|
|
Role hmatových vousů v kompenzaci zrakového deficitu a vliv neurodegenerativního postižení na krosmodální plasticitu u myšího modelu retinální a olivocerebelární degenerace
Voller, Jaroslav ; Vožeh, František (vedoucí práce) ; Jagla, Fedor (oponent) ; Mysliveček, Jaromír (oponent)
Senzorická deprivace některé z modalit vede k zefektivnění funkce zbývajících modalit prostřednictvím mechanizmů synaptické plasticity. Myši kmene C3H trpí retinální degenerací typu RD1, která způsobuje téměř úplné oslepnutí v mladém věku. Nezávisle na retinální degeneraci se u některých zvířat vyskytuje i olivocerebelární degenerace podmíněná mutací Lurcher. Toto neurodegenerativní postižení způsobuje postižení motoriky, vyšší excitabilitu CNS a změny synaptické plasticity. Cílem této práce bylo zhodnotit roli vousů v kompenzaci zrakového deficitu a posoudit vliv olivocerebelární degenerace na tento kompenzační proces. Abychom odlišili roli vousů od ostatních mechanizmů, které se na kompenzaci mohou podílet, studovali jsme efekt dlouhodobé a akutní taktilní deprivace. Sledovali jsme motorické funkce (rotarod test, beam walking test), parametry chůze (CatWalk system), spontánní motorickou aktivitu (open field) a excitabilitu CNS (audiogenní epilepsie). U vidících myší s intaktním mozečkem neměla vibrisotomie žádný efekt. U slepých zvířat bez mozečkové poruchy ovlivnila chronická taktilní deprivace parametry chůze a výsledky motorických testů. Taktilní informace z vousů mají pro kompenzaci slepoty zásadní význam, což ozřejmila akutní vibrisotomie, po níž došlo k výraznějším změnám parametrů chůze a ke...
|
|
|
Modulation of consequences of ischemia and hypoxia
Nohejlová, Kateryna ; Mareš, Jan (vedoucí práce) ; Šonka, Karel (oponent) ; Vožeh, František (oponent)
Možnost ovlivnění důsledků ischémie a hypoxie (role volných radikálů) Kateryna Nohejlová (roz. Deykun), MUDr. Abstrakt Ve světové literatuře se u mnoha různých typů poškození tkání uvádí vzestup hladiny volných radikálů. V této práci byly využity takové modely poškození CNS, u nichž víme, že mění produkci volných radikálů. Zároveň to byly modely, které umožňovaly přežití experimentálních samců laboratorního potkana a dovolovaly tak stanovit míru jejich funkčního poškození. Ta byla měřena behaviorálními testy sledujícími posturální motoriku a motorické učení a pak testy, které měřily kognitivní funkce při orientaci v prostoru. Volné radikály byly sledovány nepřímo pomocí jejich scavengerů a antioxidantů: melatonin a tempol, které působí jak extraxcelulárně, tak intracelulárně. Tyto látky byly podávány preventivně, před zásahem a i terapeuticky, po zásahu. Byly prezentovány výsledky následujících 3 skupin experimentů: 1. Fokální fototrombotické léze senzorimotorické kůry: U zvířat po aplikaci tempolu ve srovnání se zvířaty po ischemii nebyly nalezeny významné rozdíly ve všech testech. Po aplikaci melatoninu došlo ke zlepšení výsledků ve většině testů. 2. Generalizovaný epileptický záchvat vyvolaný flurotylem: Preventivní aplikace melatoninu významně a aplikace 150 s po záchvatu mírně zlepšila výkony zvířat a...
|
|
|
Možnosti a význam dlouhodobé kultivace embryonálních buněk různých živočišných druhů
Houdek, Zbyněk ; Vožeh, František (vedoucí práce) ; Bártová, Eva (oponent) ; Pokorný, Jaroslav (oponent)
Embryonální buňky uvnitř blastocysty, které se dále dělí a diferencují v buňky všech tkání organismu se nazývají embryonální kmenové (ES) buňky. Využití lidských ES buněk formou transplantací je jednou z možných cest regenerativní medicíny. Předložená práce zahrnuje studium 2 různých linií myších pluripotentních buněk - embryonálních karcinomových buněk (EC) P19 a ES buněk linie D3. Buňky jsme kultivovali v základním kultivačním médiu s fetálním bovinním sérem (FBS) a navíc u ES buněk s leukemickým inhibičním faktorem (LIF). Tyto složky zajišťují jejich pluripotenci a sebeobnovu. Následovala jejich neurodiferenciace změnou kultivačního média, bez FBS a u ES buněk i bez LIF. Naopak do média byla přidávána k indukci neurodiferenciace retinová kyselina (RA) a u ES buněk byla navíc zařazena kultivace embryoidních tělísek (EBs). Pluripotence a neurodiferenciace buněk byla ověřena molekulárně-biologickými metodami, kterými byly zjištěny u obou linií nediferencovaných buněk markery pluripotence a po jejich neurodiferenciaci přítomnost neuronálních markerů. Následovaly transplantace, při nichž byly myší EC P19 buňky trvale transfekované genem pro zeleně fluoreskující protein (GFP) aplikovány do zdravého mozečku myší typu wild (WT) a postiženého mozečku myší typu Lurcher (Lc). Byly použity nediferencované buňky...
|
|
|
Vliv transplantace tkáně mozečku a fyzické aktivity na schopnost prostorové orientace u mutantních myší typu Lurcher
Cendelín, Jan ; Vožeh, František (vedoucí práce) ; Mareš, Jan (oponent) ; Pokorný, Jaroslav (oponent)
Mutantní myši typu Lurcher jsou modelem olivocerebelární degenerace. Jedná se o heterozygoty nesoucí mutaci genu pro 52 podjednotku glutamátového receptoru. Porucha receptoru vyvolává excitotoxickou apoptózu Purkyňových buněk, jejichž zánik vede k sekundárnímu úbytku granulárních buněk mozečku a neuronů dolní olivy. Mutanti Lurcher trpí ataxií a poruchou prostorového učení a orientace. Cílem práce bylo posoudit vliv transplantace embryonální mozečkové tkáně a nucené fyzické aktivity i jejich kombinace na schopnost prostorové orientace u mutantních myší typu Lurcher a sledovat přežívání mozečkového transplantátu u dospělých a mladých mutantních myší Lurcher a dospělých myší typu wild. Pro sledování přežívání transplantátu jsme použili dospělé myši typu wild a mladé a dospělé myši typu Lurcher kmene B6CBA. Ke zkoumání vlivu transplantace a nucené aktivity na schopnost prostorové orientace jsme použili dospělé a mladé myši Lurcher téhož kmene. Transplantát získaný z myších embryí bez mutace typu Lurcher byl aplikován do oblasti mozečku příjemce ve formě solidních kousků tkáně. Kontrolním zvířatům bylo aplikováno samotné vehikulum. Nucená fyzická aktivita spočívala v opakovaném tréninku na rotarodu. Prostorová orientace byla testována v Morrisově bludišti 9 týdnů po operaci. Histologické vyšetření přítomnosti...
|
|
|
Motorické a kognitivní důsledky vrozené mozečkové degenerace a některé možnosti jeího ovlivnění
Křížková, Alena ; Vožeh, František (vedoucí práce) ; Pokorný, Jaroslav (oponent) ; Mareš, Jan (oponent)
Motorické a kognitivní důsledky vrozené mozečkové degenerace a některé možnosti jejího ovlivnění Mozečku je tradičně připisována úloha koordinátora pohybů, rovnováhy a regulátoru svalového tonu. Později byla odhalena i účast mozečku na motorickém učení. V posledních letech navíc roste počet experimentálních a klinických důkazů o participaci cerebela na kognitivních funkcích obecně. Z experimentálních prací zejména pokusy na zvířatech prokazují vliv mozečku na různé typy učení a paměti. Vhodným modelem pro výzkum degenerace mozečku jsou myši typu Lurcher, u nichž v průběhu života dochází k progresivnímu zániku Purkyňových buněk s následným úbytkem granulárních buněk a neuronů dolní olivy. V této práci jsme sledovali: - vývoj motorického učení a aktuálních motorických dovedností v průběhu 1. měsíce po narození, - pozitivní a negativní ovlivnění syntézy NO a jeho dopadu na diskriminační učení, - účinek podávání MK-801 (nekompetitivního antagonisty NMDA receptoru) na diskriminační učení myší typu Lurcher a wild odvozených od dvou kmenů. Myši typu Lurcher a wild byly podrobeny testům motorické dovednosti ve 4 metodikách jednorázově v 15., 20., 25. nebo 30. dnu postnatálního života (PŽ) a jejich výkony porovnány s výsledky zvířat obou typů (Lurcher a wild) ve stejných dnech s tím, že tato zvířata byla ve stejných...
|
host ::
RSS.