|
|
Segmentální struktura čínské slabiky
Třísková, Hana ; Heřmanová, Zdenka (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent) ; Uher, David (oponent)
Predkládaná práce se zabývá segmentální slabikou standardní cínštiny putonghua (kodifikovaná varieta cínštiny v CLR). Nechává stranou tónovou složku slabiky. Práce zkoumá všechna hlavní témata fonologického a fonetického popisu izolované cínské segmentální slabiky, resp. zpusoby, kterými jsou analyzována v široké literature - jak cínské, tak i západní provenience. K problému pristupujeme z hlediska výuky cínštiny jako druhého jazyka, kde zvládnutí inventáre slabik (cca 400 segmentálních, 1300 tónických slabik) predstavuje základní krok pri studiu výslovnosti. Nedostatecné zvládnutí výslovnosti izolovaných slabik nevyhnutelne poškozuje budoucí úroven celkové kompetence studenta v mluveném jazykovém projevu. Dané téma proto pokládáme za velmi duležité. Protože latinizacní systém pinyin, který byl vyvinut v CLR (oficiálne schválen 1958), je dosud zjevne jedinou prakticky použitelnou fonologickou bází pro pedagogické úcely, tato práce nemá v úmyslu prosadit vlastní fonologickou interpretaci struktury cínské slabiky (ac i takové námety predložíme). Poté, co provedeme široké srovnání existujících analýz a jejich pro a proti, budeme se snažit vybrat taková rešení, která jsou nejvýhodnejší pro úcely praktické výuky výslovnosti. Spolu s tím, že prijímáme pinyin jako fonologický základ, budeme se primlouvat za...
|
|
|
Word-class flexibility in classical Chinese: verbal and adverbial uses of nouns
Zádrapa, Lukáš ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Uher, David (oponent) ; Behr, Wolfgang (oponent)
Ustrednim tematem disertacni pnice je slovesne a pfislovecne pouziti podstatnych jmen v klasicke Cinstine (5.-3. st. pr. n. I.), spadajici v tradicni cinske filologie pod pojem hU6yong cili "zive" uziti slova. Jeji neoddelitelnou soucasti je vsak i shrnuti predchoziho vyzkumu v cinstine i v zapadnich jazycich a predevsim teoreticky uvod do problematiky slovnich druhu v tomto izolujicim jazyce. Cilem pfitom neni vycerpavajici pojednani 0 prislusnem jazykovem jevu, nybrz novy pohled na nej, preformulovani otazek s nim spojenych a pokus 0 vyuziti netradicniho teoretick6ho ramce - jmenovite kognitivni lingvistiky - pro jeho popis. Na jeho zaklade se snazim sjednotit vlastni postrehy ziskane z jazykoveho materiaIu i postfehy predeslych autorU, nejsou-li prespfflis zatizeny zvlastnostmi teorii, 0 nez se opirali, a vytezit v nejvyssi mozne mire poznatky vsech disciplin, ktere se sledovanY'm jevem souviseji. Nechame-li stranou zastresujici obory, jako je syntax, semantika a lexikologie, jedna se 0 vzajemne provazany mnohodisciplinarni komplex zahrnujici napr. teorii slovotvorby, teorii interpretace neologizmu, terminografii, pragmatiku, stylistiku, sociolingvistiku (Si psycholingvistiku. Mimo to je mozno cerpat zvhist' ze studii 0 anglicke slovnedruhove konverzi, ktera ma k cinskemu hu6yongu velice blizko funkcne i...
|
|
|
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan?
Horálek, Adam ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uher, David (oponent)
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan? Práce si klade tři základní cíle - (1) vytvořit koncept vhodný pro komparaci rozdílných etnicit, (2) pomocí něj pak definovat odlišnosti etnicity v čínském kontextu a (3) tyto odlišnosti následně analyticky modelovat na případu Huiů a Dunganů. Druhá kapitola postuluje koncept etnicity jako sekundární identity, který se stává hlavním teoreticko-metodologickým rámcem práce. Z této perspektivy jsou následně diskutovány primární identity a dimenze, dohromady tvořící komponenty etnicity. Univerzálních komponentů etnicity je vymezeno celkem šest, přičemž mezi ně nejsou zařazeny politika, jež je interpretována jako kontext etnicity, a (etno)kultura, chápaná jako projev etnicity. Tato koncepce umožňuje komparaci jak odlišné percepce (emické pojetí), tak i odlišných kvalitativních rysů (etické pojetí) etnicit v jejich šesti základních rozměrech. Třetí kapitola se věnuje etnicitě Číny a etnickým politikám ve 20. a 21. století. Ústředním cílem je snaha o definici čínské oficiální kategorie minzu, její zasazení do kontextu evropských konceptů etnika a národa a její srovnání s pojetím národa v sovětské tradici, ze kterého vychází. Minzu je, na rozdíl od většiny ostatních prací, interpretováno spíše jako etnikum než národ a je chápáno jako politická jednotka, která je...
|
|
|
Tone realization differences in Hanoian and Saigonese dialects between reading and semi-spontaneous speech
Slówik, Ondřej ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Uher, David (oponent) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Hlavním cílem této disertace je popis rozdílů realizací tónů mezi hanojským s saigonským dialektem se zaměřením na situaci ve čteném a polospontánním mluveném projevu. Výzkum se zabývá zejména produkcí, avšak je doplněn i oddílem, který řeší problematiku percepce tónů s využitím percepčního testu. Oddíl 2.1. popisuje tonalitu a tónové jazyky v obecném smyslu. V oddíle 2.2. se popisuje vietnamský jazyk s důrazem na tónové inventáře obou zkoumaných dialektů. Zmiňuje se též vznik a vývoj tónů obecně i v rámci vietnamštiny. Třetí kapitola představuje metodu výzkumu, zejména výběr mluvčích, přípravu materiálu a nahrávek, extrakce dat a přípravu analýz a percepčního testu. Čtvrtá kapitola je rozdělena do tří oddílů. Oddíl 4.1. hovoří o realizacích tónů v izolaci a ve speciálně zvoleném kontextu. Jeho účelem je popsat chování tónů co nejméně ovlivněných okolními proměnnými. Výsledky této analýzy by měly být srovnatelné s již publikovanými studiemi na stejné téma. V oddíle 4.2. je na data nahlédnuto z kvantitativní perspektivy a výsledky této analýzy by měly věrněji reflektovat jazykovou realitu. Oddíl 4.3. představuje percepční test, jehož účelem je zmapovat schopnost rozlišování tónů mimo přirozený kontext. Výsledky analýz indikují zásadní rozdíly mezi konturami tónů hanojského a saigonského dialektu....
|
|
|
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan?
Horálek, Adam ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uher, David (oponent)
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan? Práce si klade tři základní cíle - (1) vytvořit koncept vhodný pro komparaci rozdílných etnicit, (2) pomocí něj pak definovat odlišnosti etnicity v čínském kontextu a (3) tyto odlišnosti následně analyticky modelovat na případu Huiů a Dunganů. Druhá kapitola postuluje koncept etnicity jako sekundární identity, který se stává hlavním teoreticko-metodologickým rámcem práce. Z této perspektivy jsou následně diskutovány primární identity a dimenze, dohromady tvořící komponenty etnicity. Univerzálních komponentů etnicity je vymezeno celkem šest, přičemž mezi ně nejsou zařazeny politika, jež je interpretována jako kontext etnicity, a (etno)kultura, chápaná jako projev etnicity. Tato koncepce umožňuje komparaci jak odlišné percepce (emické pojetí), tak i odlišných kvalitativních rysů (etické pojetí) etnicit v jejich šesti základních rozměrech. Třetí kapitola se věnuje etnicitě Číny a etnickým politikám ve 20. a 21. století. Ústředním cílem je snaha o definici čínské oficiální kategorie minzu, její zasazení do kontextu evropských konceptů etnika a národa a její srovnání s pojetím národa v sovětské tradici, ze kterého vychází. Minzu je, na rozdíl od většiny ostatních prací, interpretováno spíše jako etnikum než národ a je chápáno jako politická jednotka, která je...
|
|
|
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan?
Horálek, Adam ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Uher, David (oponent) ; Wicherkiewicz, Tomasz (oponent)
Etnicita Číny - kdo je Hui a kdo Dungan? Práce si klade tři základní cíle - (1) vytvořit koncept vhodný pro komparaci rozdílných etnicit, (2) pomocí něj pak definovat odlišnosti etnicity v čínském kontextu a (3) tyto odlišnosti následně analyticky modelovat na případu Huiů a Dunganů. Druhá kapitola postuluje koncept etnicity jako sekundární identity, který se stává hlavním teoreticko-metodologickým rámcem práce. Z této perspektivy jsou následně diskutovány primární identity a dimenze, dohromady tvořící komponenty etnicity. Univerzálních komponentů etnicity je vymezeno celkem šest, přičemž mezi ně nejsou zařazeny politika, jež je interpretována jako kontext etnicity, a (etno)kultura, chápaná jako projev etnicity. Tato koncepce umožňuje komparaci jak odlišné percepce (emické pojetí), tak i odlišných kvalitativních rysů (etické pojetí) etnicit v jejich šesti základních rozměrech. Třetí kapitola se věnuje etnicitě Číny a etnickým politikám ve 20. a 21. století. Ústředním cílem je snaha o definici čínské oficiální kategorie minzu, její zasazení do kontextu evropských konceptů etnika a národa a její srovnání s pojetím národa v sovětské tradici, ze kterého vychází. Minzu je, na rozdíl od většiny ostatních prací, interpretováno spíše jako etnikum než národ a je chápáno jako politická jednotka, která je...
|
|
|
Kniha Laozi. Překlad s filologickým komentářem
Sehnal, David ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Zádrapa, Lukáš (oponent) ; Uher, David (oponent)
Tato dizertační práce je komentovaným překladem jednoho z nejdůležitějších textů staročínské filozofie, knihy Laozi. Překlad je založen na podrobné jazykové analýze textu. Autor zanalyzoval všech zhruba 5000 slov, ze kterých se text skládá a pod každým z nich uvedl svoje chápání významu i syntaktické funkce daného slova v daném kontextu. V Předmluvě jsou vysvětlena základní metodologická východiska, je pojednáno o struktuře textu a je podáno jeho krátké filozofické shrnutí. V hlavní části práce, tj. v překladu s filologickým komentářem, je každá kapitola uvedena krátkou shrnující pasáží, kde se autor zamýšlí nad jejím možným poselstvím. Následuje staročínský originál s vyznačenými rýmovými stopami a jeho překlad do češtiny, který se snaží držet co nejblíže textu. Pak následuje filologický komentář, v němž autor transparentním způsobem předkládá výsledek své jazykové analýzy. Přílohou dané práce je slovník lexémů knihy Laozi, v němž je materiál vzniklý jazykovou analýzou uspořádán do hesel a hnízd dle jednotlivých lexémů a jejich syntaktických funkcí. Slovník je prvním pokusem svého druhu o sledování identity staročínských lexémů na základě jejich syntaktických paradigmat.
|
|
|
Segmentální struktura čínské slabiky
Třísková, Hana ; Heřmanová, Zdenka (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent) ; Uher, David (oponent)
Predkládaná práce se zabývá segmentální slabikou standardní cínštiny putonghua (kodifikovaná varieta cínštiny v CLR). Nechává stranou tónovou složku slabiky. Práce zkoumá všechna hlavní témata fonologického a fonetického popisu izolované cínské segmentální slabiky, resp. zpusoby, kterými jsou analyzována v široké literature - jak cínské, tak i západní provenience. K problému pristupujeme z hlediska výuky cínštiny jako druhého jazyka, kde zvládnutí inventáre slabik (cca 400 segmentálních, 1300 tónických slabik) predstavuje základní krok pri studiu výslovnosti. Nedostatecné zvládnutí výslovnosti izolovaných slabik nevyhnutelne poškozuje budoucí úroven celkové kompetence studenta v mluveném jazykovém projevu. Dané téma proto pokládáme za velmi duležité. Protože latinizacní systém pinyin, který byl vyvinut v CLR (oficiálne schválen 1958), je dosud zjevne jedinou prakticky použitelnou fonologickou bází pro pedagogické úcely, tato práce nemá v úmyslu prosadit vlastní fonologickou interpretaci struktury cínské slabiky (ac i takové námety predložíme). Poté, co provedeme široké srovnání existujících analýz a jejich pro a proti, budeme se snažit vybrat taková rešení, která jsou nejvýhodnejší pro úcely praktické výuky výslovnosti. Spolu s tím, že prijímáme pinyin jako fonologický základ, budeme se primlouvat za...
|
|
|
Word-class flexibility in classical Chinese: verbal and adverbial uses of nouns
Zádrapa, Lukáš ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Uher, David (oponent) ; Behr, Wolfgang (oponent)
Ustrednim tematem disertacni pnice je slovesne a pfislovecne pouziti podstatnych jmen v klasicke Cinstine (5.-3. st. pr. n. I.), spadajici v tradicni cinske filologie pod pojem hU6yong cili "zive" uziti slova. Jeji neoddelitelnou soucasti je vsak i shrnuti predchoziho vyzkumu v cinstine i v zapadnich jazycich a predevsim teoreticky uvod do problematiky slovnich druhu v tomto izolujicim jazyce. Cilem pfitom neni vycerpavajici pojednani 0 prislusnem jazykovem jevu, nybrz novy pohled na nej, preformulovani otazek s nim spojenych a pokus 0 vyuziti netradicniho teoretick6ho ramce - jmenovite kognitivni lingvistiky - pro jeho popis. Na jeho zaklade se snazim sjednotit vlastni postrehy ziskane z jazykoveho materiaIu i postfehy predeslych autorU, nejsou-li prespfflis zatizeny zvlastnostmi teorii, 0 nez se opirali, a vytezit v nejvyssi mozne mire poznatky vsech disciplin, ktere se sledovanY'm jevem souviseji. Nechame-li stranou zastresujici obory, jako je syntax, semantika a lexikologie, jedna se 0 vzajemne provazany mnohodisciplinarni komplex zahrnujici napr. teorii slovotvorby, teorii interpretace neologizmu, terminografii, pragmatiku, stylistiku, sociolingvistiku (Si psycholingvistiku. Mimo to je mozno cerpat zvhist' ze studii 0 anglicke slovnedruhove konverzi, ktera ma k cinskemu hu6yongu velice blizko funkcne i...
|
host ::
RSS.