|
| |
|
|
Sokolovský zámek a jeho historie
Beranová, Jitka ; Vlnas, Vít (oponent) ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce)
Za hlavní přínos práce považuji shrnutí dosud známých poznatků o zámku v Sokolově a jejich určitou revizi. Zejména studiem archivního materiálu se mi podařilo získat nové poznatky opravující a obohacující dosavadní znalosti. Značnou pozornost jsem věnovala především zámeckým inventářům. Díky tomu bylo možno mimo jiné zpřesnit dataci a průběh klasicistní přestavby, uskutečněné již před rokem 1800, snad na počátku roku 1795, kdy nejprve došlo k rozdělení tzv. velkého sálu a následně jídelny v severním křídle. Stejně tak považuji za přínosné objevení fotografií interiérů zámku, případně jeho nejbližšího okolí, neboť tento materiál k jeho historii nebyl zatím odborně využit. Provedené sondy do rodinné korespondence, spadající zejména do 19. stol., naznačují, jaký vztah měli Nosticové ke zdejší oblasti, kdy zde pobývali či jak trávili čas. Tato korespondence nebyla doposud více využita, badatelé se o ni spíše zajímali ve vztahu k osobnosti Josefa Dobrovského. Zámek v Sokolově stál z hlediska Nosticů poněkud ve stínu jejich paláce v Praze či zámku v Měšicích, nenacházely se zde ani jejich hlavní sbírky, jako např. sbírka mědirytin, obrazů či nostická majorátní knihovna. Do konce 18. stol. sloužil spíše jako správní centrum a členové rodu zde příliš času netrávili. Určitá změna nastala na poč. 19. stol., kdy byl...
|
|
|
Korespondence Karla Staršího ze Žerotína se zaměřením na frankofonní dopisovatele
Drlíková, Iva ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
Předkládaná práce je členěna do šesti základních kapitol, zpracovávajících korespondenci podle jednotlivých životních období, jimiž Karel starší ze Žerotína prošel, a na základě korespondentů, se kterými si Žerotín nejčastěji psal. Jako součást této práce je připojen obecný epistolografický rozbor a pohled na druhý život moravského aristokrata. Zvláštní kapitola se pak věnuje komparaci francouzštiny 16. a 17. století a dnešní podobou jazyka. Výklad zahrnuje zhodnocení korespondence v latině, češtině, francouzštině, němčině a italštině na pozadí politických a společenských událostí, a to v závislosti na skladbě, kvantitě, i struktuře zachovaných pramenů. Nedostatek pramenů k některým etapám Karlova života nelze dávat za vinu pouze jejich zničení, a to jak současnému, způsobeného událostmi třicetileté války, tak i v dobách pozdějších. Absence pramenů k dané problematice v konkrétních případech je také zapříčiněna chybějící nově zpracovanou monografií a edicí specializující se na cizojazyčnou korespondenci.
|
|
|
Obraz habsburské monarchie očima Velké Británie
Zázvorková, Markéta ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Parkan, František (oponent)
V tématu své práce bych se chtěla věnovat srovnání přístupu k nazírání na dějiny Habsurské monarchie. Budu porovnávat přístup českých a anglických historiků a jejich pohledy na naše dějiny či dějiny Habsburské monarchie. Bude mezi jejich a naším pohledem rozdíl? Vzhledem k tomu, že nepředpokládám velký zápal Britů o znalost dějin habsburské monarchie, budu své téma rozšiřovat i někdy o starší a nové děj iny Českých zemí. Jelikož se s děj inami setkáváme ve vyučovacích hodinách, tak v didaktické části práce budu porovnávat přístup k vyučování dějepisu u nás a ve Velké Británi. Vyberu si určitou věkovou skupinu žáků a porovnáme učebnice používané k výuce u nich s našimi. Stejně jako jejich vzdělávací systém. Později svému zkoumání podrobím všeobecné historické publikace vydané ve Velké Británii. Otázkou výzkumu bude, zda vůbec se v dějepisných encyklopediích či odborných publikacích objevují události z našich dějin či nikoliv? A pokud ano, které události z naší minulosti to jsou? Výstupem z porovnávání publikací bude pro mne orientace v tématech, které znají či neznají britští autoři. Kam budou sahat jejich znalosti? Která témata jsou vykládána rozdílně oproti jejich pojetí u nás? To jsou mé hlavní otázky, jenž Sl kladu. Aplikovat budu nakonec svůj poznatek zcela konkrétně. Vyberu Sl jedno z problematických...
|
|
|
Jan Bedřich z Valdštejna a jeho spory o daně na turecké války (1682 - 1694)
Havlík, Jiří ; Vlnas, Vít (oponent)
Těžiště této studie o Janu Bedřichovi z Valdštejna spočívá ve zmapování především ve zmapování kontroverzí, které tento pražský arcibiskup vedl se zemským sněmem a státním aparátem v letech 1678, 1679, 1682-1686 a 1691-1694. Poslední a nejostřejší z kontroverzí měla dohru ještě i po Valdštejnově smrti, kdy v zájmu dořešení vzniklých rozporů odjeli za české duchovenstvo do Vídně vyjednávat pozdější arcibiskup Daniel Ignác Mayer z Mayemu a plaský opat Ondřej Troyer. Jádro práce je obsaženo v kapitolách 4-7, které vycházejí z podrobného archivního studia. Ostatní kapitoly (2-3) vycházejí mnohem více ze sekundární literatury. Je tomu tak především proto, že množství pramenů, které se k tématu vztahují, je opravdu značné a z větší části české veřejnosti naprosto neznámé (především akta uložená v italských a vatikánských archivech). Předkládaná práce je založena především na pramenném studiu v 1. oddělení Národního archivu v Praze, Rodinném archivu Valdštejnském, uloženém ve Státním oblastním archivu v Praze, a Archivio Segreto Vaticano (především akta Kongregace koncilu, papežského státního sekretariátu a nevydané nunciatumí korespondence), který jsem navštěvoval při studijních pobytech v Českém historickém ústavu v Římě. Vedlejší zdroje poskytly rovněž Archivům Romanům Societatis Jesu, Státní oblastní archiv v...
|
|
|
Karl Krattner (1862-1926). Příspěvky k životu a dílu česko-německého umělce
Petráňová, Tereza ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Sekyrka, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá Karl Krattnerem, který patřil mezI nejvýraznější osobnosti českoněmeckého kulturního života na přelomu 19. a 20. století. Byl profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze a stal se významným představitelem monumentální náboženské malby. Svými aktivitami přispíval do kulturního dění v Praze. V této práci je proto největší pozornost věnována Karlu Krattnerovi. Byl členem mnoha uměleckých spolků, které jsou v této práci také zmíněny. Nejdůležitějším byla jistě Moderní galerie, dále pak Metznerbund, Spolek německých v)'tvarníků v Čechách a mnoho jiných. V Čechách, přesněji řečeno v Praze existovalo v této době mnoho jiných spolků. Této problematice je věnována také jedna kapitola. Celou práci uzavírá kapitola o situaci na severu Čech, kde významnou roli sehrál právě Metznerbund. Celá práce je psaná jako historický exkurz do kulturního světa přelomu 19. a 20. století.
|
|
|
Korespondence Karla Staršího ze Žerotína se zaměřením na frankofonní dopisovatele
Drlíková, Iva ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Čornejová, Ivana (oponent)
" Psaní nic jiného není nežli vynesení řeči, která se v hlavě a v mysli formuje...........Nebo nezáleží na tom, aby kdo uměl žváti, než více na tom, aby skrze svou řeč dal sebe jiným poznávati, nebo z mluvení soudí se o člověku, jaká mysl jeho, jaký srdce a jaké přirození, tak poučoval tři roky před smrtí Karel starší ze Žerotína svého jediného vnuka. Charakterizoval tak sám povahu své bohaté korespondence, jejíž zpracování je cílem této práce. Generace osvícenců, z ní zejména Gelasius Dobner, oceňovala eleganci jeho latiny, lásku k vlasti a ke vzdělání, zatímco generaci Palackého, Šafaříka či Jungmanna zaujaly Žerotínovy české listy vytříbeným slohem a jazykem. Písemné památky, zvláště dopisy, které Karel starší ze Žerotína zanechal, osvětlují z mnoha stran jeho osobnost i politická rozhodování, často velice důsažná. Zároveň jsou však literárním dokumentem. Doba, kdy v korespondenci forma pohlcovala obsah, sice minula, přece však Žerotín kladl na formu dopisů veliký důraz a nemalou péči věnoval jejich přesné registraci.
|
|
|
Popis města Padovy z počátku 18. století - edice a komentář
Kudělová, Lucie ; Vlnas, Vít (vedoucí práce) ; Přibyl, Petr (oponent)
Cílem této práce je představit prostřednictvím kritické edice doplněné komentářem jeden z rukopisů Nostické knihovny v Praze. Jedná se o rukopis, který přivezl z Itálie hrabě František Antonín Berka z Dubé jako památku (či to mohl být dar) na svůj několikaletý benátský pobyt ve funkci velvyslance císaře Leopolda I. Rukopis je psaný italsky a na vloženém listu je věnování Františku Antonínu Berkovi z Dubé. Toto rukopisné dílko pojednává o historii a památkách města Padovy, což zřejmě souviselo s Berkovým zájmem o umění, navíc přináší řadu poznatků k historické topografii města. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Agenda říčanského hrdelního soudu od roku 1667 do josefínské soudní reformy
Šimek, Jan ; Vlnas, Vít (oponent)
Výzkum dějin kriminality, resp. hrdelního soudnictví, je v českých zemích neodmyslitelně spjat se jmény Jaroslava Pánka a Evy Procházkové, jejichž systematická a intenzivní činnost na tomto poli začala v první polovině 70. let a trvala přibližně dvě desetiletí. Ačkoliv - až na jednu výjimku - pracovali a publikovali tito badatelé samostatně, jejich výzkumy jsou úzce provázány nejen regionálním vymezením (jižní část dnešního středočeského kraje) a časovým záběrem sahajícím od konce 15. století přibližně do poloviny 18. století, ale i metodickými východisky. Jejich studie jsou totiž výrazným zlomem v do té doby obvyklém právněhistorickém pohledu na hrdelního soudnictví a prvním pokusem v české historiografii ukázat tuto problematiku jako součást sociálních dějin a dějin mentalit. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Panovník na sakrálním obraze doby protireformace a baroka. Ikonologická studie k pobělohorskému malířství v Praze
Vácha, Štěpán ; Horyna, Martin (vedoucí práce) ; Preiss, Pavel (oponent) ; Vlnas, Vít (oponent)
Na počátku této práce stálo okouzlení tématem barokní Habsburkové a jejich reprezentace ve výtvarném umění, se kterým jsem se seznámil při svém prvním pobytu ve Vídni v roce 2002 v rámci studijního programu Sokrates-Erasmus. Pominu-li obecně přitažlivý fenomén rudolfínského umění, který je u nás již po několik desetiletí předmětem systematického studia 1 i ojedinělé ikonografické studie k habsburské problematice,2 pak je třeba konstatovat, že "politické" umění v Čechách 17. a 18. století je dosud jen málo probádaným polem.3 Analyzovat důvody tohoto stavu by přesahovalo rámec předmluvy; postačí uvést, že jde v prvé řadě o důsledek dlouhodobého negativního hodnocení úlohy Habsburků v českých dějinách. Při hledání vnitřní souvislosti a intepretačního klíče se historik umění navíc potýká s problémem, že v pobělohorské době Habsburkové trvale sídlili ve Vídni, a tak o dvorském umění či uměleckém programu soustavně rozvíjeném panovníkem nemůže být v Čechách řeč. Za vznikem výtvarných děl tématicky a ideově svázaných s touto panovnickou dynastií stáli nejčastěji domácí šlechtici, měšťané, preláti a různé korporace. Je pak vůbec možné - vzhledem k tak různorodému původu artefaktů - uceleně pojednat o reprezentaci Habsburků ve výtvarném umění u nás, nemá-li jít o pouhý soupis dochovaného ikonografického materiálu?...
|
host ::
RSS.