ke zlepšení a v dlouhodobém horizontu k udržení jejich zdravotního stavu. Cíl: Cílem disertační práce je prokázat pozitivní vliv dlouhodobé individuálně dávkované pravidelné pohybové terapie na stav pacientů s DM 2. Metoda: Výzkumný soubor je tvořen pacienty (muži i ženami) s diagnózou DM2T po vysazení inzulinoterapie a její náhradou perorálními antidiabetiky. Skupina 31 pacientů léčených PAD, dietou a dosud vykonávaným pohybovým režimem je srovnávána se skupinou 31 pacientů léčených dietou, PAD a definovanou pohybovou terapií. U všech pacientů byly před zahájením, v průběhu programu v okamžiku 3 měsíce od...
|
|
|
Edukace u pacienta s diagnózou infarkt myokardu
Frantesová, Lucie Michala ; Vrablík, Michal (oponent) ; Pavlíková, Pavla (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je "Edukace pacienta s diagnózou infarkt myokardu". Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je rozčleněna do několika kapitol, ve kterých je věnována pozornost infarktu myokardu, jeho lokalizaci, faktorům ovlivňujících jeho vznik, diagnostice a terapii. Dále se v teoretické části zabývám edukací a samotným edukačním procesem u pacienta se srdečním infarktem. V praktické části jsou v jednotlivých kapitolách popsány metodika, hypotézy a cíle práce. Další kapitoly zobrazují grafy a tabulky znázorňující srovnání zkoumaných skupin a výsledky výzkumu. Výsledky jsou následně hodnoceny a rozebírány. Cílem této výzkumné práce bylo zjistit, do jaké míry pacienti absolvují edukační program a zda mají edukace vliv na změnu jejich chování. Bylo stanoveno několik hypotéz a to, že pacienti edukační program akceptují, edukovaná skupina dosáhne lepších výsledků ve sledovaných hodnotách než kontrolní skupina a že edukace mají vliv na změnu chování pacientů. Na základě výsledků výzkumu lze však konstatovat, že hypotézy se nepotvrdily. I přes rozsáhlou edukaci intervenované skupiny během hospitalizace a v průběhu jednoho roku po ní došlo u této skupiny k nárůstu hmotnosti a nebyl zaznamenán významný pokles LDL cholesterolu. Podobně dopadla i kontrolní skupina. Závěrem...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.