|
|
Psychologické a sociální aspekty nezaměstnanosti
Veselá, Hana ; Kebza, Vladimír (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou nezaměstnanosti, zejména pak jejími psychologickými a sociálními aspekty. Nezaměstnanost se stala přirozenou součástí moderních tržních společností. Dopady nezaměstnanosti však nejsou pouze ekonomické, ale především psychologické a sociální.
V práci je vymezen význam zaměstnání pro člověka a vysvětlen rozdíl mezi prací a zaměstnáním. Teoretická část práce se dále věnuje vymezení nezaměstnanosti, jejím základním druhům a rizikovým skupinám. Podrobně jsou rozpracovány důsledky nezaměstnanosti, a to v rovině psychologické, sociální a zdravotní. Pozornost je věnována též vlivu sociální opory, státní politice zaměstnanosti a vývoji nezaměstnanosti v České republice, Evropské unii a v kraji Vysočina, kde bylo uskutečněno výzkumné šetření.
Empirická část je zaměřena na získání subjektivních poznatků od nezaměstnaných a zaměstnaných jedinců prostřednictvím metody hloubkových rozhovorů. Hlavním cílem je zjistit, jak tyto osoby vnímají problematiku nezaměstnanosti. Poznatky získané výzkumem jsou komparovány s údaji zjištěnými v prostudované odborné literatuře. V závěru práce jsou navržena možná východiska ke zmírnění důsledků nezaměstnanosti.
|
|
| |
|
|
Plošný průzkum lidové architektury a venkovských sídel
Pešta, Jan ; Dunajová, Alena ; Foud, Karel ; Kolka, Miroslav ; Minář, Ivan ; Šnejd, Daniel ; Vařeková, Zuzana ; Veselá, Hana
Tato metodika vznikla jako pomocný nástroj pro efektivní dokumentaci dosud zachovaných stavebních hodnot našeho venkova. Obsahuje podrobný návod jak postupovat – v terénu i na pracovišti – při průzkumu a zpracování informací o větším množství památek lidové architektury na širším území, ať již jde o kraje, okresy, jinak vymezené regiony či jednotlivá sídla. Metodika by měla vést ke sjednocení standardizovaného výstupu, kompatibilního s jinými
Plný text:  PDF
|
|
|
Úprava jednání mandátního a imunitního výboru ve vybraných státech a v Evropském parlamentu: Studie č. 1.206
Veselá, Hana ; Syllová, Jindřiška ; Dupláková, Daniela
Studie popisuje proceduru zbavení imunity člena parlamentu ve vybraných evropských zemích. Autorky konstatují, že ve většině parlamentů světa (asi v 60 parlamentech) rozhoduje o vydání poslance k trestnímu stíhání (pokud je upravena trestněprávní imunita) plenární schůze příslušné komory. Rozhodnutí ve většině případů připravuje imunitní výbor komory, výjimkou jsou státy, kde se věcí zabývá předsednictvo komory. Specificky se studie věnuje otázce existence „jednacích řádů“ výborů zabývajících se touto agendou. Ve studii jsou obsažena i pravidla jednání výborů pro neslučitelnost funkcí a střet zájmů. Nejzajímavější je německá úprava, která obsahuje zákaz hodnocení důkazů ve výboru a určuje i zákazy pro obsah doporučení výboru. Tím se vyjadřuje to, že výbor ani komora se nesmí vměšovat do soudních pravomocí.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
|
Právní úprava postavení policejních agentů: Studie č. 5.293
Veselá, Hana
Práce se zabývá použitím institutu agenta ve vybraných zemích a jeho zakotvením v právním řádu. Srovnávány jsou evropské úpravy (agent kontrolor) s odlišnou úpravou ve Spojených státech (agent provokatér). Zvláštní část práce se zabývá relevantními rozsudky Evropského soudu pro lidská práva. Použití skrytého (tajného) vyšetřovatele - agenta se změněnou identitou patří mezi zvláštní vyšetřovací postupy, které podléhají zpřísněné kontrole. Jejich použití totiž zasahuje do soukromí osob, které jsou pomocí této metody vyšetřovány. Mezi zvláštní vyšetřovací prostředky patří nejenom použití agenta se změněnou identitou, ale také odposlechy, odposlechy telefonních hovorů, sledování dat v elektronickém styku (včetně jejich rozšifrování), a pod.
Plný text: PDF
|
|
|
Zdravotně sociální problematika Alzheimerovy choroby v okrese Jihlava
VESELÁ, Hana
Teoretická část práce je zaměřena na Alzheimerovu chorobu (dále pouze ACH), její vývoj, diagnostikování a léčbu. Popisuje problematiku komunikace s osobou s demencí. A zaměřuje se na osobu rodinného pečovatele a sociální služby, které jsou k dispozici pro osoby s ACH. Pro praktickou část práce byl stanoven jeden cíl. Cílem práce bylo popsat zdravotní a sociální péči o lidi s ACH v okrese Jihlava. Dílčím cílem bylo zmapovat, s jakými problémy se laičtí pečovatelé starající se o člověka s ACH v domácím prostředí nejčastěji potýkají. K realizaci výzkumu byla použita metoda dotazování- technika polořízeného rozhovoru u šesti pečujících osob, které pečují o osobu s ACH v okrese Jihlava a také metoda analýza dokumentů - technika sekundární analýza dat. Výzkum proběhl v termínu 20.1.- 4.3.2011 v domácnostech pečující osoby z okresu Jihlava, při rozhovorech byla zachována anonymita respondentů. Ze zpracovaných a vyhodnocených rozhovorů bylo zjištěno, že 4 ze 6 pečujících osob žijí ve společné domácnosti s osobou s ACH. Všechny dotazované pečující osoby podcenily prvotní příznaky ACH a zaměnily je za příznaky fyziologického stárnutí. 5 ze 6 pečujících osob nezná Českou alzheimerovskou společnost. Všechny dotazované pečující osobyoznačily za nejtěžší na péči o osobu s ACH psychikou zátěž pro pečující osobu. V rámci sekundární analýzy dat byla vytvořena tabulka zařízení poskytujících pobytové zdravotní a sociální služby pro osoby s ACH v kraji Vysočina. Bakalářská práce bude sloužit jako podklad Diakonie ČCE v Myslibořicích pro poskytované poradenství v oblasti pobytových zdravotních a sociálních služeb v kraji Vysočina. Práci lze použít jako podklad při zpracovávání komunitního plánu sociálních služeb v kraji Vysočina.
|
|
|
Nejčastější problémy v ošetřovatelské praxi před a po invazivních výkonech v oboru kardiologie.
VESELÁ, Hana
Tématem této bakalářské práce je {\clqq}Nejčastější problémy v ošetřovatelské praxi před a po invazivních výkonech v oboru kardiologie.``. Hlavními cíly bylo zjistit nejčastější problémy v ošetřovatelské praxi po invazivních výkonech a zmapovat informovanost pacientů před a po invazivních výkonech a její vliv na další průběh ošetřovatelské péče. V kapitole, která obsahuje současný stav dané problematiky je uvedena historie invazivní kardiologie a současnost. Dále jsou zde popsány některé invazivní výkony, které se u nás provádí a v neposlední řadě je zde zahrnuta ošetřovatelská část. Ta je zaměřena především na úlohu sestry v péči o pacienty, kteří podstupují invazivní výkon a také ukazuje na některé ošetřovatelské problémy, které se mohou u těchto nemocných objevit. Je zde také uvedena důležitost komunikace mezi ošetřovatelským personálem a pacientem. Kvalitativní šetření probíhalo formou nestandardizovaného rozhovoru a pozorováním. Rozhovory byly zaznamenány na diktafon a následně přepsány. Jednalo se celkem o 5 respondentů, se kterými byly vedeny dva rozhovory, na základě kterých byly vytvořeny kasuistiky. K těm byly pro zpřehlednění zpracovány tabulky znázorňující problémy popsané v kasuistice. Šetření probíhalo na standardním kardiologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice, a.s.. V kasuistikách jsou zaznamenány oba rozhovory, a to před invazivním výkonem a po něm. V obou jsou uvedeny nejčastější problémy, které se u respondentů vyskytují. Dále zachycují přístup sestry v péči o pacienta a v neposlední řadě úroveň informovanosti jak ze strany lékaře, tak sestry. Mohu konstatovat, že stanovených cílů bylo dosaženo Výsledky této práce budou poskytnuty managementu zdravotnického zařízení, kde bylo šetření prováděno. Dále mohou sloužit k eliminaci uvedených problémů v souvislosti s invazivními výkony. Práce může být také prezentována na sesterských seminářích a konferencích.
|
host ::
RSS.