|
|
Harmonicita jako možný indikátor hranic mezi segmenty v češtině
Heranová, Jana ; Skarnitzl, Radek (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je prozkoumat harmonicitu jako indikátor hranic mezi segmenty v češtině. V naší analýze jsme se soustředili na spojení znělých a neznělých segmentů, konkrétně na spojení neznělých obstruentů a vokálů. Nejdřív jsme se pokusili zmapovat průběh křivky harmonicity v oblasti přechodu mezi segmenty. Na základě výsledků jsme sestavili klasifikaci průběhů harmonicity, která sloužila jako východisko pro posouzení vztahu mezi průběhem křivky harmonicity a umístěním manuálně určené hranice mezi segmenty. Výsledky, tj. časové intervaly, v kterých je umístěna většina hranic, naznačují, že se harmonicita projevila jako slibný indikátor hranic mezi segmenty. Dalším krokem výzkumu, jehož cílem je implementace harmonicity do softwaru pro automatickou segmentaci řeči, bude prozkoumání přesnosti segmentace za použití různých nastavení pro měření harmonicity.
|
|
|
Segmentální struktura čínské slabiky
Třísková, Hana ; Heřmanová, Zdenka (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent) ; Uher, David (oponent)
Predkládaná práce se zabývá segmentální slabikou standardní cínštiny putonghua (kodifikovaná varieta cínštiny v CLR). Nechává stranou tónovou složku slabiky. Práce zkoumá všechna hlavní témata fonologického a fonetického popisu izolované cínské segmentální slabiky, resp. zpusoby, kterými jsou analyzována v široké literature - jak cínské, tak i západní provenience. K problému pristupujeme z hlediska výuky cínštiny jako druhého jazyka, kde zvládnutí inventáre slabik (cca 400 segmentálních, 1300 tónických slabik) predstavuje základní krok pri studiu výslovnosti. Nedostatecné zvládnutí výslovnosti izolovaných slabik nevyhnutelne poškozuje budoucí úroven celkové kompetence studenta v mluveném jazykovém projevu. Dané téma proto pokládáme za velmi duležité. Protože latinizacní systém pinyin, který byl vyvinut v CLR (oficiálne schválen 1958), je dosud zjevne jedinou prakticky použitelnou fonologickou bází pro pedagogické úcely, tato práce nemá v úmyslu prosadit vlastní fonologickou interpretaci struktury cínské slabiky (ac i takové námety predložíme). Poté, co provedeme široké srovnání existujících analýz a jejich pro a proti, budeme se snažit vybrat taková rešení, která jsou nejvýhodnejší pro úcely praktické výuky výslovnosti. Spolu s tím, že prijímáme pinyin jako fonologický základ, budeme se primlouvat za...
|
|
|
Zvukové vlastnosti jednoslabičných slov v semispontánním dialogu a hlasitém čtení
Ondrušková, Lucie ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Machač, Pavel (oponent)
Tato práce se zabývá temporálními vlastnostmi jednoslabičných synsémantických slov je, se, že ve spontánních a čtených projevech. Pro jejich zkoumání byla pořízena nahrávka projevů šesti mluvčích, tří mužů a tří žen, kteří nejprve přečetli text, a poté s nimi byl nahrán spontánní dialog. Kromě rozdílů v trvání mezi oběma typy projevů bylo zkoumáno, jaký vliv mají na trvání slov je, se, že tyto faktory (zaměřili jsme se podrobněji na spontánní projevy): pozice slova v taktu, přítomnost přízvuku, přítomnost pauzy a osobnost mluvčího. Ukázalo se, že typ projevu má významný vliv především na poměr trvání hlásek ve zkoumaných slovech - a to u slov je, že. Slovo se v tomto ohledu typem projevu ovlivněno nebylo - a celkově můžeme říci, že se jevilo jako velmi stabilní element. Styl projevu neovlivnil ani průměrné trvání slov. Měl však vliv na variabilitu tohoto trvání - ta se ukázala jako vyšší v projevech spontánních. Rovněž další zkoumané faktory měly na trvání slov dopad. Významně ho ovlivnila především pozice, přičemž největší zásluhu na tom měla slova, která tvořila samostatný takt. V této pozici byla zkoumaná slova delší než slova v ostatních pozicích. Pro slova je, se byl rovněž nalezen významný rozdíl u pozice mediální, kde bylo trvání slov vůči ostatním pozicím kratší. Také se ukázalo, že slova...
|
|
|
Trvání hlásek u víceslabičných slov s českými analogy v angličtině českých mluvčích
Růžek, Jan ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá cizineckým přízvukem českých mluvčích v angličtině. Soustředíme se na faktor trvání hlásek, který zasahuje segmentální i prozodickou rovinu fonetického popisu a je jedním z korelátů prozodické prominence a rytmu řeči. Z textů dostupných v Pražském fonetickém korpusu jsme vybrali vzorek 84 víceslabičných slov, která mají ekvivalenty v přejaté slovní zásobě češtiny. U těchto slov jsme porovnali realizace rodilých mluvčích (profesionálních rozhlasových hlasatelů) s produkcí českých vysokoškolských studentů. Studenti byli nahráváni předtím, než v rámci studia absolvovali kurz fonetiky angličtiny. Na základě pozorování temporálních vzorců jsme dospěli k pravděpodobným tendencím, které lze v angličtině českých mluvčích očekávat. Vzhledem k tomu, že intereference trvání hlásek z češtiny do angličtiny je problematikou dosud málo prozkoumanou, je celá práce koncipována jako kvalitativní výzkum. Klíčová slova: trvání, cizinecký přízvuk, česká angličtina, interference 5
|
|
|
Utilization of general rhythm metrics for differentiation of Slovak English from Slovak and English
Kaprál, Jakub ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Klégr, Aleš (oponent)
Cieľom tejto bakalárskej práce je analyzovať slovenskú angličtinu z hľadiska rytmu v jej vzťahu k materinskému (slovenčina) a cieľovému jazyku (angličtina). Prvá časť práce obsahuje teoretický podklad k štúdiu rytmu reči, históriu jeho výskumu a popisuje vzhľadom na rytmus relevantné vlastnosti anglického a slovenského fonetického systému. V závere prvej časti sú rozdiely medzi týmito dvoma jazykmi zosumarizované, a hypotézy sú predložené. Praktická časť tejto práce používa rytmické vzorce na určenie fonetických vlastností rytmu v slovenskej angličtine. Je založená na nahrávkach jedného anglického a dvoch slovenských reprezentatívnych rádiových hlásateľov spolu so šiestimi nahrávkami slovenských študentov angličtiny. Výsledky rytmických vzorcov slovenskej angličtiny sa tesne približujú k hodnotám angličtiny rodeného hovoriaceho. Vzhľadom na nejednotnosť výsledkov však otázka používania rytmických vzorcov pre skúmanie L1 jazykov, tobôž L2, ostáva otvorená. Kľúčové slová: slovenská angličtina, rytmus reči, rytmické vzorce, prozódia, osvojovanie si cudzieho jazyka
|
|
|
Acoustic properties of word stress in read Czech English
Liska, Jan ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
klíčová slova: česká angličtina, cizí přízvuk, slovní přízvuk, přízvučná slabika, trvání, f0, akustické vlastnosti. Tato studie zkoumá akustické vlastnosti slovního přízvuku v české angličtině. První kapitola vysvětluje problém cizího přízvuku z různých úhlů pohledu. Dále se zabývá různými vlivy na pociťovanou sílu cizího přízvuku. Závěrem je, že chybná realizace slovního přízvuku má jistě negativní vliv jak na hodnocení mluvčího tak na srozumitelnost řeči (Benrabah, 1997; Hahn, 2004; Cutler, 1984). V druhé kapitole porovnáváme výsledky studií, které zkoumaly mluvčí různých jazyků a předkládáme všeobecnou teorii osvojování akustických vlastností slovního přízvuku. Zajímají nás především f0 a trvání. Tato teorie, založená na hypotéze rysů (feature hypothesis) (McAllister et al., 2002 v Lee, Guion & Harada, 2006), říká, že jazyky, jejichž systém slovního přízvuku se podobá angličtině (např. holandština a arabština), používají akustické vlastnosti užívané v jejich rodném jazyce. Oproti tomu mluvčí jazyků s nekontrastivním slovním přízvukem (např. vietnamština a čeština) dávají přednost těm akustickým vlastnostem, které jsou v jejich rodném jazyce fonologicky aktivní na úrovni segmentů. Mluvčí vietnamštiny, tónového jazyka, preferují f0 před trváním vokálu (Nguyen, 2003), takže pro mluvčí češtiny,...
|
|
|
Fonetické rysy hlasitého čtení slov a pseudoslov a jejich percepční odezva
Fischerová, Jana ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Černá, Martina (oponent)
Při vzájemné komunikaci na posluchače působí celý komplex jevů, dle kterých mluvčího podvědomě hodnotí a přisuzuje mu určité osobnostní charakteristiky. V této práci jsme se zabývali otázkou, zda do tohoto hodnocení vstupují i fonetické rysy promluvy a jakou mírou dokážou vnímání mluvčího ovlivnit. Jako výzkumný materiál nám posloužily nahrávky 20 mluvčích ve věku od 11 do 15 let, od nichž bylo vybráno celkem 80 zvukových položek. Položky se lišily svou délkou (dvouslabičné vs. čtyřslabičné), existencí v lexikonu českého jazyka (reálná slova vs. pseudoslova) a také v množství řečových problémů, které se v nich vyskytovaly (redukce, asimilace, neplynulosti v řeči atd.). Tato problematická místa byla ještě před tvorbou percepčního testu popsána a opatřena bodovým hodnocením autorkou práce a další studentkou fonetiky. Bodová hodnocení sloužila jako základ objektivního fonetického hodnocení, ke kterému byla později vztažena hodnocení respondentů. Percepční test (s verzemi A a B) byl tvořen vždy 40 položkami a byl rozdělen na 5 částí dle otázek, které se z různých úhlů dotýkaly osobnostních rysů pečlivosti a přijatelnosti. Tyto rysy jsou součástí pětifaktorového modelu osobnosti a dají se zařadit pod faktory svědomitosti a přívětivosti. Celkové odpovědi 32 respondentů ukázaly jistý trend, například v...
|
|
|
Sekvenční a prozodické aspekty rozhovoru
Havlík, Martin ; Nekvapil, Jiří (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent) ; Zeman, Jiří (oponent)
Ve své disertační práci se věnuji několika jevům, které souvisejí se střídáním mluvčích v rozhovorech. Jde především o překryvy replik (souběžné mluvení) a využití prozódie při střídání replik. Užívání prozódie při střídání replik je spjato s tím, jak se utváří tzv. místo relevantní z hlediska střídání mluvčích. Mluvčí formují místo relevantní z hlediska střídání mluvčích pomocí několika složek; prozódie je jednou z nich. V disertaci ukazuji, jaké složky toto místo utvářejí a jak je mluvčími užívána prozódie při projektování konce repliky či naopak jejího pokračování. Všímám si přitom tří základních složek prozódie: průběhu melodie, průběhu hlasitosti a artikulačního tempa. Dále se v disertaci zabývám tím, jak dochází ke vznikům překryvů replik, jaký je jejich průběh a jak na ně mluvčí reagují. Ukazuji, že překryvy replik jsou významně ovlivňovány typem rozhovoru: zatímco v přátelských, neformálních rozhovorech trvají krátce a vznikají ponejvíce z důvodů, jež se vztahují k vzájemnému porozumění, v analyzovaném typu institucionálního rozhovoru (politické debatě) trvají překryvy replik mnohem déle a jejich vznik souvisí se snahou diskutujících získat repliku či si ji udržet.
|
|
|
Terapeutické postupy s akustickým nebo komunikačním základem
Bečvářová, Jana ; Volín, Jan (vedoucí práce) ; Skarnitzl, Radek (oponent)
Cílem této práce bylo podat ucelený pohled na problematiku terapeutických možností zvuku se všemi jejich souvislostmi. Zvuk je zde popisován v rámci vzájemných vztahů několika disciplín. Nejprve je zvuk představen jako akustický a psychoakustický fenomén. Následuje popis sluchového ústrojí z fyziologického hlediska a v neposlední řadě poznatky oboru hudební psychologie (resp. psychologie zvuku). Těžištěm této práce je pak oddíl věnovaný léčebným a nápravným účinkům zvuku - hudební terapii. Na krátké uvedení do historického kontextu navazuje hlavní část s popisem a analýzou současné situace. Sledovány jsou různé podoby zvuku - hluk, hudba a zvuk řeči - ve svém pozitivním i negativním vlivu na psychické a fyzické zdraví člověka. Aktuální výzkum reprezentuje výběr relevantních studií (celkem 9), které jsou podrobeny kritice zejména s ohledem na kredibilitu a rigoróznost metodologického postupu. Tento aspekt je také vyhodnocen jako nezbytně nutný v budoucím zkoumání vlivu působení zvuku na lidskou psychiku a fyzické zdraví.
|
|
|
Zvuková variabilita českých tázacích vět ve spontánní řeči
Hýblová, Lucie ; Palková, Zdena (vedoucí práce) ; Volín, Jan (oponent)
Cilem tohoto vyzkumu bylo analyzovat a popsat zvukovou variabilitu ceskych tazacich vet, zejmena ve spontannim dialogu. Hlavnim zamefenim by! podrobny popis konkretniho melodickeho prubehu a srovnani zvukovych charakteristik ve spontannim a Ctenem projevu. Ukolem bylo zjistit, jakym zpusobem ovlivnuje spontannost a dialogicnost melodicke kontury, nebot' tato oblast neni v cestine doposud uspokojive prozkoumana. Vychodiskem byla melodicka schemata ve fonologickych popisech ceske intonace a jejich charakteristicke vlastnosti. Sledovana byla variabilita, vyskyt a chovani ruznych typu otazek ve spontanni feci. V obou databazich jsme vyclenili nekolik typu otazek, krome standardnich doplnovacich a zjist'ovacich otazek se jednalo o jejich situacni modifikace a o modifikace, u nichz se rozchazi obsahova a formalni stranka. Vysledky ukazaly, ze typy vyclenene na zaklade semantickem vykazuji obdobne chovani, co se distribuce tyee, typy shodne formalne se chovaji odlisne. Nejcastejsim typem otazky ve spontannich textech byla v nasem vzorku zjist'ovaci otazka, vcetne vsech modifikaci zaujimala pomer 5: 1 vliCi otazce doplnovaci. Nejvetsi objem v nasich databazich zaujimaji otazky jednousekove, ve spontanni databazi jsou pak u jednousekovych castejsi otazky jednotaktove. u vetsiny otazek se melodem realizoval na...
|
host ::
RSS.