|
|
Mezinárodní souvislosti postavení německé menšiny v meziválečném Československu (1918-1939)
Concepcionová, Simona ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Předmětem následující diplomové práce je německá menšina v Československu v období mezi dvěma světovými válkami. Čeští Němci v této době sehráli specifickou roli nestátního aktéra mezinárodních vztahů - stali se nástrojem k rozvrácení tehdejší první československé republiky. Tzv. sudetoněmecká otázka sloužila v diplomatické hře jako prostředek nátlaku, jehož prostřednictvím se testoval tehdejší stav mezinárodní mocenské konstelace ve střední Evropě. Má diplomová práce je případovou studií zabývající se situací, kdy nestátní aktér, v tomto případě národnostní menšina, může v určitých mezinárodních souvislostech a za určitých podmínek destabilizovat mezinárodní systém, zde versaillský. Češi a Němci společně obývali a obhospodařovali jedno území po celá staletí. Bohužel kombinace nerozhodných československých politiků, zákonů částečně znevýhodňující menšiny v ČSR, tvrdého dopadu hospodářské krize v Sudetech a geopolitických nároků sousedního Německa, vyústila v separatistické snahy sudetských Němců. Má diplomová práce objasňuje okolnosti, které vedly k mezinárodnímu zájmu o sudetoněmeckou otázku. Cílem práce je tedy objasnění okolností, které vedly k mezinárodnímu zájmu o sudetoněmeckou otázku, za přítomnosti nacistického Německa, které na tyto snahy působilo z pozadí, kontrolovalo je a podporovalo. Ve vývoji dějin sehrály svou úlohu také vítězné mocnosti, které svou politikou appeasementu svým způsobem přistoupily na německá pravidla hry a napomohly tak vypuknutí 2. světové války.
|
|
|
Zahraniční politika fašistické Itálie
Kosejková, Barbora ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá italskou zahraniční politikou v období fašismu. Hlavním cílem této práce je analyzovat italskou zahraniční politiku v letech 1922-1943 a vytyčit její hlavní charakteristiky, motivy a důsledky. K dosažení tohoto cíle se práce zaměřuje na vývoj Italského království a jeho zahraniční politiky od sjednocení po pád fašistického režimu, včetně vývoje fašismu jako ideologie a jako režimu. Hlavní část se soustředí na meziválečné období skrze italský imperialismus a vztahy s evropskými mocnostmi, jako Velká Británie a Francie, a zrovna tak vztahy s nacistickým Německem.
|
|
|
Konflikty a soužití v česko-německých vztazích - regionální reflexe
Dimpflová, Michaela Pavlína ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá často diskutovaným tématem česko-německých vztahů, jejich vývojem v minulosti a v současnosti se zaměřením na vzájemné vztahy a spolupráci v příhraničí po pádu železné opony. V úvodu práce je nastíněn historický vývoj soužití Čechů s Němci na českém území, který však byl konflikty světových válek a odsunem německého obyvatelstva přerušen a nabyl nových pozitivních rozměrů až po ukončení ideologického konfliktu mezi Východem a Západem. Cílem práce bylo nejen zhodnocení česko-německých vztahů z hlediska historického, ale rovněž zjištění, jak se vyvíjely vztahy, spolupráce a vnímání obou sousedů na konkrétním příkladu dvou obcí v příhraničí po roce 1989.
|
|
|
Síla a diplomacie v politice G. I. Caesara
Zima, Filip ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Práce studuje pojetí a řízení diplomacie Římské republiky. Charakterizuje vývoj mezinárodního postavení římské říše, soustředí se na její expanzi silou a expanzi pomocí diplomacie. Na příkladech z života G. I. Caesara analyzuje použití soft a hard power ve vnitropolitické činnosti, zahraniční politice a mezinárodních vztazích antického světa. Jejím hlavním cílem je objasnit roli diplomacie a síly a způsob jejich využití v politice G. I. Caesara během procesu nabytí absolutní moci v Římské republice.
|
|
|
Úsilí o prvou hegemonii versus rozšiřování mocenské roztříštěnosti po Studené válce
Štaif, Vít ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Eichler, Jan (oponent) ; Anděl, Petr (oponent)
Text se zaměřuje na záměr státní politiky získat po skončení Studené války postavení první světové hegemonie. Vzhledem k tehdejšímu mnohostrannému vlivu USA v zahraničí, a k významným americkým představám o jeho povaze, sleduje v této souvislosti zvláště právě jejich rozhodování. Zároveň se také snaží přiblížit způsob, jehož prostřednictvím se k této působnosti vymezovali ostatní význační aktéři světové politiky, nezávisle na jejich státní anebo jiné podobě, a na jejich vztahu k USA, jakožto k nejsilnějšímu uchazeči v úsilí o nabytí první světové hegemonie. Soutěž o moc se zde představuje hlavně vhledem do průběhu střetů, s nimiž se po Studené válce setkávali, a které ovlivňovali. Text se soustřeďuje na ty politické a bezpečnostní výzvy, do nichž kromě USA rovněž ve značné míře zasahovala mezinárodní společenství, především OSN, NATO a EU, anebo příležitostně uzavřená spojenectví. Výhled na hegemoniální možnosti v příštích letech potom předkládá v závěru.
|
|
|
Dichotomie ukrajinské identity
Žernov, Denis ; Doubek, Vratislav (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Dichotomie ukrajinské identity Abstrakt Tato rigorózní práce se zabývá ukrajinskou dichotomií identit a využívá k tomu dvou paralelně existujících ukrajinských narativů. Při hledání konfliktních linií prochází klíčové momenty 20. století, které sehrály zásadní roli ve formování této dichotomie. Velkou pozornost věnuje modernizaci ukrajinské společnosti ve 20. a 30. letech 20. století. Také se zabývá tím, jaký měly vliv nedokončené nadnárodní projekty carského Ruska a Sovětského svazu na formování těchto dvou ukrajinských narativů až do současného ukrajinského státu. Práce dochází k závěru, že definitivní podobu ukrajinské identity bude možno posoudit teprve, dojde-li k zformování nové východoslovanské nadnárodní identity. KLÍČOVÁ SLOVA: DICHOTOMIE MODERNIZACE NARATIV IDENITIA RUSKÝ UKRAJINSKÝ SOVĚTSKÝ VÝCHODOSLOVANSKÝ
|
|
|
Zdroje problémů identity ukrajinských elit
Žernov, Denis ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Doubek, Vratislav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problémy identity ukrajinských elit a využívá k tomu dvou paralelně existujících ukrajinských narativů. Při hledání konfliktních linií prochází klíčové momenty 20. století, které sehrály zásadní roli ve formování ukrajinských identit. Velkou pozornost věnuje modernizaci ukrajinské společnosti ve 20. a 30. letech 20. století. Také se zabývá tím, jak silný vliv mělo formování sovětského národa na tyto dva ukrajinské narativy, využívaje k tomu těsných historických vazeb ukrajinského a ruského národa. Tyto vazby stále ovlivňují formování ukrajinských identit, ale v práci se dochází k závěru, že definitivní podobu ukrajinské identity bude možno posoudit teprve po zformování nové nadnárodní identity, analogické sovětské. KLÍČOVÁ SLOVA: ELITY MODERNIZACE NARATIV IDENITIA RUSKÝ UKRAJINSKÝ SOVĚTSKÝ
|
|
|
Sovětská veřejná diplomacie. Velká Británie a Francie v zahraniční politice SSSR. 1935-1938.
Kolenovská, Daniela ; Reiman, Michal (vedoucí práce) ; Litera, Bohuslav (oponent) ; Voráček, Emil (oponent)
V polovině třicátých let minulého století došlo k proměně sovětského vztahu k Velké Británii a Francii, s nimiž Moskva zamýšlela vytvořit antifašistickou koalici. Sovětský svaz využil k podpoře svého slabého postavení v této koalici síť institucí vytvořených v předchozím desetiletí sovětskou veřejnou diplomacií. Přetože se mu tak podařilo mobilizovat britskou a zejména francouzskou veřejnost pro své cíle, jeho ekonomická a bezpečnostní očekávání od nového spojenectví zůstala nenaplněna. Nefunkčnost uvažovaného systému kolektivní bezpečnosti se projevila v zásadně odlišných postojích Moskvy, Londýna a Paříže ke Španělské občanské válce a Moskva na něj proto rychle rezignovala.
|
|
| |
|
|
Ukrajinské prezidentské volby 2004, 2010, volební geografie
Chmelařová, Alžběta ; Voráček, Emil (vedoucí práce) ; Koubek, Jiří (oponent)
Práce se snaží zachytit tendence ve vývoji ukrajinské volební geografie a charakterizovat volební chování ukrajinských voličů v období 2004-2010, s důrazem na prezidentské volby 2010. Ukrajinský elektorát je stabilně regionálně rozdělený, toto dělení můžeme pozorovat už od zisku ukrajinské nezávislosti, Oranžová revoluce tento fakt jen prohloubila a zvýraznila. Prezidentské volby 2010, první prezidentské volby po událostech Oranžové revoluce, se odehrály podle stejného vzoru, ale s jiným výsledkem. Práce se proto pokouší objasnit faktory, které vedly k vítězství Viktora Janukovyče, poraženého kandidáta a antihrdiny z roku 2004. Klíčová slova: volební geografie, prezidentské volby, Ukrajina, Julije Tymošenková, Viktor Janukovyč, volební chování, Oranžová revoluce, regionalismus
|
host ::
RSS.