|
|
Zadržení osoby přistižené při trestném činu
Kročilová, Nina ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Název práce: Zadržení osoby přistižené při trestném činu Klíčová slova: Zajištění, zadržení, podezřelý Abstrakt Účelem této práce byla analýza platné právní úpravy zadržení osoby při spáchání trestného činu a navazujících judikatorních závěrů. Zadržení osoby jako jeden ze zajišťovacích institutů trestního řádu, je jedním z nejzávažnějších zajišťovacích opatření vlastních českému právnímu řádu. Toto opatření v mezích zákona prolamuje ochranu osobní svobody jednotlivce, a to ve prospěch orgánu veřejné moci. Je proto této problematice věnovat zvýšenou pozornost a podrobit jeho právní úpravu veřejné odborné diskusi. Výsledná právní úprava musí vždy reflektovat zásadu minimalizace zásahů veřejné moci do osobní svobody jednotlivce při současném reflektování stávajících společenských potřeb. Inspirací pro vypracování této diplomové práce bylo krátké nahlédnutí autorky do aplikační praxe na státních zastupitelstvích a příslušných útvarech Policie ČR. Tato práce je členěna do pěti kapitol, které se dále člení na podkapitoly. V první kapitole jsou blíže rozvedeny důvody pro vypracování této diplomové práce. Druhá kapitola přináší obecný přehled právní úpravy zajišťovacích institutů upravených napříč právním řádem České republiky. Je zde řešena právní úprava platná pro všechny typy opatření umožňujících omezení osobní...
|
|
|
Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam.
Kubínová, Aneta ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Aneta Kubínová: Oznamování trestných činů a jeho kriminologický význam, 2016 Abstrakt: Trestní oznámení je nástrojem trestního práva, který umožňuje veřejnosti účastnit se na potlačování kriminality. Kromě toho je trestní oznámení nejčastějším prostředkem, jak se orgány činné v trestním řízení dozvídají o spáchání trestných činů. Tato práce má za cíl analyzovat institut trestního oznámení v České republice, při čemž objasňuje jak práva a povinnosti oznamovatele, tak práva a povinnosti orgánů činných v trestním řízení související s oznamováním trestných činů. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se věnuje základním principům úpravy trestního oznámení v českém právu. Její podkapitoly se zaměřují na principy trestního práva relevantní pro podání trestního oznámení, registrovanou a latentní kriminalitu a postavení oběti trestného činu při podávání trestního oznámení. Druhá kapitola shrnuje právní úpravu trestního oznámení v právním řádu České republiky. Její podkapitoly se zaměřují na trestní oznámení jako podnět k zahájení trestního stíhání a náležitosti formy a obsahu trestního oznámení. Třetí kapitola analyzuje přípravné řízení vyvolané podáním trestního oznámení. Její podkapitoly se zabývají postupem před zahájením trestního stíhání, vyšetřovací fází a zkráceným přípravným řízením. Čtvrtá...
|
|
|
Účast obhájce v přípravném řízení
Blaškovanová, Veronika ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na postavení obhájce v přípravném řízení, neboť účast obhájce v trestním řízení je z pohledu teorie i praxe velmi aktuální téma. V práci je popsána geneze postavení obhájce, jakož i jeho posílení nejen v světle historického vývoje, ale též v důsledku vývoje judikatury. Samotným těžištěm práce je vymezení osoby obhájce a jeho práv a povinností v přípravném řízení. Osoba obhájce má přiznaná "obhajovací" práva pro všechny fáze trestního řízení, neboť je z pohledu obhajoby nedílnou součástí práva obviněného na obhajobu. Téma práce je přínosné (zejména z pohledu potenciálního využití) pro každého, neboť postavení obhájce a jeho účast již v předsoudní fázi trestního řízení je stěžejní nejen pro řádné uplatnění práva obviněného na obhajobu, ale též pro další fáze trestního řízení. Přípravné řízení slouží k prověření prvotní informace o tom, že byl spáchán trestný čin, zda je tato informace pravdivá, a k vypátrání osoby důvodně podezřelé z takového činu a ke shromáždění důkazních prostředků použitelných v řízení před soudem k podpoře obžaloby.1 Vzhledem k důležitosti této fáze řízení je pak zcela zásadní i postavení obhájce v něm. 1 Fryšták, M.: Přípravné řízení de lege ferenda. Trestněprávní revue 6/2015, 133 s. a násl.
|
|
|
Zásada subsidiarity trestní represe
Mulák, Jiří ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
v českém jazyce Předložená rigorózní práce komplexně pojednává o jedné ze základních zásad trestního práva hmotného - zásady subsidiarity trestní represe, a to v rovině doktrinální, normativní, judiciální a komparativní. Práce je rozdělena celkem do devíti kapitol (včetně úvodu a závěru). Po úvodu následuje kapitola druhá, která pojednává o ústředním pojmu ústavní teorie - demokratickém právním státu a jeho atributech. V této části jsou zmíněny principy právního státu a rule of law, v menší míře jsou pak zastoupeny principy demokratického státu. V kapitole třetí je učiněno o pojednání o základních zásadách trestního práva hmotného. Nejprve je z právně-teoretického pohledu vysvětlen pojem principu (zásady), formulován vztah základních zásad a funkcí trestního práva hmotného, naznačen systém třídění základních zásad a v této souvislosti je krátce pojednáno o základních zásadách, které jsou jednak ústavně podmíněny (zásada zachování právní jistoty, zásada humanismu, zásada přiměřenosti, zásada odpovědnosti jednotlivce vůči celku, nullum crimen sine lege) jednak jsou upraveny v rovině jednoduchého práva (zásada individuální odpovědnosti fyzických osob a zásada souběžné a nezávislé trestní odpovědnosti právnických osob, zásada odpovědnosti za zavinění, zásada přechodu trestní odpovědnosti na právního...
|
|
|
Poškozený a jeho procesní práva
Kovářová, Daniela ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tématem rigorózní práce je poškozený a jeho procesní práva. Práce podává definici poškozeného, zabývá se jeho postavením v trestním řízení a rozebírá jeho práva. Práva poškozeného jsou rozlišena podle toho, zda jde o poškozeného majícího proti obviněnému nárok na náhradu škody způsobenou trestným činem či nikoliv. Poškozený mnohdy vystupuje v trestním řízení v postavení svědka a podle zákona o obětech trestných činů může mít i status oběti. Práce je tedy zaměřená i na práva poškozeného s ohledem na tato specifická postavení. V práci je nastíněna rovněž problematika adhezního řízení, v němž soud rozhoduje o nárocích poškozeného na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení. Současně je obsažena komparace se zahraničními právními úpravami - Francie a Německa. Práce je rozdělena na šest kapitol.
|
|
|
Vývoj trestnosti homosexuálního styku a sodomie na území České republiky
Davídek, Petr ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Vývoj trestnosti homosexuálního styku a sodomie na území České republiky Tématem diplomové práce je vývoj trestnosti homosexuálního styku a sodomie na území České republiky. Cílem této práce je především zmapování vývoje dekriminalizace homosexuálního styku a okrajově pak zoofilního styku s důrazem na období od roku 1852 po současnost. Práce je pojata jako analýza trestněprávních norem platných během sledovaného období a současně sledování okolností, které vedly k dekriminalizaci. Dále jsou jako příklady trestání homosexuálního a zoofilního jednání uvedena vybraná rozhodnutí soudů. Práce je členěna na úvod, dále podle sledovaných období na čtyři části, přičemž tyto části se dělí na kapitoly a podkapitoly, a závěr. První část práce sleduje historické období od antiky do roku 1852, přičemž jednotlivá časová období jsou popsána velmi krátce s akcentem na příslušná ustanovení právních předpisů trestajících homosexuální a zoofilní styk. V druhé části práce sleduje období mezi lety 1852 až 1961. Toto období už je zkoumáno podrobně, přičemž důraz se klade na období první republiky, kde byly snahy o dekriminalizaci homosexuálního styku velmi intenzivní a opakovaně probíhaly pokusy o reformu trestního práva. Dále tato část sleduje práce na trestním zákoně z roku 1950. Ve třetí části se práce věnuje zrušení...
|
|
|
Trestný čin vraždy a zabití podle § 140, § 141 tr. zák.
Černý, Ondřej ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato diplomová práce má za cíl zejména analyzovat skutkové podstaty trestného činu vraždy a zabití podle § 140 a 141 tr. zák., zhodnotit jejich dosavadní aplikaci českými soudy po dobu pěti let a poukázat na možná řešení některých sporných či nevyjasněných otázek, které se jich týkají. Úvodem se práce krátce věnuje historickému vývoji úmyslných usmrcení v českých zemích s důrazem na velké kodifikace 18. a 19. století. Následně je pozornost přenesena na otázku lidského života jakožto objektu dolózních homicidií. Jádrem práce je podrobné rozebrání trestných činů vraždy a zabití, jejich vzájemný vztah a systematické umístění v trestním zákoníku. Dále je pak obsaženo krátké komparativní posouzení stejné problematiky v rámci francouzského práva dle Code pénal. Poté navazuje pojednání o vývojových stadiích shora uvedených trestných činů. Ke zvolenému problému bylo metodologicky přistoupeno tak, že úvodem u jednotlivého subtématu je vždy rozebrána daná problematika z teoretického hlediska nauky, která je pak dále ozřejmována ve světle aplikační praxe, na níž je ilustrováno, jakým způsobem judikatura vykládá literu zákona, zejména s důrazem na nové a v českém prostředí dosud neužívané znaky a pojmy. Výsledkem této diplomové práce jsou zejména zjištění, jakým způsobem české aplikují ustanovení § 140 a 141...
|
|
|
Zásada rychlosti v trestním řízení
Tikal, František ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
V ČESKÉM JAZYCE Tématem této diplomové práce je zásada rychlosti v trestním řízení, jelikož tato otázka je v současnosti předmětem mnoha diskusí, v nichž se mluví o přetíženosti české justice, průtazích v soudních řízeních a o možnostech, jak odlehčit systému české trestní justice. Cílem předložené práce je kriticky zhodnotit dosavadní instituty napomáhající urychlení trestního řízení, zejména pak řízení přípravného, a pouvažovat nad jejich možným rozšířením, aby však zároveň nedošlo k výraznějšímu omezení práva obviněného na obhajobu. Mezi další zásady, které stojí často v protikladu zásadě rychlosti řízení a které musí zákonodárce mít vždy na paměti, jsou zásada materiální pravdy a zásada kontradiktornosti. Práce je členěna do sedmi základních kapitol. První kapitolou je úvod. Druhá kapitola pojednává o významu rychlosti trestního řízení pro jednotlivé subjekty trestního řízení, zejména pak pro obviněného a poškozeného. Třetí kapitola představuje statistické údaje o průměrné délce řízení v rámci České republiky a v rámci Evropské unie: průměrná délka trestního řízení vedeného proti fyzickým osobám u okresních soudů činí až do právní moci rozhodnutí zhruba 225 dnů, z toho odpovídá ca 25 % na stadium u policejného orgánu a státního zástupce zbylých 75 % na řízení před soudem. Česká republika se...
|
|
|
Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 212 trestního zákoníku
Votava, Petr ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
VIII. Abstrakt Trestný čin podvodu, pojistného, úvěrového a dotačního podvodu podle § 209 až 211 trestního zakoníku Trestní zákoník, zákon č. 40/2009 Sb., obsahuje trestný čin podvodu (§ 209) a zvláštní případy pojistného (§ 210 TZ), úvěrového (§ 211TZ) a dotačního podvodu (§ 212) - tedy celkem čtyři samostatné trestné činy zabývající se podvodnou delikvencí. Autor se v diplomové práci zabývá charakteristikou podvodových skutkových podstat. Trestný čin Podvodu dle § 209 TZ je poruchovým trestným činem, zatímco jeho zvláštní formy vykazují znaky předčasně dokonaného trestného činu (přípravy). Trestní odpovědnost pachatele za zvláštní podvody je tedy širší, než trestní odpovědnost za podvod obecný. Součástí diplomové práce je i rozbor judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu České republiky. Analýzou sledované judikatury Nejvyššího soudu autor dochází k závěru, že trestní odpovědnost osoby, která podá pod smyšlenou záminkou žalobní návrh na zaplacení fingovaného dluhu, je pokusem trestného činu podvodu. Rozdíl mezi zvláštním druhem podvodu (pojistným, úvěrovým nebo dotačním dle § 210 až § 212 TZ) a obecným Podvodem dle § 209 TZ je patrný i v rovině dokazování. Zavinění u klasického podvodu musí zahrnovat úmysl ke způsobení škody, úmysl neoprávněně se obohatit a obsahovat i příčinnou souvislost mezi...
|
|
|
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze
Baran, Zbyněk ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Pojem a právní důsledky překročení mezí nutné obrany a krajní nouze Tématem diplomové práce jsou trestněprávní instituty krajní nouze a nutná obrana. Cílem práce je rozebrat pojem krajní nouze a nutné obrany, stanovit meze těchto institutů a vymezit případy jejich překročení a dále popsat právní důsledky excesů. Práce je pojata jako analýza současné právní úpravy krajní nouze a nutné obrany. Vzhledem k tomu, že jde o instituty, jejichž použití může být aktuální pro každého, se práce soustředí na srozumitelnost a příznivost úpravy pro jednajícího s důrazem na důsledný rozbor judikatury. V menší míře je použita metoda komparativní, kdy v práci dochází ke srovnání české právní úpravy s úpravami některých dalších evropských států. Součástí práce jsou časté návrhy de lege ferenda, jejichž zakotvení by dle názoru autora směřovalo k větší právní jistotě a širším možnostem jednání v krajní nouzi a nutné obraně. Práce je členěna na úvod, tři části, které se dále dělí na kapitoly a podkapitoly, a závěr. V první části je nejprve popsán znak protiprávnosti jakožto pojmový znak trestného činu a následně jsou instituty krajní nouze a nutné obrany zasazeny do kontextu okolností vylučujících protiprávnost. Dále je stanoveno, co je podstatou krajní nouze a nutné obrany, přičemž je rozebrán historický vývoj těchto...
|
host ::
RSS.