|
|
"Býti osudu k dispozici" Život českého lékaře a politika Emanuela Engla (1844-1907)
Procházka, David ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Lenderová, Milena (oponent)
Práce zachycuje životní osudy českého lékaře a politika Emanuela Engla (1844-1907). Jejím cílem je tuto dosud málo známou postavu české politické scény druhé poloviny 19. století představit v celé škále jejích nejvýznamnějších aktivit. V pěti kapitolách objasňuje z jakého sociálního prostředí Engel pocházel, sleduje období jeho vzdělávání, jeho vychovatelskou činnost v zahraničí, lékařskou a posléze i politickou dráhu, která vyvrcholila jeho působením ve funkci předsedy mladočeského klubu na říšské radě v 80. a 90. letech. Práce vychází především z Englovy písemné pozůstalosti, uložené v Literárním archivu Památníku národního písemnictví v Praze a je obohacena o informace získané z řady dalších komplementárních pramenů. Je první obsáhlejší biografií, která zachycuje celé období Englova života.
|
|
|
Převzetí rakouského četnictva československým státem 1918-1919
Klečacký, Martin ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Šedivý, Ivan (oponent)
Tato práce se zabývá procesem přechodu rakouského četnictva do struktur nového československého státu. Práce je rozdělena na čtyři části. První podává stručný úvod do problematiky četnictva, jeho vzniku a vývoje v rakouských zemích do roku 1918 s přihlédnutím k českomoravskému prostoru. Zbylé kapitoly mapují proces transformace četnictva, jeho adaptaci na nové politické, sociální a národnostní poměry. Pozornost je věnována četnictvu německé národnosti, které mělo největší problémy přizpůsobit se novým podmínkám, dále otázce nedostatku četnictva a opatřením, jakými se vláda snažila čelit narůstající zločinnosti a sociálním tenzím ve městech a průmyslových oblastech. V neposlední řadě si práce všímá přijetí staronových strážců zákona českým obyvatelstvem, interakce s dalšími státními úřady a pokusů o přeměnu četnictva v demokratičtější sbor. Klíčová slova: četnictvo - Československo - národnostní poměry
|
|
|
Zákonodárcem na doživotí! Čeští čenové Panské sněmovny Říské rady mezi politikou a reprezentací (1879-1918)
Pavlíček, Tomáš ; Galandauer, Jan (oponent) ; Velek, Luboš (vedoucí práce)
Problematika pedlitavské Panské snmovny íské rady byla v stedoevropské historiografii posledních padesáti let velmi zídka tematizována. Vzhledem k politickému, ale i sociálnímu a prestinímu významu horní komory parlamentu vzbuzuje tento nezájem údiv a podezení. Jako by pevládal dojem, e "staí lordi", kteí se zídka obouvali do legislativní práce, nejsou pro politické djiny dleití. A po doteku historické látky se mn zaaly zdát role len Panské snmovny íské rady zajímavjí. Pedtím pi nkolika marných hledáních relevantní odborné tematické literatury a historického pramene, který tryskal dosti zídka a omezen, potvrzovalo se ivé historické povdomí o pedlitavské Panské snmovn, podle nho práce zákonodárc a politický a spoleenský vliv "Herrenhausu" byly vykresleny obas dokonce jako nedleité. Projevovalo se to ve zplotlém pejímání ze starí literatury a pouhém uvádní jmen povolaných pair.2 Vznikal obraz první komory jako asového reliktu první spolenosti, která u mla být dávno za zenitem. V pípad eských pair se jejich nová pozice pistupující blíe k habsburskému trnu stetávala s oblíbenými pedstavami o vlastencích, kteí netouí po vlastním vyznamenání, ale pracují v zájmu svého národa. Aby nemuseli být "diskvalifikováni" z národního hit, zdrazovala se jména osobností, hlavn umlc, kteí se zasedání Panské snmovny...
|
|
|
Moravské Budějovice v letech 1881-1918. Nástin politického a spolkového profilu maloměsta
Beroun, Zdeněk ; Velek, Luboš (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o politickém a spolkovém životě v Moravských Budějovicích v letech 1881 - 1918. Toto období mě zaujalo především ze dvou hledisek. Byly v něm završeny letité buditelské snahy české společnosti o odstranění německé nadvlády, vzápětí vystřídané úsilím nastupující mladé generace vtisknout městu moderní pokrokový ráz. Nejdůležitější momenty, které tyto dějinné linie provázely, jsem se pokusil zachytit v předkládaném textu. Práci jsem rozdělil do čtyř hlavních kapitol. V první z nich se věnuji událostem, které předcházely klíčovému roku 1881, kdy byla zavedena česká správa. Popisuji vznik místní spolkové scény a průběh nacionálního zápasu mezi českou a německou komunitou. Druhý blok je zaměřen na situaci uvnitř obou národnostních proudů po postupném zklidnění vzájemných vztahů. Všímá si vzniku prvních politických spolků a následné vnitřní diferenciace českého tábora, vedoucí ke střetu tzv. konzervativců s pokrokáři. Ve třetí části popisuji atmosféru, která ve městě nastala poté, co se pokrokové skupině podařilo převzít veřejnou iniciativu. Přibližuji stěžejní okamžiky, které se v této souvislosti odehrály na politické, spolkové a kulturní úrovni a poznamenaly i místní náboženské poměry. Zabývám se rovněž otázkou, do jaké míry zasáhla společenské dění válečná léta 1914 - 1918. Závěrečnou...
|
|
|
Postavení ženy v díle Terézy Novákové
Slámová, Dana ; Velek, Luboš (oponent) ; Kvaček, Robert (vedoucí práce)
Teréza Nováková byla významnou osobností české kultury přelomu 19. a 20. století. Věnovala se umělecké a žurnalistické tvorbě, aktivně se podílela na ženském hnutí. Vedle toho se zaměřila i na národopisnou činnost. Bakalářská práce je zaměřena na beletristickou a žurnalistickou tvorbu Terézy Novákové. První část práce je věnována vlivu Karoliny Světlé na Terézu Novákovou, která byla pro ní nejen vzorem, ale i přítelkyní a rádkyní. Další dvě zásadní části se zaměřují na obraz ženy v publicistice a v beletrii spisovatelky. Prostřednictvím publicistiky reagovala Nováková na soudobý společenský vývoj. Ve svých článcích sledovala tři základní oblasti emancipačního úsilí - vzdělání, povolání a volební právo žen. Část zaměřená na beletrii využívá dílo venkovského realismu jako historického pramene. Cílem této kapitoly je na základě mikrosociální sondy postihnout postavení ženy ve venkovském prostředí. Zároveň je sledováno myšlení, postoje a hodnoty konkrétního jedince.
|
|
|
Až do těch hrdel a statků? Konzervativní myšlení a otázka samosprávy v politických strategiích české státoprávní šlechty po roce 1848
Georgiev, Jiří ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent) ; Velek, Luboš (oponent)
Předkládaná práce vychází z klasické metodologie politických dějin a dějin politického myšlení, jakkoli neváhá využívat interdisciplinárního přístupu zvláště v přesahu k politické filosofii a právní vědě. Na příkladu proměny politických strategií vůdčích osobností státoprávní šlechty ověřuje možnost využití typologie Klause Epsteina (v mnohém konvenující s přístupem např. K. von Beymeho a částečně též S. Neumanna) v poměrech českého politického konzervatismu. Konzervativní politický proud se v prostředí habsburské monarchie etabloval v polovině 19. století. Zatímco ospalé poměry na zemském sněmu v době předbřeznové nedovolovaly rozkvět soutěže politických programů, rychlý vývoj událostí v průběhu revolučního roku 1848 akceleroval nezbytnost ustavení konzervativní formace. Vzhledem ke složení stavovské obce i zvýšenému riziku ohrožení tradiční společenské struktury nás nepřekvapí, že se právě šlechta stala nositelem úsilí o zachování přirozených vazeb historicky zformované societatis civilis. Ojedinělá situace českých zemí, kde v porovnání s alpskými oblastmi převládala rozsáhlá rodová patrimonia s vlastními správními strukturami, poskytovala aristokratickým toryům zásadní argument pro odmítnutí byrokratického správního centralismu, a logicky následně také liberálního konstitucionalismu, který v polovině 19....
|
|
|
Zákonodárcem na doživotí! Čeští členové Panské sněmovny Říšské Rady mezi politikou a reprezentací (1879-1918)
Pavlíček, Tomáš ; Velek, Luboš (vedoucí práce) ; Galandauer, Jan (oponent)
Problematika pedlitavské Panské snmovny íské rady byla v stedoevropské historiografii posledních padesáti let velmi zídka tematizována. Vzhledem k politickému, ale i sociálnímu a prestinímu významu horní komory parlamentu vzbuzuje tento nezájem údiv a podezení. Jako by pevládal dojem, e "staí lordi", kteí se zídka obouvali do legislativní práce, nejsou pro politické djiny dleití. A po doteku historické látky se mn zaaly zdát role len Panské snmovny íské rady zajímavjí. Pedtím pi nkolika marných hledáních relevantní odborné tematické literatury a historického pramene, který tryskal dosti zídka a omezen, potvrzovalo se ivé historické povdomí o pedlitavské Panské snmovn, podle nho práce zákonodárc a politický a spoleenský vliv "Herrenhausu" byly vykresleny obas dokonce jako nedleité. Projevovalo se to ve zplotlém pejímání ze starí literatury a pouhém uvádní jmen povolaných pair.2 Vznikal obraz první komory jako asového reliktu první spolenosti, která u mla být dávno za zenitem. V pípad eských pair se jejich nová pozice pistupující blíe k habsburskému trnu stetávala s oblíbenými pedstavami o vlastencích, kteí netouí po vlastním vyznamenání, ale pracují v zájmu svého národa. Aby nemuseli být "diskvalifikováni" z národního hit, zdrazovala se jména osobností, hlavn umlc, kteí se zasedání Panské snmovny...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.