|
|
Vzdělávání řídících pracovníků v zařízeních školního stravování a školních jídelnách
Vondráčková, Stanislava ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání vedoucích školních jídelen. Jejím cílem je zmapovat současný stav a možnosti vzdělávání řídících pracovníků v oblasti školního stravování v Královéhradeckém kraji. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje charakteristice dalšího vzdělávání a rovněž právnímu rámci, který se této problematiky týká. Ve druhé části práce jsou popsány poznatky získané prostřednictvím provedeného dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na několik skupin respondentů. Tyto poznatky jsou vzájemně porovnány a konfrontovány s publikovanými výzkumy.
|
|
|
Podmínky vstupu do funkce ředitele ve vybraných evropských zemích
Vondráčková, Stanislava ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá podmínkami vstupu do funkce a přípravou ředitele školy ve vybraných evropských zemích. V teoretické části se věnuje současné situaci ředitelů škol, jejich možné profesní podpoře a přípravě před vstupem do funkce. Zabývá se i rolí ředitele školy, kompetencemi a procesem získávání a výběru ředitelů škol. Výběr kvalitních ředitelů škol a jejich příprava, mohou významně ovlivnit efektivitu škol a kvalitu vzdělávaných. Z toho důvodu jsme zjišťovali, jaké podmínky pro vstup do funkce ředitelé škol mají a zda se jejich příprava a proces náboru mění. Ve vybraných evropských zemích jsme popsali a komparovali proces získávání, výběru a přípravy ředitelů škol v letech 1994 až 2012. Výsledky, které přinášíme, ukazují na měnící se roli ředitele školy, rostoucí požadavky na práci ředitele školy, zvyšující se význam přípravy a vzdělávání budoucích ředitelů škol i potřebu přilákat do škol talentované vůdce. I když jsou podmínky vstupu do funkce ředitele školy ve vybraných evropských zemích různé a v mnoha případech specifické, některé problémy, které řeší, jsou podobné. Z toho důvodu mohou výsledky přinést podněty i inspiraci pro současné i budoucí ředitele škol a pro všechny, které vzdělávání zajímá. KLÍČOVÁ SLOVA: ředitel školy, změny, evropské země
|
|
|
Podmínky vstupu do funkce ředitele ve vybraných evropských zemích
Vondráčková, Stanislava ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Tureckiová, Michaela (oponent)
Diplomová práce se zabývá podmínkami vstupu do funkce a přípravou ředitele školy ve vybraných evropských zemích. V teoretické části se věnuje současné situaci ředitelů škol, jejich možné profesní podpoře a přípravě před vstupem do funkce. Zabývá se i rolí ředitele školy, kompetencemi a procesem získávání a výběru ředitelů škol. Výběr kvalitních ředitelů škol a jejich příprava, mohou významně ovlivnit efektivitu škol a kvalitu vzdělávaných. Z toho důvodu jsme zjišťovali, jaké podmínky pro vstup do funkce ředitelé škol mají a zda se jejich příprava a proces náboru mění. Ve vybraných evropských zemích jsme popsali a komparovali proces získávání, výběru a přípravy ředitelů škol v letech 1994 až 2012. Výsledky, které přinášíme, ukazují na měnící se roli ředitele školy, rostoucí požadavky na práci ředitele školy, zvyšující se význam přípravy a vzdělávání budoucích ředitelů škol i potřebu přilákat do škol talentované vůdce. I když jsou podmínky vstupu do funkce ředitele školy ve vybraných evropských zemích různé a v mnoha případech specifické, některé problémy, které řeší, jsou podobné. Z toho důvodu mohou výsledky přinést podněty i inspiraci pro současné i budoucí ředitele škol a pro všechny, které vzdělávání zajímá. KLÍČOVÁ SLOVA: ředitel školy, změny, evropské země
|
|
|
Vzdělávání řídících pracovníků v zařízeních školního stravování a školních jídelnách
Vondráčková, Stanislava ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou dalšího vzdělávání vedoucích školních jídelen. Jejím cílem je zmapovat současný stav a možnosti vzdělávání řídících pracovníků v oblasti školního stravování v Královéhradeckém kraji. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se věnuje charakteristice dalšího vzdělávání a rovněž právnímu rámci, který se této problematiky týká. Ve druhé části práce jsou popsány poznatky získané prostřednictvím provedeného dotazníkového šetření, které bylo zaměřeno na několik skupin respondentů. Tyto poznatky jsou vzájemně porovnány a konfrontovány s publikovanými výzkumy.
|
|
|
Vliv půdních aditiv na regulaci příjmu rizikových prvků a živin rostlinami
Vondráčková, Stanislava ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Pěstování rostlin na půdách silně kontaminovaných rizikovými prvky je problematické, neboť vysoké koncentrace rizikových prvků v půdách mohou být pro řadu tolerantních rostlin fytotoxické, případně způsobit i jejich úhyn. Vápnění nebo aplikace fosforečných aditiv omezují mobilitu řady rizikových prvků v půdách a mohou tak být vhodným opatřením pro kontaminované půdy. Zvolená půdní aditiva nemají vliv jen na mobilitu rizikových prvků, ale také na mobilitu živin v půdě. Nevhodně zvolené půdní aditivum nebo jeho nevhodná aplikační dávka může omezit příjem živin, vyvolat jejich deficienci a znemožnit tak pěstování rostlin na kontaminovaných půdách. Na stabilizovaných půdách je proto potřebné testovat i reakce tolerantních rostlin (bylin i dřevin) a pro půdy silně kontaminované rizikovými prvky hledat nejvhodnější kombinaci půdního aditiva a tolerantní rostliny.
Experimentální část doktorské práce byla rozdělena na inkubační experimenty a nádobové pokusy. V modelových inkubačních experimentech byla během 42 dnů posuzována účinnost vápenatých hmot a fosforečných aditiv pro stabilizaci toxických prvků (As, Cd, Pb, Zn) a mikroprvků (Fe, Mn). Zvolená aditiva byla aplikována do slabě kyselé a alkalické silně kontaminované půdy ve třech dávkách. V nádobových pokusech byly posuzovány reakce tolerantních rostlin (šťovík tupolistý, vrba Smithova), pěstovaných v silně kontaminovaných půdách stabilizovaných vápněním nebo aplikací fosforečných aditiv. V rámci pokusů byl hodnocen růst a mortalita rostlin, produkce biomasy rostlin, labilní koncentrace široké škály prvků v půdě a dále jejich celkové obsahy v rostlinné biomase.
Ve slabě kyselé půdě byly potenciálně mobilizovatelné koncentrace Cd, Pb, Zn a Mn během 42 dnů inkubace více imobilizovány aplikací rychle rozpustných aditiv (vápno, superfosfát) než pomalu rozpustných aditiv (dolomit, mletý fosfát). Stabilizace půdy vápnem v kombinaci s listovou aplikací železa se projevilo jako nejvhodnější opatření pro zvýšení produkce biomasy vrb a snížení toxických prvků, zejména Cd a Zn, ve slabě kyselé půdě. Počáteční fáze růstu šťovíků negativně ovlivňovala vysoká dostupnost Ca, Cd, Pb a Zn v půdách. Šťovík tupolistý s nízkou akumulací (exkludační) se ve vyvápněných půdách a v alkalické půdě ošetřené superfosfátem choval jako rostlina s běžnou až s vysokou akumulací (indikační až akumulační) rizikových prvků. V alkalické půdě se šťovík tupolistý navíc choval i jako hyperakumulační rostlina Al. Určování rostlin vhodných pro fytoremediace by proto mělo být prováděno obezřetně s ohledem na vlastnosti rostlin a chemické vlastnosti půd.
|
host ::
RSS.