|
|
Astrocyte volume regulation during aging
Eliášová, Barbora ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Astrocyty, ako jeden z druhov gliových buniek, hrajú dôležitú úlohu v zdravo fungujúcej centrálnej nervovej sústave, ale takisto aj v jej patológii. Keďže jedna z ich funkcií je udržiavanie iónovej, neurotransmiterovej a vodnej homeostázy, astrocyty majú schopnosť regulovať svoj objem. Hypo- a hyperosmotický stres môže byť spúšťačom regulatórneho poklesu alebo regulatórneho zväčšenia objemu, vďaka čomu udržujú astrocyty svoj objem stabilný. Počas starnutia prechádzajú astrocyty spolu so zvyškom mozgu rôznymy zmenami. Aby sme určili, či sa tieto zmeny týkajú aj mechanizmov regulujúcich objem, použili sme trojdimenzionálnu morfometriu, ktorá zahŕňa skenovanie fluorescenčne značených astrocytov v mozgových rezoch z EGFP/GFAP myší pomocou konfokálnej mikroskopie a kvantifikáciu ich objemu počas aplikácie rôznych patologických stimulov. Časovo závislé zmeny objemu u hipokampálnych astrocytov boli zaznamenané počas aplikácie hypoosmotického roztoku a roztoku s vysokou koncentráciou draslíka. U štyroch skúmaných vekových skupín boli objavené niekoľké rozdiely v objemových zmenách, spoločne s pár rozdielmi v objeme astrocytov medzi pohlaviami. Podobne ako v predošlých štúdiách, pri použití hypoosmotického roztoku boli identifikované dve subpopulácie astrocytov: astrocyty s nízkou odpoveďou, ktorých objem...
|
|
|
Neurogeneze a gliogeneze po ischemickém poškození mozku u EGFP/GFAP myší
Dlouhá, Veronika ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Fokální ischemické poškození mozku zvyšuje neurogenezi/gliogenezi v subventrikulární zóně (SVZ) postranních komor a také vede k tvorbě gliální jizvy v blízkosti ischemické léze. Na tvorbě gliální jizvy se podílejí zejména reaktivní astrocyty exprimující gliální fibrilární acidický protein (GFAP), který je exprimován i v dospělých multipotentních neurálních kmenových buňkách (NSCs). Z tohoto důvodu jsme použili GFAP/EGFP transgenní myši, ve kterých je zelený fluorescenční protein (EGFP) exprimován pod kontrolou lidského promotoru GFAP, jak v astrocytech, tak v NSCs což nám umožnilo jejich okamžitou vizualizaci a sledování vlivu ischemického poškození na jejich diferenciační a proliferační potenciál in vitro. Fokální ischemické poškození bylo navozeno okluzí střední mozkové artérie (MCAO) a po třech dnech byla provedena imunohistochemická analýza mozku. Navíc byla provedena izolace buněk ze SVZ a z oblasti gliální jizvy, následovaná jejich kultivací v proliferativních podmínkách ve formě neurosfér, a jejich následnou diferenciací po dobu 7-10 dnů. Diferenciační potenciál těchto buněk byl studován imunocytochemickými analýzami a metodou terčíkového zámku byl sledován vliv na jejich membránové vlastnosti. Na základě zvýšené proliferace a změně exprese specifických neurálních/gliálních markerů, jsme potvrdili,...
|
|
|
Treating spinal cord injury with a combination of human fetal neural stem cells and hydrogel modified with serotonin agonists
Růžička, Jiří ; Romanyuk, Natalyia (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Míšní léze je příčinou poškození nervové tkáně vedoucí ke ztrátě lokomočních a senzorických funkcí. Aplikace neurálních kmenových buněk v kombinaci s porézním hydrogelem přemosťujícím lézi je jednou z cest, která může podpořit regeneraci míchy. Cílem mé práce bylo zjistit biokompatibilitu specifické kombinace lidských fetálních neurálních kmenových buněk (hfNSCs) SPC-01 linie a hydroxy-etyl-metakrylatového hydrogelu s navázanými molekulami serotoninového agonisty (P2544-1), a její efekt na rekonstrukci poškozené tkáně a celkové funkční zlepšení. In vivo část pokusu byla prováděna na modelu laterální hemisekce míchy (n=31). Léčené skupině byl následně po hemisekci implantován hydrogel porostlý buňkami SPC-01 linie (n=11) a obě skupiny byly farmakologicky ošetřeny (kontrola n=20). Po následující dobu 12 týdnů byly prováděny lokomoční a senzorické testy pro vyhodnocení funkčního zlepšení. Před aplikací a po ukončení pokusu byly hydrogely s kmenovými buňkami imunohistochemicky (IHC) analyzovány. Z celkových IHC a behaviorálních analýz pak vyplývá, že kombinace neurálních kmenových buněk SPC-01 linie a P2544-1 hydrogelu je vysoce biokompatibilní in vitro. V agresivním prostředí poškozené míchy však hydrogelový materiál atrahuje jen část potřebné endogenní tkáně, čímž pravděpodobně není zajištěn...
|
|
|
Objemové změny astrocytů u alfa-syntrofin deficientních myší
Mikešová, Michaela ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
(CZ) Jednou ze závažných komplikací ischemického a traumatického poškození mozku je vývoj mozkového edému, který vzniká v důsledku narušení iontové homeostázy, což vede k uvolnění velkého množství K+ a neurotransmiterů do extracelulárního prostoru. Zvýšený příjem osmoticky aktivních látek, který je zprostředkován především astrocyty, je kompenzován intracelulární akumulací vody, která rychle proniká do astrocytů prostřednictvím aquaporinu-4 (AQP4). Bylo prokázáno, že změna lokalizace AQP4 v membráně astrocytů prostřednictvím delece genu pro α-sytrofin, jehož protein je zodpovědný za lokalizaci AQP4 v perivaskulárních membránách astrocytů (Neely et al. 2001), má za následek snížení edemického nárůstu mozkové tkáně a pomalejší vychytávání K+ z extracelulárního prostoru (Amiry-Moghaddam et al. 2003). Cílem práce bylo objasnit, jak delece genu pro α-sytrofin ovlivní objemové změny kortikálních astrocytů v průběhu jejich vystavení modelovým patologickým stavům, jako je hypoosmotický a hyperosmotický stres, zvýšená koncentrace extracelulárního K+ (10mM K+ ) a deprivace glukózou a kyslíkem (OGD). Pro vizualizaci jednotlivých astrocytů, které postrádají protein α-syntrofin, jsme křížením GFAP/EGFP myší a α-syntrofin deficientních (α-Syn-/- ) myší vytvořili nový dvojitě- transgenní kmen GFAP/EGFP/α-Syn-/-...
|
|
|
Volume-regulated anion channels in astrocytes- in vitro and in situ analysis
Harantová, Lenka ; Anděrová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vargová, Lýdia (oponent)
Astrocyty musí být schopné udržet si stálý objem navzdory měnící se osmolaritě vnějšího či vnitřního prostředí, aby mohly správně fungovat. V hypotonickém prostředí nasávají vodu a zvětšují svůj objem. Ke snížení objemu na původní hodnotu pak u astrocytů slouží vypouštění intracelulárních anorganických a organických osmoticky aktivních částic, jako jsou například anorganické ionty, excitační aminokyseliny nebo polyoly, což vede k výtoku vody z buňky. Tento proces nazývaný regulační snižování objemu je zajišťován různými iontovými kanály a přenašeči. Relativně nedávno se do centra pozornosti dostaly objemově regulované aniontové kanály (VRAC). VRAC se vyznačují mírnou vnější usměrněností, střední vodivostí, propustností pro anorganické anionty a organické osmolyty a citlivostí k širokospektrým blokátorům aniontových kanálů. Naším cílem bylo pomocí metody terčíkového zámku charakterizovat VRAC v astrocytárních kulturách z neonatálních potkanů Wistar a objasnit, jaký vliv má intracelullární Na+ na aktivitu těchto kanálů. Dále jsme se zabývali charalterizací VRAC in situ v mozkových řezech 10 - 12 denních potkanů a to především v astrocytech v hipokampu. Zvyšování buněčného objemu jsme dosáhli aplikací hypotonického roztoku (250 mOsm). Ukázali jsme, že v souladu s dříve publikovanými daty, astrocytární kultury...
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.