|
|
Rhythmic differences between Welsh English and the British standard
Hejná, Michaela ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Dušková, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá rytmickými rozdíly mezi velšskou angličtinou a britským standardem. Úžeji se specializuje na varianty měst Cardiff a Aberystwyth. Teoretická kapitola v první části shrnuje přístupy k rytmu z hlediska fyziologického, akustického, percepčního a fonologického. Druhá část poskytuje stručný popis britského standardu, velštiny a velšských angličtin a věnuje se dosavadním poznatkům týkající se dané problematiky obzvláště ve velšských nářečích angličtiny. Poslední, třetí část, slouží jako přehled základních přístupů k hledání akustických korelátů rytmu (%V, ∆C, ∆V, PVI, varco, RR, YARD). Zbylé kapitoly práce se věnují materiálové studii, pro niž byly obstarány příslušné nahrávky. Segmentace byla provedena na bázi segmentačních pravidel navržených Machačem a Skarnitzlem 2009. Pro velšské mluvčí byl rytmus zkoumán na čtyřech respondentech pro každou z vybraných oblastí Walesu ve věkovém rozpětí 35-39 let pro skupinu z Cardiffu a 29-39 pro skupinu z Aberystwyth. Výsledky byly porovnány s výzkumem Volína a Polláka z roku 2009, který mimo jiné na bázi stejného textu, který byl využit při sběru dat pro výzkum této diplomové práce, poskytl výsledky rytmických hodnot dle ukazatelů %V a ∆C pro britský standard. Ukázalo se, že velšské angličtiny osmi respondentů mají obdobné hodnoty pro ∆C a %V...
|
|
|
Fonotaktická osnova českého slova a mluvního taktu
Churaňová, Eliška ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Palková, Zdena (oponent)
Tato diplomová práce předkládá zevrubný popis konsonanticko-vokalické struktury spisovné mluvené češtiny. Úvodní část je věnována přístupům a poznatkům souvisejícím s kombinatorikou a distribucí zvukových jednotek v řeči: pojednány jsou otázky řečového rytmu, aspekty členění souvislé řeči na promluvové úseky a mluvní takty a problematika fonotaktiky jazyků obecně i konkrétně češtiny. Na základě nahrávek 12 profesionálních mluvčích češtiny o celkovém rozsahu 6639 slov a 5368 mluvních taktů byly vytvořeny soubory dat, díky kterým bylo možné popsat CVCV struktury českých slov a mluvních taktů. Ve výsledcích tohoto výzkumu jsou uvedeny počty slov a taktů a jejich vztahy, četnost slovních druhů, počty hlásek ve slovech a taktech; zohledněny jsou i slabikotvorné likvidy a ráz. Dále je podán přehled nejčastějších CVCV vzorců slov a taktů a jejich variability v rámci slovních druhů. Poslední část práce se zabývá frekvencemi výskytu konsonantů a vokálů a jejich dvojic a trojic na různých místech v jednotce. Výsledky jsou průběžně porovnávány mezi sebou a také jsou srovnávány s výzkumem provedeným na rozsáhlejším psaném korpusu SYN2005 (2009). Tato práce může poskytnout základ pro další bádání v souvisejících jazykových oblastech (např. fonotaktika dialektů, mluvních stylů češtiny apod.).
|
|
|
Ukazatele identity mluvčího v oblasti temporálních modulací řečového signálu
Weingartová, Lenka ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
AbstraktAbstraktAbstraktAbstrakt Tato diplomová práce se zabývá rozpoznáváním mluvčího, a to konkrétně v oblasti temporálních změn v řečovém signálu. Po krátkém úvodu do forenzní fonetiky podává přehled přístupů a faktorů, které napomáhají nebo naopak zabraňují úspěšnému rozpoznání. Následně jsou představeny současné přístupy k temporální struktuře řeči a především k metodám její analýzy. Praktickou část práce pak tvoří experiment, který zjišťuje přínos některých temporálních ukazatelů k rozpoznávání mluvčího. Tyto ukazatele jsou %V (poměrné zastoupení vokalických intervalů ve větě), ΔV a ΔC (směrodatná odchylka vokalických, respektive konsonantických intervalů v rámci věty), VarcoV a VarcoC (normalizace předchozích ukazatelů vzhledem k průměrnému trvání daných intervalů) a indexy párové variability (PVI) pro vokalické i konsonantické intervaly, normalizované i nenormalizované. Kromě toho je k zachycení lokálních změn tempa a obzvláště závěrového zpomalování použit ukazatel LAR (převrácená hodnota vzdálenosti středů dvou následujících vokalických intervalů). Zatímco první zmíněné ukazatele nejsou v rozlišení mluvčích příliš úspěšné, LAR se zdá být velmi dobrým nástrojem pro zachycení individuálních rysů mluvčích. Pro praktické využití tohoto ukazatele bude ale potřeba další výzkum, zejména na větším vzorku...
|
|
|
Zvukové vlastnosti jednoslabičných slov v semispontánním dialogu a hlasitém čtení
Ondrušková, Lucie ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá temporálními vlastnostmi jednoslabičných synsémantických slov je, se, že ve spontánních a čtených projevech. Pro jejich zkoumání byla pořízena nahrávka projevů šesti mluvčích, tří mužů a tří žen, kteří nejprve přečetli text, a poté s nimi byl nahrán spontánní dialog. Kromě rozdílů v trvání mezi oběma typy projevů bylo zkoumáno, jaký vliv mají na trvání slov je, se, že tyto faktory (zaměřili jsme se podrobněji na spontánní projevy): pozice slova v taktu, přítomnost přízvuku, přítomnost pauzy a osobnost mluvčího. Ukázalo se, že typ projevu má významný vliv především na poměr trvání hlásek ve zkoumaných slovech - a to u slov je, že. Slovo se v tomto ohledu typem projevu ovlivněno nebylo - a celkově můžeme říci, že se jevilo jako velmi stabilní element. Styl projevu neovlivnil ani průměrné trvání slov. Měl však vliv na variabilitu tohoto trvání - ta se ukázala jako vyšší v projevech spontánních. Rovněž další zkoumané faktory měly na trvání slov dopad. Významně ho ovlivnila především pozice, přičemž největší zásluhu na tom měla slova, která tvořila samostatný takt. V této pozici byla zkoumaná slova delší než slova v ostatních pozicích. Pro slova je, se byl rovněž nalezen významný rozdíl u pozice mediální, kde bylo trvání slov vůči ostatním pozicím kratší. Také se ukázalo, že slova...
|
|
|
Segmentální struktura čínské slabiky
Třísková, Hana ; Heřmanová, Zdenka (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent) ; Uher, David (oponent)
Predkládaná práce se zabývá segmentální slabikou standardní cínštiny putonghua (kodifikovaná varieta cínštiny v CLR). Nechává stranou tónovou složku slabiky. Práce zkoumá všechna hlavní témata fonologického a fonetického popisu izolované cínské segmentální slabiky, resp. zpusoby, kterými jsou analyzována v široké literature - jak cínské, tak i západní provenience. K problému pristupujeme z hlediska výuky cínštiny jako druhého jazyka, kde zvládnutí inventáre slabik (cca 400 segmentálních, 1300 tónických slabik) predstavuje základní krok pri studiu výslovnosti. Nedostatecné zvládnutí výslovnosti izolovaných slabik nevyhnutelne poškozuje budoucí úroven celkové kompetence studenta v mluveném jazykovém projevu. Dané téma proto pokládáme za velmi duležité. Protože latinizacní systém pinyin, který byl vyvinut v CLR (oficiálne schválen 1958), je dosud zjevne jedinou prakticky použitelnou fonologickou bází pro pedagogické úcely, tato práce nemá v úmyslu prosadit vlastní fonologickou interpretaci struktury cínské slabiky (ac i takové námety predložíme). Poté, co provedeme široké srovnání existujících analýz a jejich pro a proti, budeme se snažit vybrat taková rešení, která jsou nejvýhodnejší pro úcely praktické výuky výslovnosti. Spolu s tím, že prijímáme pinyin jako fonologický základ, budeme se primlouvat za...
|
|
|
Harmonicita jako možný indikátor hranic mezi segmenty v češtině
Heranová, Jana ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat harmonicitu jako indikátor hranic mezi segmenty v češtině. V naší analýze jsme se soustředili na spojení znělých a neznělých segmentů, konkrétně na spojení neznělých obstruentů a vokálů. Nejdřív jsme se pokusili zmapovat průběh křivky harmonicity v oblasti přechodu mezi segmenty. Na základě výsledků jsme sestavili klasifikaci průběhů harmonicity, která sloužila jako východisko pro posouzení vztahu mezi průběhem křivky harmonicity a umístěním manuálně určené hranice mezi segmenty. Výsledky, tj. časové intervaly, v kterých je umístěna většina hranic, naznačují, že se harmonicita projevila jako slibný indikátor hranic mezi segmenty. Dalším krokem výzkumu, jehož cílem je implementace harmonicity do softwaru pro automatickou segmentaci řeči, bude prozkoumání přesnosti segmentace za použití různých nastavení pro měření harmonicity.
|
|
|
Zvuková variabilita českých tázacích vět ve spontánní řeči
Hýblová, Lucie ; Volín, Jan (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Cilem tohoto vyzkumu bylo analyzovat a popsat zvukovou variabilitu ceskych tazacich vet, zejmena ve spontannim dialogu. Hlavnim zamefenim by! podrobny popis konkretniho melodickeho prubehu a srovnani zvukovych charakteristik ve spontannim a Ctenem projevu. Ukolem bylo zjistit, jakym zpusobem ovlivnuje spontannost a dialogicnost melodicke kontury, nebot' tato oblast neni v cestine doposud uspokojive prozkoumana. Vychodiskem byla melodicka schemata ve fonologickych popisech ceske intonace a jejich charakteristicke vlastnosti. Sledovana byla variabilita, vyskyt a chovani ruznych typu otazek ve spontanni feci. V obou databazich jsme vyclenili nekolik typu otazek, krome standardnich doplnovacich a zjist'ovacich otazek se jednalo o jejich situacni modifikace a o modifikace, u nichz se rozchazi obsahova a formalni stranka. Vysledky ukazaly, ze typy vyclenene na zaklade semantickem vykazuji obdobne chovani, co se distribuce tyee, typy shodne formalne se chovaji odlisne. Nejcastejsim typem otazky ve spontannich textech byla v nasem vzorku zjist'ovaci otazka, vcetne vsech modifikaci zaujimala pomer 5: 1 vliCi otazce doplnovaci. Nejvetsi objem v nasich databazich zaujimaji otazky jednousekove, ve spontanni databazi jsou pak u jednousekovych castejsi otazky jednotaktove. u vetsiny otazek se melodem realizoval na...
|
|
|
Intonace jednoslabičného slova jako součásti víceslabičného taktu
Spilková, Helena ; Volín, Jan (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Diplomová práce se soustřeďuje na zkoumání melodických vlastností složených taktů, tj. taktů, jejichž součástí je jednoslabičné slovo. Výchozím postupem je analýza melodického průběhu dvojznačných řetězců slabik, z nichž jedna varianta vždy obsahuje jednoslabičné slovo v různých pozicích a druhá varianta obsahuje pouze víceslabičná slova. Informace o melodickém průběhu jsou současně uváděna do souvislosti s výsledky poslechového testu, které poskytují zpětnou vazbu o percepčním dojmu daných realizací. Pomocí porovnání různých realizací práce směřuje k odhalení melodických schémat, která se u složených taktů vyskytují narozdíl od taktů jednoslovných. Součástí práce je také návrh systému melodické transkripce na úrovni taktů.
|
|
|
Formant field characteristics of low vowels in standard British English
Syslová, Jana ; Skarnitzl, Radek (oponent) ; Volín, Jan (vedoucí práce)
Standard British English vowels have always drawn ample attention among phoneticians. It is certainly due to the fact that Standard British English served as a referential variety not only for educational purposes. However, few of the studies analysed data drawn from natural connected speech. Mostly artificial conditions created for measuring the acoustic properties of vowel formant frequencies resulted in vowels relatively neatly separated, whereas studies of connected speech usually reveal considerable overlaps between the regions of vowels in the vowel space. Earlier studies have reported on the effects of different immediate environment on vowels, yet these also derive from controlled speech recorded in laboratory conditions. Data collected in this manner are further used to describe vowel changes over certain time periods and they also serve in research of vowel perception. In comparison to that, the aim of the present study was to analyse the formant field characteristics of Standard British English vowels in a representative sample of connected speech. The study is confined only to the low vowel region of Standard British English mainly because of the extent of analysis that would have to be conducted if all the vowels were included. Besides that, the region of the English low vowels has a special...
|
|
|
Intonační charakteristika promluvových úseků v delší výpovědi
Čepelák, Ondřej ; Volín, Jan (oponent) ; Palková, Zdena (vedoucí práce)
Výzkum intonace se těší velkému zájmu již od druhé poloviny 20. století. Jednou příčinou je intenzivní rozvoj počítačové techniky a softwaru, který poskytuje stále přesnější metody měření a umožňuje použití stále větších množství dat. Díky tomu se lze věnovat jak zpřesňování dřívějších výsledků nebo jejich konfrontaci se současným stavem (např. Jašová 2001; Hedbávná 2002), tak výzkumu voblastech, kde dřívější metody selhávaly, kde měření bylo příliš pracné nebo kde nebylo možné provést měření na systematicky uspořádaném a dostatečně velkém materiálu. K posledně jmenované problematice chce přispět tato práce. Druhou příčinou zvýšeného zájmu o výzkum intonace je rozmach komunikačních technologií a široká oblast jejich využití (např. automatická hlášení v telekomunikacích, hlasové ovládání některých funkcí vautomobilech a mluvící navigační systémy, v neposlední řadě pak software pro zrakově postižené). Současná situace tedy zdánlivě poskytuje vhodné nástroje i motivaci právě k zjišťování nových informací (nejen) o suprasegmentální stránce jazyka. Jak uvádí Volín (2004, 5), "málokdo věří v možnost vyvíjet dokonalejší syntetizéry nebo rozpoznávače řeči bez výzkumu intonace." Na druhé straně však stojí omezené možnosti výsledky interpretovat či zobecňovat a úspěšně je implementovat, přestože byly získány...
|
host ::
RSS.